IBM PS/2 Model P70 (1989)

swarm Říjen 12, 2012 Muzeum 20 komentářů

Dnešní exponát je jeden z těch starších, ale doufám, že zdaleka ne nejstarší přenosný počítač, o kterém bych tu chtěl napsat. Zatímco na poli osobních počítačů dokázalo IBM v 80. letech hodně prosadit, pokud jde o přenosné modely s nimi kompatibilní, nebylo zprvu vůbec o co stát.

Snahy o přenosné počítače se datují dokonce ještě do doby před vznikem IBM PC. V roce 1975 vyšel „tak nějak“ přenosný IBM 5100, což byl počítač s integrovanou malou obrazovkou i plnohodnotnou klávesnicí. Zacílení však bylo trochu jiné než u pozdějšího PC. Šlo spíše o detašovanou stanici pro řešení vědeckých a manažerských problémů v místech, kde není potřeba výpočetní síla mainframů. IBM nabízelo celou řadu programů na speciálních magnetických páskách a na výběr byly všemožné řešitele úloh z různých oborů. Ostatně dobová reklama mluví sama za sebe. Pochopitelně nešlo o příliš masovou záležitost a tomu odpovídaly i prodeje.

Vynechám-li jeho přímé následovníky a zaměřím se až na modely kompatibilní s IBM PC, zavítám až do roku 1984. Tehdy v IBM řešili, že malá firma Compaq dokázala v podstatě legální cestou zkopírovat BIOS původního PC a postavila kompatibilní počítač, který však měl navíc v přední části velkou zeleno-černou obrazovku a klávesnice byla odklápěcí z předního panelu. Pokud byl počítač zavřený, vypadal jako lodní kufr – dostal jméno Compaq Portable.

Problém byl v tom, že Compaq Portable byl poměrně úspěšný počítač, a to se IBM nelíbilo. Řešením bylo udělat vlastní přenosný počítač, což vyústilo v IBM 5155 Portable. Oba počítače si nebyly podobné pouze názvem. V IBM udělali koncepčně stejný počítač, jen dle zvyku této firmy byl těžší, dražší, technicky horší (obrazovka byla menší, textový režim měl stejné rozlišení jako grafický – 640×200 – místo hi-res emulace MDA v 640×400 u Compaqu) a s pohodlnější klávesnicí. Oblíbenosti své předlohy zdaleka nedosáhl.

Další snahy o dobytí mobilního trhu byly v době, kdy Toshiba představovala své počiny podobné dnešním notebookům (odklápěcí LCD panel, bateriový provoz). Jen rok po té (1986) spatřil světlo světa IBM Convertible. Opět v podstatě kopie (tentokrát Toshiba T1100), jen větší, těžší, s horší výbavou a méně výkonným hardware. Sám o sobě neměl Convertible prakticky žádná rozhraní a vše se připojovalo ve formě velkých modulů k zadní části počítače. Úspěch byl snad ještě nižší než u prvního pokusu.

Třetí pokus se datuje k roku 1989 a inspirací jsou novější modely Compaq Portable III a 386 vybavené plazmovými displeji. IBM vydává další přenosný počítač jako součást své řady PS/2 (o neúspěchu PS/2 jsem již psal v jiném článku). Je to PS/2 Model P70 a oproti svým předchůdcům se dočkal podstatně lepšího přijetí.

Do třetice všeho dobrého

V roce 1989 už byly relativně běžné bateriemi napájené notebooky. Většinou měly úsporné monochromatické LCD panely, procesor třídy XT (8088 nebo 8086 do 10 MHz) a do 1 MB operační paměti. Podsvícení displeje nebo pevný disk byly spíše nadstandardní výbavou. IBM se rozhodlo zaútočit raději na segment výkonných přenosných počítačů napájených výhradně z elektrické sítě, jejichž cílem bylo nabídnout uživateli výkon stolního počítače v provedení, které je snadno a rychle přenositelné v jednom kuse.

V PS/2 P70 byl osazen nový 32bit procesor Intel 386, který jej katapultoval mezi nejvýkonnější přenosné počítače. Aby vše nebylo příliš rychlé, měl takt pouze 20 MHz (slabší verze jen 16 MHz) a pomalejší paměť (procesor musel používat při komunikaci s pamětí čekací cykly), takže byl na trhu nejeden výkonnější konkurent. Na druhou stranu i tak byl výkon nadstandardní.

Vzhledem k tomu, že řada PS/2 tlačila operační systém OS/2, který by šel charakterizovat jako schopnější, ale zároveň podstatně nenažranější konkurent Windows, nabízel se model P70 se čtyřmi, nebo rovnou s osmi megabajty operační paměti, přestože tehdejší Windows/386 se cítil s dvěma megabajty jako v ráji.

Konečně se tedy IBM podařilo vyrobit přenosný počítač, který vedle konkurence nepůsobil pomalý a zastaralý.

Velká úhlopříčka a ostrý obraz

Aby byl počítač něčím zajímavý, musel nabídnout také něco navíc, což se právě P70 povedlo. Do těla měl vestavěn na svou dobu obří 10,5“ monochromatický plazmový displej. Plazma byla oproti displejům z tekutých krystalů (LCD) výrazně rychlejší (stejně rychlé překreslování jako u CRT obrazovek) a nabídla pro oči příjemnější obraz. Ta v P70 byla zajímavá ještě vysokým kontrastem, kdy černá na obrazovce byla dokonale černou i v úplné tmě – na trhu byste tehdy jen těžko hledali hezčí plazmu.

Plazmovou obrazovku (i když ne tak dobrou) nabídla i konkurence, a to dokonce ještě dříve. Na druhou stranu P70 měl plazmu s rozlišením 640×480 kombinovanou s grafickou kartou VGA, což byl ten největší rozdíl. Většina konkurence ještě v té době měla kombinaci CGA (320×200 ve čtyřech odstínech) a hi-res módu (640×400 černá-„bílá“). Zde bylo vyšší rozlišení a navíc v něm bylo možné současně zobrazit 16 odstínů. S externím monitorem byl grafický výstup barevný a v případě rozlišení 320×200 šlo zobrazit dokonce 256 barev vybraných z palety 4096 barev. To už byl pořádný rozdíl, pro který stálo za to připlatit.

IBM si mohlo dovolit osadit VGA jako první, neboť šlo o jeho vlastní standard a ostatním výrobcům nějakou dobu trvalo, než vytvořili kompatibilní obvody. Standard VGA se ukázal jako správná cesta a s ohledem na budoucnost byl tím pravým mezníkem. Konkurenční hi-end počítače, které jej neměly, záhy zastaraly s rychle přibývající nabídkou programů, které využívaly rozšířených grafických schopností (a rostoucí popularitou Windows 3.0).

