Rychlý test DELL XPS13 7390 2-in-1

O letošní generaci XPS jsem se nedávno zmiňoval. Tentokrát jsem však měl možnost jeden kus pár dní používat, a ač není čas na plnou recenzi, samostatný článek si rozhodně zaslouží. Nový konvertibilní model má 13,4“ displej s poměrem stran 16:10, přepracované chlazení a úplně novou konstrukci klávesnice.

dell-xps13-7390-2-in-1-02

Kus, který se mi dostal do rukou, má klasické barevné provedení, na které jsem zvyklý už od první generace – uvnitř je notebook černý se sotva viditelnou texturou, vnější strana je naopak stříbrná. Vnější část se skládá z poměrně tlustých hliníkových plátů, díky kterým je tento notebook nadstandardně pevný.

Vzhledem k tomu, že tento model je 2-in-1, má zdvojené klouby a víko je možné úplně překlopit, aby se dotýkalo spodku základny. Hodí se dodat, že klasická XPS mají velmi omezený úhel otevření, což není každému po chuti. Konstrukce s dvojitými klouby se tak může hodit i těm, kteří režim tabletu vůbec používat nechtějí, ale chtějí mít možnost sklopit displej do roviny.

Velkou změnou, kterou cvičené oko pozná už z dálky, je použití displeje (Sharp) s méně širokoúhlým poměrem stran – 16:10 (místo běžnějšího 16:9). Takový displej lépe využívá prostor ve víku a nabízí plochu navíc tam, kde u jiných notebooků je akorát tlustější rámeček. Rozlišení má základní varianta displeje 1920×1200. Za mě je to ideální rozlišení, abych nemusel řešit žádné problémy s aplikacemi a externími monitory, neboť při nastavení fixního zvětšení 125 % je všechno velké tak akorát.

dell-xps13-7390-2-in-1-01

Další parametry displeje jsou také parádní – barevné pokrytí téměř 100 % sRGB , vysoký kontrast a jas téměř 600 cd/m2. Obraz vypadá naživo opravdu skvěle. S tímhle jasem je možné notebook používat venku navzdory tomu, že jeho displej je lesklý (fakticky není jak zrcadlo, protože odlesky jsou tlumené). Na přímém slunci je vše stále čitelné. Pokud se přesunete někam do stínu, je displej tak světlý, že je možné plnohodnotně pracovat asi i s grafikou.

Repráky jsou takové, jaké se v tak tenkém notebooku očekávají. Nehrají vyloženě špatně a třeba hlas zvládají dobře. Jakmile ovšem dojde na hudbu, absenci hloubek prostě nezapřou. Za mě jde o takový lepší průměr. Rozhodně už jsem slyšel horší i ve větších a tlustějších noteboocích.

Chlazení, hluk a výdrž

Chlazení nově používá vapor chamber místo klasických heat pipe. Není divu – nový způsob je při správném zpracování efektivnější v odvádění tepla o desítky procent. Pamatuji si, když se tento způsob objevil v Acer Switch Alpha 12, kde fungoval perfektně i bez ventilátoru (který tady je). Divím se, že to dnes nepoužívá větší množství notebooků. Nicméně předpokládám, že to brzy přijde.

Ventilátor se roztáčí podle zátěže a tou zátěží může být i pouhé přehrávání full-HD videa prohlížeči. V takové situaci spotřeba vylítne na 8-10 W při téměř maximálním jasu displeje. Když se při stejném jasu jen píše ve Wordu, rázem spotřeba padne někam k 4-5 W a ventilátor se přibližně do minuty vypne. Zkusil jsem schválně snížit jas na úplné minimum, na což notebook reagoval snížením spotřeby někam na úroveň 2,5 W. Ti bystřejší ze čtenářů teď mohou snadno spočítat, jaká je pro takové situace výdrž s vestavěným 50Wh akumulátorem. Reálně pro kancelářskou práci není problém udržet výdrž na jedno nabití u hranice deseti hodin.

