ThinkPad P40 Yoga: tablet PC pro další dekádu

Před více než osmi lety mi swarm umožnil prostřednictvím tohoto blogu ventilovat frustraci z vývoje tablet PC v podání Lenova. Tehdy popisovaný X200 tablet nakonec prodělal všechny úpravy a ještě nějaké navrch a definitivně dosloužil až letos na podzim, po téměř jedenácti letech služby. To mě přinutilo zakoupit náhradu v podobě ThinkPadu P40 Yoga. Po měsíci intenzivního používání nastal čas zhodnotit, zda to byla dobrá volba a zda má Yoga perspektivu vydržet ve službě dalších několik let, nebo snad tolik, jako její předchůdce.

lenovo-thinkpad-yoga-p40_001

Nejprve se ale potřebuju rozepsat o tom, proč a jak používám tablet PC. Koho zajímá pouze hardware a software stránka věci, nechť tuto část přeskočí. Bez vysvětlení mojí motivace bych ale recenzi nepovažoval za úplnou, protože do velké míry ovlivnila jak samotnou volbu P40, tak provedené úpravy.

Někdo mi to možná nebude věřit, ale můj vztah k technologiím je ve skutečnosti poměrně konzervativní. I když mě živí design a počítačová grafika, je to pro mě pořád jenom nástroj. Taková jako lopata s tranzistory a GUI. Dopracoval jsem se k tomu, že namísto pravidelného dvouletého střídání hardware raději věnuju velkou péči výběru a průběžnému udržování notebooku, ale jakmile si jej pořídím, chci ho prostě používat co nejdéle. K tomu směřuje také všechno moje vrtání se v hardwaru i softwaru a jsem ochoten zajít poměrně daleko, abych počítač přinutil sloužit mně a ne naopak. Na druhou stranu, když mi něco vyhovuje, nešahám na to a používám to, dokud se to nerozpadne, a většinou i nějakou chvíli po tom. Jakmile se totiž musím příliš soustředit na obsluhu počítače jako takového a ne na tvorbu (ať už je to malování nebo psaní tohoto článku), přestává mě to brzo bavit a jsem protivnej.

Notebook, respektive tablet PC je můj hlavní počítač, který používám na všechno od kancelářských věcí přes výuku 3D modelování a animace až po digitální malbu nebo rychlé skicování během schůzek a telekonferencí. Primárně od něj nepotřebuju hrubý výpočetní výkon, ale vysokou mobilitu a zároveň kompatibilitu s některými profi 3D aplikacemi. Tady je největším kamenem úrazu grafická karta a je zajímavé sledovat, jak se v tomto ohledu situace mění. Před deseti lety jsem Mayu vcelku normálně provozoval i na Intelu HD, ale s každou novější verzí (Mayi) to jde hůř. Probíhá určitá konvergence 3D aplikací a herního světa v tom smyslu, že v honbě za čím dál rychlejším a realističtějším náhledem scény 3D aplikace využívají stále pokročilejší funkce grafických karet, objevuje se čím dál více aplikací pro (near) real-time rendering přes GPU a vůbec, ty aplikace jsou výkonově dost nenažrané. Jediný parametr, ve kterém jsem si objektivně potřeboval oproti X200t výrazně polepšit, byl právě grafický čip. Ostatně, už minule jsem napsal, že bych dal půl království a 21% DPH k tomu za tablet s nejslabší nVidia Quadro. Nakonec to naštěstí vyšlo mnohem levněji, dohromady za nějakých 26 tisíc za použitou Yogu včetně docku, dalšího adaptéru a všech HW a SW upgradů, ale to trochu předbíhám.

Kromě těchto rámcových podmínek – tj. dejte mi tablet PC s dedikovanou grafikou – jsem měl ještě jeden požadavek. Nutně potřebuju trackpoint se třemi tlačítky, protože s ním umím pracovat stejně efektivně, jako s myší. Tři tlačítka jsou potřeba právě pro různý specializovaný SW. Jasně, jde to vždy nějak emulovat, ale zase jsme u té efektivity. Původně jsem měl v plánu si dopřát nový stroj, protože jsem měl někde v „zadní hlavě“ uloženou informaci, že Lenovo začalo konečně dělat ThinkPad tablet PC s dedikovanou grafikou. Jenže v současné produkci se nic nenacházelo a navíc jsem měl problém se zorientovat – na přeznačení modelových řad najali pravděpodobně stejného záškodníka, jako BMW. Všechny tablety jsou označeny Yoga, ať už je to IdeaPad nebo ThinkPad, a číselné označení se mění dle nálady. Ještě nedávno byla ke koupi Yoga 720 s GTX1050, což je 15“ 2-in-1 bez trackpointu. U konkurence je v nabídce HP ZBook X2, což je nadupaný tablet s odpojitelnou klávesnicí, a pak Wacom Mobile Studio Pro stejné koncepce. Zajímavý kousek je HP ZBook Studio, našlapaný 15“ 2-in-1 s parametry mobilní pracovní stanice. Ani jeden nemá trackpoint. Velmi zajímavý stroj dělá Fujitsu, Lifebook T939 je tablet ze staré školy s moderními vnitřnostmi, ale třeba taky s fullsize VGA a RJ-45 porty. Fascinující věc, bohužel taky bez trackpointu a pouze s integrovanou grafikou. Mimochodem, Fujitsu je podle mě jeden z nejkonzervativnějších výrobců vůbec, škoda, ze se u nás moc jejich produktů neprodává. Myslím, že by po nich hromada lidí sáhla.

Celkově tedy výběr nic moc a přitom se cenová hladina všech těchto strojů pohybuje někde mezi šedesáti a osmdesáti tisíci korun. Za ty peníze jsem prostě ze svých požadavků nechtěl slevit a začal jsem koukat spíš po repasech. A tak jsem jeden večer do vyhledávání na e-bayi zadal „tablet Lenovo Quadro“ a vykoukl na mě ThinkPad P40 Yoga. Jde o současníka modelu Yoga 460, odvozeného ovšem ze staršího Yoga 14 (už jsem říkal, že ty jejich názvy nedávají smysl?), oproti kterým má navíc grafický čip nVidia Quadro M500M se 2GB VRAM. Zajásal jsem a za pár dní jsem jednu objednal.

Hardware

P40 přišla na trh v roce 2016 a v hlavních parametrech nijak nevybočuje z tehdejšího ultrabookového průměru. Jde o 14,1“ zařízení typu 2-in-1, displej má dva panty po stranách a lze ho vyklopit o 270°, jako když si časopis ohnete přes hřbet. Uvnitř je 2,5GHz procesor i7-6500U připájený na desce, jeden slot na DDR3L RAM o kapacitě max. 16 GB, 2,5“ S-ATA disk, a volitelně buď WWAN modem, nebo M.2 SSD. Nechybí Wi-Fi a Bluetooth, o zbytek konektivity se starají 3 USB 3.0 porty, HDMI, mini display port, 3,5“ combo jack a čtečka SD karet plné velikosti. Dále má notebook čtečku otisků prstu, ve víku pak nalezneme ještě celkem podprůměrnou webkameru a mikrofon a taky světelný senzor. P40 je bohužel z doby, kdy už všichni v honbě za milimetry tloušťky zrušili klasický dokovací konektor, ale ještě neimplementovali USB-C ani pro dock, ani pro nabíjení. Proto je tu taky menší, hranatý napájecí konektor, s rozměry velmi podobnými USB (!), a dále proprietární OneLink+ konektor pro připojení docku. O něm ještě bude řeč, teď ještě na chvíli zůstaneme u samotného notebooku.

