Poprázdninový úklid (varování: zápisek nemá pointu)
Konečně se trochu víc vyskytuji doma, tak jsem se rozhodl udělat malý úklid v místnosti, kde přebývám (i když už jen v omezené míře), protože to tam hodlám všechno předělat a čím méně krámů tam bude, tím lépe.
Během uklízení jsem narazil na několik pokladů, které jsem vyházel na jednu hromadu, tak jsem se rozhodl udělat malý „foto-seriál“, kterým aspoň rozšířím počet naprosto zbytečných článků zde na blogu :)
Nokia 9300. Velmi šikovný telefon. Od té doby jsem neměl žádné zařízení, které by mělo tak parádní klávesnici. V kombinaci s Operou Mini to byl výborný telefon i na prohlížení webu, protože Opera Mini uměla obejít obě dvě hlavní nevýhody – pomalý procesor a (pouze) GPRS přenosy. Nakonec ho měl bratr a neustálými pády dokázal za pár měsíců to, co nikdo před ním za několik let. Výsledek? Nefunkční displej.
Příslušenství v podobě dokovací stanice a neoriginálního kabelu, který proti originálnímu umožňuje nabíjení z USB portu notebooku.
Ericsson T10s – to už je vážně historie. Rok výroby netuším, ale myslím, že šlo o 2000. Mezi příjemné vlastnosti patřilo použitelné vibrační vyzvánění. Poslední dobou mám s vibračním vyzváněním vždy smůlu. Buď ho telefon vůbec nepodporuje, nebo je příliš slabé, takže si jej nikdy nevšimnu. Telefon je stále plně funkční, ale baterie už je skoro mrtvá a odklápěcí kryt nedrží.
Můj neoblíbenější telefon – Ericsson R320s. Spousta prima funkcí, vibrace, nahrávání hovorů, schopný kalendář a možnost synchronizace pomocí InfraPortu s notebookem. Už ani nevím, co mi na tomhle telefonu mohlo vůbec chybět. Na konci jeho života to mohlo být snad jen Bluetooth a GPRS. Telefon se dochoval kupodivu i s funkční baterií. Dokonce jsem v něm našel i svou první SIMku (první série Eurotel GO). Operátor už ji evidentně zablokoval.
Ukázka hlavního menu rozděleného na záložky. Škoda jen, že celý systém byl pro tento mobil možná až příliš náročný, protože to nebyl žádný přeborník, pokud jde o rychlost.
Všechny nalezené telefony najednou. Čekal jsem, že se jich sejde víc. Kdo ví, kde je tomu zbytku konec (asi v jiné místnosti).
Kopie Walkmanu od společnosti AIWA. Podporuje kazety a FM/AM rádio. Doteď byl možná funkční, ale zkusil jsem k němu připojit napájecí zdroj, kde jsem místo 3 V nastavil omylem 5 V. Nevím, jestli přežil, ale trochu zasmrděl.
Dva pevné disky do notebooku. Za těch 13 let se naštěstí kapacita disků docela zvedla. 1 GB mi přišel nepřišel nic extra ani tenkrát.
Mé milované PDA HP iPaq h4150. Tehdy to bylo jedno z nejdražších PDA. Otec si ho koupil, aby záhy zjistil, že bez klávesnice to nepůjde, takže jsem na začátku střední dostal pěknou hračku, která mi nahradila MP3 přehrávač, herní konzoli, diktafon a rychlý přístup k webu/IRC/ICQ.
Při porovnání s HTC Touch 3G zjišťuji, že velikost zařízení není (ani přes skoro o palec menší displej) příliš odlišná. iPaq se navíc mnohem lépe drží v ruce a díky větším pixelům a daleko citlivějšímu displeji se lépe ovládá stylusem i prstem.
Za ty roky se toho moc nezměnilo…
Tohle je trochu těžší kalibr – Ericsson MC218 (přemalovaný Psion 5MX) a HP Jornada 690. Velmi schopná zařízení pro profesionály. Snad se konečně dočkáme nějakých nástupců s příchodem lepších ARM procesorů a NVIDIA Tegra.
Focení s bleskem displeji evidentně svědčí. Při práci na sluníčku byly tyto černobílé displeje vážně bezkonkurenční. Jenže kdekoli jinde byly zašedlé a málo kontrastní.
Klávesy má Jornada sice menší, ale na její klávesnici se mi jednoduše píše lépe než na Psionu. V kombinaci s barevným displejem a schopností nabíjet interní akumulátor bez jeho vyjmutí u mě Jornada vyhrála nad Psionem a stále ji používám.
