Den se dnem se sešly a hle, máme zase konec roku. Ale co, o tom psát nebudu – toho máte jistě ze všech stran více než dost. Navíc nejsem velkým zastáncem dnešní zkomercializované formy Vánočních svátků, které se zaměřují především na kupování dárků. Obchodníci v nás už konečně dokonale zakořenili pocit, že nekoupit někomu dárek (právě na Vánoce) je vlastně to samé, jakou dotyčnou osobu nemít rád.

Jenže o tom dnes psát nebudu. Ono už těch konců roku bylo nějak hodně a zjišťuji, že můj počítač už nepostačuje mým neustále se zvyšujícím nárokům na výkon. Část čtenářů se nejspíš podivila, že mám mimo notebooku i počítač. Ano je to tak. Jen od roku 2006 neslouží jen mě, ale trůní v obýváku pro potřeby celé rodiny. (pokračování článku)

Dostal se mi na ICQ odkaz na zábavné téma zahraničního fóra thescambaiter.com, kde jeden člověk popisoval, jak se rozhodl vytřít s podvodníkem, který se snažil (možná ještě snaží) okrádat důvěřivce.

Když jsme kdysi prodávali notebook ASUS A2D, tak také přišel nějaký mail o tom, že by ho chtěl člověk z Nigerie a vymýšlel, jak realizovat celý obchod. Nejsem naivní, tak se prodej uskutečnil standardnější cestou a notebook se dostal do rukou občana této země. Vzhledem k tomu, že se u nás mluví tak nestandardním jazykem, jakýkoli mail podobného typu v angličtině velká část lidí rovnou považuje za nějakou levárnu. Je mi ale jasné, že někde v anglicky mluvících zemích je podstatně těžší rozeznat, co je relevantní pošta, co spam a co nějaký podvod.

Ve zkratce

Člověk na zmíněném fóru se rozhodl podvodníky potrestat, a tak zkusil rozehrát takovou malou úlisnou hru. Souhlasil s prodejem několika notebooků za $4000 + poštovné. Zloděj poslal balíček s bankovkami na poslání balíku, (falešným) šekem na $4500 a instrukcemi, že je potřeba všechno odeslat (včetně $500 přeplatku) co nejrychleji. Je to takový malý trik na důvěřivce. Ti v ideálním případě přijdou na to, že je šek nekrytý, až ve chvíli, kdy už je vše posláno.

(pokračování článku)

…teď už jen dodělat poslední záležitosti do práce. V pátek jsem dodělal poslední zkoušku, kterou jsem chtěl stihnout (v září pak zbývá ještě jedna), a teď je potřeba se nějak rychle zbavit i těch notebooků, co se mi doma nakupily. Zrovna když by člověk trochu zvolnil, tak se nakupí spousta nových zajímavých hraček, co si přímo žádají o zrecenzování :-).

Nějak se nám teď s těmi mini-notebooky roztrhl pytel a je sranda sledovat, jak je každý záměrně nějakým způsobem „zkriplený“, aby nemohl konkurovat dražším modelům stejné značky (to je to nejhorší, co může pro výrobce být, když levnější model kanibalizuje své dražší bratříčky). ASUS má mrňavou klávesnici, že se na tom nedá moc rychle a dlouho psát, HPčko má zas neuvěřitelně špatnou platformu (žravá a bez výkonu) a Acer, který je v mnoha ohledech takový kompromis, má pro jistotu jen 512 MB RAM a neobsahuje ani Bluetooth modul.

No jo, holt za pár týdnu to tady všechno bude v prodeji, tak nikdo nechce být pozadu. Nejzajímavější je sledovat, jak se výrobci vypořádali s modelem pro Linux. Každý se popral se svou instalací Linuxu jiným způsobem a řekl bych, že by z toho mohl být pěkný srovnávací článeček tady na blog. Všechny Linuxy jsem totiž poctivě prolezl a otestoval v mnoha různých situacích, které mohou nastat při běžném používání. Pravděpodobně by to mohl být i poslední článek před odjezdem, který se momentálně upřesnil na středeční odpoledne.

Dnes jsem chtěl odeslat jeden komentář na jednom serveru a nemile mě překvapila ochrana proti spamům. Ostatně podívejte se sami na obrázek, který se nacházel pod formulářem na příspěvek. Tohle už je dle mého názoru až příliš nečitelné. Já vím, že spam-boti jsou dnes na velmi dobré úrovni. Však jsem se sám ve škole naučil pomocí MATLABu provádět různé rozpoznávání pomocí speciálních algoritmů. To si pak lze poradit s rotací, transformací, rozmazáním i šumem.