Můj první dojem byl – to je ale velký! Tento dojem vynikne při srovnání s X200t, která byla široká přesně jako notebooková klávesnice. Při vývoji P40 se hledělo zejména na snížení tloušťky přístroje. Tím logicky vyjdou nízké bočnice, a aby se dovnitř vešly porty a klávesnice, nelze už obojí klasicky umístit nad sebe, ale porty je potřeba vysunout směrem ven z obrysu klávesnice. Je to jasné na první pohled, jakmile notebook rozeberete. Porty už dokonce nejsou osazené na desce, ale v ní je výřez a porty jsou uchycené jen na jejich konci. Tak bacha, až tam budete páčit nějaké tužší USB. Kvůli tloušťce bylo nutné udělat i další kompromisy, jako tenký ventilátor s velkým průměrem, odstranit RJ-45, VGA nebo PCI Express konektivitu a v případě displeje to znamená i nízkou odolnost v tlaku i krutu.

lenovo-thinkpad-yoga-p40_002

Nepopírám, že tenčí notebook má nějaké výhody, ale tady je těch ústupků už docela dost. Klidně bych měl notebook o 3 mm tlustší, kdybych s sebou nemusel nosit OneLink – VGA nebo mini DP – VGA redukce. Mimochodem, byla doba, kdy si to Lenovo uvědomovalo, a dokonce si v této reklamě kvůli redukcím dělalo srandu z Applu. Při tom všem je hmotnost prakticky stejná jako u X200t s větší baterií, tedy 1,8 kg. Zdaleka nejvíc mně vadí, že kvůli menší tloušťce bylo potřeba udělat mnohem tenčí pero. To má svůj slot pod opěrkou zápěstí a je tenčí než ty tužky zadarmo v IKEA. Zejména pro delší psaní nebo kreslení je to dost nepohodlné. Nemá to snadné řešení – lze zakoupit větší pero, ale to pak logicky musíte nosit někde zvlášť, takže se stane to samé, co s těmi redukcemi.

lenovo-thinkpad-yoga-p40_003

Perem se dá kreslit po displeji, který je – jak jinak – s poměrem stran 16:9. To není pro zařízení, kde se předpokládá práce v režimu na výšku úplně ideální. Máte před sebou nepřirozeně vysokou nudli a nedá se na to moc zvyknout. Naštěstí má displej v základu 1920×1080 bodů, za příplatek jste si mohli dopřát dokonce 2560 x 1440 bodů, v obou případech v lesklé úpravě. Já mám ten Full HD a co se týče pozorovacích úhlů a podání barev, patří pocitově k tomu lepšímu, co se dá v notebooku pořídit, přestože papírové hodnoty pokrytí sRGB/Adobe RGB nejsou nic moc. Kdybych si ale mohl vybrat znovu, pořídím si ten s větším rozlišením. Důvodem je neschopnost Windows (a aplikací) korektně pracovat se škálováním DPI. S větším rozlišením bych mohl pro některé aplikace nastavit 200% zvětšení, zatímco takhle většinou používám 133% (jinak to nedělá úplně dobrotu). Pokud vím, že celý den budu pracovat na externím monitoru, tak absolvuju kolečko zvětšení vypnout – odhlásit – přihlásit – znovu spustit všechny programy.

Displej podporuje snímání jak pera, tak i prstů. Na rozdíl od starších tablet PC je krycí vrstva velmi blízko samotného displeje. Nenastává tak dojem, že kreslíte o kus vedle (parallax problem). Pero je typu AES, takže na rozdíl od starších má v sobě maličkou baterku a ve slotu se zároveň nabíjí. Vydrží asi dvě hodiny používání a pak je potřeba ho dát na pár minut do slotu dobít. Umí snímat až 2048 úrovní přítlaku, ale nemá tlačítko na konci („gumu“). Na boku jsou sice dvě, ale velmi neergonomická tlačítka – spolu s již zmíněnou malou tloušťkou jsou to hlavní důvody, proč vás po nějaké době kreslení/psaní bolí ruka. Pro spolehlivou funkci na straně aplikací je potřeba trocha černé magie s drivery, ale když už vše funguje, jak má, je dotykový displej parádní. Zamrzí jen ten poměr stran a nemožnost dočasně vypnout snímání prstů, protože prioritizace pera před dotekem ruky (palm rejection) nefunguje úplně spolehlivě a občas je to dost frustrující. Starší drivery na Win 7 uměly snímání prstů jednoduše vypnout, tady je jedinou možností zakázat „Wacom Touch HID device“ ve správci zařízení.

Klávesnice ThinkPadů bývaly opěvovány jako dokonalé, bohužel už to neplatí. Nechápu, proč s tak zásadní součásti notebooku má pořád někdo tendenci experimentovat. Lenovo se vyřádilo, zejména za poslední roky provedlo: změnu rozložení ze sedmiřadé na šestiřadou, odstranění zástupného numerického bloku, použití mechaniky s nižším zdvihem, subjektivně horší klávesy s lesklým, rovným povrchem namísto prohlubně, odstranění praktických zkratek pro uspání, hibernaci nebo přehrávání médií a jejich náhradu nesmysly (jako [Fn] + [F12] pro otevření nabídky Start), a zdánlivě náhodné odstraňování kláves či nahrazování jinými, např. kontextové menu za Print Screen. Klávesnice je zkrátka šrot, což bohužel platí nejen pro P40, ale pro všechny ThinkPady od řady *30 dále. Alespoň, že je podsvícená a jas jde regulovat ve dvou stupních. V případě Yogy je tu ještě jedna vlastnost – aby při používání v režimu tabletu nedošlo nechtěnému zmáčknutí kláves, otočením displeje se zároveň vysune rámeček mezi klávesami a dojde tak k jejich zablokování. Pozitivní zprávou je, že klávesnici lze stále vyměnit jako díl, drží na třech šroubech a není potřeba rozebrat celý notebook (zdravíme Apple). To je ale slabá útěcha, když i po měsíci používání dělám větší množství překlepů, než na X200 nebo třeba na DELLu Precision 7350. Ten má sice taky ostrůvkovou klávesnici s relativně malými klávesami, ale hmatníky mají lepší tvar a jsou matné, takže po nich tolik nekloužou ruce. Celkové skóre zachraňuje už jen přítomnost trackpointu se samostatnými tlačítky (to taky není samo sebou, Lenovo jednu dobu odstranilo i ty – někdy holt v marketingu sněží o něco víc). Trackpoint i touchpad jsou od firmy Elan a jsou spíš slabší průměr.

Poslední výtku mám k absenci stavových diod, kterých bývala u ThinkPadu vždycky přehledná zeleně svítící řádka pod displejem. Většina jich zmizela zcela (bezdrátové sítě, Caps/Num Lock, aktivita disku), některé jsou přenesené jinam. Režim spánku či provoz teď signalizuje červená LED v logu, nabíjení má samostatnou dvoubarevnou LED vedle konektoru. Nejvíc mi chybí jakákoliv indikace vytížení HDD – blikající, či svítící dioda byla pro mě snadno dostupným varováním ve chvílích, kdy systém začal swapovat nebo se na pozadí dělo něco nestandardního. Přitom těch pár LED a kousek tišťáku pod ně by Lenovo dozajista nezruinoval, akorát by to asi v prezentaci pro „odborníky“ z médií nevypadalo dost cool a trendy. Potěší alespoň tlačítka pro regulaci hlasitosti, která jsou spolu s vypínačem na pravém boku, aby byla přístupná i v režimu tabletu.