Porovnání velikosti. Psion je menší, ale do kapsy si ho stejně nestrčíte.
Příslušenství. Dokovací stanice, napájecí adaptér a kabeláž (sériový i paralelní kabel).
Disky s rozhraním ATA – dá se to dnes vůbec ještě někam připojit? Ještěže se dnes dá všechno zkonvertovat na USB.
PCMCIA kartičky. Dneska už se rozšiřující karty v noteboocích moc nepoužívají. Není k tomu žádný důvod – všechno potřebné má notebook většinou integrované. Dřív taková doba nebyla a není to vlastně ani tak dávno, kdy nebyla samozřejmostí ani klasická síťová karta.
Krabice se starým notebookem Siemens-Nixdorf PCD-4ND. Aktuální stav notebooku hraničí s hromádkou odpadu, ale tolik jsem si s ním prožil, že nemám to srdíčko ho vyhodit.
Už na první pohled je znát, že není v úplně stoprocentním stavu.
Improvizovaná nabíječka, kterou mi kdysi před mnoha lety vyrobil děda. Ty rozměry moc nebyly k dennímu nošení, ale tenkrát ten notebook vydržel na baterii 3 hodiny, takže nebylo potřeba ji tahat s sebou.
Zdá se, že notebook stále funguje…
Hm, tak ne. Že by odešel disk?
Tohle vypadá, že tam spíš žádný není. Že bych nechal tento artefakt dalším generacím bez disku?
Nechal.
Zkouška prvního disku s Windows 95. Chyba registru nedává moc nadějí.
Ale jedeme dál…
Tak přes tohle vlak nejede. Bohužel tehdy šlo o docela typickou chybu Windows 95 (W98 jsou v tomhle lepší).
Ještě malý detail navíc. Povšimněte si svislé čáry od hrany okna – u TFT displeje se toto běžně neděje, protože každý pixel má svůj tranzistor (resp. tři), což zde rozhodně neplatí. Druhou zajímavostí je ten „vzorek“ na pozadí. Ve skutečnosti tam má být čistá barva (na barevném displeji pravděpodobně klasická bledě modrá), jenže displej umí zobrazit pouze 16 stupňů šedi. Grafická karta umí až 65 tisíc barev. Ty si interně převede na 64 stupňů šedi (6 bitů, i LVDS přenos neumí víc než 6 bitů na jeden barevný kanál) a následně využívá dithering. Výsledkem je pro uživatele dojem, že displej opravdu zobrazuje 64 odstínů, ale vlivem rychlého přepínání mezi dvěma sousedními stupni je vidět určité vlnění na úrovni světlosti každého pixelu.
Zkouška druhého disku. Tentokrát s Windows NT 4.0 Workstation (krabice od tohoto OS mi stále ještě zdobí prostor nad postelí).
A jedem. Tak to byl asi ten správný disk. Ten systém kupodivu běží i s SP5 a IE4 obstojně na konfiguraci 50MHz i486DX2 a 20 MB RAM. To se skoro ani nechce věřit, že má tolik společného s Windows Vista.
Na závěr ukázka BSOD z Windows NT4. Evidentně to opravdu není Plug&Play systém. Takhle jsem dopadl, když jsem za chodu vytáhl PCMCIA kartu. Na obranu musím říct, že ve správě PCMCIA je varování, že před připojením/odpojením karty je vždy nutno vypnout počítač. Jde o jednu z vlastností, pro které tento systém nebyl uživateli notebooků příliš žádaný.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. Ondřej 17.9.2009 14:35:12
Moc pěkné. Taky jsem si na spoustu těchto „krámů“ s nostalgií zavzpomínal. Mně by je ale doma netrpěla manželka, takže až na pár čestných výjímek už jsem všechny starožitnosti posílal průběžně dál.
2. Hoz 17.9.2009 15:44:20
To všechno zase schováš někam jinam nebo to vyhodíš?
3. Michal 17.9.2009 15:53:47
Ach.. R320s – můj první a doposud nejlepší telefon.. Úplně jsem se zasnil.
Měl jsem ho ve stejné barvě a nedávno jsem uvažoval, že bych nějaký starší kus pořídil dědovi, neboť rádoby „jednoduché“ telefony a la levné nokie jsou pro něj neovladatelné (velikost, tlačítka, ovládání..)
Škoda, že ten můj mi ukradli (naštestí jako první a zatím poslední)
Hádám, že zbavovat se ho asi nebudeš :o) Mám ale kdyžtak příslušenství (nabíječku, klip..)