V plné zátěži běží ventilátor na plné otáčky, kdy už je jeho zvuk v tiché místnosti snadno rozpoznatelný a mírně svištivý. Není však přímo obtěžující a intenzita je stále nízká. Takt procesoru je obvykle při zátěži jednoho i více jader někde na úrovni 3,5 GHz alespoň několik minut. Maximální TurboBoost by měl být 3,9 GHz, takže ve výsledku není realita zas tak daleko.

Výchozí takt použitého Core i7-1065G7 je pouhých 1,3GHz, přestože Intel uvádí TDP 15 W. Nejde však o standardní procesor, neboť tento má v sobě větší a výkonnější grafické jádro Intel Iris Plus, které má 64 EU (execution units) místo standardních 24. Výkon je skutečně dvojnásobný a dokáže překonat integrovanou AMD Vega 10. Ale jak už bývá u výkonných integrovaných grafik, daní za to samozřejmě je, že při plné vytížení grafiky i výpočetních jader není možné dosahovat vysokých taktů procesoru (grafika je standardně upřednostňována).

Vstupní zařízení

O tom, že DELL u svých notebooků rozšířil klávesy v horní řadě tím, že některé prostě vyhodil, jsem už psal v nedávném zápisku. Tato aktivita zasáhla všechny modely včetně XPS – zde se tak překrývají klávesy F11-F12 s Home a End. Na rozdíl od řady Latitude naštěstí funguje Alt+F4 (bez držení Fn) pro zavírání oken i v případě, že F1-F12 nejsou nastaveny jako primární funkce, takže tato změna není fatální.

MagLev konstrukce je pro mě mnohem větší změnou. Místo rubber dome mechanismu se vsadilo na konstrukci s magnety, která umožňuje udělat klávesnici ještě tenčí, protože to teď údajně všichni uživatelé chtějí (jestli tam jsou hallovy sondy, nebo je pod tím membrána, to jsem se nedozvěděl – články o tom jsou dost povrchní). Pocit při psaní je nejvíce podobný současným MacBookům, protože mechanika má krátký chod a velmi zřetelný bod, kdy klávesa přechází do stisknutého stavu. Zde však na rozdíl od konstrukce v MacBooku není problém s vysokou poruchovostí, kterou Apple ani po generacích ještě úplně nevyřešil. Zvolené řešení by mělo být spolehlivější než klávesnice standardní konstrukce – alespoň to tvrdí DELL.

dell-xps13-7390-2-in-1-03

Při prvním velmi krátkém setkání se mi klávesnice mechanicky na opravdu zalíbila. Teď, po napsání většiny tohoto článku, si už tak jistý nejsem a jde o stejné výhrady jako u MacBooků. Pořád je podle mě dobrá, ale není jednoduché si najít tu správnou intenzitu stisku při rychlém psaní. Můžu samozřejmě do klávesnice bušit, jako to dělají hipsteři v kavárnách, ale z toho plyne vyšší hlučnost a celkově větší zátěž na svalstvo v rukou. Mám mnohem raději, když prsty nad klávesami jen tak jako tancují, jako když se díváte na hru profesionálního pianisty, a stisk má tu nejmenší sílu, jaká je potřeba.

Při takovém stylu psaní jsem narážel na problém, že klávesy jsou u okrajů o něco tužší a prst může odskočit, aniž by klávesu zmáčknul. Aby se to nestávalo, je nutné se víc soustředit a ve výsledku je psaní o něco pomalejší. Nejsem s klávesnicí nespokojený – pro spoustu lidí bude naprosto skvělá. Sám ovšem píšu hodně rychle a hodně často a tohle není klávesnice, se kterou bych dosáhl maximální rychlosti a maximálního pohodlí.