Většina negativních dojmů pochází z přímého srovnání s více než deset let starým notebookem, ale viděnou optikou dnešní nabídky je to v těchto ohledech průměrný stroj. A abych jenom nehaněl, musím vypíchnout, že v P40 všechny komponenty jsou výkonově dobře sladěné, není tu žádné výrazné úzké hrdlo. I velkou dlouhodobou zátěž zvládá statečně. Zatěžkávacím testem pro ni byla on-line výuka, kdy zvládá nahrávání dvou Full- HD streamů (obrazovka + iPhone jako USB webkamera), encoding záznamu z předešlé hodiny na pozadí, videokonferenci přes Zoom a samotnou práci ve 3D a Adobe After Effects. Chce to v Task Manageru rozhodit programy volbou Affinity (Spřažení) na jednotlivá vlákna, ale pak všechno šlape bez zaškobrtnutí.

Naprosto výborné je chlazení. Protože je dimenzované na chlazení GPU a CPU zároveň, v situacích, kdy je Quadro vypnuté, zvládá se notebook chladit zcela pasivně i dlouhé hodiny. Při plné zátěži CPU větrák jen slabě ševelí a až zapnutí GPU ho roztočí naplno. Ani pak není nijak výrazný a nemá ten pískavý zvuk tak typický pro moderní tenké notebooky. Jen pozor na to, že ventilátor je asi 3mm tenký, má velký průměr a malé ložisko. Pokud si P40 koupíte použitou, buďte raději připraveni na jeho výměnu. Dá se pořídit asi za 600 CZK z druhovýroby a výměna je relativně snadná – chlazení je v notebooku „hlavou dolů“ a přístupné po sundání spodního krytu.

Kryt, nebo spíš celou spodní hořčíkovou vanu drží na místě asi 12 šroubů a je to jediný přístup do nitra notebooku. Je tedy vhodné naplánovat servisní akci spolu s případným upgradem. Kromě nutnosti vyměnit ventilátor jsem se nakonec rozhodl vyměnit baterii, zvětšit RAM na maximum a vyměnit SSD za větší. Překvapilo mě, že DDR3L modul o kapacitě 16 GB se těžko shání, když už ho někdo má v nabídce, je to nějaký malý prodejce, na objednávku s dodací dobou několik týdnů. Baterii jsem koupil originální opět na e-bay, protože můj oblíbený pražský Avacom ji bohužel nevede. Na baterii vydrží P40 kolem pěti hodin kancelářské práce s Wi-Fi a jasem na 75%, nebo hodinu a půl plné zátěže CPU a GPU.

Mimochodem, původní baterie hlásila v Battery Baru opotřebení přes 60 %. Stačilo ji ale párkrát vybít úplně do nuly a zase znova nabít a hezky se rozcvičila, ukazatel opotřebení klesl na 33 %. K tomu je nejdřív potřeba přinutit Windows, aby při nízkém stavu baterie neprováděly žádnou akci. Tahle volba na první pohled ve Win 10 chybí, ale je možné zpřístupnit ji příkazem:

powercfg -setdcvalueindex SCHEME_ALL SUB_BATTERY BATACTIONCRIT 0

Opruz, ale to je ale jen laškovná nepříjemnost oproti tomu, co mělo s Windows 10 teprve přijít.

OneLink+ dock

Samostatnou pozornost si zaslouží dokovací stanice, připojovaná kabelem do už zmíněného OneLink portu. Dostupné jsou vlastně jen dva modely. Základní s FRU 4X10A06077 poskytuje krom napájení a Ethernetu už jen HDMI a USB a nepanuje úplná shoda, zda je s P40 kompatibilní. Možná by byla potřeba redukce z OneLink na OneLink+ , Lenovo se do těch redukcí a donglů vážně zamilovalo. Pořídil jsem proto OneLink+ Dock (40A40090), který má 2x Display Port, VGA, celkem 6 USB, a k němu 90 W adaptér. Dock má ještě tlačítko pro zapnutí notebooku a podsvícené logo, stejně jako notebook samotný, jinak je to vše. Žádná UltraBay nebo PCI-E, škoda, to jde až u dalších generací – je libo dock s GTX 1050?

Dock se připojuje kabelem a je plug-and-play, ačkoliv výrobce na webu inzeruje jakýsi „driver“. To je ale jen nějaká splácanina, za kterou by se styděly děti v kroužku programování. Zobrazuje ikonu v oznamovací oblasti, která má umožňovat přepínání grafických výstupů a audia – nic, co by nešlo udělat přes [Win] + [P]. Skutečné ovladače si Windows nainstalují samy i bez toho. Audio nastavovat netřeba, pokud je notebook v docku a do něho je připojený vstup/výstup, jede přes něj. A propos, audio – i na docku je kombinovaný konektor, pokud potřebujete mikrofon a repro odděleně, je potřeba koupit ještě splitter.

Obraz přes VGA není nic moc, ale potěší, že funguje kombinace VGA výstup v docku + obrazovka notebooku. Někdy funguje až moc, asi v 1 z 10 případů se nedaří přepnout výstup pouze na externí monitor a pokud ano, VGA clock/phase hodnoty jsou mimo a obraz nesedí. Řešením je magnet. Ne počkejte, ne ten, co mají v Kovošrotu na elektroodpad, ale obyčejný magnet na ledničku. P40 má elektromagnetické snímání otevření/zavření displeje, stačí přiložit magnet k rohu displeje a ten se vypne. Zkoušel jsem samozřejmě jiné než takhle vidlácké metody, trochu se to zlepšilo instalací posledního firmware do docku, ale když se to občas stane, magnet je jistota.

Největší problém jsou nicméně s Ethernetem, který občas po probuzení z režimu spánku stávkuje a dock je potřeba odpojit a připojit, což je k vzteku. Bohužel, staré dobré docky s pass-through porty nás opustily a nové docky „po drátě“, ať už proprietárním, nebo USB-C, s různými převodníky a vestavěnými síťovými a zvukovými čipy mají svoje vrtochy.

P40 a Windows 10

Zvláštní pozornost jsem se rozhodl věnovat zprovozňování Windows 10, protože to teda bylo peklo. Nemám nijak vysoké nároky na OS, nejradši jsem měl 64bit XPčka pro jejich rychlost a stabilitu. Desítky jsou přesný opak. Je taková analogie moderní EU – v jádru skvělá myšlenka, která ale z neustálé snahy zvýhodnit, ochránit a vychovat všechny bez ohledu na následky spotřebovává čím dál více zdrojů jen na svůj vlastní provoz a přínos pro běžného člověka je přinejmenším sporný. Od operačního systému požaduju především spouštění aplikací, ve kterých pracuji a nějakou elementární konektivitu se světem. Nepotřebuju policajta za zadkem, který mě zásobuje UAC prompty, maže mi bez upozornění soubory, chtěl by logovat data a posílat je do centrály, aktualizuje se a restartuje podle uvážení, rozesírá funkčnost systému instalací „lepších“ driverů a tak dále. Jediný důvod, proč jsem opruz popsaný na následujících řádcích podstoupil, je moje závislost na Windows světě – přechod na jinou platformu není zatím možný. Takže jsem se odhodlal donutit desítky k tomu, aby byly v rámci mezí minimalistický desktopový systém. Bez mučení přiznávám, že první pokus byl neúspěšný a skončil nestabilní konfigurací W10, kterou nezachránila ani opravná instalace. Uvažoval jsem o náhradě verze Professional verzí LTSB, která je údajně ještě “lehčí” než Windows 7 a některé věci jako Store apod. vůbec neobsahuje. Tu ale koncový uživatel nemůže legálně získat, je dostupná pouze jako multilicence. Ponechal jsem tedy verzi Pro a pokusil se ji zbavit balastu.