4. swarm 17.9.2009 16:57:01
[2] Ještě nevim, hodil jsem to do krabice. Něco ještě zužitkuju, něco rozdám a něco vyhodim.
[3] Právě jako jestli ho chceš a bydlíš někde poblíž Prahy, tak ti ho klidně věnuju :) (na poštu jsem až moc línej)
5. Martin 17.9.2009 18:05:17
Hezký článek, víc takových!
Shodou okolností, mně zase krabice od Win NT 4.0 zdobí poličku nad pracovním stolem :D Byl to skvělý systém, až na teda na absenci plug&play a podpory USB. Stejně jsem je ale měl vždycky rád :)
Notebook moc pěkný, na těhlech strojích je každým coulem znát, kolik tehdá stály, mnohdy dodnes fungují, jen málokdy něco vrže nebo praská.. a právě proto mě docela překvapilo jak je rozlámaný. Že by „hrubé zacházení“? :D
Btw. já tu mám dokonce notebook 386@20MHz, 2MB RAM, 40MB HDD a ještě dnes funguje jak má, uvítá mě DOSem 5.0, když ho zapnu ,)
6. Dave1x 17.9.2009 18:40:49
Zajímavé počtení. Já se takových věcí snažím průběžně zbavovat (většinou je ještě někdo užije), ale poslední dobou se mi tu taky nashromáždilo pár exemplářů.
Skvělá je ta část o NB. Jsem zvědav jestli dnešní stroje budou schopny za deset a více let provozu, ale tipoval bych, že ne a to ať desktopy nebo notesy. Většinou v nich něco odejde mnohlem dříve než u jejich předchůdců. Tady je alespoň dobře vidět, že někde se šetřit musí.
7. maros 17.9.2009 20:02:58
R320 mám ešte niekde doma, ale baterka už je kaput. T10s som mal tiež, dokonca presoftvérovaný na T20, ktorý mal hlasové vytáčanie.
Ten psion ti naozaj závidím, ten som vždy chcel :-)
8. adamkopp 17.9.2009 21:37:47
R320 byl taky muj velky oblibenec. Jenze uz ho mam v nejak spatnem stavu (vypadava reproduktor, resetuje se). Kdyby nekdo mel chut zbavit se ho, tak ho rad adoptuji – baterku mam. Spoustu telefonu jsem mezitim s klidem pustil k vode, ale tenhle si schovavam.
9. Lukáš 18.9.2009 13:00:22
jj, R320s byla S-klassa, dodnes na něj vzpomínám jen v dobrém: PIM funkce, tenký účelný design, zadní strana z magnezia (telefon šlo nosit v zadní kapse kalhot a člověk se nemusel bát, že při sednutí na židli se zlomí). Pak jsem si koupil R520m, nástupce R320s, kde Ericsson vylepšil rychlost systému, přidal senzor pohybu, bluetooth atd. Byly to jedny z nejlepších telefonů doby (ještě spolu s T39m). Dodnes nechápu lidi s Nokiema za 1Kč a monochrom. displejema, jak se mi smáli, že mám takovou cihlu s takovou šílenou anténou…
10. swarm 19.9.2009 11:04:34
[8] Pokud se někdy vyskytuješ v Praze, tak ti ho daruju. Když si ho někdo vezme, tak se třeba ještě využije. Je mi jedno kdo…
[9] Ano, tyhle posměšky lowend nokiářů si taky pamatuju. Ale nic jsem si z toho nedělal. Kdo ten telefon měl, tak chápal jeho přednosti velmi dobře. Pokud jde o tu anténu, tak tu jsem měl rád, protože jsem za ní telefon vytahoval z kapsy (narozdíl od dřívějších nokií se anténa nelámala). Ta pádlovitost se mi taky líbila. Měl jsem aspoň velká tlačítka a při psaní jsem nedělal chyby.
[6] Z dnešních notebooků, jestli něco bude fungovat za 10 let, tak to bude spíš náhoda. Nejlepší předpoklady mají asi thinkpady, kde je základní deska dobře chráněná proti mechanickému namáhání a většina součástek je dobře chlazená. Pak by ještě mohly sloužit MacBooky. U toho ostatní to bude slabší (stejně je to ale vždycky hodně o náhodě). Pro zajímavost je dobré se podívat na aukra a podobné servery, jak často se vyskytují aukce s 3 a více let starými notebooky multimediálního zaměření :)
[5] Tak do roku 2001 byl ten notebook v bezchybném stavu. Pak jsem ho ale ze zvědavosti rozebral a jak po letech ty plasty už byly pěkně ztvrdlé, tak se některé polámaly. Tím se částečně vytratila ta jejich pevnost daná tím, jak byly na sobě dobře uchycené, takže se to ještě zhoršilo. V tomhle stavu, jak je to viědt na fotkách, se to už udrželo (fakticky to při používání vůbec ničemu nevadí, je to jen kosmetické). Aktuálně je ten notebook uvnitř v perfektním stavu až na klávesnici/trackball – tam by bylo potřeba ten díl vyměnit, protože je poškozený ten tišťák na fólii.
