Deset let testování

Připadá mi to jako chvíle, ale příští rok to bude deset let, co se věnuji recenzování notebooků profesionálně (ve smyslu, že mi za to někdo platí). Začátkem roku 2007 jsem začal psát pro magazín notebook.cz a o půl roku později rozjel tento blog. Kdy jindy si všechno to snažení zrekapitulovat než právě teď.

jakoze-profik-za-mlada

Někdy v těchto dnech to bude přesně deset let, co mi jeden kamarád na IRC hodil odkaz na inzerát magazínu notebook.cz, kde hledali posilu do týmu redaktorů. Studoval jsem druhým rokem ČVUT FEL a celkem dobře jsem si uvědomoval, jak by bylo fajn, kdybych si našel něco, kde se můžu živit hlavou. Dělat v pořadatelské službě jednoho stadionu mělo do intelektuálního pracovního vyžití dost daleko a montáže oken přes léto byly sice fajn jako posilovna, ale taky jsem věděl, že se zde v budoucnu nebudu realizovat. Navíc bez placení alimentů aspoň na jedno dítě a nějaké té exekuce jsem do party stejně nezapadal. Sem tam se ještě objevila práce s grafikou, ale to nebylo zas tak časté, aby z toho byl příjem, na který se mohu spolehnout.

Nakonec mě do týmu vzali, i když jsem na pohovor přišel asi o 45 minut později. Měl jsem spoustu času, takže jsem si na místo zvolil tu delší cestu. Jen jsem nepočítal, že je o tolik delší, že nestihnu přijít včas. Zájem z redakce byl nicméně asi dostatečně velký, protože po dvou telefonických hovorech, že si z nich nedělám legraci a skutečně přijdu, na místě ještě pořád čekali dva pánové, aby mě mohli vyzpovídat.

Několikrát se mě lidé od té doby ptali, co jsem musel udělat, abych mohl recenzovat notebooky. Odpověď je jednoduchá – odepsat na inzerát a přijít na pohovor. Nehledejte za vším něco složitého. Každý, kdo má pro recenzování nějaké vlohy a vyvine aktivitu, se dřív nebo později může stát také redaktorem/recenzentem. Upřímně, jsou výrobci, kteří půjčí na test notebook snad každému, kdo si začne říkat „youtuber“, takže zas taková exkluzivita to není.

Důvod, proč jsem začal recenzovat, byl daný mým zklamáním. O půl roku dříve, než jsem se pro tuto činnost rozhodl, jsem si kupoval nový stroj od ASUSu (A6Km). Spolehl jsem se na několik českých recenzí a popisky na Alze. Výsledek byl takový, že jsem postupně během měsíců zjišťoval, kde všude recenze a popisky lhaly nebo neupozornily na zásadní nedostatky. Vyústilo to v odstoupení od smlouvy, což se sice nakonec podařilo, ale táhlo se to hodně dlouho a musel jsem celý problém několikrát pošoupnout výše, aby se mnou zelený mimozemšťan úplně nevytřel.

Když jsem viděl, jak špatně se to tady dělá, říkal jsem si, že bych to mohl dělat lépe, a rovnou s tím začal. Už jen proto, abych ušetřil další lidi podobných problémů. Taková motivace mi po celou dobu stačila na to, abych se nenechával ovlivnit a říkal o věcech, že jsou špatný, když špatný jsou.

Deset let vývoje

Když jsem začal recenzovat, průměrný notebook byl vybaven 1 GB RAM, který spolehlivě vyplnil operační systém Windows Vista, který tou dobou skoro nikdo neměl rád. Procesory byly konečně 64bit dvoujádra Core2 Duo prvních generací (low-end měl pořád jen jedno jádro) a u pevného disku jste byli rádi za 120 GB. Když se náhodou někde objevilo SSD, bylo to v extrémně drahém UMPC (to už dneska neznáte, co?), bylo pomalé a kapacitou nepřesáhlo 32 GB. Skutečný boom první generace spotřebních SSD měl přijít až za dva roky.

Dedikované grafické čipy byly mnohem častější než dnes, protože lidé stále ještě nevěřili integrovaným řešením. Tou dobou frčely hlavně čipy GeForce generace 7 a přepínatelné grafiky prakticky neexistovaly, takže dedikovaná grafika znamenala o hodinu až dvě nižší výdrž na baterku. Hodí se také dodat, že integrovaná řešení ještě nebyla uvnitř procesoru. Místo toho se jádro dávalo spolu s paměťovým řadičem do north-bridge části čipové sady na základní desce. Šlo ještě o poslední roky doby, kdy jste s jedním procesorem mohli mít různé integrované grafiky od různých výrobců (SiS, VIA, ATI, NVIDIA). Tohle všechno Intel dokázal zabít až v roce 2010 a Apple kvůli tomu ještě dlouho držel 13“ MacBook Pro s Core2 Duo, aby se nemusel vzdávat integrované grafiky v čipové sadě od NVIDIE.

Pro recenzenta šlo o docela zajímavou dobu, protože se výrobci předháněli, kdo do notebooku přidá něco nového. Zatímco dnes má v sobě většina strojů ty samé čipy a spotřeba celku je velmi podobná, tehdy záleželo na výrobci mnohem víc a skutečná spotřeba (výdrž) se kolikrát nedala ze specifikací ani odhadovat. Nejmenší mobilní zařízení s plnohodnotnými Windows se dělala s displejem klidně pod 5“, ale zároveň nebyl problém koupit 18,4“ multimediální notebook s kompletní výbavou včetně TV tuneru, dálkového ovládání a audio systému se subwooferem a oddělenými výškovými a středovými reproduktory (který by kvalitou zvuku předčil všechno, co je dnes na trhu).

Speciální zábavnou kategorií byly levné notebooky pod 20 tisíc. V některých případech šlo spíše o pokusy, co zákazník ještě snese. Dnes už se tolik nestane, že by si zákazník koupil notebook, kterému neustále nahlas hučí ventilátor, má výdrž jen hodinu a půl a jeho alternativní integrovaná grafika nezvládne akcelerovat skoro nic ve 3D (ani rozhraní Windows).

V dobách mých začátků ještě dokonce bylo zvykem, že malý lehký notebook nikdy nebyl levný. Většina ultramobilních strojů začínala s cenou okolo padesáti tisíc. Některé klidně o dvacet výše. Koncem roku (2007) ale přišel první ASUS Eee PC a trh malých notebooků už nikdy nebyl jako dříve. Zařízení s cenou pod deset tisíc korun včetně DPH mělo hromadu kompromisů, ale byla to revoluce.

Další rok byl plný změn. Apple ukázal první generaci MacBook Air, čímž započal závod ve ztenčování, který dodnes není u konce. Kromě toho vznikl procesor Intel Atom a Eee PC dostalo hromadu konkurence, až se nakonec o pár let později trh tak nasytil, že bublina splaskla (aby se mohla začít nafukovat nová s tablety).