Naštěstí jsem při hledání na Internetu objevil Čecha, který měl sice stejné ambice jako já, ale mnohem větší skill. Vytvořil tedy Power Shell skript, který dokáže hromadu otravných věcí vypnout. Nebudu tu opakovat, co už napsal ve svém skvělém článku, který vřele doporučuju. Výchozím stavem pro moje úpravy pak je systém očištěný tímto nástrojem a cílem je přiblížit se k chování starších OS na starších ThinkPadech. Na to, jak jsou Windows 10 nový a moderní systém, většinu těchto úprav musíte provádět přes Regedit nebo Group Policy Editor, protože k nim GUI buď není vůbec, nebo je absolutně nepoužitelné.

Na tomto místě věnuju speciální hejt ještě Windows Store, respektive dost invazivnímu způsobu, jakým MS nakládá s přihlášením pomocí MS účtu. Pokud se přihlásíte v jedné aplikaci a máte zapnuté sdílení uživatelských dat v rámci systému (defaultně máte), okamžitě se vám začnou přihlašovat i jiné aplikace, i když to nechcete. Například to nechci v Edgi, kudy se hlásím do firemních O365 zase jiným účtem. Když jsem si takhle musel založit účet a přihlásit se ve Store kvůli zkušební verzi TabletPro, najednou se přihlásily Office, změnily nastavení, pracovní účet přestal v Edgi fungovat (s geniální chybovou hláškou „Ooops… you can’t get there from here!“) a dalo mi dost práce všechno zase odhlásit a zprovoznit. Po téhle zkušenosti jsem celý Store i UWP aplikace odinstaloval a sdílené přihlášení zakázal.

Bohužel, vývojáři spoustu věcí už distribuují jen přes Store. Pro mě nejvíc nepochopitelné jsou drivery – stáhnete si třeba drivery od nVidie a po jejich instalaci hledáte nVidia Control Panel. Ale ouha, ten si musíte stáhnout samostatně z Windows Store! A to jako proč? Takže drivery odinstalovat a vyhledat starší driver, který vás téhle eskapády ušetří. Mimochodem, co kdybych měl tu LTSB verzi, která Store vůbec nemá?

Úspora RAM

Dále jsem zakázal všechny zbytečné služby, i ty, co se nechtěly nechat (třeba sdílená schránka a spol. ani administrátorovi nedovolí zakázat start služby). Je potřeba použít Regedit a v HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\ControlSet001\Services\ nastavit příslušným službám Start na hodnotu 4 (Disabled). Takto pročištěný systém startuje rychle a je svižný, spotřeba RAM po startu je 1,6 GB (bez úprav asi 2,1 GB). 16 GB RAM jsem si koupil pro aplikace, ne proto, aby se tam rozvaloval operační systém. Export mnou provozovaných služeb najdete tady, v tomto stavu mi nic nechybí a systém je stabilní.

Windows volat domů!

Desítky jsou hrozně ukecané, pořád by komunikovaly se servery MS. Fakt, pusťte si Wireshark a budete mrkat na drát (doslova). Do C:\Windows\System32\drivers\etc\hosts jsem proto přidal tuhle hromadu adres MS serverů a přesměroval je na localhost. Zajímavým vedlejším efektem bylo, že se zrychlil start Office 2019 – ty si při startu taky chtějí povídat, ale když nemůžou, tak prostě jen nastartují.

Málem bych zapomněl, Office 2019! Pokud v Outlooku chcete přidat G-mail účet přes IMAP, vyskočí na vás přihlašovací okno G-Mailu s upozorněním, že společnost Microsoft požaduje oprávnění pro přístup k vašemu účtu. Tak určitě. Řešením je opět spustit Regedit a v HKEY_CURRENT_USER\SOFTWARE\Microsoft\Office\16.0\Outlook\setup vytvořit nový 32bit DWORD s názvem DisableOffice365SimplifiedAccountCreation s Value = 1. Tím se při vytváření nového účtu použije staré dobré rozhraní, kde si nastavíte IMAP servery, porty atd. a udělení přístupu není potřeba.

Trackpoint vs. klávesnice

V několika aplikacích potřebuju, abych zároveň se stiskem klávesy (kterou například vyvolám menu) mohl pohybovat a klikat trackpointem (a v tom menu vybírat). Banální věc, ale takové jsou s desítkama nejhorší. Je potřeba nainstalovat poslední verzi ovladače ze stránek Lenovo a potom v Settings (Nastavení) -> Touchpad nastavit „Most Sensitive“. Ano, i když chcete nastavit trackpoint. Trvalo mi dva večery, než jsem na to přišel.

Klikání trackpointem

Starší ThinkPady uměly press-to-click, levé tlačítko myší zmáčknutím trackpointu. Osobně jsem to nepoužíval, vyžadovalo to příliš silný stisk, ale kdo by chtěl tuto funkci i na P40 a pravděpodobně i dalších, musí udělat následující:

  • nainstalovat Lenovo driver pro Windows 8.1
  • v registrech najít klíče Z_Enable a ZFunc v HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\Elantech\PointStick , jejichž hodnotu je potřeba nastavit na 1 (Z znamená osu Z, tj. svislý pohyb trackpointem)
  • po restartu by se ve vlastnostech myši, na kartě Elan mělo objevit i nastavení kliknutí trackpointem.

Wacom stylus vs. Windows Ink vs. Photoshop

Klikání perem i prsty funguje ve výchozí instalaci, cílem je donutit Photoshop, aby přebíral z pera informaci o přítlaku. K tomu bude potřeba driver a obslužná utilita od Wacomu, ale ta je ve věčném konfliktu s rozhraním Windows Ink, které Microsoft v desítkách přidal ve snaze usnadnit výrobcům podporu ovládání pomocí pera. Úmysly byly dobré, ale dopadlo to jako vždycky. V ovladačích pro jiné Wacom produkty je proto volba „Disable Windows Ink“, bohužel P40 používá driver, který tuto volbu neobsahuje. Je potřeba tedy ve Windows vše, co souvisí s Windows Ink a další usnadňující funce vypnout ručně. To je bezvadná zábava, protože nastavení tabletu musíte provádět na 4 místech:

lenovo-thinkpad-yoga-p40_006

Poslední dvě verze driveru mají nějaký bug, který v Photoshopu sice zprovozní přítlak při tahu perem, ale nefunguje mapování tlačítek pera jako levého/prostředního tlačítka. Aktuální verze má navíc driver zvlášť a konfigurační utilitu pouze ve Windows Store. Psal jsem teda na zákaznickou podporu Wacomu, že tam mají chybu. Odepsali mi, že výrobcem systému je Lenovo, že mám napsat jim a že je to nezajímá. Tak hlavně, že máte appku ve Store, že jo. Mě bohužel musí zajímat Wacom, takže jsem potřeboval najít nějaké funkční řešení.

Tím bylo zakázání dotykové obrazovky ve Správci Zařízení a ruční odmazání všech Wacom klíčů (opět, nutno použít Regedit, spuštěný přes PSTools s oprávněními opravdového správce, tj. i s možností mazat klíče). Po restartu a opětovném povolení zařízení se pak povedlo nainstalovat starší verzi Wacom ovladače – jmenuje se ISD DualTouch driver 7.2 namísto Wacom Feel 7.6, ale funguje. Detekuje správně i typ pera, stav jeho baterie a umožní konfigurovat obě postranní tlačítka.

Posledním krokem je zajistit, aby tento starý driver nechtěl Windows Update z pilnosti aktualizovat. To lze udělat jedině přes Group Policy editor, kde se pro dané Hardware ID zakáže možnost aktualizovat ovladače pro dané zařízení (nejen Windows Update, ale i uživateli!)

