Víc už počítačům rozumět nebudeme

Kdysi se tvrdilo, že tím, jak lidé budou mít počítače od malička, vzroste počítačová gramotnost natolik, že už nebude nedostatek programátorů. Naopak jich bude tolik, že jejich platové ohodnocení nebude muset být o moc vyšší než u různých dělnických profesí. O tom, že dnešní programátor v korporaci si s průměrným dělníkem nezadá, mluvit nebudu. Celkem s jistotou však mohu říct, že za posledních dvacet let se počítačová gramotnost nejenže nezvyšuje, ale klesá. Naděje, že by se to mohlo změnit, je zatím v nedohlednu.

80-leta-pocitacove-casopisy

Hardwaroví hackeři

Když jste se v 70. letech rozhodli mít počítač a byli jste někde v zemi západního světa, mohli jste si koupit z nepřeberného množství počítačových „beden“ vybavených napájecím zdrojem a deskou spojující hromadu slotů typu S-100. Do těchto slotů, které poprvé přinesl levný počítačový kit Altair 8800 (levný v přepočtu asi jako vyšší konfigurace aktuálního MacBooku Pro), jste si mohli zapojovat všemožné karty, kdy každá řešila nějakou dnes již naprosto standardní součást počítače.

Otevřeli jste si tedy katalog a vybrali podle svých potřeb vhodnou kartu s procesorem, kartu s operační pamětí a ještě alespoň kartu pro připojení sériového terminálu, který suploval vstup z klávesnice a výstup na obrazovku (a leckdy i záznam/čtení dat). K počítači jste dostali kompletní elektrická schémata, rozvržení PCB a popis všech funkcí osazených obvodů. Podobné to bylo i v případě karet.

Manuály ani nemusely být dlouhé. K jednotlivým kartám kolikrát stačilo do třiceti stránek, kde se uživatel dozvěděl, jak ji zapojit, jak nastavit všechny přepínače, aby s ní počítač uměl pracovat a jak programově využívat její funkce. Člověk sice zprvu musel mít nějaké drobné základy elektrotechniky, ale více méně to byla stavebnice a pro pochopení toho, co se v počítači děje, vám stačily jen tyto manuály a jedna knížka na téma funkce mikroprocesoru. Chyběla tu totiž jakákoli softwarová vrstva, která by vás hned od začátku izolovala od toho, co se uvnitř počítače děje. Počítač udělal jen to, co jste mu zadali a ani o instrukci navíc.

Ti schopnější, kteří na něčem podobném vyrostli, si mohli svoje počítače snadno opravovat za pomoci páječky a výměny jednotlivých čipů na kartách, dělali si v počítačích úpravy a někteří si vyráběli vlastní karty plnící specifické funkce. Takhle vypadal pokročilý uživatel, dnes již spíše hardwarový hacker. Pro člověka, který se naučil základy na něčem podobném, bylo mnohem snazší sledovat další vývoj počítačů a vytěžit z něj maximum.

Nevýhodou této doby bylo, že s počítači se mohlo setkat nepoměrně méně lidí. Na druhou stranu vše okolo nich (počítače, manuály, literatura) bylo nastaveno tak, jako by se uživatelé vždy učily z nuly.

Technická vsuvka: Bez programů v ROM (lze přeskočit)

Docela mi vadí, že dneska už se pohlíží na počítače typu Altair jako na naprosto nesmyslná zařízení, která byla jen na blbnutí pro pár nadšenců. Když už někdo takový počítač ukazuje, vezme samotnou krabici bez příslušenství a ukazuje tak akorát to, že jsou na ní přepínat páčky a blikají podle toho diody. Takto je ale nikdo nepoužíval. Připojovaly se k nim buďto obrazovkové terminály, nebo v začátcích teletype terminály („psací stroje“) jako například oblíbený Model 33 ASR, který uměl číst a děrovat pásky, čímž se vyřešily problémy s ukládáním dat. Použitých terminálů bez obrazovky s výpisem pomocí tiskárny se tehdy dalo sehnat dost, protože se vyřazovaly z větších podniků.

U podivně vyhlížejících předních panelů s přepínači a světýlky si nedělám iluze, že by dnes mnoho lidí chápalo, k čemu jsou. Ony taky větší část života S-100 počítačů už příliš potřeba nebyly. Ze začátku však byly nutností, neboť použití naprogramovaných ROM čipů se zaváděcími programy by počítač moc prodražilo. Když jste si tedy koupili například teletype terminál a chtěli použít jeho čtečku děrných pásek pro načtení programovacího prostředí BASIC, museli jste pomocí přepínačů na panelu počítače nejdříve zadat instrukci po instrukci program zavaděče, který následně bude vědět, jakým způsobem číst z pásky, a překopíruje z ní obsah do své paměti.

Následně už uživateli stačilo jen přepnout adresu na začátek načteného programu a přepínačem říct počítači, aby začal vykonávat kód. Vypadá to hrozně a od zapnutí počítače to zabralo několik minut, než byl plně použitelný, ale nebyla to nepřekonatelná překážka. Netrvalo ovšem dlouho a během let měl kde kdo ve svém S-100 kompatibilním počítači nějakou kartu osazenou ROM čipy se zavaděčem a často užívanými programy/utilitami. Děrné pásky byly nahrazeny magnetofonovými a postupně také disketovými jednotkami (se kterými přišlo i rozšíření diskového operačního systému CP/M).

Lidé nemuseli svůj počítač měnit, vyměňovali pouze jednotlivé části, takže jim počítač bez nutnosti koupit vše znovu mohl vydržet klidně deset let.


IMSAI 8080: Ukázka, jak se dal programovat počítač za pomoci předního panelu s přepínači.

Softwaroví hackeři

80. léta v USA a u nás ještě běžně začátek 90. let byly skvělé časy pro počítačové nadšence. Počítače už byly dostatečně levné, aby si je v nějaké formě mohl dovolit kde kdo. Zejména v 80. letech ještě nebyl problém koupit počítač, ke kterému pro jistotu byla stále přiložena všechna schémata zapojení a klidně i assemblerové výpisy BIOSu. U těch domácích zas bývaly obsáhlé manuály, jak lze programovat všechny jejich části (ukázka Commodore SX-64). Všechno bylo integrovanější a uživatelsky přívětivější. To, že se po zapnutí počítače zobrazila blikající čárka kurzoru a počítač čekal na zadání textových příkazů, už bylo výsledkem dlouhé cesty vylepšování uživatelské přívětivosti, byť dnes nám to tak možná nepřijde.

Uživatelé se už sice nemuseli tolik zatěžovat hardwarem, ale primitivní operační systém jim nechával plnou kontrolu nad tím, jak počítač pracuje. Přímá kontrola spolu s relativní pomalostí byly výzvou – pro složitější činnosti se muselo dobře optimalizovat, takže ti schopnější se naučili programově vytěžit maximum.

Ti „průměrní“se zas naučili alespoň algoritmizovat jednodušší problémy, neboť nebylo snadné na každou věc najít hotový program a leckterý počítač byl po zapnutí buďto rovnou zaveden do vývojového prostředí typu BASIC, nebo od něj uživatele dělilo zadání jednoho příkazu.

Touto dobou už byly počítače všude možně včetně základních škol, a to i tady u nás ve východním bloku. K počítači se tedy konečně bylo možné dostat i v dřívějším věku. Byly stále relativně jednoduché a stále se k nim ještě přistupovalo tak, jako by průměrný uživatel viděl počítač poprvé.

Bariéra ze světa pouhého konzumování

Tvůrci počítačů mají snahu udělat je co nejjednodušší už od začátku. Byl to vždycky určitý hnací motor a postupné zjednodušování je patrné po celou dobu vývoje. Na druhé straně stojí zvyšování komplexnosti počítačů – pochopit počítač ze 70-80. let se ještě celkem dá. Chytřejší jedinci mají šanci pobrat všechno, co se uvnitř děje. Stejně je to i s operačními systémy. Takový Linux (resp. jeho kernel) ve svých počátcích byl také něco, co si jedinec mohl projít a pochopit.

Dnes je situace jiná. Počítač se snaží být maximálně přívětivý a díky výkonu a pokročilé technologii si to může dovolit implementací řady vrstev, které uživatele izolují od toho, co se skutečně pod pokličkou děje. Pokud byste však chtěli pochopit, co se uvnitř děje, nedělá vám to jednodušší snad v žádné oblasti. Pochopit chování moderního procesoru, to už je skutečná alchymie a někteří výrobci vám to ani nedělají jednoduché (třeba jako když ARM ani nepíše, co jak dlouho v procesoru trvá a spoléhá na to, že si to může programátor nějak postupně přeměřovat).

Operační systémy jsou už tak nabobtnalé, že se v nich nevyznají ani jejich tvůrci (Linus snad někde říkal, že současnému linuxovému kernelu rozumí maximálně ze třetiny), takže příliš nehrozí, že někdo nový se ještě v rozumné míře zorientuje. Z vývoje navíc zmizela taková ta původní ukázněnost. Všechno se naprasí a vydává nedodělané, aby se chyby odladily až na prvních zákaznících (tohle je nyní běžná praxe i v korporátu, kde se to ještě podpoří odsunem vývoje do Číny a Indie). Důsledky jsou patrné i na dokumentaci. V 80. letech byla dokumentace hardware/software psaná kolikrát s viditelným nadšením původních vývojářů (psali ti samí, co produkt vytvářeli), takže šlo o čtivý materiál s jasnou snahou předat konkrétní znalosti. To už dávno neplatí – tvorba dokumentace se někomu zaplatí, jen aby to bylo.

Nějak plošně zmizelo to nadšení z rozšiřování povědomí o počítačích. Chybně se očekává, že se s počítačem každý naučí pracovat sám, protože počítače jsou nyní všude. Dříve tady kolektivy autorů lidí známých jmen z Matfyzu i ČVUT psaly solidní publikace vysvětlující práci počítačů pro mladší. Dnes už něco takového nehrozí. Když se do toho někdo vrhne dnes, nebývá to člověk potřebných znalostí a výsledek podle toho vypadá.

Výuka počítačů na školách

Máme tu tedy velmi komplikované počítače, které pro velmi základní uživatelskou obsluhu vyžadují minimum znalostí, a internet je plný programů na všechno možné, aby byla minimální potřeba tvořit. Dokumentace se k produktům buďto nedělá, nebo je často nižší kvality a vychází z přesvědčení, že s počítači se dnes každý už někde naučil. Situace to pro nové generace není ideální, ale zachránit to může škola. Taková, která už od začátku vede děti k pochopení, o čem počítače jsou a co všechno se dá s nimi udělat. Naučí je chápat, co se děje uvnitř jednotlivých komponent, a že nejde o nějakou šílenou magii. Ideálně také naučí základy algoritmizace problémů, což se bude hodit i těm, kteří se jako programátoři nikdy živit nebudou. Existuje taková škola?

Od té doby, co jsem si prošel základkou, uplynula spousta času a jeden by si myslel, že se to může změnit pouze k lepšímu. Proběhla totiž hromada projektů, jak dostat co nejvíc „těch počítačů a internetů“ do škol, a investovala se spousta peněz. Výsledek je přesně opačný. Ve školách dnes sice jsou poměrně slušné značkové počítače, ale neučí se na nich nic jiného než MS Office a přístup k internetu.

V létě jsem byl osloven, zda bych nepomohl s výukou počítačů formou nějakého kroužku na jedné základní škole za Prahou. Nakonec jsem to v práci uhrál na skill-basedvolunteering a zaměstnavatel mi na to kývnul, takže jsem začátkem tohoto školního roku rozjel kroužek počítačů pro ty starší na druhém stupni. Nemám za cíl spasit svět, takže jsem se kroužek propagoval tak, aby to oslovilo jen ty pro počítače dostatečně nadšené. Výsledkem je, že tam mám jen hrstku žáků (a vůbec mi to nevadí).

Z diskuzí s nimi je zajímavé získat srovnání výuky tehdy a dnes. V „dřevních dobách“ byla výuka počítačů téměř jen o programování, protože s počítačem se tam nic moc jiného dělat ani nedalo. Za nás už na základce programování úplně zrušili s tím, jak se učebna zmodernizovala PCčkama s Windows. Místo toho jsme se učili, že uvnitř je nějaký disk a operační paměť a že existují procesory 286, 386, 486 a Pentium, abychom následně přešli na MS Word (snaha o naučení programování probíhala až ve druháku na střední). Už tehdy mi to přišlo špatné, ale aspoň se stalo, že jsme měli s počítači kontakt skoro dvě hodiny týdně v sedmé až deváté třídě.

Nyní dochází k prvnímu kontaktu dětí s počítačem ve třetí třídě, kdy se naučí, že počítač existuje, že se dá zapnout a že z něj jde chodit na internet. Vysvětlí se, jak se připojit do školní počítačové sítě přihlašovacím jménem a heslem, a z toho se plynule přejde na téma, jak se na internetu chovat, aby to neskončilo posíláním fotek vlastního přirození postarším plešatým pánům s knírkem (nebo tak něco, nečetl jsem materiály moc pozorně).

Další kontakt probíhá v šesté třídě, kdy se žáci učí pracovat s MS Office, konkrétně hlavně s PowerPointem, aby svoje školní bádání uměli zaobalit do prezentačních slajdů. Cílem je naučit, že na slajdech nemá být zbytečně moc textu a že se nesmí některé barvy kombinovat, aby se nezhoršila čitelnost. Další kontakt s počítačem je pak až v deváté třídě, kde se žáci mohou naučit psát všemi deseti. Tím počítače na základce končí. Cílem je „průřezový kontakt“ s počítačem, což zní hezky, ale v praxi to znamená, že si své powerpointy mohou žáci promítat i v hodině matematiky nebo zeměpisu, pokud je k tomu učitel pobídne.

