* Prohlížíte kategorii ‘Technologie’
Dnešní zápisek bude vybočovat ze zaběhlého standardu. Mám teď spoustu práce a blog nemá takovou prioritu, což vede k nedostatku článků k publikování. Nechce se mi dávat další historický, a tak jsem vytáhl jednu ne moc starou školní práci (ve zkrácené verzi), která byla nutná k zápočtu z předmětu Ekologie. Bude se proto lišit styl psaní. Považuju ji však za zajímavou a tematicky vhodnou pro tento blog. (pokračování článku)
Občas ten dotaz někdo vznese. Typický případ vypadá následovně: někdo zajde do obchodu a koupí si notebook, ale doma zjistí, že mu na jeho sdílené grafice v procesoru neběží jeho oblíbené hry. Na internetu najde stejný notebook s grafickým čipem AMD, či NVIDIA a zaraduje se, že existuje řešení a bude stačit grafiku jen přidat. Je tomu tak? Asi ne, když se takhle ptám.
Jestli je kolem nějakého typu notebooků informací pomálu, jsou to rozhodně mobilní pracovní stanice. Tímto zápiskem bych se chtěl pozastavit nad některými specifickými možnostmi a omezeními notebooků vybavených IPS displejem s velkým barevným rozsahem, aby to tu nebylo jen o velkém testu business notebooků (ne snad, že bychom odbočili moc daleko).
Někteří si možná všimli, že nové ThinkPady T a W již mají konfigurace s dedikovanou grafikou vždy jen ve verzi s NVIDIA Optimus. Kdo trochu sleduje dění s notebooky, jistě ví, že příchod Optimu nebyl tak úplně bezbolestný a ne každá aplikace se s ním umí ještě dnes vypořádat. U her je situace jednoduchá. Většina těch starých běží s klidem i na integrovaném Intelu a ty nové si NVIDIA v ovladačích ohlídala. Nicméně některé programy mohou hlásit chybu při detekci paměti grafické karty a některé dedikovaný čip vůbec nevidí. Z tohoto důvodu mě kompletní přechod u ThinkPadů překvapil a zajímalo mě, jak se s tím Lenovo popralo. Vzhledem k tomu, že mě s podobnými obavami občas někdo kontaktuje, zkusím poznatky shrnout v krátkém zápisku.
Dneska to bude hodně bez myšlenky. Psal jsem článek o programu PMB (Picture Media Browser), který je předinstalovaný na noteboocích Sony VAIO. Potřeboval jsem otestovat i možnost vytvoření krátkého videa, které program automaticky sestříhá z vložených videí, fotek a hudby. Když už jsem se s tím musel uploadovat na Youtube, podělím se i tady.
Na videu můžete vidět v akci špičkový plazmový displej kufříkového počítače IBM PS/2 Model P70, na který už nějaký čas ve volných chvílích píšu „recenzi“ pro notebook.cz (podobně jako kdysi s notebookem Victor V86P). Tahle mašina s 20MHz procesorem i386DX, 8 MB RAM a velkých 60MB diskem je z roku 1989 a ve videu můžete vidět běžící MS Flight Simulator 4.0 (ze stejného roku). (pokračování článku)
Začínají se objevovat notebooky s novými AMD procesory a jeden takový dorazil i ke mně na stůl. Že mají procesory AMD nižší výkon než ty od Intelu, je v mobilním segmentu jednoznačně pravda už delší dobu. Zajímalo mě, zda se na tom něco změnilo, takže jsem letmo otestoval čtyřjádrový AMD Phenom II X920 s frekvencí 2,3 GHz.
Pro srovnání jsem vybral dva procesory Intelu. Prvním je nejslabší čtyřjádrové Core i7 720QM 1,6 GHz a druhým celkem běžné dvoujádro Core i5 520M 2,4 GHz. Všechny tři procesory se dají sehnat v noteboocích s cenou 20-30 tisíc s DPH. (pokračování článku)
O tom, že mám zapůjčený na dlouhodobý test notebook ThinkPad X200 se už asi nemá cenu rozepisovat. V našich končinách se tento notebook dodává pouze s nejmenší 4článkovou baterií, což je fajn, pokud váš notebook putuje jen mezi pracovním stolem a domovem a „v terénu“ slouží jen na promítání PowerPointových prezentací. Jenže já očekávám trochu víc a představa byla taková, že celý den musím zvládnout na jedno nabití. Začal jsem se tedy poohlížet po nabídkách baterií pro tento notebook. Za normálních okolností bych volil jedině originální baterii, jenže notebook není můj a vyhazovat peníze za originální baterii, která stojí stejně jako nejlevnější mini-notebooky, se mi nechtělo, když bude pravděpodobně sloužit maximálně rok.
Ačkoli se většina parametrů průměrných notebooků dotáhla na úroveň stolních počítačů, nebo aspoň dostatečně převyšuje potřeby většiny uživatelů, existuje jedna bolístka, kterou si notebooky táhnout již od svých počátků. Ano, mluvím o displejích mizerné kvality.
Možná jsem se už v minulosti okrajově věnoval tomuto tématu. Teď se k němu vracím z jednoho důvodu – procházím si diskuze a až příliš často vidím, že někdo řeší problém s notebookem po aktualizaci („flashování“) BIOSu. Dnešní zápisek bude mířit spíše na ty, kteří se méně orientují v prostředí počítačů. Popíšu několik zásad, kterými se řídím sám, a nastíním několik řešení, když se něco pokazí. (pokračování článku)
Není to sice nejnovější záležitost, ale nedávno jsem narazil na dekodér HD videa Broadcom BCM70010/BCM70012. Ten se připojuje do mini-PCIe slotu a zastupuje grafickou kartu při dekódování videa ve formátech h264/AVC, VC-1 a MPEG-2 až do rozlišení 1080p. U nás to nikde moc vidět není, ale v zahraničí se tímto způsobem řeší nedostatky levných Atomových mini-notebooků postavených na Intelovských čipsetech (s GMA950) a podle mě je to pěkné řešení. (pokračování článku)
