Začínají se objevovat notebooky s novými AMD procesory a jeden takový dorazil i ke mně na stůl. Že mají procesory AMD nižší výkon než ty od Intelu, je v mobilním segmentu jednoznačně pravda už delší dobu. Zajímalo mě, zda se na tom něco změnilo, takže jsem letmo otestoval čtyřjádrový AMD Phenom II X920 s frekvencí 2,3 GHz.

Pro srovnání jsem vybral dva procesory Intelu. Prvním je nejslabší čtyřjádrové Core i7 720QM 1,6 GHz a druhým celkem běžné dvoujádro Core i5 520M 2,4 GHz. Všechny tři procesory se dají sehnat v noteboocích s cenou 20-30 tisíc s DPH. (pokračování článku)

O tom, že mám zapůjčený na dlouhodobý test notebook ThinkPad X200 se už asi nemá cenu rozepisovat. V našich končinách se tento notebook dodává pouze s nejmenší 4článkovou baterií, což je fajn, pokud váš notebook putuje jen mezi pracovním stolem a domovem a „v terénu“ slouží jen na promítání PowerPointových prezentací. Jenže já očekávám trochu víc a představa byla taková, že celý den musím zvládnout na jedno nabití. Začal jsem se tedy poohlížet po nabídkách baterií pro tento notebook. Za normálních okolností bych volil jedině originální baterii, jenže notebook není můj a vyhazovat peníze za originální baterii, která stojí stejně jako nejlevnější mini-notebooky, se mi nechtělo, když bude pravděpodobně sloužit maximálně rok.

(pokračování článku)

Ačkoli se většina parametrů průměrných notebooků dotáhla na úroveň stolních počítačů, nebo aspoň dostatečně převyšuje potřeby většiny uživatelů, existuje jedna bolístka, kterou si notebooky táhnout již od svých počátků. Ano, mluvím o displejích mizerné kvality.

(pokračování článku)

Možná jsem se už v minulosti okrajově věnoval tomuto tématu. Teď se k němu vracím z jednoho důvodu – procházím si diskuze a až příliš často vidím, že někdo řeší problém s notebookem po aktualizaci („flashování“) BIOSu. Dnešní zápisek bude mířit spíše na ty, kteří se méně orientují v prostředí počítačů. Popíšu několik zásad, kterými se řídím sám, a nastíním několik řešení, když se něco pokazí. (pokračování článku)

Není to sice nejnovější záležitost, ale nedávno jsem narazil na dekodér HD videa Broadcom BCM70010/BCM70012. Ten se připojuje do mini-PCIe slotu a zastupuje grafickou kartu při dekódování videa ve formátech h264/AVC, VC-1 a MPEG-2 až do rozlišení 1080p. U nás to nikde moc vidět není, ale v zahraničí se tímto způsobem řeší nedostatky levných Atomových mini-notebooků postavených na Intelovských čipsetech (s GMA950) a podle mě je to pěkné řešení. (pokračování článku)

HP dalo na trh první ochutnávku jejich nové generace z business řady střední třídy. Ostatní modely zatím čekají, než Intel vydá svou platformu, takže ten jediný model je postaven na AMD. Jde o model HP ProBook 6545b, který ukazuje, jak jsou na tom nové vnitřnosti s AMD, a zároveň představuje, kam se posouvá v business segmentu HP. Tento model už totiž používá nové dokovací stanice a další příslušenství, což jsou záležitosti, které později budou sdílené i pro ostatní notebooky. (pokračování článku)

Na běžné kancelářské nesmysly dnes stačí skoro cokoli. Takový 12 let starý Office 97 rozpětím funkcí dalece převyšuje potřeby drtivé většiny uživatelů. Přitom jej lze provozovat na počítači s procesorem 386 a 8 MB RAM. Když teď počítáme něco v ekonomických předmětech v Excelu (2007), máme ve škole počítače s procesory  Core i7 a 8 GB RAM… ale neděláme tam nic, co by nezvládla už ta první konfigurace. Pro výrobce hardware je dnes holt problém vymyslet důvod, pro který si lidé budou kupovat novější počítače (pokud se ty staré nerozpadnou).

Jedním z takových důvodů pro upgrade by mohla být možnost přehrávat HD filmy. Dnes už by každému na fórech asi připadalo legrační, kdyby se tazatel u nového notebooku ptal, zda umí přehrávat hudbu a filmy, ale dříve to byla častá otázka. Stejně jako se dnes nezřídka lidé ptají, zda je nějaký notebook vhodný pro HD filmy. Zjednodušeně se pokusím přiblížit, jak to dnes s tím přehráváním HD filmů vlastně je. (pokračování článku)

Když se před více než rokem objevily první Atomy (TDP 2,5W) s čipovou sadou Intel i945GSE (TDP 6W), říkalo se hned od začátku, že jde o dočasné řešení a čipová sada bude nahrazena jinou, s ještě nižší spotřebou. Letos „náhrada“ přišla, jenže mnoho výrobců raději stále zůstává u původního řešení, které dává i do těch nejnovějších modelů. Proč? Na vině je nízký výkon nové platformy.

Zkusil jsem se podívat, co za tím nízkým výkonem stojí a zda je ten výkon opravdu tak slabý. Nakonec z toho vzniklo srovnání obou Atomových platforem. (pokračování článku)

V kategorii mini-notebooků vede na plné čáře procesor Intel Atom. Je to celkem logické – je totiž nejlevnější a ty nejlevnější věci se zpravidla vždy prodávají nejvíc, i kdyby byly sebeblbější… a že není Atom všespásné řešení, ví asi každý čtenář tohoto blogu.

Jenže trh toho moc jiného nenabízí. O ARMech se stále jen mluví, PowerPC pokusy už jsou asi pasé a v poslední době byla asi nejvýznamnější změna v příchodu CULV procesorů. Intel své Atomy nesnáší. Moc na nich nevydělá a navíc mu kanibalizují trh s ULV procesory v drahých noteboocích. Nejslabší ULV procesory se přeznačily na CULV (C jako consumer) a šup s nimi do levných mini-notebooků – tentokrát ovšem „ne tak levných“. Pokud tedy předtím přesvědčoval, jak Atom na všechnu základní práci stačí, tak teď zas přesvědčuje, jak je důležitý flash obsah na webech a jak se bez přehrávání HD filmů jen stěží obejdeme. (pokračování článku)

Sem tam mi někdo pošle mail, kde se ptá, jaký si má koupit nový notebook, pokud nutně potřebuje přítomnost sériového, nebo paralelního portu. Běžný uživatel už dnes tyto porty dávno nepotřebuje, ale jsou i místa, kde se ještě vyskytují specializovaná zařízení, která jsou jimi vybavena (a nemusí fungovat s USB převodníky). Zkusím zde letmo probrat, jaká je nyní situace na trhu.

(pokračování článku)