Byl jsem se také podívat na střední škole, kde jsem kdysi studoval (elektrotechnická průmyslovka). Tam jsem byl poklesem úrovně také docela zklamán (co se dnes vlastně považuje v Praze za dobrou elektroprůmyslovku?). Vybavení je sice zase o něco lepší, než jsme měli my, ale tím to končí. Z povídání s učiteli mi často chyběl cíl jejich kurzů. Když jsem se ptal, jakou úroveň na začátku kurzu potřebují, kde by student měl být znalostmi na konci a jak toho chtějí docílit, málokdy jsem získal uspokojivou odpověď. Letos si určitě během dnů otevřených dveří obejdu konkurenční průmyslovky, ať vím, jestli je trend globální…

Nejisté vyhlídky

Zoufalá současná situace nemá velkou šanci na změnu a má to hned několik důvodů. Základní uživatelskou obsluhu (tj. spustit program, připojit k Wi-Fi) se dnes naučí každý bez potřeby studování příruček (i kdyby chtěl, stejně žádné nejsou), takže přímá potřeba většího pochopení bez správného vedení není. Vybavení sice ve školách je, ale fungování počítačů se neučí, protože nejsou učitelé, kteří by problematice dostatečně rozuměli.

K tomu všemu je potřeba přičíst také tendenci rodičů počítač dítěti koupit až třeba na střední škole, neboť na základce si přece vystačí s chytrým mobilem nebo tabletem. Během základky, kdy je dostatek chuti a času zkoumat i zbytečnosti, má dítě místo skutečného počítače, kde by mohlo experimentovat s instalací a nastavením různých operačních systémů a programů, jen omezenou placku, která nedává uživateli ani plná oprávnění. Je sice jednoduchá na základní obsluhu, ale ve chvíli, kdybyste pro ni chtěli vyvíjet, musíte překročit velkou bariéru, což už za to spoustě lidí nestojí. V tom byl možná svět, kdy byly počítače o něco složitější na obsluhu a podobné alternativy neexistovaly, pro počítačovou gramotnost vhodnější. Postup o krůček dál nevyžadoval tolik úsilí.

Jestli se tohle změní, to je otázkou. V USA rozhodně už pár let nějaké snahy jsou. U nás podobné snahy nejsou vůbec. Netvrdím, že úplný nadšenec si nenajde cestu k počítačům, programování a tvoření sám. Pořád je tu ale také určitá skupina lidí, kterým by stačilo dát impulz ze strany školy, a ten v tuto chvíli většinou nemá šanci přijít dříve než někde v půlce střední školy, kdy je pro změnu méně času nějaký podobný zájem rozvinout.

Komentáře k článku

  1. 1. a12a  12.11.2016  23:50:39

    Tohle jsi zachytil přesně „Během základky, kdy je dostatek chuti a času zkoumat i zbytečnosti…“.
    Měl jsem to přesně takhle a dnes mě díky tomu IT živí. Což málem nemuselo být, protože jsem si prošel podobné školy jako ty a tyto školy mi onu oblast málem totálně znechutily.

    A ten rozsah výuky na dnešních základkách mohu také potvrdit.

  2. 2. Adam  12.11.2016  23:56:52

    Trend je popsan hezky, ale maji ho sanci otocit IoT hracky ala Arduino, ktere to vraci na zacatek, kde clovek i dite zase dohledne „jak to funguje“.

  3. 3. netrunner  13.11.2016  17:43:38

    Sepsané hezky, ale dovolím si nastínit trochu odlišný pohled. Swarm se na problematiku dívá z pohledu člověka, který se o IT aktivně zajímá a případně ho živí. Tím je jeho pohled do značné míry zkreslený. To je naprosto běžné ve všech odborných oblastech.

    Uživatel není nadávka, je to doslovný název pro člověka, který chce danou věc užívat. Jeho nezajímá, jak to funguje. Uživatel se chce podívat na youtube, chce si zahrát hru nebo přečíst zprávy. On má svých starostí dost, nechce se ještě starat o to, jak to funguje.

    Úplně se nabízí analogie s automobily. Většina lidí chce automobily prostě užívat. Potřebují se dopravit z bodu A do bodu B. Je jim upřímně jedno, jak to uvnitř funguje. Tady je volant, pedály a jedem. Vrchol technické zdatnosti většiny uživatelů automobilů je dolití benzínu a vody do ostřikovačů. Když něco nefunguje jak má, doveze auto do servisu. Padla, on má svých starostí (třeba s programováním) dost, proč by se měl učit, jak opravit časování ventilů (nebo cokoliv). A přitom i v dřevních dobách automobilismu bylo nutné umět udělat kolem auta všechno. Jak šel vývoj ke zjednodušení, mohli začít automobil užívat širší a širší vrstvy. Já bych si třeba dovedl vyměnit v autě náplně a filtry, ale proč bych to dělal? Strávil bych tím moře času, který můžu strávit s rodinou. V servisu jsou na to lépe vybavení, udělají to rychleji a pravděpodobně i lépe. Je to špatně?

    Základní škola má podle mě poskytnout dětem základní rozhled v životě. Od všeho trochu. Pak už záleží na dítěti, jestli ho chytne u srdce počítač, nebo prvok pod mikroskopem. Naopak bych řekl, že je dobře, že se výuka na ZŠ zaměřuje třeba na tu „internetovou bezpečnost“. Děti se na ZŠ také učí na dopravním hřišti, že se chodí na zelenou a dává se přednost zprava. Proč bych do nich měl rovnou začít tlačit informace o komplexnosti řízení provozu na vnitřím okruhu města?

  4. 4. swarm  13.11.2016  18:09:41

    [2] Z určitého pohledu máš pravdu a sám vnímám Arduino velmi pozitivně, protože to může hlavně lidi přivést i k elektronice jako součásti něčeho, co je samotné zajímá a řeší jim to nějaký problém. Navíc na mikrořadičích je skutečně možnost naučit se, jak v principu počítače fungují.

    Na druhou stranu bohužel na to, aby sis mohl programovat arduino, budeš potřebovat i ten počítač, který zas spousta dětí nemá výměnou za mobil/tablet (kde sice existuje vývojové IDE taky, ale je to omezenější a hlavně ne moc pohodlné, takže je to spíš nouzovka na upload nějakých už hotových věcí v terénu; + je potřeba USB host adaptér).

    [3] Jasný. Základních živatelů je většina a ti tomu přiliš nerozumněli kdysi a dnes to asi zas nebude jiné (a nevnímám to zle). Mně jde vlastně hlavně o ty, kteří by to dříve měli možnost v nějaké omezenější úrovni pobrat, ale dnes už ani nemají tu šanci, případně ne dostatečně brzo.

    Učit se chování na internetu je ok. Dopravní hřiště taky. K tomu si ale myslim, že pochopit ve fyzice, jak funguje motor, a v nějakém předmětu, jak funguje počítač, není úplně od věci. I základka učí spoustu věcí, které už v životě většina lidí nevyužije. Ta část, kterou ovšem počítače mohou zajímat (a třeba to ještě ani neví), má v dnešní době už smůlu.

    To je podle mě škoda, protože na počítačích jsme dnes již závislí úplně všichni…

  5. 5. AG  13.11.2016  19:23:35

    Sice je to pravda, ale tiez na tom nevidim nic zasadne zle. Nie kazdy moze byt programator. Kto ma na to vlohy, vacsinou ho to aj bavi a cestu si nejak najde. Vacsina programatorov, aspon tych kvalitnych, zacina tak, ze sa proste zacne s niecim hrat. A nemusi to byt zrovna nejaky low-level programovaci jazyk, kludne to moze byt HTML ci Flash (dnes skor HTML5).

    Ano, zacinat s basicom alebo assemblerom da cloveku lepsie zaklady, lenze to v dnesnej dobe zaroven znamena postupne sa prehryzt 40 rokmi vyvoja. A s tempom ako sa dnes technika vyvija, by clovek nikdy neskoncil :)

    A sice je pravda ze vediet veci aspon trochu algoritmizovat a pod. je uzitocne, ale je to rovnake ako s matematikou, alebo inymi vseobecnymi znalostami – niekto to nevyuzije fakt nikdy, lebo bude robit PR alebo obchodnika. U takych ludi je potom casto horsie ak nejake znalosti maju, lebo sa tvaria ako experti a skutocnym koderom kecaju do remesla :)

    A co sa tyka priruciek a dokumentacie – existuje internet a fora. Kazdy problem, ktory sa da vyriesit, uz niekto vyriesil a s velkou sancou o tom uz niekde napisal. Struktura informacii je ina, nestaci si kupit knihu kde bude „vsetko“, ale ked sa hlada, najde sa vsetko od uplnych zakladov.

  6. 6. Kamil2  13.11.2016  23:21:44

    Swarme, je to prosté, tak jako Ty používáš automobil, jiný používá počítač. Stejné je to se vším ostatním. Používáš elektřinu v mnoha zařízeních o kterých máš jen rámcovou představu jak fungují a nedovedl bys ovládat elektrárnu. Posloucháš rádio přestože jsi asi nepostavil krystalku, ani dvoulampovku, natož superhet a nevíš jak nastavit zpětnovazební přijímač. Díváš se na televizi přes to žes neexperimentoval s řádkovým rozkladem Nipkowovým kotoučem u mechanické televize. Možná, že ti něco říká Ikonoskop, ale televizní řetězec bys nepostavil. Když se Ti porouchá mobil, neopravíš ho. Dokonce bys ani nevyrobil žárovku. Přes to byli i tací, kteří v malých dílnách vyráběli primitivní elektronky. Ovšem CPU nevyrobíš ani kdyby ses… Ani nenavrhneš. Stejně tak téměř všichni používají počítače aniž kdy programovali v Basicu. Nebo ani nevědí co je je to config.sys a autoexec.bat

    Ano vyvolává to spoustu otázek. A znepokojení. Zatím co ještě něco málo před sto lety bylo v možnostech jediného člověka aby byl polyhistorem,aby obsáhl všechny potřebné technologie, nebo podrobnosti se snadno naučil z nemnoha knih, nyní je to nemožné. Jsme na technologické cestě a už, jako jedinci nejsme schopni dohlédnout na začátek. Za jediné století se schopnost obsáhnout veškeré důležité poznání dostala mimo kapacitu člověka. Ta je omezená bez ohledu na tvrzení, že je využitá jen desetina kapacity mozku. Není. Prakticky není žádná rezerva. Vysoké nároky na znalosti a schopnosti znamenají specializaci i to že ji zvládá čím dál menší podíl lidí, který se bude dále zmenšovat. I nyní návrhy a vývoj špičkových technologií se neobejde bez začínající umělé inteligence. Ta se bude sama vyvíjet a organizovat. Člověk s ní bude koexistovat. Nebo nastane zlom, že se obejde i bez člověka, který pro ni bude omezený. Dramaticky ubývá lidí schopných a ochotných alespoň snažit se chápat podstaty věcí, toho jak funguje svět, nejen technicky. Jen menší část populace má zvídavost a tvůrčího ducha. Dál se bude zmenšovat. Proč dobývat vesmír, proč se namáhat, proč riskovat, když si ho, tedy spíše když nám ho někdo může simulovat takový jaký bychom ho chtěli mít. Víme vůbec jaký bychm ho chtěli mít? To necháme ne jiných nemnohých kteří to ještě zvládnou. Nebo na strojích.

    Není to radostná představa. Chápu Tvé znepokojení. Jenže je nějaké řešení? Pokud je nějaké? Když se rozhlédneš kolem sebe a vidíš jak přibývá lidí s nesamostatným myšlením přisátých k obrazovkám a mumlajících Krleš, Krleš…
    A,C,G,T a Gaussova křivka jsou neúprosné.

  7. 7. Kamil2  13.11.2016  23:31:02

    „Nevíte kde tady staví autobus?“ zeptal se nás ve večerních Dejvicích na první pohled inteligentní mladý muž, nejspíš čestrvý student ČVUT, držící svítící pracatou krabičku. „Potřebuju se dostat na Džbán.“ „Tady staví tramvaj, která tam akorát jede,“ odpověděl jsem mu. Zavrtěl hlavou a se slovy „Aplikace mi řekla, že mám jet autobusem“ zmizel ve tmě.
    Nevím jestli zkoušel programovat v Basicu, ale nepředpokládám, že by mu to pomohlo…

  8. 8. klusacek  14.11.2016  11:44:10

    [3,5] Ja myslim, ze Swarm chtel rict neco trochu jineho — neco jako ze se na zakladni skole zbytecne mari cas a talent deti nudnym drilovanim MS Office, coz podle me kazdeho normalniho cloveka muze pouze odradit a ze to driv nebylo a nedostatecne vybaveni skol pocitaci bylo spise vyhodou.

    Schvalne si zkuste odpovedet na otazku jestli byste se rano tesili do skoly spis na hodinu `vytvarime tabulku v Excelu, kterou pak seradime podle velikosti‘, nebo na `programujeme PMD-85 (dnes rekneme Arduino), aby prehralo melodii‘.

    Je zname, ze mozek ma ‚casova okna‘, behem kterych ma sanci se neco naucit a po uplynuti tohoto okna uz ne, nebo na mnohem nizsi urovni. S jistotou se to vi o videni a jazyku (zkouseno na zviratech a lidech). Pokud po narozeni nebude mit zrakovy vstup prvni 2 roky tak uz se mozek nikdy nenauci videt ani kdyby oci pak zacaly fungovat. Podobne je to s jazykem. Ti co do svych asi 13 let nebyli vystaveni jazyku uz pak byli schopni se naucit komunikovat pouze v holych vetach.

    Pravdepodobne to tak bude i s vyssimi funkcemi mozku. Napriklad, kdyz si prectete zivotopisy lidi, kteri ziskali nobelovu cenu za fyziku, tak zjistite, ze vetsina z nich se naucila derivovat a integrovat kdyz jim bylo 10 az 12 let.

    Ne ze by nekdo, kdo se to nauci az na vysoke skole, to ‚neumel‘ pro ucely zkousky, ale uz vetsinou neziska takovou tu detskou intuici a lehkost, ktera by mu pak usnadnovala objevit neco noveho.

    Ale i kdyby neslo o budouci `vedce‘, tak myslim, ze programovani (pripadne fyzika a matematika) nauci vic myslet (coz se nekdy muze hodit i kdyz se pak pocitaci zivit nebudete), nez nejake typizovane ukoly jejihz uspesne vyreseni lze snadneji merit.