Plazmový displej a grafické schopnosti počítače jsem se pokusil zachytit v natočeném videu. Kromě bootu je v něm vidět celá řada dobových her i provoz Windows 3.11. K videu jsem nedělal žádný výklad a ponechal jsem původní zvuky (klávesnice, chlazení, reproduktor). Enjoy!

Rozšiřitelnost a nekompatibilita

Řada PS/2 byla ve své době velmi pokroková. Sama o sobě však nebyla tak úspěšná, jak si v IBM všichni přáli. Některé z novinek se postupně adoptovaly světem počítačů „PC kompatibilních“, část posloužila pouze jako inspirace pro budoucí technologie. Takové novátorství si ovšem vyžádalo daň určité hardwarové nekompatibility v době vydání.

Kulatý konektor pro myš, kterému se později začalo říkat PS/2, měl ještě dlouhou budoucnost před sebou, nová 1,44MB disketová mechanika byla také správnou volbou a o analogovém obrazovém výstupu VGA snad ani nemá cenu mluvit, když jej má ještě dnes polovina nových notebooků. Na druhou stranu používané ESDI pevné disky byly kompatibilní pouze v rámci řady PS/2 a náhrada nebyla nejlevnější (dnes navíc téměř nedostupná, to už je jednodušší sehnat MCA SCSI řadič a přidat SCSI disk).

Zezadu měl počítač připraveny dva sloty sběrnice MCA, kterou IBM zamýšlelo jako náhradu ISA (což se povedlo až mnohem později PCI). Fakticky byly uvnitř rovnou tři sloty, ale jeden z nich byl již z výroby obsazený grafickým adaptérem IBM Plasma Display Adapter, což byla karta shodná s VGA, doplněná o obvody napájení a řízení vestavěného displeje.

Ze dvou volných slotů je jeden dlouhý (32bit) a druhý krátký (16bit). V tomto konkrétním kusu je dlouhý konektor z výroby obsazený ethernetovým řadičem pro připojení do počítačové sítě. Bohužel sehnat dneska do MCA něco jiného (například zvukovou kartu) je téměř nadlidský úkol. Mnohem slabší nabídka byla kvůli licenčním poplatkům už v té době. Buď jste si mohli hodně připlatit proti ISA alternativám, nebo jste měli jednoduše smůlu. To byla také častá kritika rozšiřitelnosti P70.

Jedním ze zajímavých upgradů, který stojí za zmínku, je přidání dalšího grafického adaptéru do slotu MCA – konkrétně akcelerátoru IBM 8514/A. Ten totiž není kompatibilní s VGA a může pracovat po boku původní grafiky. Kromě podpory 256 barev až do rozlišení 1024×768 nabídl se speciálním ovladačem možnost rozšířené plochy už ve Windows 3.x, řadě specializovaných grafických programů i pozdějšího Xfree86.

Špičková klávesnice

Vedle zmíněných předností se v IBM snažili dodržet to, na co byli jejich zákazníci zvyklí. Počítač byl uzavřený ve velmi kvalitní šasi z plechu a plastu, která ani po letech nevypadá chatrně. Tím nejdůležitějším byla ovšem klávesnice s vynikajícím komfortem.

Klávesnici s počítačem propojuje kroucený kabel, který ji po vyháknutí umožňuje umístit skoro půl metru od displeje. Zadní část klávesnice lze ohnout a vytvořit tím velký sklon, který mi sice nepřijde moc praktický, ale tenkrát měli lidé možná jiné preference.

Na rozdíl od konkurence se vsadilo na plné rozložení shodné se stolními klávesnicemi. Mezi přenosnými počítači šlo o velkou výjimku a výrobci se jinak spíše předháněli, kdo vymyslí horší rozložení (ostatně ne, že by to dnes bylo jiné).

Odezva kláves je neskutečně přesná a spínače uvnitř klapou pěkně nahlas. Toho si můžete všimnout i ve vloženém videu. Nicméně musím přiznat, že na klávesnici je přímo radost psát ještě teď po více než 20 letech.

Ergonomie a použitelnost

Z dnešního pohledu už kufřík vážící 9,5 kg nepůsobí tak přenositelně jako dříve, ale tenkrát se oceňovaly rozměry umožňující počítač přepravovat jako příruční zavazadlo v letadle. Musím uznat, že jsem docela rád v posunu hmotnosti směrem dolů, který se za ty roky udál. Několikrát jsem s počítačem někam vyrazil (přestože jsem si cestu usnadnil autem) a kolikrát mi stačilo pouhé vynášení po schodech a přenášení po budově. Ne, že by 10 kg bylo něco smrtícího, ale když držíte počítač 20 minut v ruce, trochu vás začne štvát. Přitom zrovna P70 má ještě docela dobře tvarované vyklápěcí madlo.

Z pohledu pohodlí při práci (na stole) je tento počítač naopak srovnatelný s moderními notebooky. Displej je sice jen monochromatický, ale nesvítí hůř než běžné LCD se zářivkovým podsvícením. Možnost odsunutí pohodlné klávesnice a základní polohovatelnost displeje na dobrém pocitu také jen přidávají.

Chlazení je řešeno jediným velkým ventilátorem. Nějaké řízení chlazení se zde neřeší. Ventilátor se zapne společně s počítačem a s ním se také vypíná. Je slyšet rozhodně víc než u dnešních notebooků. Na druhou stranu velké lopatky zajišťují, že zvuk není příliš vysoký, a tak přestože je slyšet, vlastně vůbec neštve.

Žádné přepínače

Pokrokovost vnitřní architektury se projevila i způsobu konfigurace počítače. Na zadní straně byste jen marně hledali nějaké miniaturní přepínače (dip switche). Počítač navíc neměl žádný BIOS setup a jediné, co vám dokázal sdělit bez operačního systému, byl test operační paměti a případné chybové kódy.

Vše se konfigurovalo buďto automaticky (týkalo se i přídavných karet), nebo pomocí diskety s nastavovací utilitou od IBM. S touto utilitou jste mohli měnit všechno od konfigurace přídavných karet a disků až po přepočet barev v programech na odstíny monochromatického displeje.

V základu ovšem platilo, že přímo v souvislosti s hardware počítače nemusel uživatel řešit vůbec nic a po vybalení z krabice stačilo připojit klávesnici (ta se kvůli lokalizacím dodávala samostatně). Samostatně se dodával také operační systém – nejen kvůli lokalizaci, ale také kvůli rozsáhlé nabídce od DOSu až po grafické OS/2. Pro koncové uživatele to však nepředstavovalo problém. IBM neprodávalo přímo a základní konfiguraci počítače prováděl dle představ uživatele obvykle lokální prodejce (většinou i s instalací základních programů potřebných pro práci).