S velkým úspěchem Applu a jeho unibody MacBooky Pro se celý trh ubíral směrem k minimalizaci a odstraňování všeho nadbytečného. Intel vystrkal z trhu ostatní a notebooky jsou si nyní navzájem podobné tak jako nikdy předtím. Mizí z nich indikační diody, tlačítka, vyměnitelné baterie, porty i celé řady kláves na klávesnici.

Někdy od roku 2012 navíc začala probíhat transformace trhu business notebooků. Najednou přestalo být nemyslitelné, aby někdo ve firmě používal obyčejný „domácí“ notebook. Řekl bych, že většina výrobců na tuto transformaci požadavků nedokázala zareagovat a někteří se v tom plácají do dneška. Trh s pracovními notebooky už nikdy nebude jako dřív – nám nezbývá, než se s tím smířit.

Velké změny se odehrály i na poli displejů. Když jsem začínal, byl standardem poměr stran 16:10 a podsvícení zajišťovaly zářivky (CCFL). Prošel jsem si jak přechodem na širokoúhlejších 16:9, tak přechodem na LED a s tím souvisejícími změnami – vyšší svítivostí i zhoršením barevného podání. Velkou spásou pro mě byl nástup použitelných IPS displejů do střední a vyšší třídy notebooků, který byl bohužel kompenzován snižováním kvality obyčejných TN displejů v levných noteboocích do té míry, že jsme se v posledních letech dostali na úplné dno (mimochodem rozdíl v nákladech mezi HD TN a full-HD IPS displeji je dnes pro výrobce přibližně 800,- Kč).

Dobrý technologický kontrast „před a po“ mi dává můj ThinkPad T400 (který používám teď přes svátky, protože můj hlavní notebook teď dočasně používá někdo jiný). Je to notebook, který se na trhu objevil v létě 2008, takže představuje zástupce „toho starého“ v plné parádě. Dodnes ho mám jako záložní stroj, který má aktualizovaná veškerá data i nastavení, aby v případě poruchy/ztráty hlavního stroje byl připravený k okamžitému použití.

Díky tomu, že jsem jeho hardwarové parametry vyhnal na maximum, neurazí výkonem ani dnes. 3,1GHz Core2 Duo T9900 má na jedno jádro pořád dvojnásobný výkon ve srovnání s procesory založenými na jádrech Atomu (Pentium-N) a odpovídá přibližně Core-M minulé generace. Podpořený 8 GB operační paměti a 300GB SSD zvládne i náročnější činnosti, aniž bych na něm pocítil, že je to takový stařeček.

Problém je, že na šestičlánkovou 50Wh baterii má mnohem menší výdrž než moderní notebooky s čtyřjádrovým Core i7. Můžu si samozřejmě vložit devítičlánkovou baterii, která výdrž téměř zdvojnásobí, ale pak je zas počítač zbytečně těžký. Pokrok je znát také na tloušťce, i když to zrovna není parametr, který by mě trápil, pokud není vysoká přední hrana základny.

Hlavní rozdíl dělá displej. Ač jsem si dal do své T400 ten nejlepší dostupný panel, který pro ni Lenovo vyrábělo (1440×900, LED), pořád to má dost daleko do obrazu, který dnes nabídne průměrné IPS v notebooku pod 20 tisíc. Jestli jsem kvůli něčemu v roce 2014 přešel na Aspire V15 Nitro, byl to právě displej (kromě toho, že nový notebook byl mnohem výkonnější, měl kvalitní audio a navzdory větší úhlopříčce nebyl těžší než T400).

Já už bych se k TN vracet opravdu nechtěl. Pro mě je tou hlavní revolucí, které jsme se dočkali, možnost koupit něco s dobrým displejem bez PWM blikání. Hned v závěsu je fakt, že i výkonný čtyřjádrový procesor dnes můžu mít v notebooku vážícím lehce přes 1,5 kg, který má navzdory tomu výdrž k sedmi hodinám na jedno nabití. Tehdejší doba byla rozhodně zajímavější pro mě jako recenzenta, ale dnes jsem spokojenější jako uživatel.

Deset let života

Deset let je dlouhá doba. Když jsem začínal recenzovat, byl jsem ještě standardní student VŠ, který přesně neví, co by měl dál v životě dělat. Moc jsem se tím naštěstí neužíral. Po bakaláři jsem pokračoval ekonomickým oborem a na čas odjel studovat do Belgie. Studoval jsem až nechutně dlouho. Od začátku na ČVUT do získání inženýrského titulu to trvalo osm let. Sice tam byly různé drobné mezery, ale stejně už to ke konci byla křeč a ani jsem nemohl uvěřit, když to najednou bylo všechno za mnou. Nezávidím těm, co se rozhodnou, že si nějakou školu dodělají třeba až po třicítce…

Důvod dlouhého studia byl prostý – nikdy nemělo nejvyšší prioritu. Od začátku jsem měl potřebu dělat i něco praktičtějšího. Přes tábory centrumdeti.cz jsem se postupně naučil práci zvukaře a poté ještě osvětlovače. S pár lidmi jsme později stavěli drony, abychom následně dělali stabilizační systémy pro kamery/foťáky k natáčení ze vzduchu. Několikrát jsem se proto musel vrátit jak ke kybernetice, tak k programování, což najednou začala být zábava, protože na rozdíl od školy to mělo skutečný a užitečný výsledek.

Díky novinařině jsem si pro změnu navštívil pár zemí (zastřílel z mnoha zbraní, zajezdil několika superauty,…) a potkával lidi na vysokých pozicích, abych si ověřil, že mnozí z nich jsou fantastičtí lidé a není náhodou, že se dostali tak vysoko. Přestože jsem nakonec měl možnost psát pro různé elektronické i tištěné magazíny (někdy pod vlastním jménem, jinde pod pseudonymem), pořád jsem si vědom, že můj sloh není nic tak oslnivého, aby to byl hlavní tahák. Mojí předností se během let ukázala být spíše schopnost předat lidem nějakou myšlenku a motivovat je k zajímavým činnostem – a to se nakonec dá využít nejen při psaní.

Nejsem génius a lidé, kterými se obklopuji, jsou rozhodně chytřejší, ale schopnost rychle a efektivně řešit problémy napříč obory se mi nakonec ukázala jako velmi praktická a pomáhá mi úplně všude. Byla nejspíš i důvodem, proč mě dva roky zpátky vzali do korporace na pozici, které teď říkají honosně technologický architekt (a musím si to užít, než ji zase přejmenují).