    I kdyz i to se da zkazit, jak pise Wozniak o svych zkusenostech kdyz pod pseudonymem chodil na vysokou skolu. Vsiml si toho, ze misto aby ucili jak resit problemy tak je ucili pouze `identifikovat‘ a pouzit uz vymyslene reseni…

  9. 9. netrunner  14.11.2016  13:11:13

    [8] No jenže inzeráty na pracovní pozice se jen hemží požadavkem „Uživatelská znalost práce na PC, Office.“ Ještě jsem neviděl inzerát požadující umět naprogramovat přehrání melodie na PMD-85. Na ZŠ může něco takového být jako nepovinný kroužek, ale gró výuky má ležet v tom, co dítě bude nejspíš potřebovat. A uživatelská znalost práce na PC tomu přesně odpovídá. Na ZŠ tě taky naučí číst a psát, ale na skládání básní a jazykový rozbor literatury se pak už musí každý vrhnout sám, byť třeba v navazujícím studiu na patřičné škole.

    Všechno to, co popisuje swarm a někteří diskutéři, dříve patřilo k uživatelské znalosti práce na PC. Pokud jsi měl jenom „hloupý“ mikročip, tak ti bez znalosti basicu byl k ničemu. Dneska je ti naopak k ničemu znalost basicu (myšleno pro základní používání PC). Naopak potřebuješ pustit počítač, rychle se zorientovat v OS (všechny jsou principielně stejné, prostě někam klikneš) a nakonec pustit program, který potřebuješ. Jestli je to Word, simulátor elektrických obvodů nebo IDE je už jedno. Musíš mít nějaký základ, na kterém budeš stavět.

    To, že hodně škol pojímá tuto látku blbě, je už jiná věc. To je obecný problém (nejen) našeho školství. Schválně si běžte s někým erudovaným povykládat, proč se učí děti v první třídě číst debilně po slabikách, když tak nikdo nakonec nečte. Některé školy používají metody, po jejichž aplikaci umí prvňák na Vánoce téměř plynule číst. Je jich ale málo. Stejně málo je škol, které učí principy práce s PC, ne konkrétní software v konkrétní verzi.

  10. 10. Kamil2  14.11.2016  13:26:45

    [8] Na základní škole… To te přesně ta bída. Za IT gramotnost se vydává umět pracovat s MS Office. Opice zmáčkne tlačítko „banán“ a dostane banán. Nebo nedostane. V tom případě umře hladem protože nic jiného neumí.
    Je to k neuvěření, alo kolik lidí nechápe rozdíl mezi souborem a složkou.
    „Nejde mi vložit tenhle soubor do tohohle souboru.“ Míněno tím zkopírování textu z jednoho dokumentu do jiného, jenže bez otevření dokumentu v představě, že zkopíruje soubor do jiného jako by byl složkou.
    „Jsem si uložila obrázek z mailu a teď mi nejde otevřít.“ Uložila jen odkaz.
    „Jak mám uložit tuhle fotku?“
    „Normálně, do složky kam je ukládáš.“
    „Já nevím kam je ukládám, ukládá se to samo.“
    „Kam se to ukládá?“
    „Jak to mám vědět?“
    „Tak povíš mi jak to mám uložit, nebo se zaptat někoho jiného?“
    „Zkopíruj si to třeba sem…“
    „Ale tady mám dokumenty a tohle je fotka.“
    „Je to soubor jako soubor.“
    „Ne. Psaní umím ukládat. Ale tohle je fotka…“
    „Mně to zmizelo“
    ???
    „Něco jsem zmáčkla a ono mi to zmizelo.“
    „Co zmáčkla?“
    „Já nevím, jak to mám vědět.“
    „Kde jsi to měla uložené?“ „Já nevím.“ „Měla jsi to uložené?“ „Já nevím. Hlavně to rychle najdi ať to nemusím psát znovu…“ „Hele, když s tím pracuješ, musíš tohle….“
    „Nenenene já nechci přednášku, já chci vědět co mám zmáčknout.“ „Měla by sis ukládat do…“
    „Nenenene já jsem zvyklá jinak, já to nebudu měnit, já na to nemám čas, mám fůru práce“
    Za hodinu všem hlásí „Tak já du na ty nehty….“
    To není z vtipů o blondýnách. To je realita.

  11. 11. Nox  14.11.2016  14:24:37

    Kdyby porozumneni – dneska je problem, aby se lide vubec naucili neco ovladat. Typicky clovek chce notebook, smartphone, digitalni fotak, tablet, atd., ale v realu „nema cas“ a hlavne chut se to naucit ovladat, protoze „ja chci jen delat fotky, protoze soused ma fotak, tak ja ho prece musim mit taky“. Pak se samozrejme koupi ten nejvetsi nablyskany sunt, se kterym se dotycny nikdy nenauci. A takovy lide dneska delaji trh, takze bohuzel sehnat neco pouzitelneho je problem, neb se vyrabi pro lidi, co nic neumi, nechteji se nic ucit, hlavne musi mit to co ostatni, ikdyby to v zivote nezapnuli.
    Nekterym lidem opravdu nejlip pristup k technice zakazat a dat jim do ruky lopatu, s tou snad nic nezkazi (nadsazka).

  12. 12. Puppy  14.11.2016  15:41:07

    [7] Nebo když vidíš někoho, kdo má sice poslední ajfoun s mapama a GPS, přitom neni schopen najít ani konkrétní adresu.

    [8] Dnes by bylo oboje (memorování Office nebo programování) povážováno za nudu. Prostě když to nemá rychlé a snadné výsledky, tak to nikoho nezajímá. Také si všimněte, že technické pozice jsou často daleko hůře ohodnocené než kdejaký neschopný podržtaška v kvádru.

    [11] To je pravda a tvoří možná většinu trhu, podle toho ty zařízení vypadají (příklad naprostého shitu je pro mne Android, nechápu jak tohle mohl někdo akceptovat) a bohužel se i ovládají. Všimněte si dnes (snad kromě Linuxu) trendu „debilizace“ aplikací. Čím dál tím méně možností něco nastavit a změnit. Poslední prohlížeč kde se alespoň pomocí doplňků dá něco výrazně změnit je Firefox, jinak nic. Vrcholem hrůzy jsou samozřejmě aplikace mobilní, tam to již dosáhlo zcela absurdních rozměrů.

    Patřím mezi generaci (40+) která vlastně technice musela rozumět, protože nic normálního se koupit nedalo. Dodnes jsem rád, že mám nějaké praktické základy elektrotechniky a audia, protože když vidím ty různé počitačové škvrkátka nebo na druhé straně směšné stokilové „High-End“ zesilovače v A třídě a skuhrafony na žulovém podstavci s kabely k menší elektrárně, tak mě to rozesměje. Přitom by stačilo trochu obecného povědomí o technice a většina těchto příšerných výrobků by neměla šanci.

    Celkové se obávám toho že vývoj techniky, kromě speciálních oborů jako kosmonautika nebo armáda, půjde vlastně zpět. Lidem bude možno prodat čím dál tím větší technologický odpad, jen když se to zabalí do správného obalu a vymyslí tomu pohádky okolo.

    Takže ano, jsem pesimista.

  13. 13. Kamil2  14.11.2016  17:45:24

    [12] na audio by swarm musel založit extra sekci. To bych mu nepřál, zážitky z highend center jsou o zdravý rozum.

    U smartfounů není co na výběr mimo androidu, windows, apple sw.
    V dobré výbavě velikost od pěti palců výš. Menší jsou jen v levné kategorii. Není obyčejný tlačítkový malý mobil s dlouhou výdrží s obyčejným černobílým „digitálkovým“ displejem. Vůbec nejde o cenu ale praktičnost. Každý nepotřebuje pořád nosit pádlo. To je jako by z aut byl na výběr jen náklaďák nebo laciné vozítlko. Zmizely by sporťáky a dobře vybavená malá auta.

    Asi se nevyhnu smartfounu.Android nechci, Apple je dobrý když vše ostatní je od Apple. Windows, no….
    Pro nouzové případy a občasné použití levnou tlačítkovou Nokii s předplacenou kartou. Optimální by bylo naklonovat simku abych nemusel přehazovat.

  14. 14. Puppy  14.11.2016  18:03:54

    [13] To je výhoda, že jak už slyšim hůře a hlasitost co mi vyhovuje se dá docílit jen na koncertech, tak to tolik neřeším. Stále je zde ale pár nezodpovězených otázek, třeba proč všechny domácí basové reproduktory (tedy ty s citlivostí kolem 85 dB) s gumovým uchycením membrány hrají tak strašně blbě. Údajně je to vlivem dokmitu díky tomu způsobu uchycení membrány, ale moc se o tom nepíše a tohle hajend šílenci od žulových skuhrafonů asi nevyřeší :-)

    Mě naštěstí telefonování ani SMS naprosto nezajímá, pouze IP služby, tak jsem koupil ve slevě na MS Store Lumii 950 (XL jsem nechtěl kvůli PWM 250 Hz). Protože z toho výběru je to jediné, z čeho se mi nedělá vyloženě zle a taky jsem si chtěl vyzkoušet AMOLED displej. No ani ten není bez chyby … K tomu datový tarif od „šedého“ operátora.

  15. 15. klusacek  14.11.2016  20:53:42

    [9] jen strucne:

    (1) pokud by hlavnim cilem ZS bylo pouze naucit cist, psat a pocitat, tak by misto ni stacila ‚trivialni skola‘, kterou pro tento ucel zavedla uz Marie Teresie.

    (2) nejde o to cim se ted hemzi inzeraty na pracovni pozice, ale o to cim se budou hemzit, az ty deti skolu ukonci. A to si troufam tvrdit nedokaze nikdo spolehlive odhadnout. Kdyby se drive aplikovala dnesni logika, tak nas misto programovani ucili T602.

    (3) Vzhledem k tomu, ze vyvoj se neustale zrychluje (jak naznacuje Kamil2 v docela pravdepodobne predpovedi [6]) tak nas cekaji velmi zajimave zmeny a spousta povolani, jak je zname dnes v nasledujicich 10ti az 20ti letech proste prestane existovat. Asi prvni na rade budou pokladni (to uz se deje), hned po nich profesionalni ridici (google car) a nasledovat budou prakticti lekari (IBM Wastson).

    V takove situaci je asi vazne lepsi, kdyz skola nauci resit problemy, kde je potreba zapojit kreativitu a jit vic do hloubky. Sice se v dospelosti Arduinem nebudou zivit, ale kdyz museli namahat mozek v detstvi tak pak pro ne bude mensi problem naucit se neco v dospelosti. Muj nazor je ze toto by jim bylo v zivote uzitecnejsi nez schopnost pouzivat office (v te dobe nejspis uz nebude ani prilis potreba — predstavte si ze nekdo zkombinuje Siri, Sumly a jeste spoustu AI a vytvori vam ‚sekretarku‘ ktera ten dopis/tabulku/graf/analyzu napise za vas, kdyz se s ni o tom jen pobavite prirozenou reci — pak tedy prijdou o praci i sekretarky).

  16. 16. Kamil2  15.11.2016  13:34:56

    [14] gumovým uložením to není. Pro tlumení samokmitů je žádoucí dostatečně nízký výstupní odpor zesilovače a v reprosoustavě neošizená předřazená tlumivka.

  17. 17. Kamil2  15.11.2016  17:39:55

    Obecně jde o to, že vhodným učením se trénuje mozek. Stoupá jeho všeobecná zdatnost. Tak jako cvičením se posiluje fyzická výkonnost. A při obém i orientace, koordinace. Lepší zásobení centrální jednotky kyslíkem a živinami. Lepší regulace, lepší odolnost….
    Nejde ani tak o nabytí podrobných zastarávajících znalostí jako o výkon.
    Přirovnáno k IT, jako by se zátěží zvyšovalo množství logických prvků a propojení mezi nimi, kapacita krátkodobé a dlouhodobé paměti, rychlost zpracování informací, a tím i všeobecný výpočetní výkon. Tím se živý organismus liší od mrtvého stroje. Nezatěžovaný mozek je jako nezatěžovaný sval. A čím je mladší, tím je vytrénovatelnější. Při učení nejde o nalití informací, ale o naučení se myslet. Jestliže v dřívějším pojetí prvotní bylo nalití informací kdežto výkon byl vedlejším efetem, nyní zvvýšení výkonu je prvotní kdežto nalití informací je vedlejší. Vhodný trénink přinese výkon i uchování dlouhodobě užitečných informací. Informace jsou uchovávány ve struktuře neuronové sítě tak, že jsou její funkcí a tedy nedílnou součástí. Příjem, zpracování, uchovávání a využívání informací jsou neoddělitelně spojeny s odpovídajícími komplexními změnami mozku. Myšlení není duchem vznášejícím se nad vodami, ale je fyzikální proces, při kterém dochází k přeskupování hmoty myslící struktury.

    Už jenom tím co právě čtete dochází ke změnám ve vašem mozku právě tak jak k nim dochází i samotným myšlením, které je jimi podmíněno.
    To znamená, že vhodnou aktivitou lze v nějakých mezích mozek a tady sebe sama měnit, zlepšovat. Naopak absencí vhodné aktivity nebo naopak nevhodnou aktivitou lze mozek a tedy sebe sama poškozovat. Proto velmi záleží na tom, jaké informace přijímáme a jak s nimi nakládáme. Jaké informace vyhledáváme a naopak, jakým informacím se bráníme. I v našem případě je velmi důležité abychom se chránili dobře nastaveným firewallem proti myšlenkovému malware.

  18. 18. klusacek  16.11.2016  11:21:53

    [17] naprosty souhlas. Jeste bych dodal, ze po ziskani zakladniho hrubeho vykonu pak uz prece jen trochu zalezi na tom co se clovek dal uci. Prece jen treba ve fyzice je ulozeno 400 let prace velice chytrych lidi, takze se asi vyplati se s ni seznamit, protoze sance, ze to vse vymyslite sami jen diky velkemu hrubemu vykonu je vzhledem k omezene delce zivota temer nulova.

