Dva týdny s AMD Ryzen Pro v notebooku (DELL Latitude 5495)

Během posledních dvou týdnů jsem pracoval s dětmi na programování robotů, a abych zbytečně nemusel tahat svůj notebook a řešil, že ho někdo už potřetí rozsedne, půjčil jsem si 14“ business mainstream v podobě Latitude 5xxx. Takový notebook jsem měl už v mnoha konfiguracích – úsporným čtyřjádrem i výkonným šestijádrem, integrovanou i dedikovanou grafikou. Pokaždé šlo ovšem o stroj „Intel Inside“. Tento jsem si půjčil na test čistě kvůli ověření, jak moc jsou použitelné pracovní stroje postavené na aktuálních procesorech AMD.

dell-5495-roboti

Číslování u DELLu není zas tak složité. První číslo představuje třídu počítače a 5 je standardní kancelářský notebook s plnou výbavou pro střední a větší firmy. Druhé číslo značí úhlopříčku (2 = 12,5“, 4 = 14“, 5 = 15,6“), třetí generaci (9 = 8. gen Intel Core / AMD Ryzen) a čtvrté platformu – v tuto chvíli značí 0 úsporná čtyřjádra Intel Core a jde o výchozí model, 1 označuje výkonné konfigurace s 45W procesory (TDP) a 5 označuje AMD. Pětka na konci pro AMD je už nějaká zažitá konvence, kterou používají docela dlouho i další výrobci.

Počítač jsem dostal v docela skromné konfiguraci:

  • AMD Ryzen 5 PRO 2500U (2,0GHz, 3,6GHz turbo, 4C/8T, 4MB L3 cache, 15W TDP, 12-25W cTDP)
  • 8 GB DDR4-2400 RAM (konfigurace 8+0)
  • 256GB SATA M.2 SSD
  • Integrovaná grafika AMD Radeon RX Vega 8
  • Dotykový lesklý displej FHD IPS

Intelovská i AMD verze sdílí stejný zevnějšek. Černé šasi je sice trochu nudné a usedlé, ale mechanicky dobře zpracované. Notebook je tak pevný, jak se v této třídě očekává, a vzbuzuje očekávání, že každodenní nošení snese dostatečně dlouho.

Vstupní zařízení

V případě klávesnice mám standardní výhradu směrem k rozložení, protože chybí samostatné klávesy Home a End. Jinak ovšem oceňuji, že v této verzi již tak výrazně neprosvítá podsvícení v mezerách mezi klávesami. Stejně tak je fajn, že na zástupném numerickém bloku lze aktivovat psaní číslic pouhým držením Fn.

Touchpad byl od předchozích generací inovován. Může totiž konečně pracovat i v „přesném režimu“, kdy má velmi dobrou odezvu a řídí jej integrovaný ovladač Windows. Pokud jej přepnete do původního režimu (nevyžaduje restart), chová se tak jako v minulých generacích a nabídne i původní možnosti nastavení. Trackpoint je s touchpadem provázán, takže to samé platí i pro něj.

Přesný režim je samozřejmě lepší (i když nenabízí tolik možností nastavení), ale má to jeden háček, který jsem pozoroval jak na tomto 5495, tak na 5591. Klidně každých 5 minut se při intenzivním používání touchpadu projeví asi sekundové zpoždění snímání a zůstává desítky sekund. Většinou přejde, když pak začnu používat trackpoint nebo pracuju jen s klávesnicí. Nepřišel jsem na to, co přesně tento problém vyvolá, ale v původním režimu se nic takového neděje. Nezbývá než počkat, až vyjde nějaká oprava ovladače od DELLu.

Displej

Full-HD IPS panel má lesklou úpravu jak notebooky před deseti lety. Nejde o bezrámečkové překrytí sklem nebo podobné výmysly – rámeček je standardně matný, jen displej má lesklý povrch. Barevně je pěkný a netrpí PWM blikáním na nízké frekvenci, ale moc nesvítí. Dle výrobce to bude okolo 220 cd/m^2. Ve venkovním prostředí, kde jsem trávil tak 50 % času, mě rušily odlesky, které displej nedokázal přesvítit. V prosvětlené kanceláři u okna by to také nebylo nic dobrého. Běžně ve vnitřních prostorách ale jas stačí, byť očekávejte, že jej celý den necháte na maximum.

