Má poměr stran 21:9 nějaký smysl?
Je mi jasné, že se zde na blogu slézá řada ortodoxních ThinkPadistů, kteří se ještě nesmířili s používáním jiného poměru stran, než je 4:3. Přesto jsem se rozhodl, že se podívám na poměr stran z druhého konce – kinofilmových 21:9.
Patřím do sorty lidí, kteří nikdy nepovažovali 4:3 za nejlepší formát. Odjakživa je pro mě tím pravým kompromisem 16:10, protože nejlépe reflektuje zorné pole člověka. V 90. letech jsem měl nějaké notebooky, které tento poměr stran měly. Později už bylo 4:3 v podstatě standardem, takže jsem neměl na výběr. Když ovšem přišla možnost opět dostat 16:10 v polovině minulé dekády, neváhal jsem a koupil si nový notebook.
Bohužel neuplynulo moc času a na trhu se objevily 16:9 notebooky, které postupně začaly vytlačovat všechno ostatní. Tento formát mi ovšem tak dobrý pro práci nepřijde. Nejspíš i výrobci měli problém vymyslet důvod, proč na něj přejít (kromě výrobních nákladů), protože hlavním trhákem bylo přehrávání filmů bez černých pruhů nad i pod.
Proti samotnému poměru stran bych asi nic neměl, mnohem víc mi vadí, když vznikají notebooky s 16:9 displejem, pod kterým je tlustým rám, který jasně indikuje, že sem by se klidně vešlo i 16:10. Něco podobného lze vidět pořád (nejčastěji u lenova). 16:9 dnes beru jako zajímavou volbu pro 15,6″ notebooky, kde lze rázem implementovat často žádanou numerickou klávesnici a nezvětšovat kvůli obrazovce základnu do hloubky. U menších notebooků však bývá spíše jen ten tlustým rám a zbytečně nevyužité místo.
Preferuju menší notebooky a zároveň nemám rád plýtvání místem. To je nepříjemný požadavek, kvůli kterému jsem si nemohl koupit skoro žádný pracovní model posledních let (zvlášť když chci, aby taky dobře vypadal).
Poměr stran 21:9
Když se poprvé objevila zmínka o „ještě širším“ UltraBooku od Toshiby (U840w), očekával jsem automaticky jen to nejhorší. První reakce z produktových fotek a základních popisů byla veskrze negativní. Shodou náhod se mi U840w dostal do ruky coby recenzentovi notebook.cz, což mě donutilo změnit názor.
Jakkoli 16:9 považuju za méně praktické než 16:10, zdá se, že nepřímá úměrnost mezi použitelností a širokoúhlostí neplatí neomezeně. 14″ úhlopříčka U840w, pod kterou jsem si původně představoval nechutně široký standardní notebook, má ve skutečnosti výšku displeje jako 11,6″ při 16:9. Ve výsledku tedy tato Toshiba představuje spíše něco jako rozšířený mini-notebook. Hmotnost a tloušťka nejsou o moc vyšší, ale těch několik centimetrů do šířky dává nové možnosti.
S rozlišením 1792×768 je možné vedle sebe plnohodnotně používat dva programy. V případě, že máte otevřené vždy větší množství oken, může být takový poměr stran pohodlný. Proč? S notebookem, který není od hloubky větší než 11″ mini-notebook, můžete pohodlně pracovat v letadle, autobuse nebo kdekoli jinde, kde se nemůžete příliš rozšoupnout. Na malé ploše máte přitom pro okna více prostoru, než poskytuje kdejaký 15,6″ notebook se základním HD. Při podstatně menší hmotnosti.
Zkušenosti
Musím nakonec uznat, že zejména na práci je 14″ 21:9 velmi dobrý kompromis u ultra-mobilního počítače. Pracovalo se mi na něm dobře, neboť často potřebuju pro jeden cílový dokument otevřít několik oken se zdroji. Dají se pochopitelně sehnat 11“ notebooky s full-HD (1920×1080), jenže tam jsou zas příliš drobné pixely vyžadující změnu DPI v systému.
Jestli mi někde přišla přílišná širokoúhlost zbytečná, jsou to právě filmy. U těch, které jsou 21:9, je vyplněna celá plocha, a to je pak jako mít 15,6″ notebook (16:9). Jenže u 16:9 seriálů a některých filmů jsou po stranách opravdu tlusté pruhy (třetina plochy obrazovky je černá). U videa ve 4:3 je situace logicky ještě horší, neboť pak je vyplněna pouze polovina obrazovky. Stejný případ jsou také staré hry – buď budete mít uprostřed malý obdélník, nebo si obraz roztáhnete přes celou plochu. Jenže tam je výsledek ještě horší.