  19. 19. swarm  17.11.2016  12:13:58

    [6] „Jsme na technologické cestě a už, jako jedinci nejsme schopni dohlédnout na začátek. Za jediné století se schopnost obsáhnout veškeré důležité poznání dostala mimo kapacitu člověka. Ta je omezená bez ohledu na tvrzení, že je využitá jen desetina kapacity mozku. Není. Prakticky není žádná rezerva. Vysoké nároky na znalosti a schopnosti znamenají specializaci i to že ji zvládá čím dál menší podíl lidí, který se bude dále zmenšovat.“

    – S tím rozhodně souhlasím. Já ani neříkám, že je potřeba dneska pochopit všechno až do základů. To nejde už opravdu dlouho. Jde mi spíš o to, že současné nastavení například základních škol vytváří velmi malý prostor, aby žáci vůbec mohli poznat, jestli by je počítače/technika mohly začít bavit. Část si k tomu dojde sama bez ohledu na vzdělávací instituce, část i za nás k tomu bylo potřeba dostrkat a že to je ta správná cesta (pro ně), pochopili až následně. Škola (už ta základní) má nyní zásadní úlohu, protože dostat se aspoň o jednu úroveň pod pokličku základní uživatelské práce vyžaduje větší úsilí než kdy jindy. A víc než když jindy mají ti průměrní pocit, že už je to stejně tak složité, že jakákoli úroveň pochopení je vlastně zbytečná.

    Z většiny lidí programátoři stejně nebudou (sám taky nejsem profesí programátor, i když u mě je to spíše otázka přesvědčení, než že bych to neuměl). Na druhou stranu teď tu několik generací lidí bylo vystaveno něčemu, co zlepšilo a rozšířilo jejich způsob uvažování, a klidně to mohlo vést k dalším objevům pro lidstvo. Teď už je tento prvek zas roky pryč, tak je otázkou, jak se to časem projeví. Tak jako všude ve vzdělávání se ovšem následky tohoto projeví až za dlouhou dobu (10+ let).

    Ještě bych dodal, že já si rozhodně nemyslim, že bychom s dětmi dnes měli dělat nějaký BASIC. Principy ovládání, tvorby a algoritmizace se dají napasovat i na moderní a užitečnější technologie.

    [11] V dospělosti, kdy už se člověk nějak vyprofiluje, má právo nezajímat se příliš o věci, které pro něj nejsou zásadní (nebo je jako zásadní nevnímá). Otázkou je, zda je to, co popisuješ vůbec aktuální situace, nebo to tak bylo vždy. Svět je složitější, lidé jsou pořád stejně „hloupí“. Věřim, že když by někdo dal chytré mobily lidem (dětem) tisíce let starých civilizací, že by se je taky hravě naučili používat. Ostatně tohle celkem potvrzuje import chytrých telefonů, automatických zbraní a sportovních aut do současných civilizací, kde ještě pár let zpátky měli na cestách tak maximálně velbloudy.

  20. 20. Kamil2  17.11.2016  13:27:01

    [19] lidé jsou pořád steně „hloupí“. Kdby jen „hloupí“.
    Kdyby se zdejší středověccí panovníci dostali k moderním technologiím, především zbraním…
    Vzdělaný hlupák, kterému je dostupná moderní technologie je nebezpečnější než dítě se sirkami a kanystrem benzínu.
    Jak pěkné a kultivované byly diskuse v počátcích internetu. Než se stal dostupným pro „všechny“. Když byl ještě přehlížený i opovrhovaný „mocí“. Tehdy jsme si říkali „važme si svobody jaká nebude trvat dlouho. Až si „moc“ uvědomí jeho význam.“ Stal se dostupný hlupákům. I moc si uvědomila…
    Původně obecný svobodný a slušný prostor je čím dál tím víc svazován cenzurou a zamořován hlupáky a darebáky. Tak jako reálný svět, jehož kopií se stává. Sice se tomu dá čelit, ale znamená to komplexní náklady.

  21. 21. Puppy  17.11.2016  13:53:56

    [20] Každému bylo snad jasné, že ty kultivované počátky Internetu jsou dané tím, v jaké umělé bublině se pohyboval a neodrážel skutečný stav společnosti. Není ale možné tomu bránit, ani to nedává smysl.

    Lidé jsou státem v té „hlouposti“ podporováni vlastně už od školního věku, protože chytrý člověk je nebezpečný pro všechny politické systémy. Jiné řešení, izolovat děti například do „elitních“ soukromých škol (pomineme-li že zde je jejich kvalita sporná), má stejný efekt jako ty počátky Internetu. Nevyhnutelný střet s realitou pak bude pro ně ještě horší. Nemluvě o tom, že majetek rodičů často nemá žádnou korelaci s jejich úrovní a „nehloupostí“.

    Proto není problém v tom, že Internet je „zamořován hlupáky a darebáky“, zkrátka takové je jejich rozložení ve společnosti. Problém je právě ta cenzura, která se mimo jiné snaží tuto skutečnost opět zkreslovat a dělat svět lepším než je.

    Zpět k tématu, technické obory a tím potřebné znalosti jsou dnes zkrátka nepopulární, protože musíte něčemu opravdu rozumět a zároveň za případné chyby nesete i zodpovědnost. Ani jedno v typicky kravatovém světě, kde máte vše rychle a vystačíte si jen s soft skills a EQ (a lezením do zadku nebo postele v pravý okamžik), dnes neexistuje.

    Základní škola je v zoufalé pozici. Nejsou peníze (tedy jsou, ale ne tam kde jsou potřeba) a díky různých sociálním experimentům, politické korektnosti a vlivu neziskových organizací bude muset často věnovat čas na to, naučit některé žáky základům akceptovatelného chování či si osvojit základní hygienické návyky a podobně. V takovém prostředí očekávat ještě na rozvoj těch chytřejších nelze. Takže zbývají už jen různé zájmové kroužky, jejichž dostupnost často závisí zase jen na nadšencích.

    Řešením je zkrátka říkat o věcech celou pravdu, přiznat skutečný stav a podle toho jednat. Ale to je v dnešní společnosti deformované onou korektností prakticky nemožné … hezký závěr zrovna na 17.listopad.

  22. 22. Puppy  17.11.2016  14:15:03

    [19] „Škola (už ta základní) má nyní zásadní úlohu, protože dostat se aspoň o jednu úroveň pod pokličku základní uživatelské práce vyžaduje větší úsilí než kdy jindy. A víc než když jindy mají ti průměrní pocit, že už je to stejně tak složité, že jakákoli úroveň pochopení je vlastně zbytečná.“

    Velmi dobře shrnuto … ale co s tím. Přiznejme si, že složitost technologií za posledních 20 let opravdu neuvěřitelně narostla. Už nestačí ukazovat žárovku s vypínačem, zvonek, krystalku, MH7400 :-) Technika je daleko více abstraktní a je otázka do jaké úrovně vlastně zacházet, když na druhé straně bez těch úplných základů ji nelze vysvětlit.

    V oblasti toho co dnes považujeme za počitače už jsme asi poslední generace, která bude ještě běžně používat systémy „do kterých je vidět“. Tedy Windows, Linux nebo MacOS. Vývoj jasně spěje k primitivím, pro uživatele zcela uzavřeným (pseudo)systémům typu Android nebo iOS, nad kterými nemá uživatel už žádnou kontrolu, bohužel. O tom jak technologicky jsou pozadu nemá cenu dále psát.

    Takže zbývají ty různé IoT hračky, kde je alespoň do něčeho vidět a na první pohled to i něco jednoduchého dělá. Na nich je asi jediná šance trochu ukázat „co je pod pokličkou“. Jenže na to není dnešní školství vůbec připravené, přitom finanční stránka je tu asi ten nejmenší problém.

  23. 23. Jaroslav Henzely  22.11.2016  10:12:04

    Ako mnohokrát, aj teraz súhlasím s Autorom.
    Klesajúca úroveň počítačových znalostí je vec jedna.

    To, že pre moju generáciu (mám 22 rokov) je počítač iba Facebook, hry a všetko ostatné iba nuda je ich problém, nech len pekne do konca života s hypotékou na krku krásne živoria za pár Eur mesačne keď v škole aj doma po škole nič iné nerobia len jazdia na koňovi, scrolujú FB alebo po každom kole nakupujú z menu zbrane, nadávajú na celý svet a potom idú voliť…

    Takže minimálne u nás sa to tak skoro k lepšiemu nezmení.

    Druhá vec je, že výrobcovia počítačov zabudli, že počítač je v prvom rade pracovný nástroj.
    Na zabíjanie času predsa existujú dedikované zariadenia.
    Herné konzoly, tablety, všetko s Androidom. To je priam stvorené na „konzumáciu“ všemožného obsahu.

    Z akéhosi nepochopiteľného dôvodu vyrábaju notebooky každým rokom stále tenšie, ľahsie, menej kvalitné s menším počtom portov, bez možnosti vykonať akýkoľvek upgrade alebo opravu.

    Samozrejme, s všetkým tým zlom prišiel Apple.
    Stačí spomenuť integrované batérie. Ďalej už nemusím pokračovať…

  24. 24. Kamil2  24.11.2016  12:46:22

    [23] Kdyby nebylo hloupých, chytří by se neuživili. Akorát chytří musí vynakládat transakční náklady na to, aby se hloupí nebouřili. Hloupí, kteří svůj čas z hlouposti promarnili, požadují ho po chytrých v podobě viditelných hmotných statků, do kterých přičinliví chytří transformovali svůj čas. Tak se hloupí snaží zmocnit části života chytrých. „Jak to, že on má a já ne, to je nespravedlivé!“ Nevidí či spíše nechtějí vidět druhou stranu rovnice. Vynaložený čas. Který sami neproduktivně promarnili. Chytří poučeni minulostí vědí, že je výhodné bránit radikalizaci hloupých přiměřeným výpalným. To v důsledku je nižším transakčním nákladem než důsledky jejich případné vzpoury. Součástí toho a současně naopak snížením transakčních nákladů je podpora ale i vytváření žádoucího životního stylu příslušného pro třídu hloupých, kteří se na tom aktivně podílejí aniž si to uvědomují. Tak jako lodní kapitáni věděli, že nedostatek zaměstnání posádky bývá příčinou vzpoury, a proto se snažili aby posádka byla stále něčím zaměstnána a vážila si každé chvíle oddechu, i nyní je toho třeba. Ovšem ne v podobě „devítiocasé kočky“ ale nabídkou vhodné zábavy „čtení pod lavicí“ ve škole života. Kdo si hraje, nezlobí. Stačí když má uspokojené základní potřeby, když nestrádá. To v naší technologicky rozvinuté části světa a vysokou produktivitou (zatím, otázka jak to bude v budoucnu v důsledku přirozeně rostoucího nepoměru mezi hloupými a chytrými)lze relativně snadno zajistit. O to, aby v čase, který nejsou schopni jinak využít, byli náležitě zaměstnáni, nezabývali se nevhodnými myšlenkami a nedělali randály, se postará zábavní průmysl, který jim umožňuje snadnou seberealizaci ve virtuální realitě. K tomu slouží tyhle hračky. Jako sedativum. Je zbytečné aby měly funkce a možnosti nad rámec toho. Opice zmáčkne tlačítko s obrázkem banánu, dostane banán. Když nedostane, bude dělat randál. Proto je důležité aby dostala banán. Banány jsou levné. i tak je nakonec zaplatí hloupá opice třeba tím, že pár hodin denně stráví třeba pohonem rumpálu. Při tom se může těšit až zmáčkne tlačítko s obrázkem banánu.

  25. 25. Kamil2  25.11.2016  1:11:26

    A to je vysvětlení toho nad čím se tak rozčilujeme. V počátcích, když IT nebyla tak rozšířená, když byla záležitostí profesionálů,rozhodující byla praktická funkčnost. Řešil se výkon a základní ergonomie. Okrášlovadla a nesmysly jako svítící ventilátory přišly až když se IT stávala všeobecně dostupnou a prostředkem masové zábavy. Vznikla potřeba ucházet se o přízeň mas. Nepřipomíná to něco?

    To nad čím se rozčilujeme, většinou patří do široce konzumní kategorie. Jsme v menšině. Většina, pro kterou je určena, má jiné priority výběru. Směrem k profesionálnímu využití ubývá designových kreací, zato přibývá praktické funkčnosti. Notebook pro širokou spotřebu logicky musí vypadat a stát jinak než pro profesonální využití. Pracovní stanice výkonného pracovníka vypadá jinak než notebook pro prezentaci manažera nebo obchodního zástupce.

    Například vysněný retro Thinkpad požadovaných vlastností logicky nemůže stát jako notebook konzumní kategorie. Ne, že by výroba byla tak zásadně dražší, ale proto, že by na trhu o něj nebyl takový zájem, aby byl vyroben ve velké sérii. Plus náklady na podporu. Jiné je to u módního produktu, kterého lze nasekat haldy, jehož životnost je projektována na dva, tři roky. Pak stejně bude nový systém, nové periferie, nové všechno. A tak dál.

    Právě masová výroba, obchod s IT módní konfekcí a rozšiřování trhu je motorem vývoje. Proto použitelný notebook je už za několik tisíc. Ovšem něco za něco. Oblek na míru je dražší než konfekce. Zajímavé by bylo porovnání ceny profi notebooku bez kompromizů před dvaceti lety s nynější cenou takového nynějšího notebooku, ne v inflační měně, ale například v uncích zlata.

    Že není podle našich představ dokonalý notebook za dvacet tisíc? To je logické. Není a nebude. Stačí, že je použitelný. Tak jako u auta kdo chce obložení z exotických dřev, polstrování v bůhvíjaké kůži, laděný zvuk motoru, zavíraných dveří a chladničku na šampaňské, musí si připlatit. Stejně jako ten kdo potřebuje náklaďák. Jedno i druhé stojí víc než tříválcová Fábie v základní výbavě. Nikomu to nepřijde divné. Ani to, že náklaďák nemá palubní desku z mahagonu, vyladěný zvuk dveří a pozlacený výfuk.

