V kategorii mini-notebooků vede na plné čáře procesor Intel Atom. Je to celkem logické – je totiž nejlevnější a ty nejlevnější věci se zpravidla vždy prodávají nejvíc, i kdyby byly sebeblbější… a že není Atom všespásné řešení, ví asi každý čtenář tohoto blogu.

Jenže trh toho moc jiného nenabízí. O ARMech se stále jen mluví, PowerPC pokusy už jsou asi pasé a v poslední době byla asi nejvýznamnější změna v příchodu CULV procesorů. Intel své Atomy nesnáší. Moc na nich nevydělá a navíc mu kanibalizují trh s ULV procesory v drahých noteboocích. Nejslabší ULV procesory se přeznačily na CULV (C jako consumer) a šup s nimi do levných mini-notebooků – tentokrát ovšem „ne tak levných“. Pokud tedy předtím přesvědčoval, jak Atom na všechnu základní práci stačí, tak teď zas přesvědčuje, jak je důležitý flash obsah na webech a jak se bez přehrávání HD filmů jen stěží obejdeme.

A co VIA?

Před příchodem Atomu měla většina malých zařízení buď ULV Celeron-M s frekvencí ~900 MHz, nebo procesor VIA C7 (1,0-1,6 GHz). VIA byla často používaná, protože pokusy s Celeronem měly větší spotřebu. Kdo chtěl tehdy udělat levnější zařízení s dlouhou výdrží s x86 procesorem, nemohl volit pomalu ani nic jiného.

Jenže VIA trochu zaspala. C7 tu bylo už v noteboocích tuším okolo roku 2004/2005. Tehdy sem dokonce něco dovážel i UMAX jako extrémně levný 15″ notebook, jehož výkon ještě nebyl až tak propastně odlišný od tehdejších prvních Pentií-M. Bohužel výkon C7 se za ty dlouhé roky nijak nezměnil.

Mezi mini-notebooky se v posledních letech VIA moc dobře v povědomí lidí nezapsala. Mohlo za to HP se svým prvním 2133 Mini-note (jediný velkým výrobcem dovážený VIA mini-notebook). Výborným mobilním zařízením v kovovém provedení, s geniální klávesnicí a displejem s překvapivě vysokým rozlišením (1280×768). Mini-note měl však jedno ale – byl vybaven procesorem C7, který ovšem nebyl doplněn obdobně úspornou čipovou sadou VX700, nýbrž jinou čipovou sadou určenou spíše pro stolní počítače. Výsledkem kombinace bylo řešení, které nenabízelo kdovíjaký výkon a nemělo ani pořádnou výdrž na baterie.

Nelámat hůl předčasně

Kupovat dnes cokoli s VIA C7 samozřejmě nemá smysl. Během léta se však konečně dostal na náš trh notebook Lenovo IdeaPad S12, který je vybaven jeho nástupcem – VIA Nano (v kombinaci s úsporným VX800). Je výkon stále tak slabý? Jde o dostatečně úsporný procesor? Může jít o lepší řešení, než které nabízí Intel? Tyto otázky na nejednom fóru už několikrát zazněly a podobně jsem se ptal i já. Na fóru EHW jsem našel recenzi jednoho dlouholetého fanouška produktů VIA (id Tralalák), který si zmíněný notebook koupil. Jeho recenze mě dovedla k nápadu porovnání platforem VIA a Intel.

Zkontaktoval jsem Lenovo a zapůjčil jsem si Lenovo IdeaPad S12. Tento kus však nebyl vybaven VIA vnitřnostmi. Místo toho v sobě měl mini-notebookovou klasiku v podobě kombinace čipové sady Intel s grafikou GMA950 a procesorem Atom. V ČR lze sehnat jen VIA-powered verzi, ale v zahraničí lze koupit obě s tím, že ta Intelovská je dražší (brzy už se přidá ještě třetí verze vybavená kombinací Atomu a čipové sady NVIDIA ION s integrovanou grafikou GeForce 9400M G). Nyní již tedy nic nebránilo otestovat obě verze notebooku stejnou metodikou. Zde přináším výsledky našeho malého pokusu.

VIA Nano vs. Atom

Technicky je platforma s Nano zajímavější. Procesor podporuje 64bit režim, umí virtualizaci a nechybí ani možnost rychlého šifrování většinou dnes používaných algoritmů. V tomto ohledu je tedy VIA zajímavější. Atom má naopak výhodu v pokročilejším výrobním procesu (45nm – 65nm). Jen pro informaci, oba procesory pracují na 1,6 GHz. Jak je na tom hrubý výkon jsem testoval programem HWiNFO32.

HWiNFO32

V single-thread int výpočtech ukázalo Nano výkon o 47% vyšší, což je v podstatě výkon, který nabízí Core2 Solo („Pentium“) při frekvenci 1,2 GHz. Atom to částečně může zachránit v aplikacích s více vlákny (=thready). Fyzicky sice dvě jádra nemá, ale má funkci HT (HyperThreading). Pak se procesor sice tváří jako dvoujádrový, ale aritmetické jednotky jsou mezi oběma „jádry“ sdílené. Z výsledků je vidět, že v případě ideální vícevláknové aplikace může mít Atom stejný výkon jako Nano. V reálu však bude problém najít takovou situaci. Mnoho aplikací má výpočetní vlákno stále jen jedno (pokud se nebavíme o renderingu, kódování videa,…) a i v případě více vláken nejsou obě vlákna stejně náročná. Při reálném nasazení odhaduji nárůst výkonu s HT maximálně o 20%.

