* Prohlížíte kategorii ‘Úvahy’

Čistíte?

Občas jsem nucen pracovat s myší a můj milovaný MS IntelliMouse Explorer 2.0 se před pár měsíci odporoučel. Zkoušel jsem ho ještě rozebrat a opravit, ale spíš jsem mu přitížil, takže už jsem nad ním zlomil hůl. Dlouho jsem situaci neřešil, ale myš je někdy potřeba a ta malá k notebooku je ergonomicky úplně mimo. Protože se mi zrovna nechce procházet nabídky všemožných výrobců, hledal jsem něco doma a nakonec taky našel – MS IntelliMouse 1.1A (snad první myš s kolečkem od MS). Má sice jen rozhraní PS/2 a uvnitř kuličku, ale je zahnutá a to je teď pro mé zápěstí daleko důležitější. (pokračování článku)

Kterak CULV notebooky vytlačily výkon z úhlopříčky 12-13″

Co je to CULV? To jsou ultra-low voltage procesory pro consumer segment. V překladu to jsou tedy procesory s nízkou spotřebou, které jsou levné. Za ULV se totiž ještě před nedávnem platil větší obnos než za klasický procesor. S CULV to roztočil jako první Acer, který přišel s modelovou řadou TimeLine, a po něm se ozvali i další výrobci.

Nedávno jsem na trhu hledal nějaký malý notebook, který by nabízel rozumnou výdrž (~5 hodin) a měl plnotučný procesor, tedy nějaké Core2 Duo s frekvencí 2,0-2,4 GHz. Ještě před rokem byl na trhu dostatek malých notebooků s klasickým procesorem, ale s příchodem CULV se nabídka značně omezila. (pokračování článku)

DELL Latitude E a redukované klávesnice

Poslední generace business notebooků DELL (Latitude E) je v mnoha ohledech velmi povedená. Elegantní černý design se velmi povedl a hranaté tvary si dokáží získat i konzervativnější uživatele. Nedávno jsem však zjistil, že DELLu v rámci snahy vyházet pár kláves z klávesnice, trochu ujela ruka.

(pokračování článku)

Prokletí 16:9 displejů a jejich „zlí“ výrobci

Neodvratně se blíží konec roku. Konec roku bude ve světě notebooků znamenat novou platformu Intelu. Co tradičně souvisí s vydáním nových čipových sad tohoto výrobce? Přece nové modely notebooků od většiny výrobců (každý chce nabídnout novou technologii nejlépe dříve než konkurence).

Podle mnoha informací to vypadá, že výrobci displejů donutí výrobce notebooků k přechodu na 16:9 již během příštího roku a vůbec nejde o nějaké pohodlí uživatele, nebo snad nějaké výhody pro něj. Hlavním důvodem je cena. Použitím stejného rozměru, jako je u televizí se dosáhne efektivnějšího využití výroby. Při stejné úhlopříčce má navíc displej menší plochu, což je další výhoda. Někdo si možná myslí, že přechodem z 15,4″ (16:10) na 15,6 (16:9) získá větší displej, ale opak je pravdou. (pokračování článku)

Nové dokovací stanice pro notebooky ThinkPad

Nový „průzkumnický“ model ThinkPad T400s přišel s obměněným dokovacím konektorem. Včera byl tento model oficiálně představen a s ním také 3 nové dokovací stanice. Stávající dokovací řešení už jsou na trhu delší dobu a pokrývají několik generací ThinkPadů všeho druhu. Zpětná kompatibilita je samozřejmě pěkná věc, ale stávající konektor neumožňoval implementaci některých nových rozhraní a zároveň svou konstrukcí nebyl vhodný pro použití v tenkých noteboocích. Ten nový řeší oba problémy.

(pokračování článku)

16:9 mini-notebooky a mizerné rozlišení

Když se mi před rokem a půl dostal do ruky poprvé ASUS EeePC 701, vadilo mi u něj především nízké rozlišení displeje. Netrpělivě jsem proto očekával, až se objeví druhá generace těchto zařízení, která nabídne vyšší rozlišení.

