Není to sice nejnovější záležitost, ale nedávno jsem narazil na dekodér HD videa Broadcom BCM70010/BCM70012. Ten se připojuje do mini-PCIe slotu a zastupuje grafickou kartu při dekódování videa ve formátech h264/AVC, VC-1 a MPEG-2 až do rozlišení 1080p. U nás to nikde moc vidět není, ale v zahraničí se tímto způsobem řeší nedostatky levných Atomových mini-notebooků postavených na Intelovských čipsetech (s GMA950) a podle mě je to pěkné řešení. (pokračování článku)

HP dalo na trh první ochutnávku jejich nové generace z business řady střední třídy. Ostatní modely zatím čekají, než Intel vydá svou platformu, takže ten jediný model je postaven na AMD. Jde o model HP ProBook 6545b, který ukazuje, jak jsou na tom nové vnitřnosti s AMD, a zároveň představuje, kam se posouvá v business segmentu HP. Tento model už totiž používá nové dokovací stanice a další příslušenství, což jsou záležitosti, které později budou sdílené i pro ostatní notebooky. (pokračování článku)

Na běžné kancelářské nesmysly dnes stačí skoro cokoli. Takový 12 let starý Office 97 rozpětím funkcí dalece převyšuje potřeby drtivé většiny uživatelů. Přitom jej lze provozovat na počítači s procesorem 386 a 8 MB RAM. Když teď počítáme něco v ekonomických předmětech v Excelu (2007), máme ve škole počítače s procesory  Core i7 a 8 GB RAM… ale neděláme tam nic, co by nezvládla už ta první konfigurace. Pro výrobce hardware je dnes holt problém vymyslet důvod, pro který si lidé budou kupovat novější počítače (pokud se ty staré nerozpadnou).

Jedním z takových důvodů pro upgrade by mohla být možnost přehrávat HD filmy. Dnes už by každému na fórech asi připadalo legrační, kdyby se tazatel u nového notebooku ptal, zda umí přehrávat hudbu a filmy, ale dříve to byla častá otázka. Stejně jako se dnes nezřídka lidé ptají, zda je nějaký notebook vhodný pro HD filmy. Zjednodušeně se pokusím přiblížit, jak to dnes s tím přehráváním HD filmů vlastně je. (pokračování článku)

Když se před více než rokem objevily první Atomy (TDP 2,5W) s čipovou sadou Intel i945GSE (TDP 6W), říkalo se hned od začátku, že jde o dočasné řešení a čipová sada bude nahrazena jinou, s ještě nižší spotřebou. Letos „náhrada“ přišla, jenže mnoho výrobců raději stále zůstává u původního řešení, které dává i do těch nejnovějších modelů. Proč? Na vině je nízký výkon nové platformy.

Zkusil jsem se podívat, co za tím nízkým výkonem stojí a zda je ten výkon opravdu tak slabý. Nakonec z toho vzniklo srovnání obou Atomových platforem. (pokračování článku)

V kategorii mini-notebooků vede na plné čáře procesor Intel Atom. Je to celkem logické – je totiž nejlevnější a ty nejlevnější věci se zpravidla vždy prodávají nejvíc, i kdyby byly sebeblbější… a že není Atom všespásné řešení, ví asi každý čtenář tohoto blogu.

Jenže trh toho moc jiného nenabízí. O ARMech se stále jen mluví, PowerPC pokusy už jsou asi pasé a v poslední době byla asi nejvýznamnější změna v příchodu CULV procesorů. Intel své Atomy nesnáší. Moc na nich nevydělá a navíc mu kanibalizují trh s ULV procesory v drahých noteboocích. Nejslabší ULV procesory se přeznačily na CULV (C jako consumer) a šup s nimi do levných mini-notebooků – tentokrát ovšem „ne tak levných“. Pokud tedy předtím přesvědčoval, jak Atom na všechnu základní práci stačí, tak teď zas přesvědčuje, jak je důležitý flash obsah na webech a jak se bez přehrávání HD filmů jen stěží obejdeme. (pokračování článku)

Sem tam mi někdo pošle mail, kde se ptá, jaký si má koupit nový notebook, pokud nutně potřebuje přítomnost sériového, nebo paralelního portu. Běžný uživatel už dnes tyto porty dávno nepotřebuje, ale jsou i místa, kde se ještě vyskytují specializovaná zařízení, která jsou jimi vybavena (a nemusí fungovat s USB převodníky). Zkusím zde letmo probrat, jaká je nyní situace na trhu.

(pokračování článku)

Baterie je velmi důležitou součástí přenosných počítačů. Dnes je sice velké množství notebooků odkázáno k celoživotnímu setrvání na stole, ale v minulosti byla cena notebooku tak vysoká, že jen málokdo byl ochoten za něj utrácet čistě z rozmaru. Hlavním důvodem koupě byla mobilita a možnost pracovat na cestách.

První notebooky uměly maximálně upozornit blikáním nějaké kontrolky, že baterie dochází. Velmi záhy se přidala možnost zjistit přibližný stav kapacity pomocí stavového displeje s obrázkem baterie, na kterém postupně ubývaly jednotlivé dílky. Uživatelé chtěli více, a tak ještě v době, kdy výrobci nabízeli jako předinstalovaný systém pouze MS-DOS, přicházely na trh první notebooky schopné zobrazit odhadovaný čas výdrže. (pokračování článku)

Už to dávno není procesor, co většina lidí nejvíc řeší na svém notebooku. Skoro u každého výběru notebooku na fóru v dnešní době vidím otázku, zda zvolit integrovanou, nebo dedikovanou grafickou kartu. Tento článek je takovým kratičkým průřezem historií integrovaných grafik a popisem toho, co je aktuálně na trhu. Tím bych se rád vyvaroval otázek na toto téma, které mi čas od času přijdou do mailu.

Sám jsem byl dlouhou dobu velkým odpůrcem integrovaných grafik a není se čemu divit. V době, kdy jsem se začal zajímat o notebooky já, ještě žádné integrované grafiky se sdílenou pamětí nebyly. To všechno přišlo až podstatně později a v raných fázích nebylo o co stát. (pokračování článku)

Počínaje včerejším dnem v mém notebooku trůní místo klasického pevného disku SSD paměť. Na téma SSD si lze přečíst na internetu mnoho, takže se tento zápisek bude zabývat čistě mými prvními poznatky a praktickým dopadem výhod a nevýhod na práci, kterou na notebooku provozuji.

(pokračování článku)

S poslední generací multimediálních notebooků už se naštěstí rozšiřuje penetrace modelů s digitálním DVI/HDMI výstupem. Je však stále mnoho modelů, které nemají jinou možnost vyvést obraz než analogovým VGA výstupem. Někdo tvrdí, že rozdíl mezi DVI a VGA poznat nejde, někdo tvrdí, že přes VGA na dnešních velkých LCD panelech bude obraz úplně rozmazaný. Pravda je samozřejmě někde mezi a nejde to tak snadno rozsoudit. (pokračování článku)