Technická specifikace

  • Procesor: 20MHz Intel 386DX (vyměnitelný ve standardní patici, připravena patice pro matematický koprocesor Intel 387)
  • RAM: 8 MB (standardní sloty SIMM ze stolních počítačů)
  • Grafický adaptér: IBM 8573 Plasma Display (stejné čipy jako u VGA), 256 kB VRAM
  • Podporované grafické režimy: CGA, EGA + 320×200 ve 256 barvách a 640×480 v 16 barvách
  • Displej: 10,5“ monochromatický plazmový (640×480 a 16 odstínů)
  • Pevný disk: 60 MB, 3,5“ half-height, rozhraní ESDI
  • Síťový adaptér: IBM LAN Adapter/A for Ethernet (10 Mb/s)
  • Rozhraní: 1x sériové (25-pin), 1x paralelní, mini-DIN myš, konektor externí 5,25“ disketové mechaniky, obrazový výstup VGA, 32bit slot MCA, 16bit slot MCA
  • Výměnné jednotky: 3,5“ disketová mechanika HD (1,44MB)

Komentáře k článku

  1. 1. Petr Jirásek  12.10.2012  18:38:25

    Radost, neco takoveho videt:)

  2. 2. AG  13.10.2012  23:44:35

    Sikovne. Preco dnes vyrobcovia nevymyslia nejaky system odnimatelnej klavesnice alebo inak odfixovat polohu displeja? To by bol ovela vacsi pokrok ako tie smiesne ultrabooky, nehovoriac o sirokych displejoch.

    BTW technicka poznamka k blogu: Ked zabudnem zadat mail (co zabudnem vzdy), text komentara sa zmaze :-/

  3. 3. matěj  30.11.2014  16:55:45

    super stroj jednou sem na takovým pracoval no prostě super

  4. 4. Sabina Zelená.  4.1.2022  20:47:17

    [02]:
    Keď píšem akýchkoľvek online text do takéhoto formulára vrátane mejlov vo webovom rozhraní,pred odoslaním proste vždy urobím Ctrl+A,Ctrl+C a odošlem a keď sa to popsuje,tak to skúsim znova a do prázdneho formulára dám Ctrl+V a je vybavené.
    Ak nemáte UPS a píšete z desktopu,alebo máte nestabilný OS,radšej si to napíšte v Notepade a priebežne ukladajte a nakoniec z neho Ctrl+A,Ctrl+C,Alt+Tab na web,Ctrl+V a o odoslať.

  5. 5. Sabina Zelená.  7.1.2022  19:53:30

    [00]:
    Ako to myslíte,že sériové rozhranie 24 pin?
    Má 25 pinov a zrejme len 9 z nich je zapojených,lebo do veľkého COMu vedie len 9žilový plochý kábel,rovnako ako do malého.Konektor veľkého COMu vyzerá ako invertovaný LPT,ale do LPT vedie 25 žíl a do veľkého aj malého COMu 9 žíl.
    Alebo je vo veľkom COM viacero pinov zapojených na rovnaký vodič a je len 1 vôbec nezapojený,že píšete 24 pin?

  6. 6. swarm  7.1.2022  21:26:25

    [5] To jsem spíš jen napsal blbě. Je to prostě normální velký seriák – 25pinový. Jinak on ve skutečnosti může využívat většinu těch PINů. Jsou různé úrovně zapojení velkého sériového portu a některé mají hodně podpůrných signálů navíc. Běžný hardware to ale nepotřebuje. Často i na starých UNIXových minipočítačích býval plně zapojený jen jeden z portů – typicky pak používaný pro nějaký starý modem. Zbytek byl pořád ve velkém provedení, ale neměl toho zapojeno víc než malá 9pin varianta.

  7. 7. Sabina Zelená.  8.1.2022  0:11:14

    [06]:
    Ďakujem za vyriešenie asi všetkých záhad o veľkom COMe,keď som začínala s PC,už boli len malé COMy(to bolo za dominancie 386iek),s veľkým som sa osobne zoznámila,až keď som už k schraňovaniu svojich vyslúžilých kompov pridala aj regulérne zbieranie a zachránila som zo šrotu svoju 1. 286ku(Acer 915P),tá má onboard veľký COM a teraz mám na ceste hranatú myš 1.generácie,tak konečne budem môcť zistiť,či ten port funguje,ale chcem si dať veľký COM aj do 2. 286ky a na všetkých ISA radičoch mám len 9pin interné konektory a zo šrotu som doniesla aj nejaké veľké COM porty,ale všetky sú poškodené(ufiknutý interný konektor a torzo káblika má 9 žíl),teraz zháňam zdravý veľký COM aj v záslepke,a to ten s 9 pinmi zapojenými,lebo na radiči mám len toľko,o tom plne zapojenom som nevedela(vďaka za info),ale ten nemám kam zapojiť,no a teraz z toho vyplýva otázka:
    Bude mi fungovať myš na veľký COM,ak ju pripojím do veľkého COMu,ktorý má zapojených len 9 pinov?
    Nakoniec som zohnala také myši 2 a chcem si ich zapojiť k obom 286kám,lebo sa snažím xebe radiť podobne starý HW,takže k najstarším PC chcem dať aj najstaršie periférie.
    BIOS vidí oba COMy na radiči,tak ten 2.chcem zapojiť tiež,a to do veľkého portu.
    Ináč na starých grafických kartách mám LPT porty,ale tie BIOS nevidí.
    Game porty to nie sú,na to sú široké,je to 25+1 interný port na väčšine mojich ISA grafických kariet.
    Viete aj o tom niečo?
    Alebo by to mohlo byť na plne zapojený veľký COM?
    Ale aj tak,prečo na grafickej karte?
    Ešte raz ďakujem za podrobnosti o veľkom COM porte.

  8. 8. swarm  8.1.2022  10:43:12

    [7] Na starých ISA multi-IO kartách (porty+FDD+IDE) ještě velký seriák býval, ale je pravda, že typická multi-IO karta měla na sobě malý sériák + paralelní, zatímco gameport + velký sériák byly na extra plíšku. Když tak nad tím přemýšlím, myslím, že v této době už nikdy nešlo o plně zapojený velký sériák, protože plochý kabel k nim vedl vždycky moc úzký. Ono to asi už tehdy bylo i jedno, protože modem s podporou AT příkazů už pak dost často nepotřeboval nic víc, než co bylo v plně osazeném 9-pin seriáku.

    Zařízení jako myši s velkým konektorem poběží přes redukci velký/malý úplně bez problému. Ty nepotřebují prakticky nic a velký konektor mají jen proto, že byl tehdy běžnější. Dneska spíš bude problém najít něco, co by ten velký sériový port v plném osazení potřebovalo. Sám asi doma taky nic takového nemám.

    LPT port na grafických kartách se musí nějak správně nastavit, nicméně skutečně to je port využitelný pro tisk. Ono je taky otázka, jestli se netluče s LPT portem na nějaké té multi-IO kartě. Jakmile je víc karet s porty v počítači, musí se nastavovat jumpery, aby měly rozdílné adresy, jinak to nebude fungovat.

