Na lepší se zvyká vždycky snadno, a ač někdy rádi s nostalgií u technologií vzpomínáme na minulost, je třeba říct, že to tehdy zas taková idylka taky nebyla. V rámci svých počítačově-archeologických zálib se mi mimo jiné vybavilo, jak jsme tehdy existovali v dobách, kdy naše počítače zobrazovaly maximálně 256 barev. Je to jedna z těch věcí, co mi vůbec nechybí.

(pokračování článku)

Vůbec nechápu, jak mi tato informace mohla uniknout, ale do nových grafik u procesorů Core 10. generace (těch končících G1-G7) Intel přidal možnost nastavit, jakým způsobem se obraz roztáhne z nižšího rozlišení na vyšší. Nyní jsem měl konečně možnost vyzkoušet, jak moc použitelné to je, a musím říct, že jsem nadšený. Nechápu, proč tak dlouho trvalo, než někdo tuto možnost přidal.

(pokračování článku)

Omezené vycházení a zavřené podniky způsobily, že jsem se vrátil k hraní starých her. A protože staré hry vypadají nejlépe na CRT monitorech, jeden zapomenutý jsem rovnou vytáhl ze skříně. Jakkoli na CRT vypadají hry v nízkém rozlišení nesrovnatelně lépe než na LCD a mají skvělé barvy, pořád je tu ještě problém s blikáním. Tedy ne nutně…

(pokračování článku)

Během posledního půl roku jsem měl tu čest pracovat už s několika notebooky vybavenými OLED displeji a dohromady jsem je používal přibližně měsíc coby svoje hlavní pracovní stroje. I tento příspěvek píšu na stroji s OLED displejem a cítím, že nadešel ten pravý čas, abych sdílel pozorovaná pozitiva i negativa.

(pokračování článku)

Nitro jsem dostal na podzim roku 2014 a mám jej dodnes. Obvykle jsem střídal notebooky po dvou až třech letech s výjimkou ThinkPadu R61 (čtyři a půl), takže je to u mě opravdu nestandardní. Ironické také je, že mi lidé vysvětlovali, že notebook, který není z business segmentu, se mi zákonitě musí rozpadnout během pár roků, maximálně pár měsíců po záruce. Jak si tedy Nitro vede?

(pokračování článku)

Nejlevnější zástupce první generace PowerBooků od Applu je rozhodně strojem, který si zaslouží své místo v mém virtuálním muzeu. Jednak stálo dost práce zprovoznit kus, na kterém tento článek píšu, a jednak měl tento model obecně docela zajímavou historii. Krom toho je na svou dobu úžasně malý, lehký a nesmírně dobře se s ním pracuje.

(pokračování článku)

Na Smíchovském nádraží se opět setkali nadšenci do starých počítačů různých platforem. Vzhledem k tomu, že podobné veřejné akce v ČR jinak prakticky nebývají, nemohl jsem si to ani tentokrát nechat ujít a pozvolna jsem se připravoval už měsíce dopředu.

(pokračování článku)

O letošní generaci XPS jsem se nedávno zmiňoval. Tentokrát jsem však měl možnost jeden kus pár dní používat, a ač není čas na plnou recenzi, samostatný článek si rozhodně zaslouží. Nový konvertibilní model má 13,4“ displej s poměrem stran 16:10, přepracované chlazení a úplně novou konstrukci klávesnice.

(pokračování článku)

Ještě že tu máme všechny ty hráče. Už delší dobu si myslím, že v určitých případech je nejlepším výkonným pracovním notebookem ten herní. Sám jsem se podle toho zařídil už pět let zpátky, kdy byl Acer V15 Nitro v první vlně, která tento trend rozjela. Grafické pracovní stanice kromě předraženého Quadra na CAD a 10bit barvy, technologií vzdálené správy pro korporace a vysoké ceny toho proti spotřebním modelům mnoho nenabízí – naopak v mnohém tratí.

(pokračování článku)

Snaha moderních designérů změnit tradiční rozložení klávesnice je dlouhodobě viditelná a s každým rokem sílí. Zatímco dříve byly snahy o změnu patrné hlavně u běžných spotřebitelských notebooků, dnes jsou nejvíce patrné tam, kde byste to čekali možná nejméně – u business notebooků. DELL se odhodlal k výrazné změně a jako první ji v nové generaci aplikoval rovnou na všechny modely.

(pokračování článku)