Touchpad je na XPS tradičně velmi responzivní (v podstatě na špici toho, co lze v PC noteboocích sehnat) a má hladký povrch, po kterém prst klouže s minimálním úsilím. Jeho integrované tlačítko je ovšem na můj vkus pořád zbytečně tuhé a hlasitě klape.

dell-xps13-7390-2-in-1-04

Konektorová výbava

Málem bych zapomněl zmínit konektory… ale ono vlastně ani není moc, co zmiňovat. Thuderbolt 3 v podobě USB-C je jeden vlevo a jeden v pravo. Na levém boku je ještě rychlá čtečka micro-SD karet a na pravém boku zas kombinovaný zvukový konektor. Žádná další rozhraní zde nehledejte, tohle je všechno.

dell-xps13-7390-2-in-1-05

Závěrem

XPS13 bude vždycky ultramobilní stylovka. Nemá cenu čekat hromadu konektorů, protože počítač je tak tenký, že by se sem opravdu žádné USB-A, ani konektor pro LAN nevešly. Nejde však o nepraktickou stylovku – displej s vysokou svítivostí , velmi použitelná vstupní zařízení, relativně tichý provoz a dlouhá výdrž jsou základem pro solidní stroj pro lidi, kteří jsou neustále na cestách.

První generace ve srovnání s tímto strojem vypadají opravdu zastarale. Je až zarážející, jak tloušťka těchto notebooků byla snížena a jak jsou celkově lehčí. Aktuální vzhled černo-stříbrné varianty se mi hodně líbí a je u něj znát silný důraz na detail.

Zdaleka nejvíc plusových bodů dávám za displej. Ten je opravdu parádní. Pevně doufám, že poměr stran 16:10 se vrátí do mnohem většího množství notebooků. U 15,6“ strojů ještě může mít 16:9 smysl, když mají být minimalistické, ale je potřeba osadit numerický blok (menší hloubka se hodí zejména při používání notebooku v dopravních prostředcích), ale cokoli od 14“ dolů bych nejradši viděl vždy s 16:10 displejem, protože stejně většina takových strojů již má rozměry, že by se jim do víka takový displej vešel (jinak by bylo nutné zkrátit základnu zmenšením touchpadu a klávesnice).

Pod čarou

Na žádost ještě přidávám nějaké výsledky testů:

3dm-timespy-result

cb15

as-speedas-iops

Komentáře k článku

  1. 1. Nox  2.10.2019  14:27:39

    Ta nepopsana klavesa uplne vpravo nahore mezi Delete a Backspace je zapinani, nebo je umisteno jinde?
    Na F9 se mi taky zda, ze chybi velky popisek, nebo to ma nejaky specialni duvod?

  2. 2. swarm  3.10.2019  17:19:55

    [1] Ta v rohu je čtečka/vypínač. Proč F9 nemá žádnou popisku, jsem nezkoumal, ale občas se to děje, že výrobce nevyužije všechny klávesy (myslim, že to reaguje jako F9 bez ohledu na primární režim).

  3. 3. Puppy  5.10.2019  21:46:15

    Recenze https://www.notebookcheck.net/Dell-XPS-13-7390-2-in-1-Core-i7-1065G7-Review-Faster-Than-Any-XPS-13-Before-It.436573.0.html

    Osobně už bych menší než 15″ notebook s 16:9 displejem nikdy nechtěl, 13″ 3:2 displej je opravdu návykový :-) U 15″ nebo 17″ už to není tak strašné, pokud by měl odpovidající rozlišení alespoň 200 PPI.

    Na druhé straně nic nenaznačuje, že se výrobci těch nesmyslných 16:9 displejů tak rychle vzdají. Tohle je možná ojedinělý pokus konkurovat MacBooku, kde si Dell konečně všiml, že jsou lidé kteří na počítačí dělají i něco jiného než sledování videa.