    Důvod umístění LPT portu na grafický adaptér má na svědomí IBM, když udělala v IBM 5150 PC ten MDA (Monochrome Display Adapter) a přišlo jim, že hi-res textový režim MDA pro kancelářské použití přímo vybízí ke kombinaci s možností tisku na LPT tiskárnách, protože takové kancelářské PC stejně bude potřebovat obě funkce a slotů bylo předtím v počítači málo.

    V textu jsem opravil „24pin“ na „25-pin“.

  9. 9. Sabina Zelená.  8.1.2022  23:28:04

    [08]:
    Ďakujem za kompletné a dôkladné vysvetlenie.
    Tak to asi nemám dosť staré multi-IO karty,väčšina,čo mám,má FDD,IDE,LPT,Game Port a 2x malý COM,potom mám ojedinelé karty,ktoré toho majú menej,ale na žiadnej nemám viacpinový COM.Až na 1 bez externých konektorov je na všetkých priamo LPT a tie,čo majú plnú šírku,majú priamo na sebe LPT a malý COM,iné majú len LPT a ostatné do inej záslepky a káblikom k interným konektorom.
    Táto konkrétna má fixne priamo z plošáku len LPT,všetko ostatné ústi internými konektormi:na strane protiľahlej oproti strane so záslepkou je pri hrane interný konektor pre Game Port,potom pri hrane protiľahlej oproti hrane s ISA konektorom mám najviac vpravo IDE,potom FDD,potom COM1 a úplne pri záslepke COM2,oba majú 10 pinov,1 nevvyužitý,káblik má 9.Karta na šírku končí hneď za LPT a na záslepke síce je COM port vedľa LPT,ale ten už nie je naspájkovaný do plošáku,ale vedie z neho 9žilový káblik a je zapojený do interného portu.Je to samozrejme malý COM.
    Ďalšie porty si musím dať do iných záslepiek a pripojiť káblikom.
    Na karte sú nezapojené COM2 a Game Port,takže úplne ideálne by som chcela záslepku s velkým COMom a Game Portom,ale to sa asi vedľa seba nezmestí,takže ostáva veľký COM,interné konektory sú ale identické(9+1 pin),takže potrebujem ten veľký COM s 9žilovým káblikom.
    Výhoda tohoto konkrétneho multi IO radiča je,že si môžem prehodiť externé COM porty,ak napríklad myš nebude chcieť fungovať na COM2,môžem to prepojiť tak,že veľký bude COM1 a malý bude COM2.
    Ten adaptér mám,ale chcela by som mať skutočný veľký COM aj na PC,tú 286ku chcem dizajnovať tak,aby bola čo najviac retro a veľký COM je viac retro,než malý,tak keď tam mám voľný interný konektor,tak prečo tam ten veľký COM nedať?
    Asi jediný dôvod ho tam nedať by bol,že ho nezoženiem.
    Ďakujem za potvrdenie,že myš extra piny nepoužíva.
    LPT porty najviac používam na zálohovanie a transfery laplinkom,mám 1 ihličkovú tlačiareň,tak by bolo zaujímavé mať 2 funkčné LPT porty,ale aj tak neviem,či tá tlačiareň bude funkčná,ešte som ju od nájdenia neskúšala a zohnať do nej pásky tipujem,že nebude možné,ale aj tak,prečo nesprevádzkovať všetky porty.
    Ďakujem za potvrdenie,že to na tej grafike je fakt LPT,jumpery som si nevšimla,musím to ešte preskúmať,myslela som,že po spustení BIOS prideľuje portom adresy v poradí,v akom ich nájde,takže keď ten na grafike je o 2 ISA sloty ďalej,než je radič,tak asi k nemu dôjde BIOS neskôr a dá mu adresu pre LPT2.
    No ale PC tej doby mali aj tak hlavnú multi-IO kartu s LPT…,alebo myslíte,že tú grafiku vyrobili už v ére PC s onboard IDE a FDD radičmi a kancelársky PC by nepotreboval COM a stačila by mu 1 karta VGA+LPT?
    Ale kompy s onboard IDE a FDD majú zvyčajne aj onboard LPT a COM,takže je fakt málo príležitostí,kde by ten port na VGA karte nebol 2.,ale asi je jeho východzí stav LPT1 a bojuje o adresu s portom na radiči…to by takto nemusel fungovať ani 1…
    Na ďakujem za vysvetlenie histórie LPT portu na grafickej karte a napadá ma,že by z toho mohol byť ďalší článok toho typu,ako Kde sa vzali Insert a Del vedľa medzerníka,to by asi mnohé osoby zaujalo rovnako,keby sa k sérii Kde sa vzalo…pripojil článok Kde sa vzal paralelný port na grafickej karte,alebo kde sa vzal IDE port na zvukovej karte,vôbec by to bolo zaujímavé urobiť viac článkov na spôsob Kde sa vzalo…
    A on je aj malý COM vo verzii,že nie je zapojených všetkých 9 pinov?
    Ináč tú grafiku tam mám nejaký Trident 512KB VRAM.
    Mám ešte 1 podobnú grafiku,a potom ešte 1,ktorá má ale 1 dieru uprostred konektoru vynechanú a väčšina VGA káblov mi do nej nejde,lebo 1 diera chýba,asi len 1 CRT monitor,čo tam tiež ten pin nemá,mi tam ide.Čo je to za grafiku?
    Ináč ako VGA,líši sa o jedinú dieru v prostrednom riadku.
    No rozhodne ďakujem za zaujímavý rozhovor.

  10. 10. swarm  9.1.2022  11:41:08

    Starší multi-IO ten širší port měly, ale předpokládám, že pak už o něj nebyl zájem. Já v 90. letech chtěl taky hlavně ty malé porty, abych nemusel používat redukci. Předpokládám, že to tak měli skoro všichni, takže se výrobci přizpůsobili.

    Autodetekce na úrovni BIOSu neexistuje pro COM/LPT. Musí se to na každé kartě nastavit pomocí jumperů, aby to fungovalo. BIOS je pak jen schopný provést jakousi detekci, že osahá typické adresy vyhrazené pro COM/LPT porty a zjistí, na kterých nějaká karta odpověděla. Naštěstí třeba zrovna na ty multi-IO karty jsou weby, kde se dají najít ty konfigurace a jsou tam schématické obrázky karet s pozicemi jumperů. Jinak by to už dneska byl moc velký boj – ne každý výrobce natisknul vysvětlující tabulku přímo na plošný spoj.

