K notebookům se už fasují kupóny na bezplatný upgrade na Windows 7, a tak je skoro nejvyšší čas, abych se ohlédl, co z mého pohledu Windows Vista přinesly užitečného. Tento článek berte jako ryze subjektivní, neboť je odvíjen čistě od mých potřeb tentokrát jakožto běžného uživatele.

Takového běžného uživatele například vůbec nezajímá, jaké věci se pozměnily v jádře a jaké nové názvy „technologií“ za ty roky vývoje vymyslelo marketingové oddělení, aby bylo čím zaplácnout letáky. Běžného uživatele zajímá jen, jak se v systému pracuje a jak rychle reagují programy. Zde tedy vypíšu seznam věcí, které jsem ve Windows Vista doopravdy ocenil:

1. Hezčí kurzory

Tohle možná zní trochu jako blbost, ale je to tak. Potěšily mě hezčí kurzory. Kurzor je totiž grafický prvek, který je na obrazovce prakticky neustále, takže proč se koukat na něco ošklivého, co se měnilo jen minimálně od Windows 3.0. Sadu visťáckých kurzorů jsem si ostatně nahodil i u sebe na Windows XP (není problém to vygooglit během pár sekund).

2. Další funkce klávesy Windows

Všechny programy, které používám pravidelně, mám nahozené v Quick Launch (kdo netuší, o co jde, to jsou ty ikonky programů hned vedle Start tlačítka). Takto to používám už od Windows 95 (V základu je to až ve Win98, ale ve Win95 se to objeví po nainstalování IE4 s Active Desktop také) a vyhovuje mi to. Programy tam mají své přesné místo a nijak se nepřesouvají, takže spuštění některého z nich je otázkou mechanicky naučeného pohybu.

Když se chci na Quick Launch dostat pomocí klávesnice, mačkám Win a následně Tab. Ve Vistě je spouštění těchto programů ještě mnohem jednodušší. Stačí stisknout Win v kombinaci s číslem, které určuje pozici programu na liště. Za tuhle inovaci má u mě Microsoft bod. Na to, jak je to příjemné zjednodušení, jsem se o něm dozvěděl až náhodou a relativně dlouho od vydání systému.

3. Oddělená hlasitost pro každý program

Některé programy během své aktivity často informují zvukovými signály, anebo například při grabování kazety z kamery zapomenu v nastavení programu vypnout „preview“ zvukové stopy. Pokud si chci pustit muziku a zrovna nechci, nebo nemůžu takové programy vypnout, mám smůlu. Ve Vistě stačí otevřít nastavení hlasitosti a příslušný program ztlumit.

Správa zvuku je ve Vistě mnohem pokročilejší. Škoda jen, že došlo k několika (nejspíš záměrným) botám, které radost trochu kazí. Tou první je nemožnost používat analogový výstup a SPDIF výstup zároveň (smysl je v tom, že není nutné pořád přepínat podle toho, co běží). Druhá se týká monitoringu vstupu, který je na většině zvukovek zablokovaný (nelze přehrávat zvuk, který jde na vstup, rovnou).

4. Opravdová správa napájení

Dříve jsem se snažil vybírat takové notebooky, které mají propracovanou správu napájení, kterou vždy řešila nějaká aplikace přímo od výrobce. Hodně výrobců na toto postupně kašlalo, takže jsem postupem času byl nucen používat nějakou freeware aplikaci (v mém případě RMclock). Jsem rád, že s Vistou už si člověk vystačí v základu bez nutnosti instalovat další aplikace.

Integrovaná správa napájení je udělaná velmi jednoduše, pokud jde o ovládání, a přitom poskytuje všechna potřebná nastavení pro každý profil. Líbí se mi, že položky navíc výrobci přidávají formou modulů, takže zůstává vše spravované z jednoho místa. Když už pak výrobce notebooku dělá svou vlastní utilitu, jde jen o frontend pro systémovou správu napájení.

ukázka výrobcem vytvořeného rozšíření pro správu napájení ve Windows 2000

V případě ThinkPadu mě toto naštěstí netrápí, protože aplikace pro správu napájení od výrobce je stále ještě daleko před tou ve Windows. Pokud jde ale o notebooky jiných výrobců, je to jednoznačně velký přínos.