  4. 4. Kamil2  6.10.2019  15:37:51

    Puppy, také hlasuju pro tři ku dvěma. Jestliže uspěje, přidají se ostatní. Unverzální formát.
    I soutěž o největší tenkost považuju za nesmysl. Stejně snahu o její předstírání dílčími ztenčeními a zkoseními. Jen aby to vypadalo. Pak se nevejdou konektory, lepší reproduktory, je problém s chlazením, s vnitřním uspořádáním, je to konstrukčně složitější. Tak i plastové předstírání hliníkového vzhledu. Kontrastní ozdobné rámečky. Akční vzhled nabo ala něco.
    Jenže není nic účelnější než přiměřeně placatý pevný kvádr z přiměřeně odolného materiálu. Jestliže konstrukce z přiznané lehké slitiny, tak jen s ohledem na pevnost a chlazení.

    Podobně mobilní telefony. Skleněný, protože to funkčně jinak nejde, má být jedině displej. Skleněná záda jsou nesmysl. Zajímavé, že u notebooku to nikdo nezkusil. No vždyť, také se pořád neukazuje. Profi mají účelný vzhled. Až na typy „vhodné pro poradu vedení.“

    Obdobně v interiéru auta. Abych si rejpnul. Matné tmavé plasty.
    Především v zorném poli řidiče, na palubní desce, na volantu, rušící leské prvky, příkladmo chromování, nemají co dělat.

    Můj pohled je pohledem ze strany uživatele. Ne ze strany obchodníka, u kterého chápu snahu o zvýšení prodejnosti naleštěnými prdy.

  5. 5. Kamil2  6.10.2019  15:44:17

    Vzdát se 16:9 je obtížné a nákladné. Displejové linky jsou většinou na tenhle formát. Za jiný nutno si připlatit. To je konkurenční nevýhoda. Když se šetří každým centem, jak je pořád poznat na kvalitě displejů.
    S jiným formátem musí přijít významný výrobce, musí uspět, aby byl napodobován ostatními.

  6. 6. Puppy  6.10.2019  21:45:22

    [5] Apple? :-)

  7. 7. Kamil2  7.10.2019  13:16:40

    [6] Asi tak. Rozlišení 4 až 8K, škatule v patentované barvě „Black Diamond“ s patentovanou neopatlatelnou nanostrukturou, protože profláklý „hliník“ dělá každý. A jak jinak, s novými naprosto s ničím nekompatibilními konektory.

  8. 8. Kamil2  14.11.2019  19:13:28

    Od svého „dvorního“ dodavatele displejů jsem se dověděl, že lépe už bylo, že o kvalitnější displeje do notebooků není zájem, že v nabídce jsou jen nejlevnější základní typy. Že je poptávka po tabletových, protože tablet má kde kde, a že tablety se rozbíjejí. A abych si všimnul, že v nabídkách obchodníků je uvedeno, že „kompatibilní“, to znamená, že není záruka, že obdržím objednaný typ. A že si mám na netu všimnout, jak je omezená nabídka tuzemských obchodníků. Všiml jsem si. Takže kdybych chtěl například AUO B HAN01.2 nebo podobný v té řadě, tak je to problém. Všiml jsem si.

  9. 9. swarm  16.11.2019  11:59:18

    [8] Problém to je, když si ten displej chceš koupit extra. Výrobci notebooků však pořád mají přístup i k dobrým displejům, když se jim chce nějaký nabídnout do svého notebooku. Displej třeba v tomhle XPS je typickou ukázkou. Můj příplatkový displej v HP EliteBook 840 G5 (FHD 400nits, 99% sRGB) pro mě představuje v podstatě ideál, co se týká mých potřeb (pokud neřeším poměr stran). Kvalitní displej dostaneš i v základu třeba u 15,6″ Acer Swift 5. Bohužel se dostaneme zas k tomu, že spousta lidí jede na cenu a ještě dneska si klidně koupí TN, protože rozdíl IPS je pod jejich rozlišovací schopnost…. když tu máme masu takových lidí, tak je těžké nečekat, že se bude vyrábět kopec sračkových displejů :)

  10. 10. Kamil2  26.11.2019  12:03:11

    [9] Nerozumím tomu, že pro spoustu lidí je to pod rozlišovací schopnost, když přitom na druhou stranu je honba za „televizemi“ 4K, 8K, 16K…, s ještě úžasnějšími než úžasnými barvami, bělejší bílou, černější černou, u foťáků prší desítky megapixelů, a jak jinak, než u mobilů, u mobilního telefonu je displej jednou z reklamních priorit.