    Já bych se na velký COM při stavění počítače asi vykašlal. Reálně se dal najít na ranných 286/386, ale ty pozdější 286/386 už jej obvykle ani neměly. Záleží tedy, co stavíte za 286 – máte to na nějaké malé integrované základní desce? Jestli jo, tak tam by už odpovídalo dobově spíš řešení s malými porty. Pokud je to 286 na obrovské základní desce velikosti původního IBM AT, kde je místo chipsetu jen hromada malých obvodů, tak tam by historicky seděly velké porty. Příklad takové desky je moje Vienna 286:

    http://retro.swarm.cz/20180914/aaa-9/

    … tam je zajímavé, že sériový i paralelní port jsou integrované přímo na základní desce a mají porty na risery hned vedle napájecích portů (a je vidět, že i velký seriák má podle počtu pinů pro riser plné zapojení).

    K těm LPT na grafických kartách – ono jde o to, že původní hodně stará PC ještě žádné multi-IO karty neměly. To přišlo později až jako řešení na příliš mnoho karet uvnitř počítače. V praxi to bylo tak, že v první půlce 80. let neměl v základu PC ani sériový, ani paralelní port. Kancelářské počítače s MDA (hi-res textový režim pro kancelářskou práci) dost často měly i tiskárnu, takže IBM dalo LPT port na kartu, aby nebyl problém s počtem slotů (původní PC jich mělo jen pět). Když někdo chtěl i sériový port, koupila se extra karta, která nic jiného než třeba dva sériové porty ani neměla. Řadič disku a disket byly zprvu taky jako dvě karty, i když brzo došlo na jejich spojení na jednu kartu (tak jako to mám u té Vienna 286 v odkazu). V té době však na nich nebyly žádné externí porty COM/LPT. To přišlo až později, když se všechno integrovalo do malého čipu ke konci 80. let (možná spíš začátku 90.). Na tom mém řadiči Western Digital WD1003A-WA2, což je technologie tak 1986, je vidět, že by se tam logika COM/LPT ani nevešla, protože už samotná obsluha ST-506 disků a disketovek zabrala čipy kartu plné velikosti.

    Trident s 512KB už bude nějaká karta ze začátku 90. let (tipuju řadu 8800/8900, případně integrovanější to samé 9000). Ta druhá grafika, kde chybí jedna díra, bude taky normální VGA. IBM to tehdy takto vyrábělo (mám to na IBM PS/2 P70), ale výrobci pak přišli na to, že bude lepší tam nechat všechny piny (asi to bylo levnější na výrobu). Ten extra pin ale není potřeba a nic nedělá. Pokud se do konektoru vyvrtá díra na ten pin navíc, bude to fungovat. Stejně tak když se z monitoru ulomí ten pin navíc, tak to taky bude fungovat bez jakéhokoli omezení (včetně funkcí jako DPMS. Já vzal krátký prodlužovací kabel od 3Dfx Voodoo2 a ulomil z něj ten pin.

  11. 11. Sabina Zelená.  17.1.2022  15:50:02

    Test,či je problém v dĺžke príspevku,alebo či mám ban.

  12. 12. Sabina Zelená.  17.1.2022  15:51:04

    No chcem ten veľký COM tiež práve,aby som nemusela používať redukciu.
    Takže tie adresy,čo sa mi po boote zobrazujú v tej orámovanej štatistike HW,ktorý BIOS vidí,v kolónkach ‚Serial Ports‘ a ‚Parallel Ports‘,nie sú zdetekované porty,ale voľné adresy,ktoré pre dané porty BIOS má k dispozícii,že?
    Mám tam ten naj1duchší 1stránkový BIOS,asi AMI,žiadne nastavenia COM,ani LPT tam nie sú,takže tam sú fixné a nemenné adresy,ak to teda porty nijak nedetekuje a adresy nepriraďuje,tak to znamená,že sú to fixné adresy(nikde nemôžem v BIOSe pridať ďalšiu adresu pre port) a mám tam teda 2 adresy pre COM a jedinú adresu pre LPT,takže tie adresy sa buď využijú,alebo nie,ale keď tam mám len 1 adresu pre LPT,tak asi keby sa mi podarilo vyjumperovať akúkoľvek inú adresu,tak to asi ten BIOS nemôže vidieť,keď tam ráta s jediným LPT portom,tú adresu obsadí port na IO karte a port na VGA karte už nemá čo obsadiť,keďže tam BIOS ďalšiu adresu pre LPT neponúka,je to tak?
    Alebo myslíte,že tú ďalšiu adresu uvidí DOS alebo nejaký program,napríklad Norton Commander,priamo bez vedomia BIOSu?
    Samozrejme na kartách žiadny popis nastavenia jumperov nie je.
    Takže mám skúšať googliť tú konkrétnu kartu?
    Ale zas…má zmysel nakonfigurovať adresu toho LPT2,keď BIOS s LPT2 vôbec neráta a má jedinú adresu pre LPT?
    Takže BIOS v tomto kompe si siaha len na 1 LPT adresu,na tej nájde LPT1 na Multi-IO karte a má hotovo,na ďalšie adresy nesiaha,tak mu nemá na akej LPT2 odpovedať,keď sa BIOS na LPT2 nepýta…
    Prosím,mohli by ste uviesť nejaké linky na také weby s dokumentáciou IO kariet?
    Ale o jumpery ide na VGA karte,multi-IO správne prihlasuje LPT1,ten port na grafike by mal byť LPT2.
    Dokonca je extrémne ojedinelé,že nejaký výrobca vytlačí na plošák kompletný popis,niekedy ani nie sú označené interné konektory,na OldComp.cz mám vlákno o DIP switchoch na tejto základnej doske a záver bol nakoniec nechať to tak,že 286ka pod DOSom aj tak RAM nad 1MB nevyužije.
    Ja staršiu dosku,než túto,nemám,takže holt zostavu,ktorá má zastupovať najstaršie obdobie,ktoré som schopná mať zastúpené(1986 až 1990),musím stavať na doske z roku 1990(podľa BIOSu),aj takéto dosky,aj menej vzácne(je dosť dochovaných dosiek so skoro rovnakým layoutom,ako je tá moja,ale moja je jediný dochovaný Honghongský variant,všetky dochované ďalšie dosky skoro identické s touto sú Made in Taiwan,Phillipines a Thailand,moja jediná je Made in Hong Kong),dnes stoja okolo 4’000 až 5’000 CZK,staršie sú za 5miestne sumy a na zberných dvoroch,či pri smetiakoch sa už dávno neváľajú,ako invalidná dôchodkyňa nemám šancu zohnať staršiu dosku,nebodaj starší komp celý,oni sa vyskytujú na Aukre aj XTčka,PS/2,dokonca raz tam bolo IBM PS/1,potom 8bitov neúrekom,ale na to už nedosiahnem,takže som rada,že som stihla zachytiť tých pár dosiek,ktoré v rokoch 2001 až 2008 vyhadzovali ako odpad a môžem stavať aspoň na nich,z 286kových mi len 2 fungujú a toto je tá staršia(ďalšiu mám v Aceri 915P),tak najhistorickejšiu zostavu staviam na nej,takže chcem look z obdobia 1986 až 1990,dosť prvkov je z roku 1987,takže sem chcem aj veľký COM a bude mať tú hranatú myš a je tam DOS 3.30,Norton Commander 1.0,pôjde tam Windows 1.01,zháňam hry z 80.rokov,mám zopár,ale väčšina mojich hier je zo začiatku 90.rokov a evokujú 386kovú dobu,chcem tam dať viac takých,čo sú prevažne v textovom móde,alebo majú jednoduchú grafiku,CGA farby a pod..
    Tak to je zhruba cieľ tohoto projektu.
    Moje 286kové dosky sú asi o štvrtinu menšie,ako Vaša vo Vienne,ale zároveň sú to moje najväčšie dosky,sú výrazne väčšie,než moje 486kové,Pentiové a oproti tomu 386kové sú úplne drobné,asi fakt,ako myslíte malú dosku,pod tým si predstavím svoju fakt miniatúrnu 386kovú,je snáď menšia,než papier A4,tie 286kové sú o niečo väčšie,než A3,možno aj o štvrtinu,takže tá moja doska,na ktorej staviam,je niečo medzi Vami opisovanými extrémami a asi bude vyzerať rovnako historicky korektne len s malými COM portami,ako aj s veľkým aj malým COM portom,čo je môj cieľ.