5. Nastavení zabezpečení ve správě sítí

Něco, co uživatelé ThinkPadů měli dávno v Active Connections, se konečně přidalo přímo do systému. Prakticky všude v terénu nestojím o běžící služby sdílení, vyhledávání počítačů/tiskáren a podobně. Tyto služby navíc znamenají jen bezpečnostní riziko, které je v mnoha případech zbytečné, když se připojuji jen za účelem přístupu k internetu.

Kdysi mi jeden kamarád (linuxák) prakticky vysvětloval, jak zjistit heslo uživatele pomocí odchytávání paketů z počítače, který hledá v síti tiskárny a další počítače (posílám pozdrav na tábor ;-)). Tento krok integrace tedy má svůj význam.

To je všechno

Víc toho opravdu není. Mohl bych zde rozebírat vyhledávání, ale v mém případě jde o funkci, kterou potřebuji tak 3x do roka, když mám někde 20 pdf souborů a nevím, ve kterém z nich je nějaká konkrétní informace. Navíc indexace celého disku ve výchozím nastavení je poměrně zbytečná, když většinu disku zabírají zpravidla data, ve kterých netřeba vyhledávat.

Také jsem mohl zmínit Aero, které je po technické stránce jednoznačně obrovským přínosem, ale neudělám to. Vadí mi na něm nemožnost použití s klasickým grafickým schématem, které používám. Líbí se mi (asi nejlepší vzhled, jaký kdy MS vytvořil) a hlavně je podstatně ergonomičtější (pro oči) díky vhodnějšímu kontrastu jednotlivých grafických prvků. Kombinace klasického vzhledu s technickým pozadím Aera by se mi líbila a hned bych ji používal, ale nic takového není ani ve Windows 7.

U prostředí bez 3D akcelerace sice při přetahování oken je vidět pomalé překreslování oken v pozadí (častý argument příznivců Visty), ale má práce není o přetahování oken – pokud už nějaké přetahuji, dělám to rychle. Pokud jde o vnitřek oken, tak u těch rychlost překreslování nemá cenu řešit – tam je to softwarové i pod Aerem.

Ve Vistě bych ocenil například prostředí Media Center, ale běžnému uživateli notebooku zůstane odepřeno, neboť s Vista Ultimate je jen minimum notebooků (kupovat samostatně tak drahou licenci beru jako nesmysl) a Vista Business jej nemá.

Závěrem

Zde vyjmenované změny ve Windows Vista se mi opravdu líbí, ale stejně je to první Windows, na který jsem nepřešel (ano, vystřídal jsem všechno včetně Windows Millenium) z důvodů, které jsem již v minulosti rozebíral. Jsou jimi pomalý režim spánku (a hibernace), snaha o správu podsvícení interního LCD (velmi nešikovná, protože světlost displeje nenastavuji podle požadovaného výkonu, ale podle okolního osvětlení), méně praktický Průzkumník, nutnost odklepávat u některých akcí mnohem větší počet oken a nabídek a také pomalá reakce na některé základní úkony (i v rámci systémových nabídek).

Zatím zůstávám u Windows XP, ale mám v plánu vyzkoušet Windows 7 na svém notebooku při vhodné příležitosti, až dorazí na test nějaké nové SSD. Úplný přechod přichází v úvahu jen v případě, kdy bude nějaký cenově výhodný upgrade. Pokud ne, tak mě přechod na W7 nečeká dřív než s novým notebookem. Nových věcí se však nebojím a zatím to vypadá, že některé negativní faktory Visty se opravily a přibylo pár dalších vychytávek, takže ten přechod bude třeba i s radostí.