Do této doby nejčastější rozlišení 9 a 10″ displejů, tedy 1024×600, nelze brát jako ideální, ale lze ho považovat za použitelné minimum (naprosté minimum). U miniaturních notebooků je problém v tom, že větší úhlopříčka displeje je zvětšuje nejen do šířky ale také do hloubky, což je svým způsobem nežádoucí. (pokračování článku)

Nepotřebuji odolný notebook

…nebudu s ním totiž nikde mlátit. Přesně tuhle už jsem slyšel mockrát. Lidé se s ní vlastně na fórech ohánějí celkem pravidelně. Nepatřím mezi ty, kteří vnucují každému nějaký business model, ale stejně je dobré se zamyslet, kde jsou výhody pevného notebooku.

Modely pro domácí použití jsou vždy levnější i přes vyšší výkon a platí zde (stejně jako u všeho), že se muselo šetřit na něčem jiném. V nejprodávanějším cenovém segmentu jsou dnes marže minimální a představa o placení „za značku“ je už mimo realitu. (pokračování článku)

Netbooky, ARM a opakující se historie

Situace kolem mini-notebooků mi v poslední době připadá přinejmenším zabrzděná. Výrobci stále recyklují identické vnitřnosti v různě přebarvených šasi a inovace evidentně vzala za své.

hudba budoucnosti? kdepak – skoro 10 let zpět

Za zmínku v podstatě stojí jen nedávno propíraná informace o novém ARM procesoru, který by se mohl stát konkurencí Atomu. Udělat konkurenci řešení s Atomem ostatně nemůže být až zas tak těžké. Vyniká totiž opravdu jen svou cenou a spotřeba se kolikrát neliší od klasických procesorů (a čipových sad) pro „dospělé“ notebooky. Modely s výdrží „něco málo přes 2 hodiny“ nelze považovat za mobilní. Nový ARM Cortex-A8 útočí na Atom právě svou malou spotřebou, což je mimochodem vlastnost pro ARM dlouhodobě typická. (pokračování článku)

Konektory, se kterými se můžete rozloučit

Do notebooků se nám konečně více tlačí konektory jako HDMI a eSATA, z čehož mám velkou radost (oba jsou velmi užitečné a měly tu být už dávno). Není to ovšem úplně zadarmo. Součástí procesu obměny je i odstranění některých „méně používaných“ konektorů a určitý menší problém spatřuju v tom, že i ty, co se vypouští, mají v dnešní době stále své místo.

4pinová verze Firewire byla ještě nedávno běžnou součástí většiny notebooků

(pokračování článku)

Druhý disk v notebooku jako běžná záležitost?

Nedávno jsem měl tu čest s notebookem Toshiba Satellite A300, když jsem ho v redakci fotil. Zaujala mě jedna vlastnost – ačkoli šlo o velmi levný notebook, je možné ho osadit dvěma pevnými disky. Na spodku jsou snadno přístupné dvě kapsičky na SATA disky a jedna z nich je mimo nejdražších konfigurací prázdná.

Toshiba A300D s osazenym jednim diskem

Co jsem se tak dozvěděl, tak podobně na tom byl už minulý model A200 a snad i několik dalších Toshiba notebooků. Normálně by mě to teda nechalo chladným, ale když jde o notebooky, které atakují ty nejnižší cenové příčky, tak to beru jako velké plus. Nevyužije to samozřejmě každý, ale v 15,4“ šasi už je místa dost, aby se tam ty dva disky s přehledem vešly – když pak chce člověk na notebooku dělat i nějakou náročnější práci (za předpokladu, že vyžaduje notebook), tak je dobré mít systémový disk oddělený. Zároveň někdy je potřeba extra úložný prostor a připojení disku na interní SATA port nabízí podstatně vyšší rychlost než USB.

(pokračování článku)