  13. 13. Sabina Zelená.  17.1.2022  15:54:09

    …
    Malý COM mám všade,tak chcem aj veľký.
    Aj čo sa týka čipov,je moja doska niečo medzi,má aj čipset,aj samostatné 1účelové čipy na funkcie,ktoré v ranných čipsetoch neboli,sú na nej aj také 1účelové obvody a 1duché samostatné čipy,ako na Vašej Vienne,ale je tam aj veľký štvorcový multifunkčný čip,zrejme ranný čipset.
    Malý COM tam už mám a chcem aj veľký,myslím,že k takejto doske je 1 malý a 1 veľký akurát.
    Tak,ako na Vašej Vienne,to mám na Aceri 915P,ten má onborad LPT a veľký aj malý COM,ten má dokonca aj PS/2ky,dátum BIOSu je 1990,ale na komponentoch sú rôzne dátumy,na zdroji je rok 1984,tá Hongkongská doska je z rovnakého časového obdobia,má rovnaký letopočet v BIOSe,na sebe dátum nemá,ale je z rovnakej epochy a veľký a malý COM vedľa seba tak určite dávajú zmysel.
    Ale zvonku máte v tom veľkom COMe len pár pinov,ináč interné konektory na porty vedľa napájacích sú rovnako zaujímavé,ako odstup napájacích portov,ešte som ich takto ďaleko od seba nikdy nevidela.Na mojich doskách sú tesne vedľa seba.
    Na Aceri 915P sú porty rovno naspájkované na dosku,Hongkongská doska má onboard jediný externý port,a to DIN.
    Ja tam mám 5 16bitových a 3 8bitové ISA sloty-na Hongkongskej doske.Acer 915P má len slot na raiser a v raiseri sú 4 16bitové ISA sloty.
    Tie samostatné FDD radiče sa už dnes nezoženú,ani samostatný IDE radič som nevidela,MFM radiče sa na Aukre vyskytujú a sú strašne drahé,MFM disky detto.
    A neviem vôbec zohnať ISA SCSI radič,ani SCSI disky,či mechaniky.
    V tej Vienne je MFM+FDD radič?
    Nezobrazili sa mi asi všetky fotky,nevidím presne zapojenie FDD,zdieľa s HDD Control line(34pin)?
    A Data line(20pin) má tiež zapojený ako MFM HDD?
    …

  14. 14. swarm  17.1.2022  21:13:36

    [13] Ono je to tak, že ty default adresy pro COM a LPT porty jsou definovány standardem PC. BIOS tedy nic nenastavuje, ani nedetekuje. Resp. některé BIOSy mají detekci, ale jen pro účel toho, aby zobrazily na obrazovce, co vlastně našly. Nijak to neovlivňuje, co pak dál vidí OS a programy. Zde jsou výchozí hodnoty IO adres a IRQ dle standardu:

    COM1 – 3F8 – 4
    COM2 – 2F8 – 3
    COM3 – 3E8 – 4
    COM4 – 2E8 – 3
    LPT1 – 378 – 7
    LPT2 – 278 – 5

    Pokud tedy chcete, aby vám správně porty fungovaly, postupně najumperujete/naswitchujete jednotlivé karty v počítači odpovídajícím způsobem, aby se začínalo od jedničky a karty se navzájem nepřekrývaly. OS/programy pak prostě sáhnou na danou IO adresu a domluveným způsobem mohou zjistit, jestli na ní odpovídá nějaká karta. Pokud ne, bere se to tak, že tam port není. Novější desky, které měly COM/LPT přímo na sobě, pak místo jumperů měly nastavení skutečně v BIOS setupu – byla to náhrada za jumpery, ale jen pro ty porty přímo na desce.

    Nastavení jumperů na různých kartách můžete najít zde:
    https://stason.org/TULARC/pc/hard-disk-floppy-controllers/U-Z/UNIDENTIFIED-Two-IDE-AT-Interface-drives-SUPER-I-O-78.html
    … je tam toho fakt hodně. Několikrát jsem tam už něco hledal, když jsem potřeboval dát ISA řadič do počítače jen kvůli dalším COM portům (tj. musel jsem jim nastavit vyšší adresy a vypnout všechna ostatní zařízení na kartě, aby se to netlouklo).

    Pokud jde o grafiky s LPT portem, tak tam jsem se dozvěděl nedávno, že prý byly fixně nastavené na LPT1. Jediná možnost nastavení byla, že jeden čip hned vedle portu, byl v patici. Jeho vyndáním se port deaktivoval. Zajímavé řešení – sám jsem nikdy LPT na grafice neměl.

    Ta základní deska Vienna bude tak 1985-1986. V tom odkazu sice nebyly další fotky, ale když si dáte Vienna do vyhledávače na tom webu, tak vám to najde další zápisky, kde je více informací i fotek: http://retro.swarm.cz/?s=vienna
    … počítač má 1.2MB disketovku a pevný disk. Oboje je připojeno na stejný řadič. Skutečně ta základní deska mohla mít v nějaké vyšší verzi i floppy controller.