Cinebench – rendering

HWiNFO je pouze syntetický test. Zajímavé může být srovnání při nějaké reálné činnosti a jednou takovou extrémně náročnou na procesor je bezpochyby renderování obrazu v 3D modelovacích programech.

Rendering je velmi snadno paralelizovatelná úloha, takže prakticky všechny renderovací programy používají více vláken. Při takovém nasazení se dá velmi dobře těžit z HT, takže Atom sice je stále nejpomalejší, ale rozdíl už je jen kolem 5%. Stále je ale viditelné, že u aplikací, které běží v jednom vlákně (a že jich je), nabídne VIA výkon o 52% vyšší. Ostatně VIA si vede daleko lépe například při přehrávání HD videa (MPEG4). Tam, v některých případech utáhne 1080p i tam, kde Atom má se 720p problém.

Zajímavé je také srovnání s Core2 Solo, které při tomto nasazení dosáhlo o 72% vyššího výkonu (než Nano). Core architektura si s výpočty při renderingu evidentně rozumí. U kancelářské práce ten rozdíl takový nebude.

3D Mark 2001/2003

Obě platformy používají integrované grafické jádro. V případě Intelu je to GMA950. VIA zas používá VIA Chrome9 HC3. Obě grafiky nabízí výkon na chvostu žebříčků dnešního grafického hardware. Přesto si i na mini-notebooku někteří rádi zahrají hry, takže není důvod nepodívat se, jak si obě stojí v herním 3D výkonu.

V hrubém výkonu s minimálním použitím shaderů nabízí Intel výkon o 38% vyšší (3DM01). Při větším použití shaderů a především větším množství polygonů (3DM03) se rozdíl snižuje na 17%. Může za to HW podpora TnL v Chrome9. GMA950 TnL (trasform&lighting) nepodporuje, což mimo nižšího výkonu při velkém množství polygonů také znamená horší kompatibilitu s některými staršími hrami.

Cinebench – viewport

3D modelovací programy a CAD aplikace používají odlišný způsob práce s grafickou kartou proti hrám. Není tedy na škodu se podívat na výsledky i zde.

U těchto aplikací se většinou pracuje s obrovským množstvím polygonů, které mají na sobě minimum „efektů“. Chrome9 nabízí výkon o 22% větší i přes vypnuté TnL. Pokud je osvětlení řešeno přes grafickou kartu nabídne Chrome9 výkon vyšší dokonce o 54%.

Spotřeba a výdrž na baterie

Nutno podotknout, že Intel je na tom se spotřebou velmi dobře. Samotný Atom je energeticky nenáročný a dá se proto čekat, že Nano bude mít spotřebu vyšší. Testovalo se programem BatteryEater a nejdříve se provedl test simulující nenáročnou kancelářskou práci s třetinovým podsvícením LCD (na obrazovce průběžně probíhá text). Během testu byl nastaven nejúspornější profil spotřeby vypínající Wifi, BT, LAN i zvukovou kartu.

Druhý test pak probíhal s 50% podsvícením na profil spotřeby nastavující frekvenci procesoru podle zátěže (v tomto případě tedy na maximum). Klasický test BE neustále vykresluje přes OpenGL, pracuje s diskem a dělá na pozadí ještě výpočty přes procesor.

Zde VIA ukazuje svou slabinu, kterou je vyšší spotřeba. Atom s GMA950 nabízejí při nenáročné práci (idle) o 18% delší výdrž, což dělá skoro hodinu navíc. Při maximálním vytížení (load) má Intelovská kombinace výdrž delší o celých 62%. Zde se zcela jistě podepisuje také grafické jádro Chrome9, které při práci má vyšší spotřebu než GMA. Proto je také směrodatnější ten první údaj (pokud tedy někdo nemá jako primární činnost při chodu na baterie právě hraní her).

Při běžné práci, předpokládám, zůstane rozdíl kolem 20%. Při občasné zátěži bude sice rozdíl spotřeby procesoru větší, ale vyrovnají to ostatní zařízení jako LAN/Wifi a vyšší jas displeje.

Závěrem

Která z platforem je lepší, se nedá tak snadno určit. Každá nabízí své. VIA má vyšší výkon, který se v některých případech přibližuje i CULV procesorům. Výkon navíc se užije při přehrávání flash obsahu, u HD videí a vlastně téměř při jakékoli práci (včetně prohlížení webových stránek s více otevřenými panely). Intel může nabídnout o něco vyšší výkon ve hrách (ale zde je otázkou, zda při tak nízkém výkonu jde o něco důležitého). Hlavní výhodou je především nižší spotřeba, takže i vyšší výdrž při běhu na baterie. Každý si tedy může zvolit, co je pro něj důležitější.