    Proto nemá význam řešit třeba jak dobře se otevírá víko jednou rukou. Stačí, že se dá otevřít, že drží, a že se dá zavřít. A že ten dnešní krám za rozumnou cenu je použitelný na co potřebujeme. Protože stejně tak bychom se mohli, pokud bychom chtěli, a vezměme na to jed, že ano, nad zítřejším krámem, zatím co ten dnešní už bude v křemíkovém nebi.

  26. 26. Nox  25.11.2016  15:05:20

    V podstate mate pravdu, jen tou pouzitelnosti bych se moc neohanel. Zvlast v dnesni dobe, kdy neni problem koupit „pouzitelny“ notebook s Atomem, 2GB RAM, 32GB radobySSD bez disku, ktery je pouzitelny maximalne na vyhozeni oknem.

  27. 27. Kamil2  25.11.2016  19:21:16

    [26] Na psaní, na prohlížení internetu a nenáročnosti to stačí. Asus 900 AX. Asus Atom N270/1,6 GHz, 1GB ram bohužel nezvětšitelná, 256 SSD místo klasického (moc jsem si nepomohl, pravda, je svižnější při startu a když se nic moc nechce….) XP, tak funguje dobře. Ovšem už jen prohlížení pětimegových fotek je bída. Než se otevře… ke svižnosti sice pomáhá přetaktování až na 2GHz, ale procesor je slabé místo. Nesmím po tom chtít víc. Na cestovní tahání když nechci náročnosti je fajn. Asus mám už čtyři roky, stál mě tři a půl a ani za tu cenu bych se ho dnes nezbavil. Je mi sentimentální náhradou za Quaderno. V provedení až na chromovaná tlačítka padu mu nemám co vytknout. Na nic si nehraje. Tohle ve dvanácti palcích v nynější konfiguraci by bylo velmi pěkné.

    Rádoby 32GB SSD na notebook je ultraextrém a ultrabída. To je lepší cokoli zachovalého čeho jsou plné bazary.

  28. 28. Nox  25.11.2016  21:44:05

    Tak zrovna prohlizeni internetu uz dneska moc nenarocne neni. Mozna pokud mate nejaky prohlizec, ktery ignoruje cokoliv krome textu a nemennych obrazku, ale bezny web plny ruznych nesmyslu da dneska zabrat i CoreDuu. Jinak na psani perfektni.

  29. 29. Kamil2  26.11.2016  0:17:09

    [28]Tak proto Core duo T5500 někdy jen při prohlížení webu funi naplno. Pamatuju, že kdysi se dalo přijatelně surfovat i přes telefonní linku. S Celeronem 400. Teď se užitečná data stahují i s mořem vlezlého sajrajtu. Nemluvě o obsahu vnucovaném na zdejších portálech v první linii. Pamatuju, že Seznam byl ještě slušný portál. Ale to už je jiné téma než než technika.

  30. 30. Jaroslav Henzely  27.11.2016  18:14:44

    Re: Kamil2 [24, 25]
    Ano, co sa tyka ludi, presne ako pises.

    Problem vsak je, ze tieto „bananove“ zvyky sa dostavaju aj do Bussiness triedy.

    Ja som jednoducho nedokazal na trhu najst kvalitny, biznis notebook po vzore starych ThinkPadov.

    Tak som si poskladal stolny PC a na pracu vonku mam Acer Aplha Switch 12.

  31. 31. Puppy  27.11.2016  21:33:50

    [30] Souhlasím, dnes jediné řešení.

  32. 32. Nox  28.11.2016  15:43:38

    30, 31. Koukam, ze nejsem sam, kdo z nedostupnosti pouzitelnych notebooku presel na desktop. Snad nam manazersti bozi alespon tuhlo moznost casem nezatrhou.

  33. 33. Kamil2  28.11.2016  18:40:01

    [30] Byznys notebook nemusí být nadupané dělo. Thinkpad 460 koupil zánovní za třiadvacet. Výjimečná příležitost, pro mě notebok snů, v rámci možností. Ovšem s počeštěnými předinstalovanými germánskými W7 a klávesnicí. Reinstaloval z recovery, čímž čeština v háji a na výběr jen germánština. Po vlezení do registrů a smazání germánského klíče přestalo šprechtit a začalo english speaking. Klávesnici naopak počeštil přelepkami. Doufám, že za to neskončím před mezinárodním soudem v Haagu jako válečný zločinec. Dokoupil externí DVD. Zatím se to jeví tak, že za ten opruz to stálo. Chovám se k němu hodobožově, pořídil jsem mu polstrovaný spacák a neunavuju ho.

    Jinak kdybych potřeboval, tak cokoli swarmem dobře hodnocených s ips. Pěkně jsem si zabastlil při předělávání předešlé výhodné koupě. Jenže nemusím tak řešit všechno.

    Cokoli zítra bude zastaralé. Komu se stýská po ide, sériovém a paralelním portu, disketách, ale i po firewire? I nynější usb a sata něco nahradí, a to zase další…

  34. 34. Kamil2  29.11.2016  16:16:52

    [32] To je rozumné. Desktop vyjde levněji i s dobrým monitorem, ten je nejdůležitější.

  35. 35. Nox  29.11.2016  17:26:23

    34. Jenze je prostorove znacne narocny, treba pro typickou rodinu 3-4 lide ve 2+1 je nerealne, aby mel kazdy desktop. Taky v pripade problemu se to blbe prenasi do servisu. Docela se desim toho, co bude zprzneno k nepouziti priste.

  36. 36. Puppy  29.11.2016  21:29:36

    [35] Desktop přece není jen bigtower. Miniaturizace (ne na úkor funkčnosti) proniká i do PC.

  37. 37. swarm  29.11.2016  23:04:54

    [24] Tohle jsi napsal opravdu výstižně. Sice to není moc korektní, ale v principu to tak asi fungovalo na světě vždy :)

    K té další diskuzi. Síce třeba v totálním lowendu je situace podle mě horší než třeba 2-3 roky zpátky, protože dnešní lowend je osekaný už úplně na kost ve všech parametrech a pro jistotu je vyrobený tak, aby žádný z těch osekaných parametrů už nešel navýšit. Tohle je skutečně mrzuté a jsem rád, že v této cenové relaci si už hodně dlouho nemusím vybírat.

    Na druhou stranu, i kdybych měl jen těch třeba 11 tisíc, tak vidím u bratra, jak se kolikrát dají sehnat i různé použité business stroje s IPS panely a haswell procesory, což je v mých očích díky minimálnímu pokroku v podstatě moderní počítač.

    S notebookem většinou pracuju bez připojených periferií (to jen služební strkám do doku, když jsem v kanceláři), takže fakt, že dneska můžu mít relativně lehký stroj s výdrží 5+ hodina a IPS obrazovkou je pro mě asi důležitější než indikační LEDky na všechno, maximum rozhraní a plnohodnotný dokovací konektor na spodku. Doba se změnila, ale stojím si pořád za tím, co jsem zde psal už nedávno – i když pominu výkon, do 30 tisíc si dnes můžu vybrat mnohem (pro mě) lepší stroje, než tu byly v dobách, kdy jsme tu všichni frčeli na ThinkPadech.

    Jediný, čeho se skutečně děsím, až mi jednou chcípne V15 Nitro, je, že už neseženu tak dobrý notebook, který bude mít opět zároveň i výborné reproduktory a červené podsvícení klávesnice. Zbytek vím, že se nějak zvládne.

    Pokud jde o desktop – já už pro něj nějak nevidím důvod. Pro mě je desktop dneska spíš něco jako tower server. Náročné věci na něj můžu vzdáleně offloadovat buďto přes client-server aplikace nebo přes RDP, ale pracovat s tím, že musím sedět na nějakém konkrétním místě a těžko si ho budu nosit všude s sebou… k tomu bych se už vracet nechtěl. Po 15 letech, co používám notebooky v podstatě denně, už jsem asi moc zvlčel…

  38. 38. Jaroslav Henzely  30.11.2016  11:00:31

    Suhlasim, kupit bazarovy bussiness notebook z cias ked sa vyrabali este kvalitne je spravna cesta.

    Ale do kedy ?
    To je iba sucasna docasna moznost.

    Samozrejme, ako som pisal, spolu so stolnym PC pouzivam aj Acer Alpha 12.

    Stolny PC coskoro odnesiem do Prahy do DC.
    Hore bude ESXI a pod tym OpenStack (architektura Overcloud – Undercloud)

    Budem tam mat vsetko.

  39. 39. Kamil2  30.11.2016  13:25:26

    [37] Ano. Dvě a dvě jsou čtyři. Třebaže podle něčí korektní představy je to sedm. Jenže vesmír funguje tak, že dvě a dvě jsou čtyři. Vesmír je velmi nekorektní. Jenže může si to dovolit. Protože je vesmír. Jeden myslící stroj trval na tom, že dvě a dvě je sedm. Nakonec dopadl velmi špatně.

    „až mi jednou chcípne V15 Nitro…“
    Neboj, bude něco jiného v té kategorii. Na Thinkpady vzpomeneš jen z nostalgie a na muzeální exponáty. Tak i na Nitro. Pro mě byl nesplněným snem HP Omnibook 800 CT.

    Zobrazovače budou takové, že z pozorovací vzdálenosti oko nerozpozná bod, to samé zobrazovací lehoučké brýle či jiný systém promítání do oka, technologie propojení mozku s technikou, přímý přenos dat oběma směry, kyborgizace a na jejím základě nová stratifikace lidské společnosti….
    A nebo, naopak, pazourkové nástroje….

    Jsem zvlčený od počátku. Mobilitu a placaté displeje jsem předvídal ještě v době, kdy notebooky byly výjimkou. Sice se dá, s nějakým omezením, mít něco na flešce, jenže ne všechno a ne všechno funkční na jakémkoli počítači ke kterému se dostanu. Krom toho jsem zvyklý na svou krabičku. Třebaže je v tom kus nepraktické nostalgie, pohodlnosti. I potřeby mít nejen abstrakce, ale i hmatatelného kultovního předmětu, jednoho z mnohých, které si pořizujeme a personifikujeme. Je to v naší kulturně – lidské podstatě. V extrému se projevující nesmyslně podsvícenými fofrníky, průhlednými krabicemi, designovými grafárnami. Výzdoba IT svatyně. Které přinášíme oběti. Náš čas a peníze, které jsou transformovaným časem.

    Zajímavé je sledovat jak IT zpočátku vynaložením peněz šetří čas i peníze, aby nakonec vedla k opaku. Jak zpočátku nám šetří spoustu práce a problémů aby postupně přinášela více práce a více problémů, na které musíme vynaložit více peněz a více času na IT, která nám přinese….a tak dále. Pomocí IT řešíme spoustu problémů, které bychom bez IT neměli. Místo toho abychom občas vykonali jednoduchý obřad pro zdárný lov, věnujeme čím dál tím víc času rituálům, živíme šamany, plácáme z hlíny nesmysly kterým přikládáme zvláštní význam a moc. Z nějakého důvodu je pro nás velmi významné, jako mají barvu, jak jsou rozestaveny, jak moc jsou staré nebo naopak nové…

    Mám první „chytrý“ mobil. S W8.1 phone. Byl za levno. Před pěti lety by takový byl příšerně drahý. Funguje. Úmyslně jsem nechtěl nic lepšího, ani android, pro který je spousta škodlivých fujtajblátů. Proč utrácet za to co bych nevyužil teď a zítra bude zastaralé.
    Tyhle placičky jsou jako švýcarský nůž. Umějí všechno a přitom nic pořádně. Na základní komunikaci velké, na ostatní malé.
    Nemám problém s tím zvyknout si na jakoukoli takovouhle věc. Chvíli jsem nadával nad tím či oním, snažil se pochopit, nastavoval, nastavil. Funguje. Naopak pro jiného je těžký problém, když je něco trošku jinak. „Tohle auto neumím řídit. Je zelené. Učil jsem se řídit červené.“

    Leckdy to nad čím kroutíme hlavou „kterej blbec tohle tak blbě vymyslel, když…“ po čase zjistíme, že to není až tak špatné. Jen jsme byli jinak zvyklí.
    Nechtěl jsem W7, protože XP… a W7 ani náhodou…. Po čase nechtěl jsem W8 protože W7… Nastavil jsem si W8.1 tak, že nestartují do dlaždic a že vypadají jako W7. Občas přepnu do dlaždic a asi do nich budu startovat. Na dalším mám W7 s možností upgrade na W10. Lituju, že není možnosti na 8.1. S nelibostí koukám na W10 a říkám, že ani náhodou….

    [38] bazarový notebook z časů, kdy se vyráběly „ještě kvalitně“, už nemá pro dnešek potřebné vlastnosti. Ten který je už má, není z časů, kdy se vyráběly kvalitně. Včerejší kvalitnější než dnešní, předvčerejší kvalitnější než včerejší… Tak je to u většiny techniky. Když odhlédneš od inflace, za srovnatelnou cenu vyjádřenou v uncích zlata (protože dnešní kategorie za čtyřicet není shodná s kategorií za čyřicet před patnácti lety) dostaneš notebook srovnatelné kvality ovšem s dnešním výkonem a možnostmi.

  40. 40. Nox  30.11.2016  17:31:21

    37: Jenze k tem pouzitym bussines strojum musis mit nekde pristup, kde se vyrazuji z firem, coz vetsina lidi nema. V bazarech nevis, zda se to jen nesnazi prodat nez to uplne chcipne. A co maji kupovat normalni lidi s beznym podprumernym platem bez znamosti na prislusnych mistech? Obcas za mnou nekdo prijde, ze potrebuje pocitac na doma, takze do panelaku je rad ze se vejde notebook a vyber jen prakticky z toho, co elektra a eshopy daji. Cena kolem 15 000 Kc s DPH. Co jim vybrat, aby to nebyl uplny odpad? Tahat to budou maximalne z kuchyne do obyvaku, ale musi to byt skladne, ne zabrat cely stul. Pro soukromou potrebu dneska problem neco koupit, neb vyrobce to nezajima.
    38. Souhlas, a co az nebudou bazarove? Kdyby sly alepson nakupovat komponenty, clovek by snad vybral dobre case a neco slozil, ale to nehrozi.
    39: Nebo taky nebude. Ja taky cekam, az mi chcipne muj Dell a pujde kompletne na desktop a na cestovani budu nucet vybrat nejaky hypermegasunt, co se dnes prodava, za male i velke penize.