Velmi cenné zkušenosti jsem nabral právě v čase po studiu, než jsem nastoupil do full-time zaměstnání. Ta doba trvala rok a půl. První rok jsem potřeboval pauzu, která se zvrtla v docela zajímavý projekt právě v oblasti létajících dronů, a já si mohl vyzkoušet, jaké by to bylo fungovat ve správně startupovém prostředí. Teď nemyslím tu hipsterskou variantu, kde se začne tím, že si všichni necháme narůst vousy, koupíme MacBooky a chodíme do nějakého hubu s kelímky na kafe s vlastním jménem. Myslím takový ten původní typ, kde získáváte energii ze slazených nápojů, všude okolo je hromada rozebraných zařízení a součástek a nic neudělá větší radost, než když ve dvě ráno najdete v temném koutě nedojedenou pizzu vybízející k ohřátí opodál ležící horkovzdušnou pistolí (což je mimochodem vůbec nejlepší způsob, jak pizzu ohřát).

Aby svět byl o něco ironičtější, právě výsledky tohoto útěku od „předčasného zaměstnání“ mě nakonec otevřely cestu do korporace. Trvalo to sice víc než půl roku, než se mi podařilo najít to, co jsem považoval za odpovídající svým schopnostem, a vyslechl jsem si několikrát od blízkého okolí, že mám přehnané nároky, ale nakonec se to vyplatilo.

Práci pro korporaci si někteří možná představí hlavně jako všudypřítomné večírky, kde se smrká kokain z hrudi prostitutek z řad nejlepších studentek VŠE, a to je vlastně pravda. Nesmí se ale zapomínat taky na spoustu práce s Excelem… velké kontingenční tabulky a tak vůbec. No co, stejně mě to baví.

Když mi bylo dvacet, neměl jsem přesnou představu, jak se můj život bude vyvíjet. I kdybych měl, bylo by to k ničemu. Několikrát se všechno naprosto překopalo a já kompletně změnil návyky a někdy i místa, kde jsem přebýval. Když se podívám, jak velký posun jsem udělal jen za poslední tři roky (a za tři roky předtím), vím, že jakékoli predikce jsou zbytečné.

Stále nežiji ten správný spořádaný život™, ale díky tomu, že si ani dnes nejsem jistý, kde nakonec večer budu spát, vy si můžete minimálně užít další testy notebooků. Až budu stará pecka zalezlá ve vlastním domku, se psem, dítětem a naftovým rodinným SUV, asi mě to už nebude bavit…

… anebo kdo ví. Každopádně, když už jste se dočetli až sem, přeji vám hodně zdraví a úspěchu v příštím roce. Třeba to bude potřeba. A když ne, ničemu to nevadí.

*) Úvodní fotka z cyklu „dívej se po probdělé noci do dáli a na něco ukazuj, aby to vypadalo profi“ mi má připomenout, jaký jsem před lety býval mlaďas (a jak jsem zapomínal chodit včas ke kadeřnici)

Komentáře k článku

  1. 1. Honzyk  31.12.2016  0:16:47

    Nejsi trochu mlady na takove bilance? :-) Kazdopadne blahopreji k tomu, ze delas, co te bavi.. Choose a job you love, and you will never have to work a day in your life … pravidlo, kterym je treba se ridit cely zivot (pokud to jde).

  2. 2. Damianus  31.12.2016  2:47:06

    Swarmiku fakt super post. Člověk si někdy připadá ztracený a potřebuje si přesně něco takového přečíst. Jen mě zabil trochu konec. Protože od doby kdy jsme se potkávali na IRC mám toho psa dům ženu, jen suv není naftové :-D

  3. 3. Frettie  31.12.2016  2:52:44

    Zajímavé, zvlášť ta druhá část – naprosto rozumím, moje kariéra studenta a zaměstnance, freelancera, kontraktora, … se vyvíjela podobně a aspoň za mě – já tě rozhodně chápu.

    Dobrá práce, jen tak dál!

  4. 4. Mobilcarl  31.12.2016  8:10:33

    Parádní článek Jirko ;)

  5. 5. Caprice  31.12.2016  10:34:40

    Swarme…tys byl vždycky narcis :D

  6. 6. swarm  31.12.2016  11:30:34

    [1] Možná je brzo, ale v nejhorším si to zopáknu v příští desetiletce. Tím pravidlem se řídím. Vlastně dodnes nechápu některé lidi mladší než já, jak si stěžují, že je práce nebaví, a přestože nemají závazky, nejdou dělat něco, co by je mohlo bavit. Předpokládám, že s vyšším věkem a hypotékou už si člověk tolik vyskakovat nemůže, tak nevím, na co čekají.

    Mimochodem UltraNAV USB klávesnici s trackpointem, kterou jsi mi dal někdy 2009/2010, dodnes používám :)

    [2] V pořádku – dokud to jezdí na benzín a má to šest až osm válců, je i SUV přijatelný dopravní prostředek…

    [5) To jsem přece pořád ;)

  7. 7. Nox  31.12.2016  12:38:45

    6. Tak ne kazdy muze delat to, co ho bavi. Spousta veci cloveka neuzivi a jine by zase nikdo nechtel delat.

    Jinak prijit na pohovor pozde a jeste tu praci dostat, to si dneska nejak nedovedu predstavit, to by fakt museli nekoho shanet hodne zoufale a musela by to byt hodne mala firma. Podle jsi mel taky kus toho zatracenyho stesti.

  8. 8. swarm  31.12.2016  12:45:39

    [7] To je rozhodně pravda. Narážím spíš na ty, kteří mají pořád pocit, že by jinde mohli dělat něco lepšího (resp. pro ně zábavnějšího) a stejně setrvají u toho, co je nebaví, i když ještě nemají žádné závazky.

  9. 9. Kamil2  31.12.2016  13:01:37

    Hodně všeho nej do dalších nejen deseti let!

  10. 10. Drom  31.12.2016  14:30:19

    Nechceš udělat ohlédnutí za displeji a mobily také?

  11. 11. swarm  1.1.2017  2:06:11

    [10] Myslím, že na to jsou mnohem povolanější. Speciálně mobily bych si netroufnul, protože tam nemám přehled.

  12. 12. Ladis  3.1.2017  1:50:41

    [7] Ke statistice pozdních příchodů na pohovor, mám podobnou zkušenost (nemoh sem najít barák firmy, kde mi nabízeli o polovinu větší plat než v té, ze které jsem zrovna odešel). Nevím, jestli se v IT oboru razí lidský přístup nebo je takovej nedostatek odborníků – mě akorát zajímá, že tu práci mám.

