Rozmarnou náladu jsem využil k sledování starých dílů Computer Chronicles a hned první díl byl dobrým úlovkem. Dnes jsou bezdrátové sítě skoro všude. Lze se přes ně připojit i v té nejzapadlejší vesnici, v kdejakém hotelu či restauraci, případně přímo doma. Ostatně nedávno O2 nabízelo ADSL modem kombinovaný s Wifi AP tuším za 500,- Kč, tak to se pak nelze divit, že je „bezdrát“ rozšířen i tam, kde před 10 lety brali počítače spíše jako pekelné mašinky.

(pokračování článku)

Je to už bez tří měsíců rok, co jsem si koupil svůj poslední notebook – 14,1″ Lenovo ThinkPad R61. Uznal jsem, že je to již dostatečná doba na to, abych jej poznal ve všech ohledech a mohl popsat své dlouhodobé zkušenosti.

Tento model se sice už neprodává, ale model R400 se od něj liší jen minimálně (širší touchpad a novější Centrino platforma), takže tyto zkušenosti lze s velkou pravděpodobností aplikovat i na něj a z části také na řadu T, protože takový T400 je až na menší tloušťku a pár zkosených hran vlastně to samé. (pokračování článku)

Ačkoli jsem doufal, že o víkendu rychle nainstaluji svůj notebook (nahodím systém na SSD) a budu se věnovat učení na zkoušku (kterou jsem měl v pondělí), během víkendu nakonec k žádnému učení vůbec nedošlo. Čím to bylo? Objevily se totiž nečekané komplikace.

Už při nahození čistého systému na původní disk jsem si všiml, že se mi několikrát zvýšilo samo od sebe vytížení procesoru na konstantních 20%, přestože všechny programy dohromady nedávaly víc než 2%. Tehdy před týdnem jsem tomu nevěnoval velkou pozornost, protože šlo jen o provizorní instalaci.

Když o víkendu došlo k instalaci Windows XP i na SSD, tak se po následných aktualizacích všeho možného problém vrátil. Hodně jsem se natrápil s hledáním příčiny, mazáním různých programů Lenova a zakazováním všemožných služeb. Nakonec po několika reinstalacích byl systém ponechán neaktualizovaný s tím, že se problém neobjevil. Jenže pocit, že nebudu moct aktualizovat, mě moc netěšil. (pokračování článku)

Počínaje včerejším dnem v mém notebooku trůní místo klasického pevného disku SSD paměť. Na téma SSD si lze přečíst na internetu mnoho, takže se tento zápisek bude zabývat čistě mými prvními poznatky a praktickým dopadem výhod a nevýhod na práci, kterou na notebooku provozuji.

(pokračování článku)

Situace kolem mini-notebooků mi v poslední době připadá přinejmenším zabrzděná. Výrobci stále recyklují identické vnitřnosti v různě přebarvených šasi a inovace evidentně vzala za své.

hudba budoucnosti? kdepak – skoro 10 let zpět

Za zmínku v podstatě stojí jen nedávno propíraná informace o novém ARM procesoru, který by se mohl stát konkurencí Atomu. Udělat konkurenci řešení s Atomem ostatně nemůže být až zas tak těžké. Vyniká totiž opravdu jen svou cenou a spotřeba se kolikrát neliší od klasických procesorů (a čipových sad) pro „dospělé“ notebooky. Modely s výdrží „něco málo přes 2 hodiny“ nelze považovat za mobilní. Nový ARM Cortex-A8 útočí na Atom právě svou malou spotřebou, což je mimochodem vlastnost pro ARM dlouhodobě typická. (pokračování článku)

Kdo sleduje můj Twitter, tak jistě ví, že jsem si před týdnem objednal SSD paměť a adaptér na umístění původního disku do UltraBay šachty místo optické mechaniky. SSD mi zatím ještě nedorazilo a ani nemám tušení, kdy vůbec přijde (holt „obvykle skladem u dodavatele“), ale adaptér mám již doma, tak místo odpovídání na jednotlivé dotazy raději hodím malý článeček pro ty, kteří si plánují také rozšířit svůj ThinkPad o druhý disk. (pokračování článku)

Sem tam nějakého uživatele napadne vyzkoušet si alternativní operační systém Linux na svém notebooku. Zatímco na stolním počítači stačí vložit nějaký jiný disk a vše se může testovat bez rizika, v notebooku má zatím stále většina lidí disk jen jeden. Část lidí se čachrování s diskovým prostorem raději vyvaruje, ale najdou se i tací, kteří si Linux zkusí nainstalovat a nechají jeho instalátor automaticky zmenšit oddíl s Windowsem.

Jenže ne všechno je bezchybné. Zejména na noteboocích jsou kolikrát disky podivně rozdělené už od výrobce, a tak si s tím instalátor nemusí správně poradit. Zbytečně se pak na fórech množí nešťastní uživatelé, kterým v lepším případě jen nechce nabootovat Windows a v horším případě zmizela „nenávratně“ všechna data. (pokračování článku)

Významný distributor AT Computers vydal na svém webu zajímavou zprávu (původní dokument byl z webu 8. 1. stažen), ve které se zmiňuje o vypovězení všech distributorských smluv ze strany Fujitsu-Siemens Computers. Podobné informace ostatně zpravily i důvěryhodné zdroje z míst jiného velkého distributora. Evidentně nám tu něco končí. Je však otázkou, zda to, co nám tu začíná, bude v podobném rozsahu.

Abych některé uvedl trochu do problematiky – Fujitsu odkupuje podíl Siemensu ve Fujitsu-Siemens Computers. Otázkou je, jak se vlastně k dosavadní nabídce notebooků FSC nově Fujitsu postaví. Je obecně známo, že nejvyšší řada LifeBook (a Celsius, který u nás není tolik v povědomí) je záležitostí čistě Fujitsu a nižší řady Amilo a Esprimo řešil Siemens především lokálně zde po Evropě (někdy v podobě produktů silně vycházejících z OEM návrhů). (pokračování článku)

Dnes se budu věnovat jednomu velmi nepříjemnému problému, který se objevuje u relativně velkého množství notebooků. Majitelé lepšího sluchu to mají v dnešní době těžké s kdejakou elektronikou. U notebooků jsou v podstatě dva „nejprovařenější“ prvky produkující hluk – pevný disk a ventilátor.

Pevný disk lze snadno vyměnit, takže následná náprava u už zakoupeného notebooku není tak problematická. S ventilátorem je to horší. Je nutné si hlídat recenze, postřehy uživatelů a nejlépe si konkrétní model notebooku dojít někam osahat (ačkoli to je problém; když je někde notebook vystaven, tak je kolem většinou velká hladina hluku okolí). Proti disku je však velká pravděpodobnost, že podobný model bude mít stejnou hlučnost u všech kusů. U disků je to různé. Výrobce použije disk té firmy, od které zrovna přijede kamion do továrny. (pokračování článku)

S poslední generací multimediálních notebooků už se naštěstí rozšiřuje penetrace modelů s digitálním DVI/HDMI výstupem. Je však stále mnoho modelů, které nemají jinou možnost vyvést obraz než analogovým VGA výstupem. Někdo tvrdí, že rozdíl mezi DVI a VGA poznat nejde, někdo tvrdí, že přes VGA na dnešních velkých LCD panelech bude obraz úplně rozmazaný. Pravda je samozřejmě někde mezi a nejde to tak snadno rozsoudit. (pokračování článku)