I přes tohle všechno se nakonec ve Photoshopu CS6 stává, že nejde kliknout na nějaké tlačítko (ale malovat lze). U Adobe se vše chová správně až v úplně novém CC 2020, a například open-source Krita s tím taky nemá problém. Osobně z mnoha důvodů ale preferuju starší CS6 a pokud by to na P40 znamenalo návrat k Windows 7, tak holt přes všechno výše řečené půjdou desítky z kola ven. Až si najdu volnou sobotu na výměnu HDD a novou instalaci, rozhodně to zkusím.

lenovo-thinkpad-yoga-p40_004

TabletPro / ArtistPad

P40 hrozně chybí HW tlačítka pod displejem, jaké byly ještě v modelu X230 tablet. Dala se naprogramovat na jakoukoliv akci a využíval jsem je zejména na zkratky ve Photoshopu (Undo, klávesa [Alt]). Přitom pod displejem místo a vlastně i jedno „tlačítko“ je – logo Windows je dotykové a vyvolá nabídku Start. Mohla tam být klidně další tři taková. Po dlouhém hledání a zkoušení jsem narazil na program TabletPro, který umí zobrazit virtuální klávesnici s předdefinovanými funkcemi. Základní verze je zdarma, plná stojí 30€ a umožňuje vlastní kombinace tlačítek a zkratek. Bohužel je plná verze dostupná jen přes Windows Store, ale i základní verze je pro mě požehnání. Kromě „Artist Pad“ režimu umí například i virtuální touchpad/gamepad.

Náhrada za Lenovo Power Manager a nastavení prahů pro nabíjení baterie

Klasický Lenovo Power manager umožnoval nastavení prahů pro nabíjení/vybíjení baterie. To je fajn věc, kdy například vezmu počítač na krátkou poradu, vybiju ho na 85% a nechci, aby se po návratu ke stolu začal zase nabíjet do plna a tím zbytečně opotřebovávat baterku. V rámci pokroku byl Power Manager nahrazen aplikací Lenovo Vantage, která je – jak jinak – dostupná jenom přes Windows Store a obsahuje hromadu dalšího balastu. Naštěstí stačí nainstalovat samostatný Power Management Driver, který má sotva 3 MB, a potom v registrech najít klíč

HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\WOW6432Node\Lenovo\PWRMGRV\Data

a nastavit ChargeStartControl a ChargeStopControl na hodnotu 1, čímž budou při nabíjení brány v potaz hodnoty zadané do ChargeStartPercentage a ChargeStopPercentage. Oba klíče jsou hexadecimální, při zadávání přepněte na desítkovou soustavu. Já mám nastavený začátek nabíjení při vybití pod 60% a ukončení nabíjení při 90%.

No jo, ale co zbylé funkce Power Manageru? Ty perfektně nahradí Battery Bar, který dokonce může mít i tu typickou zelenou ikonku baterie v liště. Plná verze je teď v akci za $4, to je zadarmo.

Klávesa kontextové nabídky

Netušil jsem, jak moc to používám, ale třeba v Total Commanderu se bez ní skoro neobejdu. Naštěstí lze ve Windows klávesy přemapovat (i když MS pracuje na tom, aby to bylo co nejobtížnější), lze použít třeba SharpKeys podle tohoto návodu. Pozor na to, že tímto postupem se náhrada PrtScr za klávesu kontextového menu provede na všech klávesnicích, připojených k PC, nejen na té vestavěné.

Závěr

Koupě P40 nelituju, splnila očekávání a přes všechny výhrady, které k ní mám, nakonec slouží dobře. Stálo to ale značné úsilí a je to můj pátý a nejspíš poslední ThinkPad. Postupně se z těchto strojů vytratila většina funkcí, pro které jsem je měl rád. Staly se z nich tuctové, konvenční stroje bez všech těch praktických vychytávek. Všech těch věcí, které dokazovaly, že při vývoji někdo přemýšlel nad tím, jak tu věc budou lidé používat, a nejen nad splněním jakéhokoliv zadání z oddělení strategického marketingu a osekáním nákladů. Jsou to notebooky ještě docela kvalitně vyrobené, a na dalších pět let mám v P40 velmi tichý a přitom výkonný tablet s dobrým displejem. Kdyby byl o palec menší, klávesnicí z X301, perem z X200 a s USB-C dockem, byl by to dokonalý stroj. Ale co je dneska dokonalé, že. Pro teď je pro mě P40 docela dobrá volba. Kdyby jí nebylo, koupil bych si nejspíš ZBook Studio a pokud odhlédnu od ceny, vlastně by to nebylo o tolik horší zařízení. Tak asi tolik zůstalo z klasických ThinkPadů.

lenovo-thinkpad-yoga-p40_005

Otázka spíš je, co bude za těch pět až deset let. Platforma x86 v běžných zařízeních pravděpodobně skončí a bude dožívat v korporátních rezervacích, kde ji bude držet zpětná kompatibilita. Běžný spotřebitelský počítač bude nějaká varianta ARMu s uzavřeným a navzájem nekompatibilním ekosystémem (jako vždycky budou všichni bezhlavě kopírovat Apple, ale nikdo nedosáhne jeho úspěchu, takže výsledkem bude jen jeho cargo kult). Lidem to ale bude jedno, protože stejně „všechno pojede v prohlížeči“, tj. u někoho v datacentru za měsíční poplatek a osobní počítač se nepozorovaně změní v tenkého klienta.

Komentáře k článku

  1. 1. swarm  23.1.2021  20:48:30

    No, bylo to teda trochu smutný čtení. Ale díky za ty užitečný návody – určitě to sem přivede pár zoufalých lidí, až budou řešit to samé.

    Jinak teda pár mých postřehů:

    – Fujitsu je sice hodně konzervativní, ale úplně se nedivím, proč je to spíš okrajová záležitost. Většinou je tam hodně zoufalý a maličký touchpad, chlazení lze přenastavit jen v BIOSu mezi volbami „pasivně chlazený, ale výkonově dost omezený“ a „normální výkon s pronikavým otravným zvukem ventilátoru“. Taky ty jejich repráčky – škoda mluvit. Horší už nikdo nemá.

    – ELAN touchpad/trackpoint je dneska u ThinkPadech asi to nejhorší, na co můžeš narazit. Teď jsem nedávno měl Tčko, kde byl zas konečně Synaptics a mile mě překvapilo, že to je stejně dobré, jak si to pamatuju z dávných dob.

    – Ty malé tenké stylusy úplně nenávidím. Když jsem to ještě používal pro kreslení textur na 3D modely, tak jsem z těchto úplně tenkých měl okamžitě křeč v ruce. Prostě to nešlo používat. Jestli ty to dokážeš, máš můj obdiv. Nejsem si jistý, jak snadné je tu tužku nahradit. Já měl vždycky smůlu, že jsem měl doma třeba několik typů stylusů v šuplíku, ale obvykle byly navzájem nekompatibilní. Možná že dnes už podobné problémy nejsou. Zajímavě řešený digitizér má Acer ConceptD – tam mají v těch dražších modelech wacom s pasivním perem a vysvětlovali, jak je lepší. I tu tužku k tomu dali pořádnou. Jen cena těch zařízení není zrovna lidová.

    – Jak píšeš, že klávesnice za moc nestojí – než jsem článek vydal, smazal jsem z něj na několika místech dvojitou mezeru mezi slovy. Tohle dobře znám z některých notebooků, že se občas stisk mezerníku rozpozná jako dva. O kvalitě klávesnice to nic dobrého nenaznačuje. Celkově asi souhlasím s tím, co píšeš o ThinkPadech. Všechno to zajímavé z nich odstranili. Je tam jen ten trackpoint a jinak vůbec nic, co by stálo za řeč proti konkurenci. Jakmile člověk pozná, že vlastně konkurence dělá v mnohém promakanější počítače, už má jen málo důvodů zaplatit o tolik víc za Lenovo.