  13. 13. Kamil2  3.1.2017  12:34:01

    [11] Troufni si. Displeje máš v malíku a nějaký mobil používáš…

    [10] S displeji (u notebooků) to není složité. TN nebrat, hnusné jsou všechny. Nejhnusnějí jsou základní „HD“. IPS, (AHVA a podobně) se se dělí na méně hnusné, přijatelné, dobré. Méně hnusný IPS je lepší než „dobrý“ TN.
    Kvalita jde nahoru. Přibývá notebooků s IPS. Přibývá přijatelných a dobrých IPS. Vodítkem budiž swarmovy recenze a „notebookcheck“. Pro ty, kdo vyšťourají přesné označení displeje a hledají technická data je „panelook“.
    Už zas jsou užitečné obrazovkové spořiče, tak jak některé displeje se „vypalují“ a duchaří.
    Zvědavý až bude dostupný notebook s OLED. Zas do módy přijde zobrazování bílého textu na černém pozadí. Retro. Aby to vydrželo na baterku. Máme Samsung Galaxy Tab 2. Na první pohled úžasný OLED, na druhý už ně tak úžasný. Při pohledu z úhlu se mění barevné podání. Ještě potrvá než obraz bude vypadat jako natištěný. Podsvícený i nepodsvícený.

    Až bude displej jako kvalitně vytištěná fotografie, vzbuďte mě z hibernace.

    Přetrvávající podsvícené displeje jsou především proto, že jsou založeny na principu zobrazování zděděném z vakuové obrazovky. V noci či šeru na film a fotky dobrý. Na čtení a podobně, špatný. Chybná je snaha přeřvat denní či dokonce sluneční světlo. Řešením pro ten případ je odrazný systém. Vývoj až na e-ink, který nyní stagnuje, není patrný. Není poptávka. Transflexní barevné displeje neuspěly. Mají mizerný obraz podsvícený i nepodsvícený.

    Mobily se dělí na tři základní kategorie:

    1.Telefon, 2.Multifunkční komunikátor, 3.Mozková protéza.

    Subkategorie: 1.Vejde se do kapsy, 2.Nevejde se do kapsy, 3.Nevejde se do žádné normální kapsy.

    Podle displeje se dělí na 1.Nedá se koukat, 2.Dá se koukat, 3.Bílá hůl.

    Výdrž se dělí na 1.Vydrží dlouho, 2.Vydrží krátce, 3.Baterky v kufru.

    Kdo je kchůl, má každého půl roku nový mobil kategorie Mozková protéza, subkategorie Nevejde se do žádné normální kapsy, Bílá hůl, Baterky v kufru.

    Uživatelé se dělí na kategorie :
    1.a) Obyčejný, b)Závislák, c)Autista.
    2.a)Slyšící, b) Nahluchlý, c)Hluchý.

    Je pozorován zvyšující se počet hluchoslepých autistů.

  14. 14. Login  3.1.2017  15:16:44

    13. S displeji v mobilech je to celkem snadné:

    1) barevné podání u telefonu není zas tak důležitý parametr
    2) úroveň podsvícení mají dnes všechny dražší telefony na velmi dobré úrovni
    3) rozlišení, rozumné je brát pouze to co má více než ~400ppi
    4) skutečná hodnota toho, co je schopno rozlišit zdravé lidské oko při normálním používání mobilu je někde kolem hranice ~470ppi
    5) pro virtuální realitu platí minimum QHD panel
    6) nakonec se odehrává zásadní otázka IPS nebo AMOLED?

    IPS má obecně nepatrně horší kontrast, zato vyšší barevnou stálost, nevypaluje se.
    AMOLED a jeho deriváty mívají lepší gamut, lepší kontrast, někdy i vyšší intenzitu podsvícení, ale v dlouhodobém horizontu se při nadměrném užívání např. navigačního software mohou začít vypalovat (podívej se na Samsungy na prodejnách, vypálené displeje mají po roce všechny telefony)

    Já se řídím při výběru telefonu jednoduchým pravidlem, bez ohledu na úhlopříčku alespoň displej s FullHD rozlišením nebo ekv ~401ppi. Pokud možno IPS.

    Těch telefonů, které stojí za to v současnosti pořídit není na trhu zas tolik, pro experimentátory připadá v úvahu velice levná řada výkonných modelů LeEco z čínských eshopů.

    ZTE Axon 7, OnePlus3T, BlackBerry DTEK60, VDF Platinum 7, Sony řada Z (starší přístroje), Lenovo Phab series, čínské značky jako MEizu nebo Xiaomi mají v nabídce pár kvalitních přístrojů.

  15. 15. Nox  3.1.2017  16:57:15

    12. Docela rozporuplne, vzhledem k tomu, jak vsude ctu, ze prijit pozde znamena byt bez sance. Ono asi zalezi, kolik se tam hlasi lidi, protoze nedochvilna je vetsina populace a kdyz ten den prijde 10. clovek pozde, tak to asi personalisty dost stve. Ale pokud asi nemaji z ceho vybirat, tak se se spozdenim smiri.

  16. 16. Puppy  3.1.2017  17:58:29

    [15] Přijít včas snad není tak složité. Pro mne ale většina pohovorů skončí na otázce, jak často je nutné docházet do kanceláře (akceptovatelná varianta je jedno odpoledne týdně). Obvyklá odpověď je, že po zapracování je možný i jeden den home office týdně (jaký to milodar !). Tak se smíchem odcházím, pak chápu že nemají z čeho vybírat.

    Samozřejmě každý se dá koupit, ale za každodenní docházení do kanceláře (což nedělám už od roku 2000) bych chtěl kompenzaci alespoň milion měsíčně, což mi (doufám) nikdo nedá. Zdraví je jen jedno.

    [14] AMOLED displej byl jedním z důvodů, proč jsem koupil Lumii 950. Nic ale není bez chyby. Má to dle očekávání konečně slušný kontrast, rozlišení 2560×1440 při 5.2″ (564 PPI) také víc než dostatečné, ale z boku už pod úhlem tak 60 stupňů má jasný zelený nádech, přesně jak se o tom píše v recenzích. Ve výchozím nastavení byl celý do žluta, což šlo spravit nastavením profilu. Další klasický problém je PWM frekvence, podle Notebookcheck recenze má Lumia 950 frekvenci 500 Hz (ok), zatímco větší 950 XL jen 200 Hz, proto jsem ji nakonec nechtěl.

  17. 17. Puppy  3.1.2017  18:10:48

    [13] „Zvědavý až bude dostupný notebook s OLED. Zas do módy přijde zobrazování bílého textu na černém pozadí.“

    Těch už pár je. Proto třeba Microsoft udělal do Windows 10 ten dark režim, úspora baterie je zcela zásadní.

    „Až bude displej jako kvalitně vytištěná fotografie, vzbuďte mě z hibernace.“

    Na to čekám celý život, bohužel asi patřím mezi 0.001% lidí co není slepých, takže zatím na každé technologii najdou nějakou jasnou vadu. Začal jsem třicetikilovým 19″ Sony G400 trinitronem s tehdy skutečně plochou (i uvnitř v rozích, narozdíl od napodobenin konkurence) obrazovkou. Když ta odešla, s hrůzou jsem vybíral LCD monitor až skončil u 20″ NEC 2090UXi, který mám už desátý rok, protože 4:3 je vítěz. Díky aktivni kompenzaci podsvícení vypadá pořád stejně a má i A-TW polarizer. Opět se děsím okamžiku, kdy budu muset vybírat nový, vybrat tenhle mi trvalo „jen“ dva měsíce, majitel eshopu ho měl naštěstí na stole, tak jsem si ho mohl v klidu prohlédnout.