Když tam nad tím přemýšlím, kdyby se objevilo něco jako Toshiba U840w, co by mělo navíc dokovací stanici, možná bych si to dokázal představit jako svůj příští notebook. Nakonec proč ne. Smysl tedy 21:9 určitě má, ale pouze u menších úhlopříček.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing
1. r4in 22.12.2012 13:07:27
Široké jak kráva a nedali tam ani numpad. 768 pixelů na výšku je hrůza tak jako tak. Když mám vedle sebe otevřené dva dokumenty, tak téměř vždy jsou to A4 na výšku a na to mi přijde nejlepší 16:10 – v pohodě se vedle sebe vlezou a navíc přes Ribbony a podobné srandy vidím víc než jeden odstavec.
Fujtajbl. Kdo mi s něčím takovým přijde domů, toho vyhodím oknem.
2. swarm 22.12.2012 13:27:33
[1] Já zas právě skoro nikdy nepotřebuju pracovat s formátem A4, natož mít dva vedle sebe. Většinou pracuju s jiným charakterem dat. Navíc na 16:9 11″ bych třeba nechtěl na výšku více než 768 pixelů, protože by byly body moc drobné. Tady je to obdobné. Pro mě je práce s 21:9 podobná spíše dvoumonitorovému setupu.
3. elzet 22.12.2012 15:30:36
Já nevím, rozuměl bych tomu, kdyby se formátu displeje přízpůsobil i zbytek. Osobně bych třeba zkrátil palmrest na minimum, ubral na těch tlustých a touchpad nahradil trackpointem (ev. doplnil dotykovým displejem, kdyby nebylo zbytí). Pak by to pro mě bylo smysl, protože by se skutečně výrazně ušetřilo na hloubce celého notebooku.
Pokud nastane rozmach 21:9 LCD, bojím se, že to dopadne stejně jako s přechodem na 16:10 – notebooky opět povyrostou a přínos pro uživatele bude minimální, díky stagnujícímu rozlišení a mizerné kvalitě těch displejů (myšleno průměrný dnešní TN panel)..
4. jarkov1 23.12.2012 21:04:33
Ja tomu fakt nerozumiem. Ten pomer strán 21:9, je absolutná sprostosť,
stráca sa pocit priestoru, veľkosti. Čítanie knihy, zdrojového kódu alebo konfigurovanie súbormi .conf alebo .ini (s komentármi aj bez)
si nedokážem predstaviť.
Dokonca aj tak primitívna činnosť ako hranie hier si vyžaduje priestor.
Hranie napríklad Portal 2 by v tomto prípade bolo samo o sebe HARD
Prehliadanie internetu pri tomto pomere má tiež ďaleko od pohodlia…
Vôjde sa tam aspoň riadok pre adresu?
5. AG 26.12.2012 6:25:31
Ja stale ficim na stolnom PC na 4:3 – 1200 px na vysku. Ja zas tak casto nepotrebujem mat dve okna vedla seba (ked uz, tak zapojim druhy monitor a mam na sirku 3200 px), ale zato chcem mat vela miesta na vysku bez toho, aby som musel monitor otacat na portrait.
Ja naozaj nechapem, ako moze dnes niekto predavat 768 px na vysku. Nechapem, nechapem, nechapem, nechapem. Ved to bol standard kedy, v roku 1999?
Pred 10 rokm nebol problem zohnat monitor (alebo aj notebook) s rozlisenim 1920*1440. Dnes taky nenajdem. Monitor musim upgradovat na 27″ s 2560*1440 a to aj na 27″ je ‚standardom‘ 1920*1080, cize na vysku menej miesta ako moje 20″.
U notesu je uz uplna smola.
Schvalne, necham si poradit lebo nejaku dobu hladam rozumny pracovny notes s aspon 1200 px na vysku ktory by mal aspon dvojjadro a 6 GB RAM. Existuje nieco take? Zda sa ze nie – prave v dobe, ked zacali dvojjarda, zmizli vysoke displeje.
Keby aspon pouzivatelia mali na vyber, ale dnes aby bol clovek rad za 800 px na vysku.
6. Koupím Blondýnku 26.12.2012 21:42:19
Tohle by mi nevyhovovalo asi. Pro práci používám raději monitory dva, než takovouhle jednu nudli.