Dotykové úpravy bych se klidně vzdal výměnou za matný povrch a vyšší svítivost. Dle specifikací, ale žádný svítivější displej do tohoto modelu dostupný není (stejný problém platí i pro Intelovské 549x): https://www.amd.com/Documents/latitude-5495-spec-sheet.pdf

Výkon procesoru

Při napájení ze sítě je výkon někde na úrovni čtyřjádrového úsporného Core i5. V zátěži všech jader asi i o kousek větší. Spotřeba procesoru v zátěži je také podobná. Zatímco při napájení ze sítě nemá procesor problém držet takt nad 3 GHz i při zátěži více jader, situace se obrací, jakmile dojde jen na napájení z baterie.

Takt při zátěži jednoho jádra je okolo 2,3 GHz a při více jádrech jen 2,1 GHz. Kvůli tomu je notebook při některých činnostech viditelně pomalejší a v BIOSu/systému bohužel není žádná volba, která by nabídla plný výkon i pro baterku. Přitom stejné baterie jsou i v modelech s 45W procesory, takže nemám pochyby o tom, že v napájení problém nebude. U ekvivalentní Intelovské konfigurace tento problém není.

Snížený takt jsem nejčastěji pociťoval u složitějších webových aplikací ve Firefoxu a při úpravě RAW fotek v Lightroomu. Cinebench R11.5 na baterku vykazoval proti napájení z adaptéru 40% snížení výkonu na jedno jádro a 10% snížení výkonu při využití všech jader.

Výkon při napájení ze sítě:

cb11 cb15

Výkon při napájení z baterie:

cb11-na-baterku

Výkon grafiky

Vega 8 má, jak název napovídá 8 rasterizačních jednotek. Vyšší verze s Ryzen 7 PRO 2700U jich má 10 (až 25% výkonu navíc), naopak nižší verze s Ryzen 3 PRO 2300U jich má jen 6. Pouze jeden osazený paměťový modul sráží výkon čipu asi o pětinu. Místo necelých 2000 bodů v 3D Marku Fire Strike dá notebook skóre 1587. Pro srovnání: Intel UHD620 dává okolo 1200 bodů v dual-channel zapojení.

dell-5495-half-life-2

Děti mi propůjčily účet na Steam, takže jsem si s nimi zahrál Half-Life 2 mod Synergy (cooperační multiplayer). Je to stará hra, ale na maximální nastavení ve full-HD s AF 4x a bez AA stejně nedávala plných 60 fps. Předpokládám, že zde byla problém právě paměťová propustnost a druhý modul by to nejspíš vyřešil. I tak jsem na tom byl ze všech nejlépe – dedikovanou grafiku neměl nikdo a moje integrovaná byla nejrychlejší.

Chlazení, spotřeba a výdrž

V zátěži je spotřeba ku výkonu podobná jako u Intelu. Notebook podobně hřeje (pohoda) a podobně fouká ventilátorem (většinou spíše tišší). Největší rozdíl je při velmi nenáročných činnostech – čtení webových stránek, psaní dokumentů a podobně. Tam, kde Intelovská verze žere 4 watty, si AMD verze řekne aspoň o 6. Vypadá to jako malý rozdíl, ale je to +50 %, což už na výdrži pocítíte znatelně.

Moje průměrná výdrž při převážně kancelářské práci bez omezování (+ sem tam úpravách fotek) byla 5 hodin a 44 minut. S Intelovskou verzí mám vyzkoušeno, že se výdrž pohybuje nad 8 hodin. Kdo chce tedy notebook na kancelářskou práci a častý provoz z baterie, ten by se měl dívat po Intelu.

Spotřeba při 50% jasu, Wi-Fi a nicnedělání:

bat-idle-50jas

Spotřeba při 100% jasu, Wi-Fi a on-line kancelářské práci všeho druhu:

bat-vsechno-max-jas

Chlazení počítače nicméně nemá problém s klidovou spotřebou navíc při večerním čtení článků v posteli zůstává ventilátor vypnutý, a počítač je tedy úplně tichý.

Závěrem

Abych to shrnul. AMD verze není špatná. Kvůli výpočetnímu výkonu navíc asi smysl nedává. Grafický výkon už stojí za zvážení, ale pak je nutné mít notebook osazený dvěma paměťovými moduly. Spotřeba je problematická hlavně při nenáročných činnostech, nicméně s chlazením problém není žádný. Při práci na baterku je ale potřeba počítat hlavně s výrazným omezením výkonu na jedno jádro.