    Musím se přiznat, že nejsem sběratel, i když to tak podle těch webů nemusí vypadat. Prakticky nic z toho jsem nekupoval. Něco jsem dostal, sem tam mi někdo něco dlouhodobě (na roky :) ) zapůjčí. Popravdě tedy ani nevím, kolik ty věci stojí. Vienna 286 ke mně přišla náhodou a spíš jsem ji zachránil před vyhozením. Kdybych někde znal nějakého sběratele, co ty věci i vystavuje pro veřejnost (což se sám taky snažím dělat na různých akcích, protože právě v možnosti ukazovat to dalším vidím smysl to udržovat a oživovat), tak už bych mu tento počítač dávno věnoval. Tedy až si ještě někde půjčím barevný CGA monitor a vyzkouším počítač nastavit místo Hercules režimu do CGA/Plantronics ColorPlus. To je takový poslední bod, co bych ještě chtěl na tom počítači vyzkoušet. Předtím jsem měl půjčený MDA/Hercules monitor a bylo zajímavé zkoumat, jak ta grafika od ATI umožňuje na takovém monitoru přímo emulovat CGA režimy netradičním hackem časovacích signálů.

  15. 15. Sabina Zelená.  18.1.2022  10:53:46

    Ešte ku grafikám(posledný odsek [10]):
    Pozriem sa,čo presne sú zač,až sa k tomu zas dostanem,ale oproti tejto mám 1 novšiu s polovičnou šírkou plošáku a menšími čipmi,a potom mám tú s tým vynechaným pinom,tá je staršia a ešte širšia a má obrovské čipy.
    Ďakujem za informácie o tom konkrétnom pine a za radu na výrobu redukcie.

  16. 16. Sabina Zelená.  18.1.2022  12:10:49

    [14]:
    Ďakujem za informácie a návody k portom a adresy.Adresy zobrazené po boote pre COM1,COM2 a LPT1 sedia,sú tam tieto 3.
    Ďakujem za link na web o IO kartách a za info,že BIOS neobmedzuje počet portov.A aj za info,že na tej grafike to je fixne na LPT1 a že teda musím prejumperovať LPT na IO karte na LPT2.
    Môžem sa ešte spýtať,či sa dá kombinovať IDE a SCSI disky,keby som zohnala SCSI radič a disk,či bude nejak konfliktný s IDE diskom a ako to mám nastaviť,keď chcem nechať oba a ako určiť,či má PC bootovať z IDE alebo SCSI?
    Ďakujem aj za dopĺňajúce info k Vienne.
    Zbierku som začínala tak,že keď som si kúpila novší stroj,starý som zachovala a preklasifikovala na zálohu/exponát,potom sa pridali nálezy a opravy vyhodených strojov,tak som napríklad zachránila pred zošrotovaním Acer 915P,osoby,ktoré ma poznali a vedeli,že to mám rada,mi kedysi nosili HW zdarma,napríklad väčšinu 286 a 386kových dosiek mám od bratranca,ale to bolo v dobe,keď to malo 0ovú hodnotu,keď som si explicitne chcela do zbierky pridať Siemens Nixdorf PCD3Nsl,za ten už som na Aukre musela dať 500 korún-asi pred 15 rokmi,dnes už stoja takéto kompy tisíce a za Viennu si po dražbe kúpite Teslu,dnes sú za 500 Pentiá 2 až 4,aj to len v noname casoch,noname 286ky,386ky,486ky a Pentiá 1 sú za jednotky tisíc,ako aj značkové P2 až 3,značkové 286ky,386ky a 486ky už často idú do 5miestnych súm a Commodory idú bežne na 50’000,XTčka sa bežne dražia okolo 20’000,PS/2 detto,samozrejme to sú ceny,za ktoré sa vydražia funkčné kompy,ale proste mi to už uteká z dosahu,dnes aj ISA karty stoja 500,grafiky idú aj k 1’000,zvukovky ISA začínajú na 600 a Sound Blaster stojí niekoľko tisíc.FDD 3.5″ zoženiete za 100,FDD 5.25″ za 700 až 2’500,FDD 8″ sa dražia za 8’000,RAMky a IDE HDD sú ešte v nižších stovkách,aj keď niekto sa už pol roka snaží predať 40MB IDE HDD za 1’500 až 1’900,ale nikto tú cenu zatiaľ neakceptuje a končí to DOSom na CF karte.
    MFM disky a radiče sú vždy nad 1’000,tak zachovalý MFM disk,ako máte vo Vienne,by sa vydražil za 5’000,celá Vienna za 20’000 až 100’000,pri dražení na eBay dostanete viac,než na Aukre,lebo pre osobu z USA je úplná sranda dať Vám za Viennu 100’000 a keby ste k nej mali originál monitor,klávesnicu a hranatú myš,tak už fakt môžete skúšať aj cenu,za ktorú si kúpite Teslu,aj keď to asi bude Model 3…
    Napríklad by som chcela do zbierky zelenočierny monochrom monitor,ale už sú príliš drahé.
    A samozrejme by som rada Siemens PCD1,a to je fakt nesplniteľný sen,ten má hodnotu ako Tesla S,možno aj ako X.
    Hercules som asi nikdy nevidela,len som o ňom počula.
    K ďalšej veci sa musím vyjadriť zvlášť,lebo sa tam neviem vyhnúť zakázanej téme,takže to asi po prečítaní budete hneď chcieť vymazať,tak to tu rozdelím,aby to nedostalo F8 celé…

