Lenovo před časem rozšířilo řadu ThinkPadů o modely Edge. Ty jsou zaměřeny na nenáročné uživatele, kteří od notebooku čekají jen, že bude tenký a chvíli vydrží na baterii. Slůvko ThinkPad zde znamená v zásadě tyto věci: lepší softwarovou výbavu, trackpoint, možnosti rozšíření záruky a stejný konektor napájení. Mám teď možnost pracovat s ThinkPad Edge 13, což mě donutilo k sepsání několika naprosto subjektivních postřehů, které bych si v této podobě do normální recenze nedovolil (protože se týkají pohledu čistě z pozice mého způsobu používání notebooku). (pokračování článku)

Bylo teď v posledních dnech venku tak krásně, že jsem neměl vůbec chuť sedět u počítače a něco psát. Pátek jsem si udělal jako odpočinkový den s tím, že zůstanu doma a budu jen relaxovat. Když už jsem se tu tak válel a viděl všechny ty staré notebooky, které mám doma kvůli sérii článků o historii grafických karet v noteboocích (nevyjdou dřív než za půl roku, nebojte), trochu jsem si zavzpomínal na dobu, kdy většině uživatelů stačil DOS a jen ti náročnější k němu měli doinstalovanou nadstavbu v podobě Windows 3.x. Přesněji zavzpomínal jsem hlavně na některé problémy, které v té době byly více, či méně aktuální. Pokud vás cokoli z počítačové historie moc nezajímá, rovnou tento článek přeskočte.

(pokračování článku)

Už je to nějaký ten pátek, co jsem psal o zápůjčce ThinkPadu X200. Rozhodl jsem se k němu vrátit a sepsat pár dalších postřehů, které jsem sliboval.

(pokračování článku)

Většina dnes dodávaných PC notebooků má na disku v základní instalaci s operačním systémem i nějaký antivirový program ve zkušební verzi. Setkal se s tím už asi každý. Společnosti vyrábějící antiviry se snaží získat další duše a používají k tomu různé více, či méně etické metody. Norton Internet Security řadím mezi ty úplně nejotravnější. Teď v Nortonu ještě přitvrdili, takže jsem se odhodlal napsat tento článek.

(pokračování článku)

Ačkoli se většina parametrů průměrných notebooků dotáhla na úroveň stolních počítačů, nebo aspoň dostatečně převyšuje potřeby většiny uživatelů, existuje jedna bolístka, kterou si notebooky táhnout již od svých počátků. Ano, mluvím o displejích mizerné kvality.

(pokračování článku)

Možná jsem se už v minulosti okrajově věnoval tomuto tématu. Teď se k němu vracím z jednoho důvodu – procházím si diskuze a až příliš často vidím, že někdo řeší problém s notebookem po aktualizaci („flashování“) BIOSu. Dnešní zápisek bude mířit spíše na ty, kteří se méně orientují v prostředí počítačů. Popíšu několik zásad, kterými se řídím sám, a nastíním několik řešení, když se něco pokazí. (pokračování článku)

Stane se vám občas, že si zapomenete napájecí adaptér doma, místo abyste si jej přibalili do batohu (brašny) s notebookem? Mně se to povedlo zrovna dnes ráno. Protože mám v X200 zatím stále pouze slabou 28Wh baterii, už cesta do Prahy znamenala skoro 50% kapacity dolů (maximální jas, přehrávání videa, aktivní WWAN… nenapadlo mě, že nemám adaptér).

Když víte, že už vám při vašem použití vydrží notebook maximálně další hodinu a domů se nevrátíte dříve než za pět, tak je to nepříjemné. Naštěstí jsem si do batohu včera přihodil ještě jeden notebook (s taktéž slabou výdrží), takže se to dalo přežít, ale donutilo mě to k přemýšlení nad problémem baterií, které se nevtěsnají celé do notebooku. (pokračování článku)

Za týden (případně dva) testování se sice dá o notebooku zjistit mnoho, ale stále ještě zbývá obrovské množství vlastností, které během takto krátké doby nelze odhalit. Jsem si toho vědom a při psaní recenzí nevynáším v některých parametrech velké soudy. Například takové klouby víka – mohou se zdát vetché, ale nezjistím z toho, zda se po čtvrt roce rozpadnou. Podobné je to třeba i s náchylností kláves k ošoupání. Proto jsem se rozhodl zkusit takový experiment…

Chtěl bych si zkusit nějaký notebook na delší dobu (půl roku, rok?) a občas jsem tuto myšlenku někde nadhodil. Před nějakou dobou jsem byl na jedné tiskovce Lenova (uvedení ThinkPadů Edge), kde se tato myšlenka setkala s kladnou odezvou. Slovo dalo slovo a já si najednou mohl vybrat nějaký model z jejich nabídky (takový, který už neběhá po redakcích). (pokračování článku)

V minulém měsíci jsem se tu na blogu ptal vás, čtenářů, jak používáte svůj notebook a jaké nároky na něj máte. Za ten měsíc se v diskuzi objevilo nějakých 40 příspěvků a některé byly obzvláště zajímavé. Po jeho zveřejnění jsem si také začal psát poznámky, co vlastně od notebooku očekávám já. Teď už se poznámek nahromadilo víc a nebyl bych to já, kdybych se s nimi hned nešel podělit sem na blog. Vlastně je jich možná až příliš mnoho, takže je zpracuju formou seriálu. Zde je první díl. (pokračování článku)

Většina lidí sice ve svém počítači víc jak jednu grafickou kartu nikdy  neměla, ale více grafických karet není nic nového. Je to řešení, které provází počítače PC už od jejich vzniku, a tak nebude na škodu, když mu věnuji jeden článek tady na blogu. U zrodu platformy PC přišlo IBM s grafickými kartami CGA a MDA. První měla nižší rozlišení, grafické režimy a pár barev. Druhá měla barvy pouze dvě, vyšší rozlišení, ale zobrazovala jen text. Byl tu však jeden zásadní rozdíl v práci s nimi – každá měla mapovanou paměť do jiného adresního prostoru.

(pokračování článku)