  18. 18. Kamil2  3.1.2017  18:42:37

    [14] Při výběru matlafounu, když už, důsledně se držím zásady, že hlavně nesmí být na naftu. Ostatní není až tak kritické.

    Na sluníčku blbě zobrazují všechny displeje. Virtuální realita z mobilu v kisně na ksichtu mě nezaujala. Sice zajímavý experiment, ale slepá cesta stejně jako „3D“ televize v nynější podobě. Působí nepřirozeně když obraz nevyplňuje celé zrakové pole, pro 3D se musí točit jinak, že se to musí umět, jinak to nevypadá nedobře.

    Musí founovat, esemeskovat, příležitostně internetovat, umět se najít na mapě když už tam dali džípíesku, v nouzi něco nafotit či nahrát. Když to jde tak nemít android. Výkon jako u Rollse. Dostatečný. K čemu jinému než pro hry jsou ty mocjádrové žravé procesory? Nesmí být moc velký, pět palců je limit. I pětipalec mi připadá tuze velký. Bohužel, v rozměru do čtyř palců není nic obstojného. Při střídmém používání baterka musí vydržet alespoň dva dny.

    Nesmí být zbytečně drahý, je to padavá spotřební věc. Kdyby to šlo, využil bych dvě simky stejného čísla. Jednu pro matlafoun, druhou pro tlačítkový, když potřebuju malé rozměry, dlouhou výdrž a stačí základní funkce. Na vybírání ideálního mobilu jsem rezignoval. Zítra bude zase nový ikonický. Který umí prakticky to samé jako dnešní. Který tím pádem přestane být ikonický.

    Vzpomínám jak si šéf koupil první Motorolu V razor. Jak ji důležitě rozklapával. Bylo to legrační.

    U notebooků tohle nehrozí. Netahají se po kapsách a nestrkají každému pod nos. Jsou praktickým a ne až tak módním nářadím.

  19. 19. swarm  3.1.2017  18:54:38

    [15] Ono je to jiné, když už předtím pohovorem se předloží nějaké výsledky práce (případně vypracované cvičné zadání). Pak už to není první dojem, takže je možná větší shovívavost.

    Každopádně tohle byla zrovna výjimka.

    Pokud jde o personalisty v různých firmách. S těmi jsem si užil také dost a vydalo by to na samostatný článek. Původně jsem ho měl v plánu na blog i napsat, ale pak jsem si to rozmyslel… co kdybych se časem potřeboval nechat znovu zaměstnat :)

  20. 20. Nox  3.1.2017  18:56:09

    16. Neni, ale vetsina lidi s tim ma problem. Sam podle toho dost rozdeluji lidi na spolehlive a ostatni. Docela by me zajimalo, co delas, ze ti umozni chodit do kancelare jen 1x tydne. To ve state, kde se vykon vykazuje predevsim hodinama stravenyma v kanclu, bude jeste hodne dlouho problem. Tu narazku na zdravi moc nechapu, pokud sedis v kanclu nebo doma v pracovne, tak to podle me vyjde nastejno. Spis je treba otazka, zda ma clovek vetsi klid v praci (openspace) nebo doma (rodina).

    18. To jedno cislo na 2 SIM karty tusim jde, ale plati se za to mesicni pausal. Jinak celkem souhlas, akorat 2 dny vydrze je dost velka bida. Idealne tak tyden, rozumne minimum je 4-5 dni.

  21. 21. Kamil2  3.1.2017  19:23:45

    [16,17] O Lumii 950 jsem chvilku uvažoval, když už přechod na matlafoun, ať je pořádný, brzy mě to pustilo, ve výprodeji koupil 640 za čtvrtinovou cenu. V úvaze byla ještě jedenačtyřicetimegapixelová slušně fotící 1020, ne o moc dražší, jenže ta jak znám svou lenost, by mě sváděla od používání kvalitnější rozměrnější fototechniky. Úmyslně proti jsem ji nekoupil, třebaže věděl, že budu litovat.

    Výběr monitoru, do kterého se kouká často nebo téměř pořád, je kritický. Kdo všechno se chlubí super mobilem, kdežto zrak si kazí koukáním do sajrajtu. Jenže monitor nemá všeobecný statusotvorný potenciál.

    Když vzpomenu jak jsem kupoval EIZO patnáctku za pětadvacet tisíc… A pořád funguje jako monitor ke „kuchyňské“ TV. Dennodenně. Už déle než dvanáct let. Má jen nepatnou chybičku na kráse, jeden maličký svítící modrý bod. Tehdy to bylo v normě.

    Dnes jsou v ceně do deseti tisíc monitory velmi dobré pro všeobecné použití, ale už i pro grafiku. Proč? Potřeba a konkurenční tlak. To je příčina, proč běžné notebooky jsou s displeji tak pozadu. Notebook v režimu s vlastním displejem většinou není hlavní pracovní nástroj ani ne neukazuje „ve společnosti“. Kdysi byla reklama na mobil „Tento mobil můžete vzít i do společnosti“. Jak nakonec skončily mobily zlaté a platinové, brilianty osázené mobily Vertu…

  22. 22. Kamil2  3.1.2017  19:37:27

    [20]
    Zajisté, v mnohých případech jsou nejdůležitější natočené kanclohodiny. Mzda jako platba za docházku. Že spousta hlavologické práce se dá dělat kdekoli? A daleko efektivněji, protože odpadá přemísťování a vše s ním spojené? Jenže v nynější IT době to v mnohých případech je jako za Rakousko – Uherska.

    Paušál navíc za stejné číslo, to je vypráskané. To je prakticky stejné jako platit paušál za každý další mobil ve kterém je použita táž simka. Nebo poplatek za změnu mobilu. Možná, že operátoři s něčím takovým přijdou. V rámci zkvalitňování služeb. Nebo vnitro. Virtuální sim neoddělitelně spojená s konkrétním mobilem. Za použití v jiném nutno zaplatit manipulační aktivační poplatek. A vše pod kontrolou. Tedy ne zákazníkovou, samozřejmě.

  23. 23. Puppy  3.1.2017  19:40:18

    [20] Jsem typ sova a od té doby co vstávám až se sám probudím, tedy ne před desátou, zdravotních problémů jednoznačně ubylo. Též méně viróz než při každodením dojíždění MHD. Ten výkon vykázaný hodinama v kanclu je tu strašný, ale najdou se ještě rozumné firmy. Samozřejmě jako dřepící loajální zaměstnanec bych si za stejně odvedenou práci vydělal asi více (a nemusel si kupovat vlastní MSDN atd.), ale ta svoboda že po obědě se můžu jít projít na dvě hodiny do parku a neřešit pitomosti jako docházka mi za to stále stojí.

