Pravidelní čtenáři vědí, že jsem poprvé ve svém notebooku přešel na SSD začátkem roku 2009. Tehdy šlo o OCZ Solid Series, které spadalo do té první masově prodávané generace. Šlo mi hlavně o nulovou hlučnost a té jsem se dočkal. Jen ten výkon pokulhával a v některých případech mi mé první SSD přišlo tak 10x pomalejší než průměrný plotnový disk.

Ještě téhož roku jsem se vyskytl na akci společnosti Kingston, která v rámci rozšiřování povědomí o této technologii každému nadělila jeden kousek první generace jejich modelu V+ v 64GB variantě (nevím přesně, zda všichni dostali stejný, tento jsem dostal já). Z mého pohledu šlo o dobrý krok. Na některých tiskovkách se rozdávají takové nesmysly, že nad tím zůstává rozum stát – tady se aspoň dalo něco užitečného (něco, co doma neodložíte a do roka při úklidu nevyhodíte). Darované SSD ihned putovalo do mého ThinkPadu R61, kde k mé plné spokojenosti slouží dodnes. (pokračování článku)

O tom, že mám zapůjčený na dlouhodobý test notebook ThinkPad X200 se už asi nemá cenu rozepisovat. V našich končinách se tento notebook dodává pouze s nejmenší 4článkovou baterií, což je fajn, pokud váš notebook putuje jen mezi pracovním stolem a domovem a „v terénu“ slouží jen na promítání PowerPointových prezentací. Jenže já očekávám trochu víc a představa byla taková, že celý den musím zvládnout na jedno nabití. Začal jsem se tedy poohlížet po nabídkách baterií pro tento notebook. Za normálních okolností bych volil jedině originální baterii, jenže notebook není můj a vyhazovat peníze za originální baterii, která stojí stejně jako nejlevnější mini-notebooky, se mi nechtělo, když bude pravděpodobně sloužit maximálně rok.

(pokračování článku)