    – Zaujalo mě, že dneska ještě někde používáš VGA výstup. Já už se roky nedostal do situace, že bych něco takového potřeboval. Mám USB-C puk od DELLu, kde mám DP, HDMI i VGA, ale zrovna to VGA jsem na něm asi nikdy nepoužil.

    – K těm x86 a budoucnosti počítačů: za pět let moc změn nečekám. Že tedy budou nyní všichni (s menším úspěchem) kopírovat Apple a jeho M1, o tom vůbec nepochybuju. Ostatně letos se objeví různé ARM notebooky od běžných PC výrobců. Moc úspěchu pro ně ovšem nevidím. Výkonu nebudou mít tolik co M1 a teď bohužel každý ARM bude automaticky porovnáván právě s ním. Skoro bych řekl, že to teď Apple všem ostatním výrobcům ARMů spíš zavařil. Nevypadá to, že by ty ARMové notebooky měly nějakou zásadní výhodu, která by k nim běžné zákazníky nalákala. Cenově to půjde do segmentu, kde si to kupují lidé, kteří už trochu vědí, co chtějí (nebudou to supermarketovky)… jenže výkon několik generací staré i5 s výhodou velké výdrže a bezdrátového modemu… no nevím, jestli to někoho naláká v ceně 25-30 tisíc+.
    Jinak u nás v korporaci to ještě 5 let zpátky vypadalo, že bez Windows/x86 to prostě nejde. Nyní mi přijde, že mi stačí jakákoli procesorová platforma, kde bude MS Office, Teams, Adobe CC a webový prohlížeč. Všechny specializované aplikace se přesunuly do webového prostředí. Jen je nevýhodou, že všechno žere mnohem víc RAM. Jedu na 32GB a občas to téměř vyplním. S 16GB často swapuju. To je asi hlavní důvod, proč poslední dobou často pracuju na HP EliteBooku 840 G5 místo mého Aceru Nitro (v praxi mám oba notebooky jako „primární“, sychronizují se mezi sebou a v podstatě můžu pracovat na kterémkoli z nich… takhle řeším high-availability bez rozšířené záruky)

  2. 2. J  23.1.2021  21:06:55

    Tady mel byt asi odkaz: http://notebookblog.cz/technika/zkusenosti-a-reklamace/thinkpad-p40-yoga-tablet-pc-pro-dalsi-dekadu/#more-7081:~:text=tuhle :)

  3. 3. swarm  24.1.2021  0:14:25

    [2] Díky, napraveno. Zapomněl jsem přiložit dva txt soubory – hosts a ještě seznam služeb, co jsou zbytečné (hned kousek nad tím).

  4. 4. Asdf3  24.1.2021  0:31:50

    swarm prosim Ta ako synchronizujes medzi 2 pocitacmi? Funkciou win10(este som neskusal) alebo nejako inak? A co vsetko ide?

  5. 5. Puppy  24.1.2021  10:32:41

    Tu posedlost anti-Store jsem nikdy nepochopil :-) Zvláště když podobnou věc všichni přijali na mobilních OS. Windows 10 používám vždy s dvěma účty. První s admin právy jen pro instalace aplikací a driverů, druhý s omezenými právy pro běžné použití a ten je napojen na Microsoft Account. Od verze 1809 jsou už slušně použitelné i na starším oficiálně nepodporovaném hw jako ThinkPad X220 (Intel podporuje Windows 10 až od 3. Gen CPU).

    Pokud nenávidíš UWP aplikace, tak bude ještě hůře :-( Například desktopový MS Outlook přestane existovat a bude nahrazen (typicky nepoužitelnou) webovou verzí v offline provedení. Nemám nic proti pokroku, ale nesmí mít horší výsledky, než starší verze https://www.windowscentral.com/project-monarch-outlook-web-universal-email-client-microsoft

    Když se ale teď dívám na P40 Yoga, tak je z toho poznat, že svět dnešních notebooků už je trochu jinde a ThinkPad bych si znovu bohužel asi nekoupil. Ono je vůbec problém něco vybrat, když už mnohdy nejde rozšířit RAM a v žádném případě nechci 16:9 video přehrávač. Třeba můj oblíběný Matebook 13 se tu ve verzi s 16 GB RAM ani neprodává a s německou klávesnicí to nechci. Takže mam jako hlavní počítač zase PC s aktuálním Ryzenem, 32 GB RAM, Samsung 980 Pro SSD (rychlost je fantastická, aktivovat BitLocker s hw encryption je ale hodně tricky) + 2 TB HDD na fotky a zálohy a nemusím hrát loterii o to, jak „kompatibilní“ SSD vyhraju, o příšerném displeji v business modelech nemluvě. HP Envy a ZBook teď vypadají asi nejlíp, ale bohužel jsou to všechno video přehrávače. Microsoft Surface Laptop má sice použitelný displej, ale klávesnice je hrozná a je to prakticky neopravitelné. Zbývá tak ještě Acer Swift 5.

  6. 6. Zivan  24.1.2021  12:12:35

    Swift 5 ma taky RAM napevno, bez moznosti upradu, ne? Takze jsi tak jako tak v pytli :)

  7. 7. Puppy  24.1.2021  12:32:33

    [6] Drobná chyba, s 3:2 2K displejem je Swift 3, ne 5. To je pravda, ale prodává se tu konfigurace i s 16 GB RAM (narozdíl od Matebooku 13). Akorát škoda, že není s Ryzenem.

  8. 8. elzet  24.1.2021  13:29:11

    [1]Díky za vydání a taky všem, kteří to dočetli až do konce.
    – Fujitsu – díky za pohled z praxe, to jsem nevěděl.
    – jo, ten tenkej stylus je zlo. Měl by jít nahradit za Lenovo Active Pen 2, jenže to pak musíš někde zvlášť nabíjet a nosit, a jak se znám, beztak bych ho někde pořád zapomínal. Jinak záleží dost na programu, ve kterém pracuješ, pokud nepotřebuju ty postranní tlačítka, dá se to. Typicky Krita, Photoshop jsou OK, ale ZBrush nebo Mari ne. Když mě začne bolet ruka, většinou už je stejně stylus skoro vybitý, takže je stejně čas na přestávku.
    – dvojitý mezery jsem taky nějaký mazal, ale evidentně ne všechny. Taky se mi při rychlejším pasní minimálně jednou denně stane, že se ozve ten pískavý tón, když je současně stisknutých víc kláves, než elektronika pobere. Jak říkám, šrot.
    – s VGA je to u mě stak, že mám na stole stále perfektní displej Lenovo L220x, který má jen DVI-D (na něj je připojený desktop) a pak VGA. A ve školním prostředí je VGA pořád asi nejspolehlivější konektor, je vyvedené na všech projektorech v učebnách, HDMI je pak další v pořadí.
    – souboj ARM vs. x86 – výkon několik generací staré i5 je pro většinu lidí pořád víc, než potřebují. Vidím to kolem sebe, z běžných uživatelů už nikdo výkon neřeší, je prostě „dostatečný“, pokud jim vyukátelý prodavač v elektru nepodstrčil nějaké Pentium G, Atom nebo jak se ten elektroodpad teď jmenuje. Na brouzdání po netu, zavolání přes Zoom a tak to stačit bude, vydrží to dlouho na baterku a nebude to topit.
    Máš pravdu v tom, že situace se mění i v korporátu, ale záleží na oboru. U vás v technologické firmě je to něco jiného, než třeba u nás. Jasně, taky máme O365 a spoustu věcí v cloudu, nedávno jsem několikrát z nouze (několik dlouhých čekání u doktora) celý den pracoval z iPhonu X a překvapilo mě, kolik věcí jsem díky tomu mohl na dálku vyřídit. Na druhou stranu, máme pořád několik interních aplikací, které jsou závislé na x86 Windows světě a nikdo nemá ani peníze, ani odvahu s tím něco dělat (např. databáze v Accessu používaná pro projektové řízení, která volá 10 let stará makra a tahá něco z excelových sjetin ze SAPu a podobné lahůdky :) )

