* Prohlížíte kategorii ‘Úvahy’
Odlétám za svou milou na pár týdnů do Anglie a vzhledem k tomu, jak strašně moc nesnáším tahání velkých zavazadel, vymýšlím, jak zabalit všechno potřebné na pár týdnů přežití jen do batohu na notebook. V rámci optimalizačních technik jsem uvažoval, že bych mohl vzít nějaký UltraBook a získat tím více prostoru pro důležitější věci. Nakonec jsem tuto možnost musel zavrhnout, což mě donutilo k přemýšlení nad současným stavem UltraBooků.
Jednu věc nepochopím. Poslední měsíce čtu všude možně v diskuzích (i zahraničních) o tom, jaká je integrovaná grafika v generaci procesorů Ivy Bridge zázrak. Že jde konečně o možnost předehnat výrobce dedikovaných čipů a tak dále. Podle mě je to nesmysl a vše je ve starých kolejích.
Dnešní zápisek bude vybočovat ze zaběhlého standardu. Mám teď spoustu práce a blog nemá takovou prioritu, což vede k nedostatku článků k publikování. Nechce se mi dávat další historický, a tak jsem vytáhl jednu ne moc starou školní práci (ve zkrácené verzi), která byla nutná k zápočtu z předmětu Ekologie. Bude se proto lišit styl psaní. Považuju ji však za zajímavou a tematicky vhodnou pro tento blog. (pokračování článku)
Poslední dobou jsem měl silný pocit, že už se neobjevují vůbec stroje podle mého gusta. Tím, jak teď všichni kopírují Apple jako o život, jsou všechny menší notebooky vždy výbavou osekané na naprosté minimum, a pokud chce někdo malý, ale univerzální stroj, který pak doma v dokovací stanici zastoupí stolní počítač, je nabídka opravdu slabá.
V InfoWorldu z roku 1984 jsem při cestě domů vlakem našel krásný článek nazvaný Portable Noise (zdroj). Autor v něm popisuje, jak byl málem vykázán z jakési přednášky kvůli psaní poznámek na přenosném počítači, resp. hluku, který vydávala klávesnice při psaní. Aby ten život byl správně ironický, byly tématem přenášky právě přenosné počítače. Nebudu to protahovat, nakonec kluka nevyhodili, ani neukamenovali. Přesto šlo jistě o zajímavou zkušenost.
Když nám HP poslalo seznam věcí, které si od nich můžeme zapůjčit (s velkým doporučením mini-notebooku za 9 tisíc), náhodou jsem si na konci seznamu povšimnul HP EliteBooku 8540w, u kterého bylo v jednořádkovém popisu mimo jiné „15.6 FHD DC“. Ty dvě písmenka DC mi připomněla, jak minulý rok prosákly informace o tom, že HP bude nabízet i 10bit IPS displeje ve svých mobilních pracovních stanicích. Takže mi to nedalo a k tomu doporučenému mini-notebooku jsem si přihodil bokem i EliteBook, abych se přesvědčil o kvalitách jejich řešení.
Během Vánoc jsem se jal testování několika notebooků, abych si mohl vylepšit metodiku testování a rovnou to na něčem otestovat. Jedním z nich byl Samsung Q330, což je velmi levný (<15t) 13“ notebook s optickou mechanikou a neosekanými vnitřnostmi. Na začátku minulého roku jsem měl možnost si pár notebooků značky Samsung osahat, ale nijak mě vystavené modely nezaujaly (no jo, lesklé multimediály). I k tomuto kousku jsem přistupoval s despektem, ale musím uznat, že je na něm pár zajímavých prvků, které stojí za zmínku.
Stane se vám občas, že si zapomenete napájecí adaptér doma, místo abyste si jej přibalili do batohu (brašny) s notebookem? Mně se to povedlo zrovna dnes ráno. Protože mám v X200 zatím stále pouze slabou 28Wh baterii, už cesta do Prahy znamenala skoro 50% kapacity dolů (maximální jas, přehrávání videa, aktivní WWAN… nenapadlo mě, že nemám adaptér).
Když víte, že už vám při vašem použití vydrží notebook maximálně další hodinu a domů se nevrátíte dříve než za pět, tak je to nepříjemné. Naštěstí jsem si do batohu včera přihodil ještě jeden notebook (s taktéž slabou výdrží), takže se to dalo přežít, ale donutilo mě to k přemýšlení nad problémem baterií, které se nevtěsnají celé do notebooku. (pokračování článku)
V minulém měsíci jsem se tu na blogu ptal vás, čtenářů, jak používáte svůj notebook a jaké nároky na něj máte. Za ten měsíc se v diskuzi objevilo nějakých 40 příspěvků a některé byly obzvláště zajímavé. Po jeho zveřejnění jsem si také začal psát poznámky, co vlastně od notebooku očekávám já. Teď už se poznámek nahromadilo víc a nebyl bych to já, kdybych se s nimi hned nešel podělit sem na blog. Vlastně je jich možná až příliš mnoho, takže je zpracuju formou seriálu. Zde je první díl. (pokračování článku)
Většina lidí sice ve svém počítači víc jak jednu grafickou kartu nikdy neměla, ale více grafických karet není nic nového. Je to řešení, které provází počítače PC už od jejich vzniku, a tak nebude na škodu, když mu věnuji jeden článek tady na blogu. U zrodu platformy PC přišlo IBM s grafickými kartami CGA a MDA. První měla nižší rozlišení, grafické režimy a pár barev. Druhá měla barvy pouze dvě, vyšší rozlišení, ale zobrazovala jen text. Byl tu však jeden zásadní rozdíl v práci s nimi – každá měla mapovanou paměť do jiného adresního prostoru.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
