Už jsem dlouho nic nenapsal, nicméně neumřel jsem a ani jsem se nepřestal zajímat o notebooky. Vzhledem k tomu, že se nejsem schopen dokopat k dopsání některých delších článků, bude ten dnešní složením několika střípků poslední doby, které mě hodně zaujaly.

(pokračování článku)

V poslední době stále častěji vidím, jak lidé preferují zařízení dva v jednom, tedy různé „konvertibly“. Takových lidí sice není většina, ale rozmáhá se to a mnozí, co si takové zařízení koupí, ho nezřídka používají pouze v jednom z režimů. Opět jsem měl několik zařízení různých konstrukcí, a tak je nejvyšší čas, abych k nim něco sepsal z mých osobních zkušeností.

(pokračování článku)

TurboBoost je technologie, která řeší u Intelovských procesorů automatické přetaktování ve chvílích, kdy je výkon potřeba a procesor ještě má nějaké rezervy z hlediska teplotního vyzařování. Taková je jednodušší definice. Dnes už je tato technologie pokročilejší a na jednu stranu sice dostáváme maximum výkonu ze svých procesorů, na druhou však dnes není teplota procesoru nad 90°C ničím neobvyklým. Proč? To jsem se pokusil letmo shrnout.

(pokračování článku)

Na jaře jsem se snažil všechny varovat, když se do levnějších notebooků postupně cpaly pomalé procesory Atom přejmenované na Celeron/Pentium N. Od té doby se však nabídka notebooků opět trochu vyvinula, a co bylo předtím špatné, může být v určité situaci alespoň dostatečné, a tak jsem se k problematice levných notebooků znovu vrátil.

(pokračování článku)

Před měsíci jsem psal o tom, jak jsem po hromadě telefonů s QWERTY klávesnicí přešel na obyčejný Androidí dotýkáč od Aceru. Pár dní na začátku to byl trochu šok, ale nějak jsem se přes první nesnáze přenesl. Teď už ho mám čtvrt roku, což je ideální čas, abych shrnul ty z mého pohledu nejdůležitější praktické poznatky.

(pokračování článku)

Je pro mě až s podivem, kolik měsíců uteklo od posledního dílů tohoto seriálu, ale nešlo to jinak (změna pracovního režimu, velké problémy s technikou a i v životě to už není stejné). Nicméně nezapomněl jsem na něj a dnes se podívám na poslední notebook, který by po testech DELLu, Fujitsu, Lenova a Aceru neměl chybět. Jde o 14“ HP ZBook 14, resp. taky jeho světle šedou variantu bez dedikovaného grafického čipu: HP EliteBook 840. Shodou několika náhod se povedlo, že jsem se nakonec dostal k oběma variantám, a aby to nebylo málo, ZBook jsem si dokonce vyzkoušel v jeho nejslabší i nejsilnější konfiguraci, což také dá lepší možnosti srovnání.

(pokračování článku)

Člověk se pořád něco učí. Poprvé v životě se mi pokazilo SSD a poprvé v životě jsem reklamoval SSD od Intelu, pro které nejen že v ČR není oficiální servisní středisko, ale já ten svůj kousek navíc ani nekupoval. Teď už je krabice s novým SSD doma a já si můžu užívat běžných lidských radostí, jako je třeba hledání vhodného ovladače indikace Fn funkcí a čtečky otisku prstů notebooku. Zpátky ale k reklamaci…

(pokračování článku)

Jak je zřejmé z minulého článku a ze zápisku na Facebooku, odešel mi disk v mém hlavním počítači a nedostatek času zjednat nápravu způsobil, že jako správný digitální houmles žiju s tím, co se zrovna vyskytne na recenzi. Nějak se to zvláštně sešlo a na delší dobu mi zůstaly vždy pouze notebooky s vyšším rozlišením displeje na nějaké menší úhlopříčce, což mě donutilo začít naplno využívat změny DPI ve Windows 8.1 a nedobrovolně zjišťovat kompatibilitu napříč řadou nových i starých programů, stejně jako řešit přebíhání mezi interním displejem notebooku (vyšší DPI) a externími monitory (základní DPI). Zde jsou mé osobní zkušenosti.

(pokračování článku)

Tento rok je nějaký smolný pro techniku, kterou používám. Nejdřív úmrtí 1TB WD Slim s rychlýma zálohama, pak mobil a auto, v ThinkPadu se mi podařilo před časem vylomit USB a teď mrtvé SSD. Jde o SSD, které jsem dlouhodobě testoval a několikrát zmínil jak zde, tak i na notebook.cz. Jeho úmrtí pouze potvrzuje, o čem se mluví už dlouho – opotřebení NAND čipů už dávno není problém a většina závad plyne z řadiče a firmware.

(pokračování článku)

Co si budeme nalhávat. Displeje jsou jeden z hlavních problémů notebooků v porovnání s počítači. Uživatelé to tak vnímali už před třiceti lety a platí to dodnes. Existují technologie, které jsou velmi dobré, ale klasický supermarketový počítač je samozřejmě nemá. Rozhodl jsem se tedy sepsat několik nápomocných vysvětlení, postřehů a návodů.

(pokračování článku)