  9. 9. elzet  24.1.2021  13:31:51

    [5] Že koncept jednoho „Store“ funguje, resp. je akceptovaný na mobilních zařízeních, je podle mě dáno tím, že je to trochu jiný „use case“. A i tam se ukazuje, že je to dobrý sluha a zlý pán (viz nedávný spor Epic vs. Apple). Takže já bych rád měl možnost volby, a když už tam ten Store je, ať jeho použití nerozesere půl systému, když to nečekám. Evidentně to jde, na iPhone přece mám Apple ID, k tomu i pracovní O365 účet, některé neveřejné věci tečou jedině přes VPN a přesto, světe div se, mi nikde nevyskakuje žádné „Ooops… you can’t get from here to there!“
    S tím Outlookem to bude škoda, mnoho našich korporátních přeposílačů z toho bude hrozně smutnejch. Ale to už jsou teď, protože vymírá i e-mail jako takový. A na MS Teams nelze spamovat tolik lidí naráz a zároveň mít krytá záda, že jste „přece byli v kopii toho oběžníku co přeposílali před půl rokem v sobotu večer, tak co se teď divíte?“
    Na P40 mám Outlook kvůli snadné synchronizaci kalendáře a úkolů s telefonem, pokud už se třeba Thunderbird dá bezbolestně synchronizovat s iPhone, tak Outlook mi rozhodně chybět nebude.

  10. 10. swarm  24.1.2021  14:01:38

    [4] Primárně to jede přes OneDrive a Office 365, které používám kvůli práci. Integraci komplexního kancelářského balíku s cloudovým úložištěm snad nikdo jiný nemá udělanou takhle dobře. Zkoušel jsem předtím i jiné, ale přišlo mi to strašně neohrabané – až tohle funguje tak, že i já, co mám přirozený odpor k cloudu, jsem to začal používat. V případě pracovních věcí pak ještě hodně pracuju s dokumenty uloženými přímo na sharepointech.

    Základní setup a instalaci programů/utilit jsem dělal samozřejmě na obou počítačích ručně, ale to bylo potřeba jednou. Stejně tak Windows 10 Enterprise VM pro restricted access do hlubin našeho intranetu jsem taky jenom zkopíroval ručně na druhý počítač.

  11. 11. Puppy  24.1.2021  14:59:07

    [9] Jenže email zůstává posledním spolehlivým elektronickým komunikačním prostředkem, který je opravdu pod moji kontrolou. Samozřejmě ne freemail, ale placený hosting na vlastní doméně. Vše ostatní, jak freemaily, tak účty na sociálních sítích mohou být kdykoli i zcela bezdůvodně zrušeny a neuděláš s tím naprosto nic. U Skype snad pomůže, když si zaplatíš za (nepotřebná) volání, pak se s tebou možná bude někdo bavit. Nesmyslné koprorátní hromadné emaily rostou s velikostí firmy, takže i to se dá řešit.

    Instaloval jsem Windows 10 už na několik zařízení s připojeným MS účtem a Store nikdy nic nerozesral ;-) Spolehlivě to ale udělají všechny ty „vylepšovací“ skripty těch co si myslí, že tomu snad rozumí lépe, než autor. Nejvtipnější jsou pak všichni ti odmítačí telemetrie, v druhé ruce s telefonem s Androidem, nejlépe od čínského výrobce :-)

  12. 12. Puppy  24.1.2021  15:12:03

    [10] Cloud jsem si oblíbil tam, kde dává smysl. Třeba od té doby, co pravidelně zálohuji na Backblaze (ne, OneDrive ani Dropbox nejsou služby určené pro zálohování), odjíždím pryč s tak nějak větším klidem :-)

    Nechuť je dána tím, že se to firmy snaží strašně moc tlačit všude. Druhá věc je pak software, typicky grafický, kde se místo modelu nákupu licence snaží tlačit předplatné a jako „výhodu“ nabídnou vlastní cloud, o který ale nikdo nestojí.

  13. 13. elzet  24.1.2021  16:23:18

    [11] ohledně e-mailu se shodneme, proto si platím mail i s doménou už deset let k plné spokojenosti :)Možná jsem to v [9] napsal neobratně, ale e-mail pořád preferuju na normální komunikaci. Že to blbouni z korporací zenužívají a jiní blbouni z MS vyhlásili, že je to přežitek odsouzený k zapomnění, to je jejich boj. Ohledně toho rušení účtů, vidíš, to je tentýž argument, co mám i proti Store – kdykoliv, cokoliv ti od tamtud smažou, vyhodí z obchodu a nikoho se nedovoláš. Jasně, zatím vyhazují, teda pardon, deplatformují aplikace pro pošuky, ale kdo ví, kde to skončí :-)

    Však i v článku píšu, že jsem při prvním pokusu desítky rozesral taky :) Vyzkoušel jsem těch „zaručených“ rad hodně a skripty v článku linkované jednak vesměs fungují, a druhak u nich autor napsal co a proč změnil, takže si každý může zvážit, co bude a nebude fungovat (a pak ať si nese následky). Androida nemám, tak nemůžu sloužit :)

  14. 14. swarm  25.1.2021  11:58:43

    [13] Nic si z toho nedělej, já měl s MS accountem taky pořád nějaké problémy (v kombinaci s korporátním accountem). Takže MS account pro přihlášení nepoužívám (obecně nenávidím, když se to automaticky propisuje i do programů) a v případě korporátního accountu zas všude v Office zadávám, že chci, aby se to uložilo jen pro danou aplikaci.

  15. 15. Nox  25.1.2021  16:23:09

    Muzu se zeptat na zdroj domen toho hosts souboru? Popripade pokud je to vlastni prace, jak se to zachytava? Dekuji

  16. 16. elzet  25.1.2021  17:45:06

    [15] Je to kompilát z několika stažených blocklistů, většinou původně pro pi-hole. Základem je myslím tenhle: https://www.reddit.com/r/pihole/comments/fa8w8i/blocklist_for_windows_10_telemetry_based_on_dws/ Ve výsledném listu je pak povoleno jen to, co je nezbytně nutné pro přhlášení do Office 365.

    Jak se to zachytává – v článku zmíněný Wireshark umožňuje zobrazit provoz na jekémkoliv síťovém rozhraní, a pak pěkně paket po paketu koukat, co a kam se připojuje. Vychytat všechny servery by bylo zdlouhavé, proto jsem šel cestou staženého listu a naopak jsem koukal, kam se připojují programy(Služby, které nefungovaly, a ty jsem povolil.

  17. 17. Win-droid  26.1.2021  20:11:54

    předlouhé čtení ,ale zajímavé. Poklona za to nikdy nekončící ladění a experimentování a obdivuji všechny které to furt baví (mě+ snad jeste jo). Kdo ví, tak to je někdy k zbláznění něcho rozdhodit, například právě to, aby touchpad / trackpoint nebyl blokován, když držím klávesy v hudebním programu. Naopak při psaní textu vítaná funkce

    Díky za trik s regedit powermanager nastavením thresholdu nabití a vybití…. Naopak nerozumím tomu battery baru, k čemu je nutné ho mít furt na očích? Rozumím že má spoustu funkcí, které používám jednou za čas přes HwMonitor,Hwinfo, batteryinfoview , ale jaké realtime metriky chceš vidět? Je tedy pravda že počet cyklů vidím jen v Lenovo power settings metro aplikaci.