    Ostatně můj jediný pokus s regulerním zaměstnáním, kde jsem udělal přesně tu chybu kterou popisuje Swarm v článku, šel hned pracovat do velké firmy, mi jako odstrašující zkušenost už stačila. Nikdy více. A je to nakonec i o těch přišerných monitorech a všem příšerném v těchto firmách …

    [21] Pro mne byl rozhodující ten OLED displej, dual sim + LTE a podpora pravidelných měsíčních aktualizací (což vylučuje firmy jako Acer a jejich nepoužitelný Jade Primo). V Microsoft Store za 9999 Kč včetně docku a poštovného, to mi přišlo už přijatelné. Ve výprodeji tu byla 640 XL LTE Dual Sim za necelé 4000 Kč.

  24. 24. Nox  3.1.2017  19:49:59

    22. Tak operatori radi kasiruji penize za nic, to je jejich specializace. Jinak osobne predpokladam, ze po zavedeni eSIM bude prevod na jiny telefon stat tak 500 Kc (to chtel tusim nejaky operator za vymenu SIM u svych zakazniku) a trvat tak 3 pracovni dny, pokud to nejak neomezi zakon. Jinak SIM karty pouze na obcanku uz tusim nektere staty maji.
    23. Diky za odpoved. Taky mam idealni vstavani tak kolem 9 rano. Tak ono ten kancl ma zase vyhodu tu, ze cloveka to donuti vstat a zacit neco delat, s cim by rada lidi vcetne me mela problem. Kdybych nemusel, tak asi vetsinu dne prospim nebo alespon prolezim v posteli. Sam se jen tak k necemu nedokopu, znam se.

  25. 25. Puppy  3.1.2017  19:56:26

    [20] Vodafone nabízí druhou SIM https://www.vodafone.cz/pece/osobni-a-firemni/otazky/sim-karty/objednani-vyuziti-dvojsimky/ zdarma. Což je zase vykoupeno poměrně špatnou LTE sítí v porovnání s tou od „virtuálů“ O2/T-Mobile. Jiná služba mne nezajímá, takže to nesrovnávám.

    Virtuálové ji v ceníku nemají vůbec, ale na dotaz je tam obvykle nějaký poplatek v řádu desetikorun měsíčně (nechápu za co, když aktivní může být stejně jen jedna a ten čip má nulovou cenu).

  26. 26. Puppy  3.1.2017  20:04:28

    [24] eSIM je samozřejmě past na zákazníky, pokud to regulátor nějak neusměrní podobně jako přenos čísla (pro ty co takovou věc ještě potřebují). Nechápu proč to nemůže být jen malý soubor, co se nahraje do telefonu/modemu.

    Neboj, to tě donutí pohled na účet s klesajícím zůstatkem také :-) Samozřejmě to není pro každého a někdy je třeba se dost přemáhat. V těch klasických kancelářských komplexech se mi ale dělá zle a jsou to naprosto antikreativní prostředí. V rámci možností se také řídím počasím, nemám problém pracovat například o víkendu když je hnusně a naopak si udělat volno v pracovní den, když je pěkně. Zatímco jiní se snaží „měnit víkendové počasí“, já měním to co se změnit dá snadněji. Těch skutečně důležitých věcí zase tolik není.

  27. 27. Nox  3.1.2017  20:48:14

    25. T-mobile 120Kc mesicne:
    https://www.t-mobile.cz/twin-sim-karta

    O2 115Kc mesicne (Duo SIM SMART):
    https://www.o2.cz/osobni/219236-cely_cenik/

    26. Protoze za nahrani souboru by nemohli nauctovat poplatek A moderni trend je, ze clovek ztraci kontrolu nad tim, co plati.

    Tak snad jednou budu financne nezavisly na zamestnani, ale moc to nevidim, pokud mi nekdo neodkaze par milionu. Jinak delam v klasickem kanclu o 5 lidech a celkem to jde. 50 lidi v jedne mistnosti uz je blbost. Moderni, ale blbost. Samostanej kancl by se obcas hodi, ale zase kdyz clovek musi kooperovat s ostatnima, tak by to bylo spatny. Ja zase pocasi naprosto ignoruju a vikendam a se ridim, nebot do prace a nakoupit musim ikdyz prsi a neco delat je stejne mozne jen ve vsedni den, nebot o vikendu nesezenu ani blbej sroubek.

  28. 28. Puppy  3.1.2017  21:13:27

    [27] To jsou naprosto absurdní ceny, když firmám za takovou cenu dají rovnou celý tarif s 10 GB dat, takže druhou SIM ani nepotřebuješ.

  29. 29. Kamil2  3.1.2017  22:41:45

    Chápu zaplatit za další kartu. Ale za její používání při témže čísle a účtu? To už by mohla být platba za další mobil. 115Kč měsíčně bych sice dal, ale za něco. Ne za nic. Z principu.

    [23] 640 LTE koupil za necelé 3000. 1020 stála něco přes pět. Kdyby měla slot na pam kartu, nebi měla 64GB koupil bych. Má jen 32. To není až tak málo, jenže na fotovideomobil ne až tak moc.

    Zpět k displejům:
    Nabídka notebooků s přijatelnými displeji se mi jeví lepší než před dvěma lety. Už i pod dvacet tisíc bych si vybral, kdybych musel. Jenže s jídlem roste chuť. Rozdíl v barevném podání mezi 45%NTSC a 72%NTSC je velký. Jsou displeje ještě lepší. S plným barevným rozsahem, ne jen z obvyklých 6 bitů.
    Na druhou stranu, při vzpomínce na DSTN, je to úžasné zlepšení.
    Jsem zvědavý, jestli bude, a jestli je to v principu možné, kvalitní 3D displej bez brýlí. Obávám se, že z principu je to nemožné.
    K OLED : výhodou bude láce při velkovýrobě, tenkost a odolnost proti mechanickému poškození. Nevýhodou vyšší spotřeba při plném neinverzním zobrazení. Budou barevné reflexní displeje. Třeba na mikromechanickém principu. Nebo barvy budou tvořeny interferencí jako je to u motýlích křídel.
    Každopádně OLED se osvědčily u hledáčků fotoaparátů. Ty s 2,4mil. bodů jsou velmi dobře koukatelné. Stačí dva….

  30. 30. Ladis  4.1.2017  15:42:23

    [29] 3D displej bez brýlí tu už je roky na Nintendu 3DS. Samozřejmě vyžaduje jen omezený rozsah vzdálenosti hlavy a koukat jen zepředu.