    PS: Pred casem mi utekl jeden Del i5 4 jadra a 16GB RAM za 10 000 Kc. A poctive rozdelavaci konstrukce. Obavam se, ze toho budu litovat jeste nekolik let, neb lepsi nebude.

  41. 41. Kamil2  30.11.2016  18:33:41

    [40] (39) Když jako hlavní je desktop, na cestování stačí cokoli co parametricky je dostačující. Rozdělávací konstrukce : chceš s tím cestovat nebo se v tom hrabat? Já jsem extra diagnóza, chtěl jsem si udělat radost notebookem trochu podle představ. Když jsem narazil na co za cenu za kterou nešlo nekoupit, neodolal jsem. Pěkně si zahrabal. Výborné, jenže náročné, nechtěl bych to často opakovat.

    Na každodenní tahání to chce něco co se dá používat jak je, bez vylepšování a u čeho nějaký šrám nebude vadit. Prostě lopata na data. Ideální je zánovní výběhový model. Neboj, nebudeš litovat. To rozchodíš. Bude lepší, tak jako jedou další vlaky. Jak jsem se v tom v posledním roce hrabal, hodně mě poučilo. Kdyby na by to přišlo, to bych se uhledal a uvylepšoval. Takhle řešit všechno nakonec vyjde pěkně draho. Nejvzácnější je čas. A data. Ne lopata.

  42. 42. Nox  30.11.2016  19:03:11

    41. Chci mit moznost si sam jednoduce vycistit chlazeni, protoze jinak to znamena vozit do servisu a zpet, zaplatit par stovek a cekat par dni. Upozornuji, ze bydlim na vesnici, tady neni servis na kazdem rohu. Uz se mi taky poradilo zacpat chladic prachem behem par minut. Taky chci mit moznost rychle vyndat disk, abych pretahl data, kdyby lehly Windowsy. Ja bohuzel zavahal a promarnil sanci, ktera se uz asi v zivote nebude opakovat. Ale zase jsem nedavno mel moznost si osahat original puvodniho PalmPilota, coz me hrozne potesilo.
    O me az tak nejde, ale obcas vybiram notebooky lidem z okoli a ono uz neni co doporucit, aby si clovek nepripadal jako podvodnik. Ne, zadne dalsi vlaky uz nepojedou, vis, jak dlouho cekam na novy kapesni pocitac? Zadnej mobil nebo jinej otravnej kram, proste kapesni pocitac jako byl Palm.

  43. 43. Puppy  30.11.2016  19:54:50

    [42] Po takových specifických zařízeních jako byl Palm zkrátka není poptávka. Asi jediná možnost je založit nějaký takový projekt a doufat, že se lidé přidají.

    Občas tak vznikají zajímavé věci jako Ockel Sirius A http://www.theverge.com/circuitbreaker/2016/10/21/13358282/ockel-sirius-mobile-computer-windows-10-portable Má to dokonce interní LAN port.

    Osobně čekám na Microsoft Surface Phone či jak se to bude nakonec jmenovat. Snad z toho půjdou odinstalovat aplikace Telefon a SMS :-) Ostatní platformy jako iOS nebo ještě hůře cokoli od Google jsou pro mne nepřijatelné.

  44. 44. Nox  30.11.2016  20:05:36

    Ja vim, soucasne situace jsem si vedom. Absolutne nemam predstavu, jak nejaky takovy projekt zalozit, aniz bych mel miliardy na vyrobu.
    Me se zase libi:
    https://www.indiegogo.com/projects/gpd-win-intel-z8700-win-10-os-game-console-laptop#/
    Jen zase ta kombinace Win10, Atom a hry mi prijde jako vtip. Kdyby existovala i „pracovni“ verze bez hernich ovladacu a s RJ45, tak by to byl zajimavy kusek. Ale stale to neni kapesni zarizeni na organizaci casu, ktere mi proste chybi nejvic.

  45. 45. Puppy  30.11.2016  20:23:45

    [44] Pokud je preferována integrovaná klávesnice, tak to už je dnes zcela bez šance :-/ Jako takové zařízení mi vyhovuje Lumia 950, pravda nemá LAN port :-) Ale přes ten dock (byl v ceně) to umí připojit alespoň disk a podle recenzí i USB-LAN převodník.

    Samozřejmě bych vítal plnohodnotné PC (nemobilní) Windows 10, ale tohle zazdil Intel.

  46. 46. Kamil2  1.12.2016  14:08:34

    [42]-[45] Zacpat chladič během pár minut? Jak se tohle může běžně podařit? Uživatelské vyjmutí disku bez rozebrání celé škatule, pro případ havárie, ano. U většiny to jde, i když v základně příslušný dekl na šroubek není nyní až tak častý. Pro případ havárie, která nebývá častá, trošku práce a času navíc nevadí. Ovšem pro toho kdo se v tom často rochá hodí se snadný přístup. Snadné přehazování disku jsem mnohokrát velmi ocenil při zkoušení a nastavování operačních systémů. Jako nejjednodušší řešení.

    Kapesní počítadlo třeba jako byla Jornada, ale s plnohodnotným systémem, by se někomu hodilo. Třeba jako byly některé podobné od Sony. Vyrobit by šlo. Jenže trend je jiný. Přežít se bez toho dá. Ostatně konzumní budoucnost je bezklávesnicová. Ťapání na obrázky a rozpoznávání řeči. Na telefonování, sms, mejly, ksichtoknihu, některé užitečné funkce, drobnou zábavu pro vraždění času, rozvoj autistických magorů a podobně, je ťapafoun. Pro něco z toho aby bylo pohodlnější, je tablet. Pro univerzální použití, psavce, ajťáky a podobné, kteří potřebují vyšší výkon, kávesnici a připojitelnost a pro „staré konzervy“ je notebook. V některých případech různé hybridy. Pro profipoužití a velké nároky na výkon za rozumnou cenu je klasická bedna. Pro méně náročné použití za příplatek je počítač v monitoru.

    Nabídka je, třebaže ne ideální. Jako třeba u aut a u všeho. Mnohdy je lepší zapřemýšlet nad tím jaké potřeby to má uspokojit, a podle toho vybrat věc, než shánět ikonickou věc nebo se trápit tím, že taková věc není. Jde o data, ne o to v jaké krabičce přebývají a jací skřeti je přehazují. Texty, obrázky, pohyblivé obrázky, zvuky. Komunikace s ostatními lidmi, užitečné informace. Čím méně času zabere hrabání se v systému, tím lépe. Používat věci k užitečnému účelu.
    Mnohdy jsou nižší transakční náklady na to se přizpůsobit než vynakládat transakční náklady na opatření si plně vyhovující věci nebo jejímu přizpůsobení. Ne pro každého je rochání se v tomhle zálibou jen pro rochání samotné. Někdo radši jezdí, než aby každý víkend rozebíral motor.

    Když člověk má uvědomit cenu svého času, je dobré aby s tím začal co nejdříve. Stačí vzpomenout jakými zásadními problémy jsme se zabývali před pár lety. Nebo v pravěku…386 SX nebo DX…A kde jsou teď? A kde dnešní budou za pár let? Kde budou naše pro nás důležitá data. Není to jedno? Hlavně když budou dostupná jak potřebujeme.

  47. 47. Nox  1.12.2016  17:27:27

    Mel jsem tu pocitac od zmaneho a hledal zavadu, vedle nej byl pusteny notebook, na kterem googlim manualy a tak. No a jak byl PC dlouho necisteny, tak jsem se rozhodl ho vyfoukat. Druhy ten mel notebook o dost vyssi teplotu a v chladici chuchvalec prachu. Moje hloupost, ale proste se stane.
    Me nosi lidi prave pocitace, ktere nejdou a tam ten rozdil vyndani 1 sroubku a cele zakladny je znat. Na to druhe si moc netroufam, protoze ty plastove packy, co casto drzi ruzne dily jsou vazne akorat na urvani.
    Prezit se da i bez internetu, notebooku, teple vody, atd… otazka je, zda pak zijeme v 21. stoleti a za co ten zivot stoji. A notebook budu tezko nosis na opasku na okamzite pouziti, na ktere patlafoun nestaci. Pro me je dulezity kapesni, ale opravdu kapesni organizer casu, ktery vytahnu, neco si poznamenam a dam zpet. A pritom to musi byt nastroj, ne hracka.
    Prizpusobit se znamena, ze pri kazdem pouziti danne veci budu nasr…, proc to nejde jednoduseji kdyz vim, ze to technicky mozne je a pred casem nebyl problem si za to zaplatit. A nervy mam opravdu jenom jedny. ja chci neco pouzivat, ne aby neco pouzivalo me.

  48. 48. Kami2  2.12.2016  16:23:40

    [47] Tak to gratuluju!!!
    Jako první v historii jsi provedl prachový přenos!

    Jo, také dávám přednost šroubkům. Nutnost sundat celý kryt, což obnáší asi osm šroubků a odcvakání zatím byla překážkou abych se T460ce podíval do útrob. Doufám, že to ještě nějakou dobu nebude nutné.

    Přišel jsem na to, že na poznámky je nejlepší malý zápisníček v tvrdých deskách a tužka. Nedojdou mu baterky, spolehlivě funguje při jakékoli přežitelné teplotě, i když upadne na zem, i když spadne do vody, neleží-li tam moc dlouho. Data z něj jsou k přečtení kdykoli a bez speciálního zařízení. I zálohovat lze, digitálním foťákem. Ostatně, opravdu důležitých dat není mnoho. Na třídění stačí CPU v kouli na konci krku.

    Naučil jsem se přizpůsobit bez nasrání. Šetří to spoustu času i peněz. Jestli omalovánky takové či onaké… Akorát nesmí to být často. Je to stejné jako podmínky pro vývoj druhů. Musí být proměnlivé aby stimulovaly adaptaci a přirozený výběr, ale přiměřeně tak aby nutností neustálé adaptace neznemožňovaly růst. Nutno vážit komplexní transakční náklady. Aby náklady na hledání a opatření si ideálního nástroje nebyly o mnoho vyšší než náklady na přizpůsobení se. Akorát psyché je prevít, protože touhu po nové pěkné hračce dovede zákeřně maskovat „rozumnou“ potřebou. Například nový pěkně inženýrsky provedený snadno rozebíratelný notebook potřebou záchrany či výměny havarovaného disku, nebo čištění po zdařilém prvním historickém přenosu prachu z PC na PC. Tuhle diagnozu znám, v různé míře jí trpíme všichni. Chtěl jsem Thinkpad s IPS, pak s lepším IPS… a disky prohazoval jako kola u F1.

  49. 49. Nox  2.12.2016  17:35:23

    48. Tak alespon necim se zapisu do historie lidstva.
    Ja porad tvrdim, ze az nebudu moci sehnat zadne bazarove zarizeni na organizaci casu, skoncim u mobilu pro duchodce, papiroveho bloku a scaneru na zalohovani. Papirovou fazi jsem kdysi taky prosel a ma dost nevyhod, treba nutnost prepisovat ukoly z jednoho datumu do druheho, kdyz se neco nepovede a psani me fakt nebavi. Plus potrebuju neco, co na me zarve, kdyz mam nekde v urcity cas byt, neb sam si na to nevzpomenu. To papirovy blok neumi, leda za bych tahal s sebou budik.
    To ja neumim, ja jsem pomerne naserozni clovek s nervama v kyblu. A taky pokud porizuji neco noveho, vyzaduji, aby to bylo lepsi nez to predchozi, coz je dneska problem, kvalita i moznosti spise klesaji. A dost si prosazuji svou, takze horsi vyrobek proste nekoupim, ikdybych mel oblitat bazary nebo skladat z nahradnich dilu.

  50. 50. Kamil2  2.12.2016  20:13:56

    [49] papírové plánovací diáře jsou na odbyt. Levné i zvlášť ty luxusní. Ti kteří je používají vědí proč. Kdysi jsem měl diář Casio. Byla to velká móda….

    Být naserózní je velmi nezdravé. Občas i prodraživší. Nikdo není dokonalý. Nový patlafoun mě něčím tak nakrknul, že jsem s ním v pohnutí mysli silně praštil, displejem, o roh dřevěného stolu. K mému překvapení ani škrábnutí. Gorila vydržela. Tak ho spokojeně používám.

    Ovšem když ten Němec, který schovává věci, dá zapomenout na „podívat se do diáře“, nebo schová diář, je problém. Pak i „chytrý“ diář je na pendrek. „Hele, krabička, je mi nějaká povědomá, kde jsem ji viděl… k čemu asi slouží… Když to dojde tak daleko, pak už nějaké obchodní schůzky… Prý intenzívní používání toho v kouli na krku dokáže toho Němce zastavit. Nebo alespoň přibrzdit.

    Jestli s těmi písidly to není jako s auty. U soudobého auutomobilu se otevře haubna, smutně se pohlédne na zadeklovaný motor a haubna se zavře. Vyměnit žárovku znamená rozebrat kus předku. Xenony? Často vidím auto s jedním světlometem „osleplým“ v něm svítí nafialovělý chrchel. V tom jsem nekompromisní. Buď světelný zdroj „doživotní“ nebo snadno vyměnitelný. Bokud možno bez potřeby zručnosti gynekologa.

    Akorát mě napadlo, když frčí retro, co počítač ve stylu mechanického psacího stroje? Jen s displejem místo papíru. Místo notebooku by byl kufříkový. Digitální Remingtonka…

    Aktuální CHIP : Kupujeme notebook :

    “ K dostání jsou dnes historicky nejkrásnější přenosné počítače se zajímavými konstrukčními řešeními a špičkovým designem. Pryč jsou doby nudného černého a šedého plastu“….

    Co v redakci CHIPu hulej….

  51. 51. swarm  2.12.2016  23:33:17

    [39] Ono mě to „děsí“ samozřejmě jen tak trochu. Vždycky se nakonec něco vybere. Až nebudu mít Nitro, bude tu zas něco jiného. Asi ne lepší ve všem, ale v něčem určitě jo a pro to něco třeba odpustím nějaké nedostatky.

