Nedá mi nereagovať na uvedenie Ultrabooku (TM) U300s od Lenova, ktorého oranžovú verziu by vlastník tohto blogu swarm veľmi rád videl v domácej zbierke. Nielen on sa totiž venoval tomuto Ultrabooku, všimli si ho viaceré média. (pokračování článku)

Sem tam od někoho slýchám, že má na Applu rád, jak jeho notebooky jsou ihned po vybavení připraveny k použití po pár kliknutích. Vše je čisté, nemusí se nic mazat, ani upravovat. Jsou i výrobci notebooků s Windows, kde je něco podobného také standardem (business DELL, Fujitsu,…), ale spousta zejména konzumních modelů (Acer Aspire, Toshiba Satellite, Sony VAIO) volí naprosto opačnou strategii a nemohu se zbavit dojmu, že tlačí na pilu víc a víc. Na recenzi mi přišla Toshiba Satellite P770 a nestačil jsem se divit, jak intenzivní snahu výrobce vyvinul při zaplevelení systému.

Něco podobného jsem původně vůbec nechtěl psát, ale během recenzování se s tím setkávám často a vždy mě stojí čas aspoň část smazat, abych dostal notebook do použitelné podoby. Tento zápisek je spíš takovým obrázkovým příkladem, jak to nemá vypadat. (pokračování článku)

Nebojím se konkurence. Přátelím se s redaktory některých dalších magazínů zaměřených na IT (netýká se dnes zmiňovaného) a rád sem tam odkážu na jejich práci i zde na blogu. Webů čistě zaměřených na notebooky moc není, tak dnes jednomu udělám malou reklamu. (pokračování článku)

Notebooky MSI sice nejsou na špici žebříčku mých preferencí, ale možná brzy změním názor. Proč? Jsou totiž neuvěřitelně praktické.

Toto video je jakousi virální reklamou MicroStaru. Několik kluků tam předvádí, jak se jim krásně vlezou nové MSI notebooky mezi půlky, a já říkám -- ano, tohle je přesně to, co uživatelé potřebují! (pokračování článku)

Ne, běžně si tu neutahuji ze zpravodajství komerčních televizí, protože je to jednak nefér, a pak… no, neměl bych už čas na nic jiného. Tentokrát udělám výjimku, protože 19.7. jsem se ve zprávách na Nově dozvěděl naprostou pecku (v podstatě „revoluční“ objev).

Sedíte často u počítače? Pak byste se měli začít bát, protože možná brzo oslepnete. Klára Bitvarová to vysvětluje na konci reportáže (12:58) o speciální slepecké holi. Celá reportáž je o tom, že hůl americké výroby s akustickým hlášením překážek za moc nestojí. Na konci reportáže však před rozloučením přichází to nejdůležitější sdělení, které si dovolím ocitovat: (pokračování článku)

Už jsem se dlouho nezaměřil na nějakého prodejce a ani jsem to neměl v plánu. Jenže Alza.cz si o tentokrát řekla sama použitím těch nejubožejších praktik reklamy. Začala totiž spamovat fóra příspěvky, které se tváří jako od spokojených uživatelů a odkazují jak jinak než na vlastní obchod.

Nechápu, co k tomuhle Alzu vedlo, když na fórech je odkazů na ně mraky i tak. Možná, že jsou jen od „schopnějších zaměstnanců“ téže firmy a nějaký nový nejspíš netušil, že by neměl psát přímo z IP firmy (hostmask: gate.alzasoft.cz). (pokračování článku)

Nedávno jsem zas přemýšlel, na kterou firmu ze všech, co v ČR znám, mám nenegativnější názor. Došel jsem k tomu, že je jí jednoznačně O2. Snad neznám firmu, která na své zákazníky kašle tak, jako právě O2. To, že nejsou schopni nikdy aktivovat u mobilních služeb „neomezený“ data a radši pak zkouší, jestli zákazníci zaplatí horentní sumy, nebo se ozvou v rámci reklamace (zažil jsem nezávisle u více lidí), na to jsem si už zvykl. Stejně tak jsem si zvykl, že nejsou schopni sami zapojit O2 TV v paneláku v Praze a službu zákazníkovi předají v naprosto nepoužitelném stavu, aby pak následoval kolotoč telefonátů, návštěv techniků a po pár měsících zrušení služby.

Nejlepší zážitky mám ovšem s ADSL. Celou jejich nabídku beru jako nějakou reality show, a vždy když volám na support, tak mám z druhé strany dojem nějakého zábavního pořadu typu Mrázek ústředna. Nemá cenu tu popisovat všechno, tak zkusím vypíchnout něco z poslední doby. (pokračování článku)

Na Petrově oblíbeném obchodě Shark jsem postřehl docela zajímavou reklamu nabízející herní notebook za v přepočtu pouhých 16 523,- Kč (s DPH). Docela mě to zaujalo, protože u nás v ČR jsou herní notebooky docela drahé.

Naši východní sousedé jsou evidentně poměrně nenároční. Za herní stroje jsou považovány i notebooky s GeForce 9200M GS. Je zajímavé, že v západních zemích jsou takové grafiky považované za absolutní lowend, který „přebije“ už jen integrovaný Intel.

Někdy si říkám, že bych snad i chtěl žít ve stejné realitě jako lidé tvořící takové popisky. To by byl pozitivní život.

Prodejců notebooků je dnes jako hub po dešti. Někteří jsou velcí a mají mraky notebooků přímo na skladě, někteří jsou pro změnu velmi maličcí, ale o to víc se snaží možného zákazníka zaujmout. Na záchodcích ČVUT FEL jsem nad pisoárem našel velmi milou samolepku s reklamou jednoho pravděpodobně ani ne obchodu – říkejme raději „obchodníka“. (pokračování článku)

Posledních několik dní řeším nepříjemný problém. Všechny maily mi chodí se zničenou diakritikou. Před mnoha a mnoha lety jsem ještě míval mail na IOL, který je (nebo tenkrát aspoň byl) také pod O2 stejně jako nynější adresa Quick (s tím, že ten je zadarmo). Později jsem přecházel a tuto adresu (@quick.cz) jsem si vybral už kdysi dávno, kdy jsem měl pocit, že je to dobrá volba.

(pokračování článku)