  17. 17. Sabina Zelená.  18.1.2022  13:25:31

    Dopredu sa ospravedlňujem,ale chcem to vyjadriť,ako to je:
    Môj cieľ bol vybudovať regulérne IT múzeum s prístupom verejnosti a s retro-herňou,chcela som to urobiť verejné,ale 13.03.2020 došlo k prevratu,ktorý môj plán zhatil,ako viete,dnes sú múzeá neočkovaným zakázané a ja nechcem byť 1 z tých,čo by musela osobám zo svojej vlastnej menšiny zakazovať vstup do múzea,vymáhať rúšky a ničiť historické klávesnice a myši dezinfekciou a naviac ani neviem,či vôbec ako personál múzea by som mohla byť neočkovaná a keby to očkovanie hoc aj bolo neškodné,tak principiálne nesúhlasím s tým,čo sa takto násilne vynucuje a qôli čomu bola zrušená demokracia.Môj sen bol vybudovať plnohodnotné múzeum pre všetky osoby a nie nejaké fašistické múzeum len pre niekoho a dokonca práve nie pre vlastnú menšinu a vynucovať od iných,s čím sama nesúhlasím a čo pokladám za totalitné a vôbec komu sa asi bude chcieť hrať v rúške a dusiť sa pri tom,kto má okuliare a bez nich vidí figu borovú,tak z toho nič mať nebude,lebo qôli rúške sa okuliare zahmlia a osoba nerozozná ani Acer 915P od Vienny a my,čo sme celé detstvo pozerali do CRT monitorov,máme väčšinou okuliare a rúška nás tak prakticky oslepuje,jediný dojem by asi bol sluchový,no aký má toto zmysel?
    Takže tento režim moje múzeum zrušil ešte pred založením,takže teraz na 1 stranu pochopíte moje uštipačné poznámky na adresu režimu,na 2.stranu Vás vytočí,že som sa zas otvorene vyjadrila a nevyhla zakázanej téme,ale Vy ste uviedli,že preferujete zberateľov,čo umožňujú prístup verejnosti k exponátom a ako by som asi bez porušenia pravidiel mohla vysvetliť,prečo nepúšťam verejnosť ku svojim exponátom,keď jediný dôvod je,že to mám pod pokutou vládou zakázané,takže ku mne môžu len jednotlivé osoby na súkromnú návštevu a mimochodom náhodu uvidieť moje exponáty,to je asi tak limit,ako ich môžem legálne bez pokuty ukázať naživo.A je len otázka času,kedy zakážu neočkovaným aj súkromné návštevy…a kedy nám pristavia dobytčáky,tak to bolo predsa aj minule…najprv zákazy,a potom dobytčáky,ako pre Židovku je toto celé pre mňa len 1 strašideľné „už zase“ a až výde zákon,že smiem nastúpiť len do zadnej električky,tak ma to vôbec nepreqapí,takže nemôžem ani zaručiť prístupnosť exponátov spôsobom mimochodom pri súkromnej návšteve,lebo ani neviem,kedy nás začnú vyhladzovať,asi by som si mala nájsť niekoho,komu zbierku odkážem,až nastane konečné riešenie otázky neočkovaných,takže nakoniec to asi aj tak všetko skončí vo fašistickom múzeu…
    Veľmi rada by som vystavovala,ale potom riešiť dilemu pokuta a exekúcia za nebuzerovanie návštevníkov a návštevníčiek,alebo ich buzerovať,aby mi v exekúcii pre neschopnosť zaplatiť pokutu exponáty nezabavili…na toto nemám žalúdok,takže dokiaľ to bude možné,tak budem prijímať súkromné návštevy,a potom to asi bude už limitované na nahrávanie videí,ako ide ten a ten SW na tom a tom kompe a ich poskytovanie,prípadne môžem dať nejaký veľký monitor do okna a púšťať naň DOSovské hry,Win16 a pod.a ľudia sa budú musieť dívať z ulice,aby som žiadny zákon Protektorátu Rúšky,Zákazy a Pokuty neporušila.
    A žeby som sa dožila ďalšieho prevratu,neverím a keby aj,tak aj tak nie je záruka,že ďalší režim nebude ešte horší,pravdepodobnosť,že za môjho života ešte bude niekedy taký režim,ktorý by povolil múzeá všetkým,je asi tak malá,ako že zas začnú vyrábať 286ky…
    Ešte raz sa ospravedlňujem,ale fakt neviem,ako ináč vysvetliť,prečo nemám verejne prístupné exponáty a prečo nemám natrieskanú retro-herňu za dobrovoľné vstupné,aj keď je môj životný sen takto oživiť a popularizovať DOS,Win16 a celú 16bitovú éru a pred prevratom som riešila grant na múzeum a ako zabrániť hráčom a hráčkam mazať mi verejne prístupné disky,aby aj po nich prichádzajúce osoby mali čo hrať,no ale prevrat prišiel a plány na múzeum mi rozvrátil a neexistuje žiadny iný-nekovidistický dôvod,prečo moje múzeum padlo dávno pred dokončením.

  18. 18. swarm  22.1.2022  10:35:25

    [16] Moc ty ceny nesleduju, ale čekal bych, že cena za stroj jako tahle Vienna, je tak max 10 tisíc korun, když se chvíli počká na ebay. Podle mě to až taková vzácnost není. Občas sice někde vidím ceny „kup teď“ hodně vysoké, ale když se dívám na proběhlé aukce, tak to není až tak hrozné. Je teda pravda, že v posledním roce ty ceny starých počítačů docela poskočili, protože řada nových lidí je začala kupovat/schraňovat.

    Zaujal mě tento článek: https://www.high-voltage.cz/2022/zachranme-co-muzem/ … myslím, že udělat si kontakt v nějakém blízkém sběrném dvoře, není úplně od věci. Já teda nejsem sběratel a spíš časem pošlu dál, co mám doma, ale vím, že jsou jiní, kteří takto získávají opravdu zajímavé věci.

    Jinak SCSI řadiče jsou úplně bokem a nedělají konflikty s IDE disky obsluhovanými standardními BIOSovými prostředky. Pokud jde o bootování z SCSI řadičů, tak tam stačí mít takový, který má vlastní BIOS modul. Jakmile proběhne POST standardního BIOSu, ještě před bootem operačního systému se začnou vykonávat BIOSy vložených karet, takže se tam objeví nějaký další text s detekovanými disky a případně i možností vlézt do setupu řadiče a vybrat, co se má použít pro boot (pozdější řadiče z dob PCI zas spoléhají na to, že v hlavním BIOSu je nastavena volba bootu „SCSI“ – typicky desky pro Pentium II už to tak mají… tato volba se pak používá i pro přídavné IDE řadiče s vlastním BIOSem). Nějak takto fungují i síťové karty s boot ROM, se kterými je pak možné dělat PXE boot, případně startovat OS z Novelovského serveru (o tom má velmi pěkná videa youtube kanál NCommander, který ukazuje jak takové šílenosti doma rozběhat).

  19. 19. Sabina Zelená.  24.1.2022  13:42:33

    [18]:
    Kombinácia vzácnosti,plnej funkčnosti a perfektného stavu,pričom sa to týka ako celku,tak komponentov a originálne komponenty v súhrne poriedne boostnu cenu,ale čím neskôr predáte,tým za viac,len to udržate v takomto stave ďalších 10 rokov a milión bude realistická cena,hlavne ak to toho času bude posledný plne funkčný kus svojho typu…
    No po oprave Trabanta by som s nájazdmi na zberné dvory mohla začať,ale celá od toho nečakám,vraj personál nemá pre také veci pochopenie a nechce predávať „šrot“,vraj ‚myslia‘ 1smerne.
    Ďakujem za podrobné info o SCSI a ďalších kartách s Option-ROM,už v tom mám jasno…už len zohnať príslušný HW a keď tak nad tým rozmýšľam,tak by to mohlo obísť aj mŕtvy Dallas zaseknutý na defaultných hodnotách a z SCSI by to bootovať mohlo…akurát zohnať dnes SCSI disky…
    IDE radiče s vlastným BIOSom znejú tiež dobre,existujú v ISA verzii?
    Ďakujem za nevymazanie epilógu môjho pôvodného múzeálneho zámeru.

  20. 20. Sabina Zelená.  24.1.2022  13:50:42

    [19]-oprava,má tam byť,’…ale veľa od toho nečakám…’v odseku o zberných dvoroch.Preklep v riadku ‚Suggestions‘ qôli traseniu ruky a qôli odlesku displeja som si to aj všimla až po dokončení.

Napsat komentář