* Prohlížíte kategorii ‘Zkušenosti a reklamace’
USB-C už mám doma na celé řadě notebooků a už delší dobu jsem přemýšlel, že by se mi doma hodil univerzální USB-C dok. Původně jsem si chtěl jen koupit další napájecí zdroj s konektorem USB-C, ale nějak se stalo, že jsem odešel s touto dokynou, ke které je adaptér přibalen. Kupování podobných no-name zařízení má vždy nástrahy a tato dokovací stanice není výjimkou.
Před více než osmi lety mi swarm umožnil prostřednictvím tohoto blogu ventilovat frustraci z vývoje tablet PC v podání Lenova. Tehdy popisovaný X200 tablet nakonec prodělal všechny úpravy a ještě nějaké navrch a definitivně dosloužil až letos na podzim, po téměř jedenácti letech služby. To mě přinutilo zakoupit náhradu v podobě ThinkPadu P40 Yoga. Po měsíci intenzivního používání nastal čas zhodnotit, zda to byla dobrá volba a zda má Yoga perspektivu vydržet ve službě dalších několik let, nebo snad tolik, jako její předchůdce.
Problematický zvuk chlazení provází notebooky HP tak nějak od nepaměti. Neplatí to pro všechny, ale mnoho modelů, které jsem za život recenzoval, patřilo k těm hlučnějším strojům v rámci třídy. Můj pracovní stroj 840 G5 sice není vyloženě hlučný, ale běžící ventilátor u něj vydává nepříjemně pískavý zvuk. Tedy vlastně vydával – před měsícem jsem upravil chlazení tak, aby už byl tichý.
Nitro jsem dostal na podzim roku 2014 a mám jej dodnes. Obvykle jsem střídal notebooky po dvou až třech letech s výjimkou ThinkPadu R61 (čtyři a půl), takže je to u mě opravdu nestandardní. Ironické také je, že mi lidé vysvětlovali, že notebook, který není z business segmentu, se mi zákonitě musí rozpadnout během pár roků, maximálně pár měsíců po záruce. Jak si tedy Nitro vede?
O letošní generaci XPS jsem se nedávno zmiňoval. Tentokrát jsem však měl možnost jeden kus pár dní používat, a ač není čas na plnou recenzi, samostatný článek si rozhodně zaslouží. Nový konvertibilní model má 13,4“ displej s poměrem stran 16:10, přepracované chlazení a úplně novou konstrukci klávesnice.
Ještě že tu máme všechny ty hráče. Už delší dobu si myslím, že v určitých případech je nejlepším výkonným pracovním notebookem ten herní. Sám jsem se podle toho zařídil už pět let zpátky, kdy byl Acer V15 Nitro v první vlně, která tento trend rozjela. Grafické pracovní stanice kromě předraženého Quadra na CAD a 10bit barvy, technologií vzdálené správy pro korporace a vysoké ceny toho proti spotřebním modelům mnoho nenabízí – naopak v mnohém tratí.
Na cesty jsem odjakživa preferoval nějaké malé notebooky, protože nikoho nebaví tahat celé dny na zádech těžký stroj. Tedy někoho určitě ano, ale mezi takové nepatřím. Jenže odjakživa to bylo dilema – lehký notebook, nebo notebook, na kterém se dobře pracuje. Současný Swift 5 je dle mého názoru taková malá revoluce, která prošla relativně bez povšimnutí. A to je chyba.
Během posledních dvou týdnů jsem pracoval s dětmi na programování robotů, a abych zbytečně nemusel tahat svůj notebook a řešil, že ho někdo už potřetí rozsedne, půjčil jsem si 14“ business mainstream v podobě Latitude 5xxx. Takový notebook jsem měl už v mnoha konfiguracích – úsporným čtyřjádrem i výkonným šestijádrem, integrovanou i dedikovanou grafikou. Pokaždé šlo ovšem o stroj „Intel Inside“. Tento jsem si půjčil na test čistě kvůli ověření, jak moc jsou použitelné pracovní stroje postavené na aktuálních procesorech AMD.
Před časem jsem si na pracovní stůl instaloval monitor, který neoplývá žádný analogovým vstupem. Pro běžné potřeby moderního člověka to nepřináší žádné obtíže, ale rád si občas připojím také nějaký starý počítač z doby, kdy se ještě ani DVI nepoužívalo. Jako řešení se pochopitelně nabízí nějaký konvertor…
Při srovnávání 14“ business notebooků od DELLu a Lenova jsem si říkal, že bych proti nim měl postavit i zástupce třídy od HP. Dodatečně jsem tedy sehnal HP EliteBook 840 G5 v konfiguraci podobné ThinkPadu – s i7, 16GB RAM a 512GB NVMe SSD. Jde o novinku na trhu.
NoteBookBlog.cz
Retrocomputing (RSS)
