Problematický zvuk chlazení provází notebooky HP tak nějak od nepaměti. Neplatí to pro všechny, ale mnoho modelů, které jsem za život recenzoval, patřilo k těm hlučnějším strojům v rámci třídy. Můj pracovní stroj 840 G5 sice není vyloženě hlučný, ale běžící ventilátor u něj vydává nepříjemně pískavý zvuk. Tedy vlastně vydával – před měsícem jsem upravil chlazení tak, aby už byl tichý.

(pokračování článku)

Nevím, jak je možné, že do svého virtuálního muzea jsem dodnes nebyl schopný přidat plnohodnotný článek o tomto malém japonském zázraku mobilní techniky s 6,1“ displejem. Libretto už je dnes v podstatě ikona, každý „retro PC“ youtuber už aspoň jedno má a prodejci v aukcích si jsou významu tohoto stroje dobře vědomi, když nastavují cenu. Když Libretto vyšlo, nejen že to byl plnohodnotný PC počítač, ale jeho parametry (CPU, RAM, disk) se ani příliš nelišily od klasických „velkých“ notebooků a s počáteční cenou pod $2000 bylo vlastně kolikrát i levnější.

(pokračování článku)

Apple se odhodlal k poměrně radikálnímu kroku a rozhodl se, že opustí procesory od Intelu a nahradí je svými vlastními. Jeho snaha o plné ovládnutí uživatelského „zážitku“ je tak zase o krok blíž. Konkurence v noteboocích a desktopech je však úplně jiná než na poli mobilů a tabletů, takže to Apple nebude mít zas tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

(pokračování článku)

V dnešní době, kdy se jednoduše očekává, že uživatel/spotřebitel je pitomec, mají různé omezující nařízení a technologie žně. U vysavačů se omezuje spotřeba (místo aby se omezila spotřeba ku sacímu výkonu, když tedy pomineme, že to je celé nesmysl), u velkých serverů se dnes v EU pro změnu řeší, jak moc mohou spotřebovávat energie při nečinnosti (přestože málokdo si koupí server, aby ho pak nechal nečinný). U notebooků jsme si na pár vlezlých a obvykle zbytečných technologií pro teoretické šetření energie taky zvykli…

(pokračování článku)

Koncem 90. let se čekalo, že Linux je budoucností běžných stolních počítačů, protože nebude dávat smysl platit za Windows, když už zde existuje alternativa zdarma. V jednu dobu se bublina výrazně nafoukla a pak zas splaskla, aby se ještě v několika etapách tato myšlenka zkusila vrátit – jednou přes levné „netbooky“, jindy přes nahrazení stolních počítačů a notebooků tablety s kompletně jiným ekosystémem. Realitou je, že notebooky se s příchodem tabletů a mobilů nestaly zbytečné, a Windows je na nich stále nejrozšířenější.

(pokračování článku)

Na lepší se zvyká vždycky snadno, a ač někdy rádi s nostalgií u technologií vzpomínáme na minulost, je třeba říct, že to tehdy zas taková idylka taky nebyla. V rámci svých počítačově-archeologických zálib se mi mimo jiné vybavilo, jak jsme tehdy existovali v dobách, kdy naše počítače zobrazovaly maximálně 256 barev. Je to jedna z těch věcí, co mi vůbec nechybí.

(pokračování článku)

Vůbec nechápu, jak mi tato informace mohla uniknout, ale do nových grafik u procesorů Core 10. generace (těch končících G1-G7) Intel přidal možnost nastavit, jakým způsobem se obraz roztáhne z nižšího rozlišení na vyšší. Nyní jsem měl konečně možnost vyzkoušet, jak moc použitelné to je, a musím říct, že jsem nadšený. Nechápu, proč tak dlouho trvalo, než někdo tuto možnost přidal.

(pokračování článku)

Omezené vycházení a zavřené podniky způsobily, že jsem se vrátil k hraní starých her. A protože staré hry vypadají nejlépe na CRT monitorech, jeden zapomenutý jsem rovnou vytáhl ze skříně. Jakkoli na CRT vypadají hry v nízkém rozlišení nesrovnatelně lépe než na LCD a mají skvělé barvy, pořád je tu ještě problém s blikáním. Tedy ne nutně…

(pokračování článku)

Během posledního půl roku jsem měl tu čest pracovat už s několika notebooky vybavenými OLED displeji a dohromady jsem je používal přibližně měsíc coby svoje hlavní pracovní stroje. I tento příspěvek píšu na stroji s OLED displejem a cítím, že nadešel ten pravý čas, abych sdílel pozorovaná pozitiva i negativa.

(pokračování článku)

Nitro jsem dostal na podzim roku 2014 a mám jej dodnes. Obvykle jsem střídal notebooky po dvou až třech letech s výjimkou ThinkPadu R61 (čtyři a půl), takže je to u mě opravdu nestandardní. Ironické také je, že mi lidé vysvětlovali, že notebook, který není z business segmentu, se mi zákonitě musí rozpadnout během pár roků, maximálně pár měsíců po záruce. Jak si tedy Nitro vede?

(pokračování článku)