  31. 31. Kamil2  5.1.2017  15:37:59

    [30] To je jen zajímavá hračka v malém rozměru i rozlišení. Obecně se to nechytlo.
    Zatím neuspěly ani 3D televize. Předváděcí ukázky které jsem viděl sice byly efektní, ale na dlouhé dívání to není. V ukázkách z filmů jsem po prvním překvapení nacházel hodně nedostatků. Nepřirozené podání prostoru ve snaze o co největší prostorovost, kombinace s omezenou hloubkou ostrosti. Točení 3D vyžaduje odlišný filmařský přístup, práci s kamerou. Nejlépe vycházejí dokumenty, nejhůře hrané filmy.

    U notebooku nebo pracovního displeje by se mi 3D občas hodilo pro prohlížení dokumentárních videí.

    Za kvalitativní mezník budu považovat videobrýle pokrývající téměř celé zorné pole, s rozlišením 4K pro každé oko. Doplněné o kamerový systém budou užitečné nejen pro zábavu. Možnost vidět v rozšířeném spektru, v noci, funkce dalekohledu, lupy, mikroskopu. Datové toky jsou vysoké. To znamená rozvoj ostatních technologií a přenosových sítí.

  32. 32. Ladis  6.1.2017  16:12:16

    [31] Neřekl bych, že celosvětově prodaných 58 miliónů dělá z Nintenda 3DS jen hračku, která se nechytla. A rozlišení odpovídá miniaturnímu displeji (není důležité celkové rozlišení, ale hustota pixelů – na šířku jich má dvojnásobek, protože půl pro každé oko).

    A na notebooku je 3D displej občas taky. Už před nějakou dobou jsem si zkoušel s lehkými jednoduchými pasivními brýlemi (řádky se střídaly pro každé oko). I ten 4K tu je ve VR na mobilech a půjde se dál k menším pixelům (na dedikovaných VR displejích už je 8K). A když jsou brýle průhledně, tak kamera ani není potřeba (rozšířená realita).

  33. 33. Kamil2  7.1.2017  12:54:03

    [32] však píšu, že se to nechytlo – obecně.

    Začalo to brýlemi pro virtuální realitu. Filtrováním reality prostřednictvím brýlí. Jejich nositelů přibývá. Brýle se stávají zrakovou protézou. Do reality je vsazován virtuální svět. Realita je upravována. Při pohledu se promítají reklamy a obchodní nabídky tak jak se promítají při sledování webových stránek. Je možno změnit vzhled vybraných objektů a celého prostředí. Jakkoli. Sice není praktické vymazávat z pohledu lidi při pohybu mezi nimi, ale je možno je zobrazovat jinak, dávat jim jinou podobu. Vyhledávat známé tváře, být varováni před nebezpečnými lidmi z databáze i heuristicky podle analýzy jejich vzhledu a chování. Vznikají veřejné databáze, legální databáze, černé databáze. Policejní databáze pro policejní brýle. Taktilní senzory a senzory zprostředkovávající hmatovou odezvu. Sociální sítě dostávají nový rozměr, virtuální život na nich se propojuje s reálným, ve kterém se lidé setkávají podle nastavených preferencí. Úžasné možnosti pro erotický a porno průmysl. Ohromné toky dat. Zasíťování člověka. Trend tak jak prakticky se neobejde bez mobilního telefonu, internetu, platební karty….se rozšiřuje. Právo na zasíťování se stává ústavně zakotveným základním lidským právem. I tresty jsou formou omezení či odpojení od sítě. Kyberdiskriminace a boj proti ní. Pro více a více lidí virtuální svět splývá s reálným. Objev a rozvoj neurostimulace vyvolávající chuťové, čichové a jiné vjemy a nakonec i pocity. Kyberestaurace, kyberbary. Kybercestování. Pro více a více lidí virtuální svět splývá s reálným. První Nobelova cena odebraná za kyberdoping. První kybervražda prostřednictvím virtuální reality. Kyberzákony, kyberkriminalizace, kyberpenalizace. Povinné zasíťování člověka od narození. Kybervláda, kyberdemokracie, kyberdiktatura, kyberguerilla za osvobození člověka od kybernadvlády a od kyberzávislosti. Hnutí naturálníků. První rozsudky nad rodiči, kteří odmítli nechat zasíťovat své děti…
    Miliony mrtvých v důsledku odpojení sítě způsobeného kyberútokem.

    Vítejte v Matrixu.

  34. 34. Kamil2  7.1.2017  14:44:01

    Poznámky k testu: Lenovo ideapad 510S-13IKB – 13,3“ IPS

    Pozitivně hodnotím IPS v téhle cenové kategorii. Snaha o líbivost a tenkost vzhledu je vykoupena menší praktičností. Stejně si to s Apple nikdo nesplete. Barva by byla lepší tmavě šedá, bez rušivých vzhledových prvků, základna bez zkosení a zaoblení na spodku. Ideální je hranol s přiměřeně zaoblenými hranami a rohy. O dva milimetry tlustší víko by nevadilo. na desce je vidět, že je připravená pro vyšší konfiguraci, provedení je čisté. Je místo pro ventilátor o větším průměru, pak by nebyl tak hlučný. Plusem je místo pro klasický 2,5 disk. Oceňuju indikační ledky, až na barvu. Pro indikaci stavů upřednostňuju zelenou, oranžovou, červenou. Ovšem kéž by T460, mající jen blikající ledku v logu vně víka měl alespoň takovou indikaci bílými ledkami. Vlastně…bílé ledky nejsou špatný nápad. Každý si je může nabarvit podle potřeby….

    Jenže to by ideapad byl vnitřní konkurencí řady X.

    Praktický dotaz : u T460 úzké štěrbiny v základně, kterými vyzařuje zvuk z reproduktorků, mají pozitivní akustický význam, nebo jako levnější řešení než zakrytí mřížkou jen estetický a ochranný proti poškození a nečistotám?

  35. 35. roman2277  11.1.2017  16:11:26

    Hmm…zajímavé.10 let není dlouhá doba.Počkej až ti bude 40,50 let to poznáš.Jinak zajímavý úryvek ze života člověka.Můj první(nebo druhý?) NTB byl taky Asus A6 a byla to pěkná rachotina.(skončilo to vrácením peněz po 1.5 roce.Od té doby pokrok pokročil.Jen nevím jestli k lepšímu? Měj se..Jiří

  36. 36. Puppy  12.1.2017  15:28:13

    [13] Hledání ideálního monitoru bude asi složitější než si někteří představovali: Dell Ditches Plans For 4K OLED Monitor Due to Color Drift http://www.digitaltrends.com/computing/dell-4k-oled-canceled/