    Ještě taková zajímavá myšlenka – se znalostmi, které mám dnes, bych podle mě měl úplně stejný problém vybrat nějaký notebook i před 10, 15, 20,… lety. Tehdy jsme samozřejmě byli rádi za všechno, ale jak mám zmáknuté i ty staré notebooky, tak pomalu na každém je několik věcí, co nejsou řešeny zrovna optimálně.

    Celé je to jen o tom, že s každým dalším koupeným modelem a s každou další znalostí/zkušeností jsem prostě rozežranější.

    [42] Spousta notebooků má dneska po odšroubování celého spodního deklu přístupné komplet chlazení. Možná, že v tomto ohledu je to snazší, než třeba před deseti lety. Moje Nitro patří k notebookům, co se rozebírají extrémně debilně, ale ve výsledku ani po dvou letech provozu se v zátěži nepřehřívá. Možná je to tím, že je to můj první výkonný notebook, který při kancelářské práci vypíná ventilátor, takže se tak rychle nezanese.

    Jestli ho budu muset rozebrat po třech letech provozu, jsem ochotný žít s tím, že mi to zabere o hodinu déle.

    [46] No vidíš… a já řešil 386 SX a DX asi tak před hodinou… a k mému zjištění na stejné frekvenci není 386SX vůbec tak špatný procesor, jak jsem si dlouho myslel :)

    K handheldům/organizérům: Silně mi chybí něco ve stylu Jornady/Psionu, co by mělo moderní OS, použitelnou malou klávesnici s řadou pro české znaky a výdrž aspoň 6-8 hodin při používání. Něco, co se dá vzít tak nějak skoro v kapse.

    Papírový diáře jsou pro někoho možná fajn, ale já většinou potom všechno zapsané potřebuju zpracovat dál, případně nad tím provádět nějaké operace (třeba hledání, filtrování…).

  52. 52. Nox  3.12.2016  14:12:12

    50. Ac auto nemam, uz jsem o tom taky slysel. To je presne to, co nechci, aby clovek kvuli banalite musel rozebirat cely vyrobek. A docela by me zajimalo, jak se k tomu stavi zakon, zda je s takovym autem mozne legalne dojet do servisu, pripadne zda je nutne nechat se kvuli nefunkcnimu svetlu odtahnout.
    51. Tak cim vic toho clovek vi, tim mene se mu chce kupovat sunt, protoze to pozna. Jak presne je to s tim odsroubovanim spodni vany? Ja uz narazil na par modelu, kde se k nekterym sroubum lezlo pres klavesnici, musel se sundat a prepastovat cely chladic, nebot vetrak mel sroubky z druhe nedostupne strany, atd.
    PSIONy a spol byla zase nastroje pro psavce, to uz dneska taky chybi. osobne bych ho nevyuzil, ale je to proste nastroj. Bohuzel dneska se vyrabeji jen hracky, u kterych nekdo presne urcil omezenou mnouzinu veci, co uzivatel muze a nemuze.
    Presne to jsou nevyhody papiru, ono jen preposlat nekomu nejakou poznamku e-mailem je potom otrava. Plus si nedovedu predstavit, jak zabezpecit papirovy diar, aby se pri nepovolanem pristupu smazal. Nebo ta predstava hranici s nedovolenym ozbrojovanim.

  53. 53. Kamil2  4.12.2016  15:44:53

    [51] Vždycky najdeme něco nad čím budeme brblat. A vzpomínat, že bejvávalo. Když to co byl ikonický fetiš pro vyvolené, je čím dál dostupnější lopata, lze lecos tolerovat. Zdá se, že největší problém má člověk když je „uprostřed“. Naprostý laik to bere jak je, a neřeší. Stačí když funguje na běžnou potřebu. Fejsbuk, fotky,filmy,muzika… Za čas koupí nové. Člověk uprostřed špekuluje. Proč tohle ano, proř tohle ne, proč tohle udělali tak, že tohle nefunguje a tamto lepší, a že kdyby… Člověk znalý se snaží být nad věcí, třebaže ho lecos čílí: „Kterej blbec tohle navrhoval…“

    Když bychom se tak zamyslili nad Homo Sapiens sapiens…
    Při pohledu do zrcadla:
    „Kterej blbec tohle navrhoval…“

    Nic není dokonalé, všechno by mohlo být lepší. Většina tohohle je vymýšlena a vyráběna pro většinové použití. Menšina si musí připlatit nebo poradit jinak. Jestliže bude dostatečná poptávka po novém Psionu, bude vyráběn. Jenže poptávka není, třeba i proto, že není nabídka, která by ji motivovala.

    Také si uvědomuju svoji zhýčkanost. Před patnácti lety to co je nyní i za desetinovou cenu bych považoval za notebook snů. To je tak s lecčím.

    Před deseti lety jsem brblal, že mizí kvalitní přenosné CD přehrávače. Vynaložil jsem dost velké úsilí, abych si opatřil do zásoby z těch posledních obstojných. A dnes? Poslouchám z „mp3″ samozřejmě, že i v plné CD kvalitě. Ripnu a je. Ovšem hudbu na cédéčka pořád dokupuju. A oprášil jsem vinyly, občas i něco přikoupím, zrestauroval gramofon, to byla fuška. Jaké trápení bývalo s kazeťáky. Technologie nakonec vyprděná k dokonalosti, tak jak umožňoval technický limit konceptu, který nebyl vyvinut pro HiFi. Za šílenou cenu. A dnes? Za pár tisíc je digitální nahrávadlo v tehdy nedostižné kvalitě. Bez všech mechanických a podobných trablů. I ripnout vinyl ve studiové kvalitě je snadné.

    K tomu co není k mání, co by se hodilo, je to tak, že vždycky někdo něco bude postrádat, co by se hodilo, a že to co je není ideální. Bylo a bude vždycky. Kapesní univerzální písidlo bych bral také. Otázka co všechno by mělo umět, jak dlouho i morálně vydržet a kolik stát. Jenže to, že něco já potřebuju, neznamená že to potřebují tisíce ostatních. Aby se to někomu vyplatilo vyrábět. To je i v jiných oborech. V oblečení, v obuvi. Kdo potřebuje nemasovou či okrajovou velikost má menší výběr a má vyšší náklady. Nehledě na to, že trh je rozdělený na oblasti, a že třeba na zdejší „céčkový“ trh se sortiment vcelé šíři nedostane. Nutno uspokojit áčkový, nejzhýčkanější a nejbonitnější trh. U technických věcí je to i záležitost nákladů na servis. S globalizací a s možností nákupu přes internet se to pomalu mění. Proč a jak to funguje a kam to směřuje je na další diskusi. Možná, že nové technologie umožní i efektivní zakázkovou výrobu v malých sériích nebo i zakázkovou výrobu na míru za přijatelnou cenu.

    [52] Na dojetí s nefunkčním jedním světlometem, když závadu nelze odstranit na místě, jsou různé názory. Například legislativa donedávna nepočítala s uživatelsky nevyměnitelným zdrojem světla. Z toho mohl být opruz při kontrole povinné výbavy vozidla. Jsou závady nebránící provozu vozidla, závady dovolující dojetí a závady nedovolující další provoz. Na to jak je to s osvětlením bych se musel podívat. Pro praxi : Nelze vyvrátit, že k poruše osvětlení došlo bezprostředně před policejní kontrolou. Přestupek je zaviněné jednání přinejmenším z nedbalosti. Snahu o pokutu kategoricky odmítnout. Žádné „necháme to za dvě stě nebo do správního řízení za víc?“ Naštěstí tohle je už výjimečné, stává se spíše „na venkově“.
    Problémem může být pokračování v jízdě. Na to jak je to v případě závady osvětlení bych se musel podívat…

    Výhoda a nevýhoda papíru – poznámku, je-li čitelná lze poslat jako fotku. Nevzpomenu si, jaká kriticky riziková data bych si zapisoval do diáře. Těch málo, například přístupová hesla a podobně, která nejsou často používána a která si nepamatuju, lze snadno kryptograficky chránit před zneužitím nepovolanou osobou. Jsou i jiné účinné možnosti jak chránit klíčová data před nepovolanými.

    Nese to nějaké transakční náklady, jako všechno.
    Jde jen o to aby náklady na ochranu byly přiměřené hrozícímu riziku. Bezpečnost je komplexní záležitostí. Míra odpovídá nejslabšímu místu. Není rozumné složitě a nákladně utajovat co mám nakoupit na polívku a přitom mnoho zásadního vykecat na ksichtoknize. Toho nejdůležitějšího není mnoho. Paranoidní lze být i rozumně. Dejme tomu, že přijdu o mobilní telefon, ve kterém mám uložena telefonní čísla, nějaké obecné nekompromitující a neztotožňující fotky, video, audio. Nejvíc by mi vadila ztráta čísel. Proto je důležité je mít jakkoli zálohovaná. Dtto mailové adresy. Můj mail lítá všude možně, také dostávám „úžasné nabídky“ včetně sdělit důvěrné údaje k nějakému účtu, ktrý nemám…“ Prakticky jsou dvě možnosti. Buď poctivý nálezce mě kontaktuje aby mohl poctivě vrátit, nebo bude chtít sám používat nebo zpeněžit. V tom případě nejde o data. Kdo je v nějaké citlivé, z nějaké příčiny výhodné pozici, je v tomu odpovídajícím bezpečnostní režimu s nějakými obchodními náklady. Kdybych byl například v pozici Hillary Clinton, nepoužíval bych soukromý email k úředním záležitostem ani pro citlivou osobní komunikaci.

  54. 54. Kamil2  4.12.2016  16:19:44

    [52] závada v osvětlení

    zákon č.341/2002 Sb :

    § 36
    Závady na vozidle, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (K §2 odst.5, 6 a 7 zákona)

    (1) Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.8)
    (2) Závadou podle odstavce 1 v osvětlení vozidla je vždy,

    a) nesvítí-li potkávací nebo brzdové nebo zadní obrysové světlo alespoň na straně přivrácené do středu vozovky

    ………….

    Nouzové dojetí: z. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích : §5 odst.1 písm. e) : pokračovat jen do místa, kde lze závadu odstranit.

  55. 55. Kamil2  7.12.2016  10:33:09

    [51] 386 bohatě stačila na svižnou práci s dobře udělaným textovým programem. A co teprve 486. Napsat, uložit, vytisknout… I nějaká grafika a nějaké zvuky na tom šly. O hrách nemluvě. Na nejen „obyčejné“ psaní by i dnes stačil Word6. Jak jsem byl nadšený z Wintextu na 486/75 MHz. Jenže dnes na sázení písmenka za písmenkem je zapotřebí složitého ve většině funkcí nevyužívaného nástroje, který navíc v nové verzi vypadá jinak než v předchozí, aby bylo vidět, že je „nový“. A s tím spojený brutální výkon. S tím spojené jeho nedostatečné škálování a řízení spotřeby. Nelze vypnout všechny funkce a procesy, které nejsou potřebné pro to co dělám. Mám spuštěný jeden program na psaní. Píšu. To není činnost na výpočetní výkon. Ani pro práci s dokumentem. Jenže co všechno běží na pozadí. Občas si i nejen foukne ventilátor, dokonce se nakrátko i rozfuní. I když přestanu pracovat, systém neustále hrabe na disk a chroustá. Přestože má osm nebo dokonce šestnáct giga ram, vypnutý swap na disku, nepořipojený k síti, povypínané kde co. Dochroustá, chvíli je ticho a pak se probudí a začne chroustat. 486 chroustal jen když bylo nutné číst či zapisovat.
    Co to dělá s SSD? Zapisuje i při čtení.
    Proč ten krám nejde přepnout do „jednoduchého“ nežravého módu, ve kterém bude dělat jen co se mu řekne? Něco málo se dá nastavit ve správě spotřeby, jenže k tomu není zjeveno, jaké parametry se jak změní, jaký vliv to má na výkon a na spotřebu. Něco se dá nastavit ve spouštění služeb. To je zase jinde. Navíc třeba Lenovo a jiní podobně, má „uživatelsky přívětivý“ program pro nastavení výkonu. S posuvníkem od maxima k minimu. Se zelenou „ekopochvalou“ někde u dolní třetiny. Sice je hezké, že při tom ukazuje spotřebu ve wattech a ikona napájení v liště zjeví odhadovaný zbývající čas, jenže nic neříká jaké procesy jsou jak nastaveny. K vytvoření vlastních napájecích profilů jsem se zatím nedostal. Nějak to funguje, nějak se to dá nastavit. Ke spokojenosti BFU. Jenže pro toho kdo to chce mít pod kontrolou, je to nepříjemné. Není důvod aby nastavení nebylo z jednoho místa v systému, přehledné, podrobné, uživatelsky přívětivé, s informací jak se projeví v činnosti, výkonu a spotřebě.

  56. 56. Jaroslav Henzely  7.12.2016  11:47:01

    Kamil2, problem s „chroustanim“ sa prejavuje hlavne na platforme OS Windows.

    On neustale pusta dookola indexovanie disku.
    Skus zakazat sluzbu „indexing service“. Pravda,
    aj tak to nepomoze, vzdy tam budu komponenty, ktore spotrebuju velke mnozstvo vypoctovych zdrojov.

    Jedine riesenie je pouzivat Linux, tam je mozne VSETKO jednoducho optimalizovat aby na pozadi okrem tvojich aplikacii nic nebezalo.

    V Linuxe je CPU, SSD, RAM vytazena iba vtedy, ak mam spustenu aplikaciu, ktora jednotilive zdroje vyzaduje. Inak je vsetko na nule (0%, 0 B/s, 300 – 500 MB RAM)

    Linux pouzivam ako jediny OS uz priblizne 5 rokov bez problemov, na obcasne ovtorenie .xls so zlozitymi makrami mi staci windows na externom disku (Virtual image do vboxu)

  57. 57. Puppy  7.12.2016  16:40:55

    [56] Jediné řešení je rozumět věcem které používám, ale tím se dostáváme zase na začátek diskuse a vlastně celého článku :-)

  58. 58. Kamil2  7.12.2016  16:45:55

    [56] Dík, také jsem si všiml. Windows jsou známé, že pořád hrabou na disk i když se od nich uživatelsky nic nepožaduje. V jednom případě indexování tak vytížilo systém, že prakticky byl nepoužitelný. Pomohla reinstalace. Pak jsem indexaci stejně zakázal. Windows tohle občas dělají, nevím proč.