Pro koho tedy počítač je? Vzhledem k tomu, že Intelovská konfigurace s i5 a integrovanou grafikou vyjde na stejné peníze, má smysl AMD verze jen tam, kde chcete vyšší výkon integrované grafiky, případně vyšší kompatibilitu s 3D softwarem. Další kategorií jsou Intel-hateři, kteří by něco tak odporného jako Intel Core do svého notebooku nikdy nedali. Ti si teď po letech aspoň mohou pořídit něco se srovnatelným výkonem.

Výkon integrované grafiky lze u Intelovské varianty dohnat příplatkem za NVIDA GeForce MX130. Výkon se tím dostane na stejnou úroveň a díky možnosti grafický čip vypnout zůstane u Intelu výhoda vyšší výdrže při kancelářské práci. Hodí se dodat, že AMD verze existuje také s dedikovaným čipem, a to konkrétně Radeonem 540, který má oproti MX130 asi 30-40 % výkonu navíc. Je to na úrovni GeForce MX150, takže pořád žádné dělo.

Pokud jde o notebook samotný, kvůli displejům nenabízejícím svítivost větší než 220 cd/m^2 nejde o zařízení vhodné pro práci venku. Nejspíš výrobce předpokládá, že většina těchto strojů bude celý život zamčená v dokyně s občasnou vycházkou do zasedaček. Ostatně konkurence stejné třídy je na tom podobně.

Komentáře k článku

  1. 1. Puppy  4.9.2018  20:57:18

    Jak je na tom s virtualizací (VirtualBox)?

  2. 2. Font  7.9.2018  14:37:59

    Nerozumím té poznámce o vyšší kompatibilitě s 3D softwarem (vůči intel HD)? O co by mělo jít ? Horší výkon, případně artefakty nebo se to vůbec nespustí? A o jaký programy by mělo jít (hry, 3D animace, OpenCL , střih videa). Hlavně mi to nedává smysl, když tyto grafiky od AMD jsou zde jen pár let na trhu(2015?), zatímco Intel HD déle…

    To podivné chování touchpadu jsem si všiml i na 5 let starém notebooku (Synaptics Lenovo clickpad), zhruba 3x za hodinu se stane, že se větrák nachvilku roztočí (i v případě, že teplota CPU je pod treshold začátku sepnutí větráku nastavená v TPFanControl), a současně touchpad asi sekundu nereaguje a poté asi 20 sekund má příliš vysokou citlivost. Podle mě to může být nějaká rekalibrace nebo nějaké systémové přerušení, co má nějak kontrolovat HW a při tom „odpojí touchpad“, možná se tedy touchpad pokaždé inicializuje.

  3. 3. swarm  7.9.2018  20:01:09

    [2] Ono je jedno, že je tu nějaká grafika déle, když pro ni není software optimalizovaný a nikdo třeba ani na straně výrobce netestuje schopnosti driveru v dané aplikaci. Stačí si pustit profi CAD/CAM testy SPEC viewperf, kde v některých aplikacích jsou vidět chyby při zobrazení a test CATIA ani nedoběhne do konce. U toho, že je AMD grafika skoro dvakrát tak rychlá, je samozřejmě těžké říct, co je lepším jádrem a co lepšími ovladači.

    Proti tomu integrovaná AMD grafika nabízí stejnou kompatibilitu jako hi-end čipy od AMD. Btw Vega tu možná není dlouho, ale nevím, že by tam byla nějaká mezigenerační nekompatibilita.

  4. 4. swarm  7.9.2018  20:03:32

    [1] Co máš konkrétně na mysli? Teď mám ještě Lenovo Yoga 530 s AMD, nicméně na žádném z těch strojů jsem VirtualBox nezkoušel. Ze všech virtualizačních nástrojů jej mám nejméně rád.

    Pokud jde o Enterprise a Zenovské jádro v serverech, což by mohlo vyjít na stejno, tak tam třeba VMware podporuje offline migraci z aktuálních Intelů. Online migrace (tj. přemigrování běžící virtuálky) mezi počítači (Intel AMD) nicméně není možná.

  5. 5. Aleš  28.9.2018  1:32:51

    Ještě pár dalších nalezených průšvihů z rodiny Spectre&Meltdown a z Intel procesorů budou jen drahá topná tělesa, jelikož jejich výkon po aplikování hotfixů spadne o několik desítek procent. Protože AMD procesory evidentně tolik zranitelné (alespoň ne tak zásadně) nejsou, myslím, že začínají být dobrou volbou při výběru nového stroje…


Napsat komentář