Je to už dávno, co jsem chtěl udělat seznam všech recenzí, které jsem pro NOTEBOOK.cz udělal. Pořád jsem hledal nějakou příležitost, a když přišla, tak jsem se na to vykašlal. Teď v létě se mi podařilo napsat svou stou recenzi, což už si nějaký vlastní článek zaslouží a s tím spojím i zmíněný výpis.

V nadpisu je správně uvedeno číslo 102. To symbolizuje mou lenost a schopnost odkládat „cokoli“ na později. Než totiž došlo na psaní článku, stihl jsem zrecenzovat ještě další dva kousky. (pokračování článku)

Poslední generace business notebooků DELL (Latitude E) je v mnoha ohledech velmi povedená. Elegantní černý design se velmi povedl a hranaté tvary si dokáží získat i konzervativnější uživatele. Nedávno jsem však zjistil, že DELLu v rámci snahy vyházet pár kláves z klávesnice, trochu ujela ruka.

(pokračování článku)

Po dlouhé době jsem měl možnost opět vyzkoušet servis ASUS CZ v Ostravě. Sám nemám moc velkou důvěru v tyto obří servisy. Chybí tam jakákoli možnost osobní komunikace a při nejasných závadách to často dokáže celý proces opravy akorát zkomplikovat. (pokračování článku)

Neodvratně se blíží konec roku. Konec roku bude ve světě notebooků znamenat novou platformu Intelu. Co tradičně souvisí s vydáním nových čipových sad tohoto výrobce? Přece nové modely notebooků od většiny výrobců (každý chce nabídnout novou technologii nejlépe dříve než konkurence).

Podle mnoha informací to vypadá, že výrobci displejů donutí výrobce notebooků k přechodu na 16:9 již během příštího roku a vůbec nejde o nějaké pohodlí uživatele, nebo snad nějaké výhody pro něj. Hlavním důvodem je cena. Použitím stejného rozměru, jako je u televizí se dosáhne efektivnějšího využití výroby. Při stejné úhlopříčce má navíc displej menší plochu, což je další výhoda. Někdo si možná myslí, že přechodem z 15,4″ (16:10) na 15,6 (16:9) získá větší displej, ale opak je pravdou. (pokračování článku)

Nejprodávanější notebooky mají dnes cenu do 15 tisíc korun a situace je taková, že notebook už má dnes prakticky každý. O tom, že tato většina jdoucí po ceně pomohla stáhnout směrem dolů také kvalitu notebooků, dnes mluvit nebudu. To je zas na úplně jiný článek.

Ačkoli lze dnes pořídit v podstatě plnohodnotný notebook za necelých 10 tisíc, kdo má vyšší nároky (například na výkon), ten se musí připravit daleko vyšší sumy peněz. Vysoký výkon dnes není jen o ego-masturbaci náruživých hráčů. Potřebují jej také profesionálové z různých oborů. Pro tyto lidi jsou na trhu různé workstation modely a za jeden takový kupující klidně může dát 100-200 tisíc (pokud jsou jeho nároky vysoké). Workstation notebooky nejsou jen o výkonu. Tomu musí sekundovat ještě kvalita a rozsáhlá servisní podpora. (pokračování článku)

Ne, běžně si tu neutahuji ze zpravodajství komerčních televizí, protože je to jednak nefér, a pak… no, neměl bych už čas na nic jiného. Tentokrát udělám výjimku, protože 19.7. jsem se ve zprávách na Nově dozvěděl naprostou pecku (v podstatě „revoluční“ objev).

Sedíte často u počítače? Pak byste se měli začít bát, protože možná brzo oslepnete. Klára Bitvarová to vysvětluje na konci reportáže (12:58) o speciální slepecké holi. Celá reportáž je o tom, že hůl americké výroby s akustickým hlášením překážek za moc nestojí. Na konci reportáže však před rozloučením přichází to nejdůležitější sdělení, které si dovolím ocitovat: (pokračování článku)

HP vydalo novou řadu levných SMB (small business) notebooků. Specifikace modelů této řady vypadají velmi slibně a HP například konečně implementovalo HDMI výstup, čímž tyto modely udělalo zajímavější. Zvolilo navíc docela pěkný hranatý vzhled, který působí elegantně a jedinou vadou na kráse jsou lesklé materiály, od kterých nyní kupodivu začíná odstupovat i Toshiba, která je tak masově tlačila mezi lidi (takže to asi nebyla úplně nejlepší cesta).

Původně jsem chtěl jeden ProBook přímo na recenzi, ale nepoštěstilo se mi, protože na první pokus dorazil testovací notebook s poškozeným displejem. Když došlo na druhé poslání, už jsem neměl čas. Musel to tedy vzít někdo jiný. (pokračování článku)

Jak jsem k MSI přišel. Od mala jsem byl spíše desktopař, ale často jsem nějaký ten notebook měl doma a to již v době, kdy málokdo věděl, že vůbec něco takového existuje. Ovšem neměl jsem tendenci si notebook pořídit a nebyl k tomu ani důvod. Až v době, kdy jsem začal cestovat, tak jsem se po nějakém tom kousku začal poohlížet. A jako každého, kdo využívá ke své práci desktop, mne zajímalo, jaký ten notebook má výkon? První, co jsem se na internetu dozvěděl, bylo to, že nemohu srovnávat stejně označený HW v notebook jako na PC. Nakonec po přečtení recenze na Notebook.cz, která byla mírně kritická, jsem se rozhodl akceptovat menší nedostatky a tak jsem se dostal k MSI GX600 o HW konfiguraci CPU: T7250 RAM: 2GB a GPU: Nvidia 8600M GT.

(pokračování článku)

Nový „průzkumnický“ model ThinkPad T400s přišel s obměněným dokovacím konektorem. Včera byl tento model oficiálně představen a s ním také 3 nové dokovací stanice. Stávající dokovací řešení už jsou na trhu delší dobu a pokrývají několik generací ThinkPadů všeho druhu. Zpětná kompatibilita je samozřejmě pěkná věc, ale stávající konektor neumožňoval implementaci některých nových rozhraní a zároveň svou konstrukcí nebyl vhodný pro použití v tenkých noteboocích. Ten nový řeší oba problémy.

(pokračování článku)

Myslel jsem, že s 2. článkem už se nebudu věnovat svému OCZ Solid Series, ale nakonec jsem se rozhodl zkusit nějakou alternativní možnost zrychlení SSD, a tak se pochlubím, jak jsem nakonec „pořídil“.

Na internetu relativně snadno narazíte na dvě metody. První z nich je komerční a týká se přeformátování disku na speciální oddíl, který je mnohem lépe přizpůsoben návrhu SSD. Má ovšem jeden zcela zásadní nedostatek (mimo toho, že je za prachy) – Windows neumí z tohoto formátu souborů bootovat, takže pak musí zůstat systémový oddíl standardní (NTFS). Takové řešení se mi zdá zatím velmi nešikovné. Aby to bylo dobře použitelné, chtělo by to implementaci přímo do OS. (pokračování článku)