Achjo, úplně vzpomínám, jak jsem ještě na začátku střední na tom psal věci do školy. Tenkrát ještě sloužila baterie na 3 hodiny provozu a zároveň notebook už neměl takovou hodnotu, abych jej nemohl nosit každý den do školy. Než jsem dokoupil dalších 16MB RAM, tak jsem tam na ty základní 4MB provozoval Windows 3.11 s Wordem 6.0 a Excelem 5.0. I dnes většinu času trávím prací, která by šla na podobném stroji bez problému dělat.
11. Myschoo 21.9.2009 22:46:10
Nechceš se zbavit Ericsson MC218 ? Bohužel ale do Prahy nejezdím. Určitě bys nebyl škodný :)
12. Smety 22.9.2009 13:32:11
Já se na to ani pomalu nemůžu koukat, takových krásných kousků ;-( Sám už tohle pár let řeším tak, že nic neskladuju, pak mi toho není tolik líto. Nad tou 9300 přemýšlím už pár měsíců. Přeci jen, dnešní pseudo-komunikátory jsou s ovladatelností na štíru.
13. swarm 22.9.2009 15:35:41
[11] Dneska jsem ho poslal dál uživateli, který mi napsal včera. Aktuální stav je takový, že Nokia 9300 (i s příslušenstvím) a Ericcson MC218 (komplet originální balení + pouzdro) jsou pryč.
[12] Nj, 9300 se ovládá úplně stejně jako Psion. Novější Nokie už jsou v tomhle horší, tam běží Symbian S60, který mi pro komunikátor moc super nepřijde.
14. apin 23.9.2009 2:54:15
hehe taky bych chtěl v pokoji najít takové poklady :)
do dražby s tim… jo aha tady je ten problém dojít na poštu, chápu ;)
15. Danik 23.9.2009 16:34:39
Tu R320 bych bral a jsem i z Prahy:)
16. Muf 3.10.2009 11:47:54
Ahoj, kdybys ses chtel zbavit tech PCMCIA karet, rad bych je vyuzil ve svem servisu. Stejne tak i redukci ATA/USB s diskem..
17. Bibo 6.10.2009 20:50:11
Jeeee ten psion bych bral. Toho by ses zbavil? Jen nejsem z Prahy, ale pokud by šlo jenom o poštovné, tak bych ti ho zaplatil.
18. swarm 7.10.2009 12:31:14
[17] Už se ozval někdo před tebou a minulý týden jsem ho tušim v úterý prodal.
19. Bibo 7.10.2009 16:34:47
Škoda, hodilo by se mi něco na psaní, ale i tak díky
20. MadaFaka 20.10.2009 15:15:41
no ja nevim,no,ale jen pro zajimavost,mam MC218 v naprosto puvodnim stavu (minimalne pouzivany) vcetne veskereho prislusenstvi (seriak,original pouzdro,manualy,krabice,16MB FC atd…).
kolik by mi kdo nabidnul? nevim,jestli budu prodavat,ale jen by me to zajimalo,treba se necham presvedcit:-)
btw swarme doufam,ze nevadi,ze se tu na to ptam;-)
21. swarm 21.10.2009 10:35:42
[20] Co jsem se ptal, tak se dá při dobré vůli prodat třeba za 2 tisíce.
22. MadaFaka 21.10.2009 21:19:38
aha tak to si ho asi necham :D
je v podstate novy a to by me stvalo ho prodat za cenu za kterou se prodavaji hodne jete…
23. Petr 21.11.2009 16:47:59
R320s jsem měl taky, nesmrtelný telefon, nemohl jsem si ho vynachválit, i přes nepochopení okolí kvůli rozměrům. Později jsem ho půjčil přítelkyni, která ho samozřejmě ztratila, ale po 3 měsících jsem ho našel ve sněhu pod autem, a po nabití fungoval naprosto bez problémů. U dnešních telefonů je to nemyslitelné.
24. Lukiva 30.9.2010 19:22:07
Neviem či by sa dalo niečo z toho predat ale ak by mal autor záujem tak nech sa ozve.