    Pak mám radu k rozhašenému obrazu na monitorech, také s tím bojuji někdy hlavně na VGA. Vypozoroval jsem, že pomůže Přes Win+P přejít do režimu Duplikace a následně zpět.

    [15] To zachytávání například jde dělat DNS démonem, který loguje. Mě běží na routeru (pi-hole), ale není problém si ho rozjet na lokálním PC (nevím jak v windows a zda je záruka, že ho použije).
    – Nebo jiná dimenze je na to jít přes sokety – nutné dělat na lokálním PC – tím že se spustíš process explorer, otevřeš podezřelý proces a na tabu TCP uvidíš, kam je spojen. Určitě existuje z dílny SysInternals lepší „appka“, která všechny sokety vypíše najednou.

  18. 18. Kamil2  27.1.2021  15:20:33

    Z mého pohledu BFU, W10 jen v případě existenční nezbytnosti. Poslední Windows mám 8.1. doplněné o Shell. Používám občas. Přešel na Linux. Závislost na Windows byla silná, odvykací kůra krutá. Už je mi jedno jaký systém používám. Pracovně letos asi letos přechod z W7 na W10, jako BFU to řešit nemusím, od toho jsou ajťáci aby si rvali vlasy nad každou aktualizací, po které zas něco nebude chodit.

    Kdybych kupoval nový notebook, tak profi FS.

    Thinkpady T 540 a T460 stále stačí, klávesnice dobré. Displeje…už si nedělám starosti s barvami, v základu dobré, za oči to netahá, bílá je bílá. Ghosting a to, že na T460 se dočasně do pozadí otiskuje zadní orámování displeje, už přehlížím.

    Z jiného HW, konečně koupím Eizo na fotky. Výhledově 3D tiskárnu, je to technologie, která má úžasnou budoucnost.

  19. 19. elzet  28.1.2021  11:00:49

    [17] Díky, jsem rád, že i přes tu délku je to pro někoho užitečné.
    K tomu Battery Baru, většinou nechávám zobrazený aktuální odběr ve Wattech – je hned vidět, jestli třeba zbytečně neběží Quadro. A ukazatel aktuální vs. původní kapacity taky není k zahození.

  20. 20. scayyy  28.1.2021  14:24:06

    Neni to moc pozitivni vyhled, prijde mi, ze se vsechny ty zarizeni stavaji stracne „power“user unfriendly. Svoji kopii windows 10 jsem ruznymi hacky v registrech dostal v prubehu let do pouzitelne podoby (podobne jako OP), ale napriklad ted jsem stavel novy pocitac na Ryzenu kvuli renderovani, a nemel jsem ani odvahu delat cisty install – uz by se mi moji windows konfiguraci asi nepodarilo zreplikovat. Nastesti to fungovalo, ale z myho pohledu to proste o necem vypovida.

    Co se tyce digital art, tak ja jsem tedy presel na ipad pro s tuzkou, a na Concepts, a nemuzu si to vynachvalit. Dokonce je to ve srovnani s konkurenci i relativne levna platforma (kterou lze navic diky slusne zustatkove hodnote kazdy rok levne upgradovat). Tusim, ze photoshop na tom uz taky bezi, ale nevim, co vsechno umi proti desktop verzi. Ale s nastupem Apple M1 bych se nedivil, kdyby k sobe zacly konvergovat verze pro macOS a pro ipadOS, a to bude pro ipadisty bezpochyby dobra zprava.

  21. 21. Kamil2  31.1.2021  22:29:35

    Mám zdvořilý dotaz. Kde koupit displej AUO B140HAN01.2 či 0.3 nebo kompatibilní přinejmenším stejně dobrých parametrů? Nejen tuzemští prodejci nabízejí s drobnou poznámkou „nebo kompatibilní“ například Chimei, což znamená, že sice bude fungovat, ale obrazové parametry jsou horší, především barevný prostor. Ne, že by to bylo nezbytné, ale bylo by příjemnější na T460 mít méně vyblité barvy, třebaže bílá je pěkně bílá.

  22. 22. r443  4.2.2021  1:55:42

    Zajímavý článek, přečteno na jeden zátah. Vybrat si dnes použitelný notebook na práci je velký problém sám o sobě, natož pak požadovat tablet PC a ještě navíc přecházet ze stroje, jako je X200T. Nezávidím. Já naštěstí ke své práci notebook už moc nepotřebuju, většinu práce odvede desktop/workstation, ale čím bych měl nahradit svůj letitý slepenec X220/X230, to opravdu netuším. Výkonem mi to na Linux a nějaké to SSH a psaní skriptů pořád stačí v pohodě, ale už jsem na něm musel opakovaně vyměnit téměř všechno, hlavně plasty už po té době křehnou a praskají. Ale ani základní desky, klávesnice a baterie nejsou věčné… a už mě to jeho udržování v provozu poslední dobou začíná nebavit, ale nedá se nic dělat, náhrada není a nebude.

  23. 23. elzet  4.2.2021  11:12:14

    [21] Jsou na eBayi, nebo pro dobrodruhy i na AliExpress. Teď jsem tam koukal a pár kousků pod tím typovým číslem tam je. Jen bych si dopředu ověřil, že skutečně bude pasovat – může mít jiný kabel (někdy nelze zaměnit za lepší model ani v rámci typu, musí se upravit „kšanda“). Ze zkušenosti, „kompatibilní“ v překladu znamená „půjde to namontovat, ale víc po nás nechtějte“ ;)

    [22] Naprosto rozumím. Navíc, když už člověk opraví jednu věc, za měsíc odejde něco dalšího a zdrojů náhradních dílů ubývá. Hlavně baterie z trhu zmizí prakticky ze dne na den, až je přestane padělat i poslední Číňan. Na X200t už prakticky nejde koupit.

  24. 24. Kamil  5.2.2021  19:11:57

    [23] AUO pasuje a je dobrý. Jenže není k mání. Jen náhrada. Že „compatible“ je uvedeno dole v drobnější poznámce, podle toho co je ve skladu. U různých prodejců jak přes kopírák. Pasu, funguje, akorát barvičky vyblité cca 60 procent srgb (45 procent NTSC) v tom lepším případě. V horším je uhnutá bílá. Do žluta, modra, fialova. Svítivost 250 nit. Před několika lety dobré displeje AUO byly tuzemsku běžně ke koupi. Patnáctipalcový pro Thinkpad L540, psal jsem to tu. Barvy v porovnání s LG ve čtrnáctipalcovém až tahají za oči, v dobrém smyslu. Bílá dobrá u obou.

  25. 25. Puppy  10.2.2021  18:10:24

    Lenovo 2021 https://www.notebookcheck.net/Lenovo-ThinkPad-X1-Carbon-G7-2020-Laptop-Review-Same-Look-New-Processor.459048.0.html PWM frekvence pouhých 200 Hz prakticky v celém rozsahu regulace jasu displeje. Beznadějné.

  26. 26. Puppy  10.2.2021  18:16:08

    [25] špatný odkaz, platí pro 2020. Ale stejně :-)

  27. 27. Kamil2  14.2.2021  19:55:28

    [26] Ano. Stále špatně. Místo honby za extrémním rozlišením by stačilo FHD bez PWM, s plným barevným pokrytím přes devadesát procent sRGB, svítivostí 300 nit a minimální barevnou odchylkou aby bílá byla bílá.
    Škatule je také špatně. Zbytečně ztenčený profil aby jen vypadala tenčí. Marketing na úkor funkčnosti. Však někdo tu na první pohled úžasnost koupí. Ovšem na druhý….


Napsat komentář