  37. 37. Kamil2  13.1.2017  10:56:35

    [36] OLED technologie ještě není zvládnutá pro masovou výrobu velkých displejů za cenu konkurující LCD. Problém s životností a stálostí parametrů. U přenosných zařízení jejichž displej není ve stálém provozu, a s nepředpokládanou dlouhou životností, to není problém. Ale u nepřenosného profi monitoru, na kterém je požadována dlouhá životnost a stálost parametrů, to problém je. Poměrem cena/výkon vychází hůř než LCD. To je obchodně rozhodující. Tak jako to, že ve většině notebooků jsou levné displeje. Notebook osazený procesorem řady Kaby Lake, výkonnou grafikou, leč hnusným displejem. Včera jsem se o tom bavil s obchodníkem. Kvalita displeje pro něho a pro většinu zákazníků není prvořadá. Připadá mi to zvláštní, ale je to tak. Výrobci reagují na požadavek zákazníků, preference většiny zákazníků jsou ovlivněny nabídkou na trhu a reklamou. Jestliže si mohou vybrat, vyberou o něco lepší procesor, který v praxi stejně nevyužijí, s horším displejem, než sice dobrý ale o něco méně výkonný procesor, a výrazně kvalitnější displeje. Rozhoduje i tenkost a barva těla. Zážitek z Alzy: Pár, prohlíželi notebooky. Ona : „Jééé, ten je hééézkej,“ rozplývala se nad čímsi červenofialovým s nejhnusnějším základním displejem. Táhnoucím také do fialova. On na to „nebo tenle ten má víc gigaherců.“

    Obraz OLED „televize“ vypadá úžasně. Ovšem vyjma těch, kteří se vůbec nemusí zabývat cenou a životností, protože za rok si koupí nové, poměr cena/výkon je důležitým parametrem. Ovšem právě oni a ti, kteří mají potřebu se jim vyrovnat, platí vývoj. Vzpomínám na první velké plazmové obrazovky 640×480 a lepší 800×600 za ceny až 600.000 Kč. Tehdejších. Koukal jsem na to jako vejr. A že si počkám až to bude za desetinu. Neuběhla až tak dlouhá doba a je to, a lepší, za dvacetinu. S OLED to bude podobné. Ovšem tu velkou ve vypnutém stavu černou placku nemáme do dnes. Jak šel čas, přišel jsem na to, že je spousta zajímavější zábavy. Když nám stojí za to obětovat čas na koukání, vytáhnu projektor. Když kino, tak kino. Pak zas uklidit. Až OLED bude srolovatelná jako plátno, za cenu dnešní obyčejné LCD obrazovky, neříkám, že ne. Jestliže se toho dožiju.

  38. 38. Kamil2  19.1.2017  11:46:04

    U T460 se mi zachtělo české podsvícené klávesnice místo přelepené německé. Objednal u lenovoshop klávesnici pro T460. Jenže co jsem nepředpokládal, umístěním šroubků a připojením není kompatibilní s mým notebookem. Přitom jde o stejnou modelovou řadu. Umístění konektorů je jinde, jiná je proto i základní deska, šasi…I mechanika kláves je odlišná, nelze je zaměnit. S tím jsem se dosud nesetkal. Ne, že bych si s tím neporadil, vývody klávesnice můžu přebastlit, i umístění čtyř šroubků ze šesti odpovídá, čtyři stačí. Jenže té práce… A navíc nemám jistotu, že je to shodné elektricky, abych na základní desce něco neodpálil. Po téhle zkušenosti jsem opatrný. Že u stejného modelu se vyplatí různé modifikace…V případě displejů se nedivím, ale v případě klávesnice, která je jinak i rozměrově stejná, je to divné. Vždyť je výhodnější vyrábět stejnou lišící se jen potiskem kláves. Stejné šasi. Nechápu. Pryč jsou časy standardizace, kdy u thinkpadů šlo lecos přehazovat. Ano, měl jsem si kompatibilitu ověřit mailem, jak lenovoshop doporučuje. Jenže koho by to u toho samého modelu napadlo v případě klávesnice….
    Ledaže, česká klávesnice mi provedením připadá trošičku lacinější. Dloubá ve mně podezření, jestli ten samý model se neliší výrobou pro různé trhy. Bohužel, i kvalitou. Že by to bylo stejné jako u jogurtů, pracích prášků? Musí za tím být racionální důvod. Nebo je to prostě …čína.

  39. 39. Puppy  19.1.2017  12:20:10

    [38] To musí být nějaká chyba. Opravdu to odpovídá typu co je uveden v Parts Lookup ? Ono v těch eshopech tomu kolikrát taky moc nerozumí.

  40. 40. Kamil2  19.1.2017  12:43:47

    [39] asi není. Kouknul na obrázky google, jsou k najití dvě odlišná provedení. S vývody u prostředku, a s vývody po straně.
    Nenašel diskusi o tom. V případě lenovoshopu jsem předpokládal nějakou specializaci. Sichrují se upozorněním, že vhodné je ověřit podle výrobního čísla. Jenže tule variaci jsem nepředpokládal. Měl jsem. Poučení pro příště.

  41. 41. Kamil2  19.1.2017  20:34:27

    [39] Klávesnice funguje, nefunguje trackpoit a podsvícení. Tak není úplně kompatibilní ani elektricky. Naštěstí původní funguje jak má. Tak mě bude dál těšit pohled na scharfes s. Zato plně kompatibilní je čepička trackpointu. Mám asi nejdražší čepičku trackpointu na světě. Zas o pár korun poučenější…
    Až vyjedu, dám si pozor, jestli je kompatibilní silnice a až budu tankovat dám si pozor jestli je kompatibilní benzín…

  42. 42. Puppy  20.1.2017  9:51:20

    [41] Určitě je to správné FRU https://download.lenovo.com/parts/ThinkPad/t460_frubom_20160119.pdf ? Jaké je FRU té původní a nové klávesnice ?

  43. 43. Kamil2  20.1.2017  9:53:51

    Klávesnice vyřešena.
    Dostal jsem mail z Lenovoshopu, s vysokou pravděpodobností byla chyba v označení. Nabídnuta výměna. Oceňuji. Ještě zvážím, jestli objednám podsvícenou nebo nepodsvícenou. Napřed pošlu mailem S/N notebooku i foto původní klávesnice.

    Takže lenovo je v tom nevinně, model je jeden. Rozčiloval jsem se zbytečně.

    Poučení: vždy počítat s možností chyby a ověřovat. Bohužel chyb přibývá se složitostí a rozmanitostí technologií.

  44. 44. Kamil2  20.1.2017  9:59:46

    [42] Děkuju za tabulku, nechce se mi klávesnici vyndavat, využiju při objednávce.

  45. 45. Puppy  20.1.2017  10:21:57

    [44] Jo, Lenovoshop je solidní prodejce. Většinou bývá více kompatibilních modelů od různých výrobců, které se ale poměrně značně liší v mechanickém provedení. Některé mají daleko měkčí a „houbovitější“ průběh stisku klávesy.

  46. 46. Kamil2  20.1.2017  11:02:36

    [45] Jejich mail mě příjemně překvapil. Když něco budu potřebovat, před objednávkou to s nimi proberu.


Napsat komentář