Počítače dnes dokáží rozpoznat i z velmi špatné, rozostřené fotky několika aut čísla SPZek (focené třeba ještě z jedoucího vozidla). Mám na mysli i takové fotky, kde místo poznávací značky uvidí člověk jen šmouhu (pokud znáte takové ty americké „kriminální“ filmy, tak to, co tam předvádí, není úplně vzdálené od reality). Je tedy potřeba se pořádně zamyslet, dokdy je to ještě jen efektivní ochrana a kdy už je to spíše buzerace. Řekl bych, že na zmíněném serveru už tu hranici přesáhli. Příspěvek jsem nakonec odeslal, ale musel jsem 3x dát refresh stránky, než se objevil kód, který jsem byl schopen rozpoznat.

V pátek bylo počasí venku opravdu hnusné. Prostě ideální stav na lenošení. Vzhledem k tomu, že zastávám víkend začínající už v pátek (tudíž v pátek mě nikdo ve škole/práci nemá šanci vidět mimo speciálních případů), trávil jsem páteční den se svou milou v teple domova. Ačkoli se dost vyžívám v nových technologiích a vším tím recenzováním je to ještě umocněno, dokážu si užít i kouzlo poctivé staré techniky.

Společnost nám při našem lenošení tentokrát dělaly Plíhalovy a Nohavicovy staré LP desky :-).

Abych nebyl tak monotematický, přináším vám dnes recenzi na něco docela jiného :-). Berte to jako malé víkendové odlehčení, když se mi teď hůř píše. Bratr za mnou pár dní zpět přišel, zda si nechci vzít „gumové-cosi“. Že prý zkoušel něco nového a že mu to nechutná. Vzhledem k tomu, že z tohoto segmentu snesu téměř cokoli, tak jsem se vůbec nebránil.

JoJo přišlo s novým produktem nazvaným „Medové včelky“. Výrobce má v dnešní době velmi těžký úkol, protože na trhu už je snad všechno možné (navíc ještě různě zkombinované). Vymyslet tedy novou chuť už není žádná sranda. S medovými včelkami se jim to podařilo. Přiznám se, že něco takového jsem opravdu ochutnal úplně poprvé.

Medové včelky

Výrobce na to šel lišácky. Když už jsou všechny dobré chutě vyčerpány, proč nepřijít s něčím jiným? Medové včelky jsou výsledkem snažení a je nutno říct, že opravdu spadají do kategorie toho něčeho jiného. Ihned po vložení do úst se mi evokovala chuť, jakou si představují při okousávání podrážky nových bot. Po chvíli se chuťové buňky přizpůsobily a chuť se přeměnila v cosi, jak by asi mohl chutnat šampón. Značně překvapen jsem musel ochutnat ještě další bonbón. Žádná změna se nedostavila, a šlo tedy o bombón poslední.

Závěrem

Z chutě nových Medových včelek se pravděpodobně nepozvracíte. Přesto jsem ovšem stále názoru, že za požívání něčeho takového by se mělo platit spíše uživateli. Jedinou obhajobu výrobce vidím v tom, že vnímání některých chutí je u dětí a dospělých odlišné. Je tedy možné, že děti se po tomto produktu utlučou… leč nesázel bych na to :-).

Nakonec jsem se naučil celkem rychle psát i s tou blbostí, co teď mám na ruce. I tak se mi při pohledu na ní evokuje jeden krásný kultovní komix, a to konkrétně tento strip:

Pochybuju, že by ještě někdo neznal Hacklese, ale kdyby náhodou fakt ne, tak doporučuju přečíst. Já se u většiny dílů výborně bavil.

Pro pravidelné čtenáře mám možná trochu smutnou zprávu. Teď tu těch článků bude nejspíše přibývat menší množství, neboť jsem na ruku dostal na chirurgické ambulanci takový menší dárek a nepíše se s ním úplně nejlépe. Mohl by to být aspoň důvod vytáhnout nějaký rozsáhlejší (a hodnotnější) článek z těch, co už měsíce čekají, až je někdo nahodí do redakčního systému :-).

Vícero lidí se mě ptá na můj názor na Apple a vůbec věci s tím související. Po jednom rozhovoru došlo i na téma Steve Jobs. Všude možně čtu, že je to břídil, narcis a já nevím co všechno. Jaký je můj názor? Popravdě – je to jeden z mých vzorů pokud jde o schopnost prezentovat a vést masy. Ačkoli se mi třeba nemusí líbit, čím se zrovna snaží lidi oblbnout, ta forma je prostě úžasná.

Pokud byste chtěli nějakou takovou prezentaci vidět, tak zde je keynote s předvedením MacBook Air:

http://youtube.com/watch?v=jYKKz1ezBJI
http://youtube.com/watch?v=1mwxOzEYgx4

No a když se vrátíme o 24 let zpět, tak tady je zachyceno jeho předvedení revolučního počítače Macintosh:

http://youtube.com/watch?v=G0FtgZNOD44
http://youtube.com/watch?v=lSiQA6KKyJo

Tak tohle mi předevčírem řekla. Botami se asi nemá cenu zabývat, ale je zajímavé sledovat, že notebooky Apple nemusí být automaticky pro každou ženu to nejhezčí a nejmilejší. Na některé holt působí „jen“ snobsky ;-).