    Na druhou stranu jsou na odbyt notebooky s takovouhle hrůzou. Přitom jak víme, cenový rozdíl mezi mizerným a dobrým displejem je zlomkem ceny celku. Chápu, že to bylo účelné při firemním využití, když notebook většinou byl dokovaný s externím monitorem. Jenže to bylo ještě když tyhle věci byly dražší než dnes, TN displeje byly lepší než TN dnešní. Máme jedno Lenovo SL 510, na TN má pěkné úhly a syté barvy, daleko lepší než nynější vyblitiny ze superhyper.

    Když jsem se pídil po lepším displeji, dověděl se, že poptávka po náhradách za rozbité displeje značí, že korporát přechází z notebooků na tablety, po kterých je všeobecně vysoká poptávka. Kdežto objednávat pro notebooky se nevyplatí, poptávka po náhradních displejích klesá.

    Proč při té honbě za parametry právě u notebooků kvalita zobrazení nepaří mezi nynější priority, je mi záhadou. Nedává mi to logiku, přesto je to jaké je. Je jasné, že ve svých úvahách mám chybu. Něco jsem přehlédl. Třeba to, že notebooky jsou vyráběné ve velkých sériích pro celý svět, že jsou oblasti, ve kterých cena je kritická, stejně jako vybrané vlastnosti, například odolnost proti otřesům, proto například SSD, naproti tomu kvalita zobrazení, je-li v přijatelných mezích s ohledem na účel použití, není významná. My jsme jen malou součástí globálního trhu a navíc ne prioritní, ani béčkový, ale spíš céčkový, s nabídkou, o kterou by Japonec koutkem oka nezavadil. To asi platí o všem zboží. Jak se liší a na čem je založená nabídka na áčkovém trhu, třeba v Japonsku? Mohlo by být odpovědí tohle?

  11. 11. swarm  13.12.2019  8:41:45

    [10] Nejsem si vědom, že by korporát přecházel z notebooků na tablety. Tablety mají svoje místo, ale že by přímo nahrazovaly plnohodnotné zaměstnanecké stanice, to moc často nevidím. Věřím nicméně, že u tabletů a mobilů se podstatně častěji podaří uživatelům rozbít displej než u notebooků, což by vysvětlovalo větší poptávku po náhradních displejích.

    Jinak ano, tehdy byla vůle vyrobit i dobré TN. Zprvu ještě FHD TN panely byly prakticky všechny obrazově velmi dobré. Před 10+ lety byly zas obrazovky 15,4″ 1680×1050 obvykle s velmi širokými úhly a širším pokrytím barev aspoň na úrovni základních IPS dnes. Asi jako největší anomálie se mi ovšem vybavují notebooky Sony VAIO ve verzi s „dual lamp“ displeji. Ty měly obvykle dost nadstandardní kontrast i barvy. Ač to bylo jen TN, vyrovnalo se to některým stolním IPS.

    Spousta lidí nepozná rozdíl kvality displeje na první pohled někde v krámě (ač to může znít neuvěřitelně). Ti lidé, co si omylem koupili notebook s dobrým displejem si to kolikrát uvědomí až docela se zpožděním po několika dnech provozu, když mají vedle sebe starý a nový notebook. Že se někdo žene za lepšíma televizema je podle mě je důsledek marketingu. Ne toho, že by tam průměrný konzument vyžadoval víc.


Napsat komentář