    Linux jsem zkoušel na Thinkpadu L540 (W8.1), potvrzuju, že byl svižný a nezatěžoval. Instalace byla úžasná, včetně podpory funkčních kláves. Až na absenci pokročilého nastavení barev.

    Jenže pár věcí mi pod ním nechodilo. A pro T460(W7 pro)dosud není plná podpora. Jedním z důvodů proč jsem nezůstal u Linuxu byl Zoner Photo Studio 17.

    Dalším byla špatná podpora kalibrace displeje, buď přes profily nebo z příkazového řádku, ne přes grafické rozhraní. Potřeboval jsem trochu pro vyvážení bílé. To Na druhý notebook bych koupil Zoner osmnáctku, dokud ještě je. Jenže další verzí, jen předplacenou jsem se tak naprdnul, že zvažuju, jestli vůbec mám Zoner používat abych si na něj nezvyknul. Přejít na Gimp.

    Linux stále vedu v patrnosti. Nejvíc mi vyhovoval Mint. Ale ještě to není to pravé.

  59. 59. Kamil2  7.12.2016  17:13:36

    [57] Praxe prokazuje, že není nutno rozumět věcem, které používám… Vše je relativní. To si jeden pořídí manželku aby zjistil, že Windows jsou přehledně uspořádaný a logický systém…

  60. 60. klusacek  7.12.2016  19:56:48

    [55] Problem s chroustanim IMHO neni jen v indexovani disku. Je to cela filosofie windows kdy se programy snazi byt chytre i kdyz je o to zrovna nezadam a prubezne si “premysleji”.

    Namatkou treba takova kontrola pravopisu co bezi incrementalne na pozadi urcite taky neco zere.

    Jelikoz mi takhle filosofie pouzivani pocitace nesedi tak pouzivam Linux a kde spell checker spoustim jen kdyz chci ja, F8 v editoru stisknu jen kdyz chci aby TeX znovu vysazel dokument na kterem pracuji a ghostview ho obratem prekreslil.

    Takze jako editor mi pak staci obycejny nenarocny ASCII editor ktery bezel svizne i na 386ce pres terminal pripojeny pres 9600 Bd modem.

    Pritom je to cele temer WYSIWYG, jen s tim rozdilem ze je to “on demand”, takze se to da rozumne pouzivat i na velmi pomalem pocitaci.

    Ale uznavam, ze to neni pro kazdeho.

  61. 61. Puppy  7.12.2016  20:29:49

    [58] Mám denně zapnuto 15 hodin několik počítačů s Windows a nic po disku nehrabe. Co mám dělat ? Pomoc :-)

    Zkuste si o tom nejdříve něco přečíst, problémů spíše ubyde.

  62. 62. Kamil2  7.12.2016  22:50:22

    [61] dám přednost když to funguje podle mé potřeby aniž bych o tom četl natož se v tom hrabal. To je to poslední co od toho žádám. I když…občas se rád pohrabu. Jenže jen ze zvědavosti, ne proto že musím. Dávám přednost tomu když vehikly jsou dobře přednastaveny z výroby. Zajímavé, že Linux až na nějaké odlišnosti byl dobře funkční hned po instalaci. Která byla také jednodušší a rychlejší. Stížnosti v tomle jsou akorát na Windows. Jistěže chroustání Windows lze omezit, jenže když nemám náladu se v nich hrabat, je to otrava. Doporučené „Optimizéry“ nepoužívám. To je spolehlivý způsob jak zahnojit a totálně dok..vit systém. Když už něco nastavuju, pak musím vědět co a proč. To si musím načíst. Potěšení z toho nemám.
    Kdo chce mít pokoj a čas na užitečnější činnosti a na zábavu,místo aby se v tom hrabal, tak jako se nehrabe v hiných věcech, zaplatí si všechno komplet od Apple.

    Bohatí používají Apple, chytří než se stanou bohatými používají Linux, ostatní používají to ostatní…

  63. 63. Puppy  8.12.2016  19:59:39

    [63] Ostatní používají to co jim vyhovuje, což není ani Apple ani Linux. To je strašně jednoduché.

  64. 64. Kamil2  8.12.2016  22:22:53

    [63] právě něco „vyhovujícího“ jsem dneska večer u „ostatních“ řešil. Co asi tak mohli mít za systém….
    Chápu nápad s dlaždicemi. Ne špatné živatelské prostředí nelákající ke hrabání se v systému. Jenže ten nepořádek pod nimi…

  65. 65. swarm  10.12.2016  19:02:48

    Já vám nevim, ale jestli vám Linux vyhovuje v podobě, v jaké se dnes „user-friendly“ distribuce dělají, tak vám gratuluju, ale pro mě by to byl velký krok zpět. Desktopové distribuce aktuálně nepovažuju za nějak bezpečné, ani odladěné, ale jestli to někomu stačí tak ok (a to jinak Linux znám a používám).

    To, že mi ostatní používáme na notebooku/desktopu Windows skutečně není ani v tom, že bychom neměli na Apple (finančně bych vůbec nepocítil, když bych si kupoval každou novou generaci hi-end Macu), a není to ani tím, že bychom neznali Linux.

  66. 66. Kamil2  11.12.2016  17:11:18

    [65] Za ějakých podmínek by mi Linux vyhovoval jako placená odladěná user-friendly distribuce.
    Ale než abych platil za neodladěnou user-friendly distribuci, radši, když na to přijde, spokojím se s bezplatnou neodladěnou user-friendly distribucí.

    „není ani v tom, že bychom neměli na Apple….“
    To srovnání je starý trochu fousatý vtip. Kousek pravdy v něm ale je.

    Jenže výběr platformy a systému je záležitostí nejen záliby, ale hlavně profesní a prostředí. Zdejší většinové prostředí není applovské. Jestliže jde o okamžité náklady, Mac je sice dražší,jenže s ohledem na cenu času, vvyplatí se je-li produktivně používán. Jako u auta má výhodnější času stráveného za volantem k času stráveného pod autem. Určený k práci, ne ke hrabání se v něm.
    Zkoušel jsem odstřihnout se Linuxem od Windows, jenže bylo to i profesní prostředí i některé nutné programy,co mě vrátilo. I vysoké časové náklady. Pár desítek hodin jsem obětoval zvědavosti, jenže obětovat tomu víc času by nebylo přínosné. Stačí zjištění, že v případě nezbytnosti bych ho, s nějakými přijatelnými omezeními, mohl používat. Jestliže práce s Linuxem není náplní profese a jeho zkoušení nepočítám jako zábavu, z hlediska ceny času, Linux na desktopu (ntb) v porovnání s např. Mac – Apple může být vzato v komplexu, velmi drahým systémem.

  67. 67. swarm  17.12.2016  11:35:06

    [66] S tím Macem bych byl ochoten souhlasit jen v nějakých hodně specifických workloadech a typech uživatelů. Pro mě je třeba Mac z hlediska TCO jednou z nejhorších variant. Pořizovací náklady jsou nejvyšší na srovnatelný aplikační výkon a ekosystém Applu mi pro mou práci nepřináší žádné usnadnění, které by TCO snížilo natolik, že mi ty pořizovací náklady nebudou vadit.

    Mac používám a stejně jako Win i Linux ho mám hodně modifikovaný pro svoje potřeby. S tím systémem nemám problém a některý Apple HW se mi vážně líbí, takže kdybych měl v práci nafasovat Maca, vůbec mi to nebude vadit. Nebudu ale ani nijak víc šťastný proti tomu, když bych v práci nafasoval DELL XPS (bylo by to asi tak na stejno).

    Opravdu nepociťuju, že by mě stál Windows nějak víc údržby než kterýkoli jiný z těchto systémů. Představa bezchybnosti systému Maců podle mě plyne jen z toho, že o nich básní spousta z těch, co je reálně nevlastní a nesprávcuje.

  68. 68. trevor12  20.12.2016  14:14:31

    podle mne swarmem nastineny trend bude pokracovat a jeste se prohloubi, bude se zjednodusovat UI a bude jen par funkci (asi jako rozdil uzivani a sprava androidu a uzivani a sprava windows 10), spravu OS uz bude umet malokdo vsechno bude ready-made one click install a kdyz se neco pokazi da se tovarni reset, trend bude konzumace obsahu nikoliv tvorba neceho, to bude vyjimka a nebude to jen na urovni BFU ale stejny trend bude i u korporatnich veci, vsechno se presune do cloudu a opet predpripravene balicky ready-made one click install jak dela treba bitnami a jak jsou predpripravene treba u aws, azure, googlu a oraclu cloud platform, proto treba apple razi svuj fool proof pristup a udelal macbook 12, bude se konzumovat, malo tvorit

  69. 69. swarm  20.12.2016  22:27:43

    [68] Ač se to nezdá, i spousta BFU na počítači tvoří a to docela ve velké míře. Selhání té obecné představy hromady čistě konzumujících uživatelů se v plné nahotě ukázalo třeba na příkladu Chrome OS. I zástupy těch největších BFU jsou občas odsouzeny tvořit a to se nejspíš nezmění.

    Pravděpodobnost, že by se lidem vzala možnost na počítači tvořit, je docela malá. Ten vývoj bude vždy z nezanedbatelné části ovlivňovát potřebami této masy (přestože profík nejspíš má pocit, že jeho hlas není slyšet a tak to ze své pozice může vidět ještě hůř, než je realita).

    Pokud jde o korporát, tak tam se už dneska ukazuje, že do public cloudů se velké firmy dávno předstaly hnát, takže se jede na privátních a hybridních variantách. Celkově na správu a modifikaci korporátních aplikací jsou stejně potřeba zástupy programátorů a dle všeho dokonce větší, než kdy dříve. V tomto ohledu očekávání dokonale předpřipravených balíků, které padnou na každého klienta jak prdel na hrnec, jsou dosti utopické.

    Ostatně stačí se podívat ve výchozím provedení na MS Dynamics CRM nebo třeba Salesforce a jejich nasazování ve firmách…

  70. 70. Ladis  22.12.2016  15:33:51

    [69] Nemohu nic než souhlasit. Cloudová řešení maj hodně daleko od „ready-made one click“, protože každá firma chce/potřebuje méně či více kustomizací a samozřejmě mít všechna data na vlastních serverech (placené cloudy naštěstí bez problému umožňují mít všechno u sebe). A i když byste žádné kustomizace nechtěli a používali produkty jen od jedné firmy, stejně budete řešit mnoho problémů, když to chcete dát k sobě dohromady (mnoho těchto řešení má i veřejné internetové diskuze, takže si problémy můžou přečíst i lidi zvenku).

  71. 71. Kamil2  24.12.2016  13:09:32

    [67] proto jsem se od Linuxu vrátil k Windows. Ne všechno co je „zadarmo“ vyjde v komplexu nejlevněji. Sice to mělo přidanou hodnotu, že jsem dověděl nové a vyzkoušel, že v případě nutnosti jsem schopný Linux nainstalovat, na nejzákladnější úrovni jako BFU nastavit, stáhnout a nainstalovat programy a používat. Čas ukáže…
    Domácí odchod od Windows by pro mě nebyl prakticky výhodný. A jestliže profesně jsou Windows nutností, činnost v heterogenním prostředí zbytečně zatěžuje. Ne, že by to byl zásadní problém, ale je lepší když to nemusí být. Možná, že by to tak bylo bylo i obráceně. Zkušenosti s MACem mám zprostředkovaně od těch, kteří profesionálně pracují s ním i s Windows.

    Obecně, pro toho, kdo není IT nebo nemá jiný vážný důvod, je výhodnější zaplatit několik tisíc navíc za Windows než trávit spoustu bezesných nocí a jiného času se samotným systémem než na užitečnou práci s aplikacemi.

    Na Linuxu mě nejvíc štve, že až na několik nedostatků, které brání abych ho používal jako standardní systém, je dobrý. Škoda, že standardem se nestal systém na jeho základě. Kdyby nebyl tak dobrý, nemrzelo by mě to. Aktuálně pro něj nemám pro volný počítač. Jeden s XP na internet, druhý s XP jako přenosná databanka, jeden s W8.1 na fotky, videa a zpracování zvuku, a jeden s W7 na všeobecné a dílem na profesní použití mi stačí.
    Sice na ten s W7 bych mohl dát Linux, i extra disk bych pro to koupil, jenže T460 zatím nemá podporu všech funkcí a navíc je několik speciálních aplikací, které čas od času potřebuju, a které pod Linuxem nechodí. Zprovoznění dvou systémů na jednom disku by nebyl takovým přínosem aby se mi to vyplatilo.

    Cloud ano či ne, a jaký, je na extra diskusi. Záleží pro jaký účel a pro jaká data.

  72. 72. swarm  30.12.2016  14:55:52

    [71] Cpát se do Linuxu jen tak podle mě nemá velký smysl, když člověk nemá neomezeně volného času. Já to beru hodně podle toho, čím se živím a co potřebuju v práci. Když budu v práci programovat výpočetní clustery, pravděpodobně doma budu chtít mít Linux, abych měl podobné prostředí (Windows HPC Server sice existuje, ale nikdo to nepoužívá…). Když je někdo závislý hlavně na MS Office nebo Visual Studiu, nedává smysl, aby experimentoval doma s něčím jiným než s Windows.

    Stejné to bylo tehdy v začátcích Linuxu. Univerzitní prostředí bylo plné komerčních UNIXů už z doby, kdy se Windows ještě pořádně nikde nepoužíval, a instalace Linuxu studenty na jejich domácí x86 hardware byla cesta, jak mít co nejpodobnější prostředí s minimem prostředků.

  73. 73. Kamil2  3.1.2017  22:56:20

    [72] K témuž jsem daké došel, abych zkrotil zvědavost a pokusničením nemarnil čas. Exkurze to byla zajímavá.


Napsat komentář